Palestinský premiér Muhammad Ištajja dnes na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás. Poznamenal, že příležitost k takovému jednání bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu trvá na svých předchozích prohlášeních, když se vyjádřil k vývoji války v Pásmu Gazy a k jednáním s hnutím Hamás o zastavení bojů a propuštění rukojmích. Požadavky radikálů označil za odpoutané od reality poté, co lídr Hamásu vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic.
Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Šéf izraelské vlády svůj příspěvek na sociální síti X podle izraelských médií zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten vyzval Netanjahua, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.
Řada předních osobností tuzemské kultury, duchovenstva, politiky a společenského života podepsala Valentýnskou deklaraci, která odsuzuje krvavé řádění Hamásu a podporuje Izrael. "Válka, která zuří mezi hnutím Hamás a Izraelem, je válkou, ve které je hnutí Hamás jednoznačně agresorem, který zneužívá svého civilního obyvatelstva," píše se v textu deklarace.
Izraelská armáda se chystá k obsazení Rafáhu, posledního města v pásmu Gazy, které je z velké části pod kontrolou teroristického hnutí Hamás. Jeho dobytím skončí hlavní fáze izraelské operace v Gaze, fáze, která probíhala neobyčejně úspěšně.
Šíitské hnutí Hizballáh přestane ostřelovat izraelské pohraničí z jižního Libanonu teprve tehdy, až Izrael ukončí svou agresi v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil vůdce této Íránem podporované ozbrojené skupiny Hasan Nasralláh s odkazem na válku, kterou vede Izrael proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristické útoky ze 7. října.
Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Gazy s polní nemocnicí. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Pokud se najde dohoda, musí ji schválit parlament. Ministryně doufá v to, že by se tak případně stalo v řádu týdnů.
Izrael zaútočil v noci na pondělí na jih Pásma Gazy. Údery ve městě Rafáh, kam se uchýlilo přes milion vysídlených civilistů, si vyžádaly životy asi stovky lidí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané islamistickým hnutím Hamás původně informovalo o několika desítkách obětí a desítkách zraněných a upozorňovalo, že počet mrtvých patrně poroste. Izraelská armáda uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu dva rukojmí, které Hamás unesl.
Izraelská armáda dnes uvedla, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené členy radikálního palestinského hnutí Hamás při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Informovaly o tom světové agentury. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození izraelských rukojmích od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci.
Vítězství ve válce proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy je na dosah a ti, kdo Izrael odrazují od plánované pozemní ofenzivy v Rafáhu, prakticky říkají, ať válku prohraje. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru, který se v neděli chystá odvysílat televize ABC News a jehož výňatek už zveřejnila. Hamás mezitím varoval, že případný postup izraelské armády do Rafáhu zhatí vyjednávání o propuštění rukojmích.
Česká petice ke Gaze se dá pojmout tak, jak to tady v pátek učinil Jiří Peňás: soustředit se na širší kontext izraelsko-palestinského konfliktu a podat jeho výklad. A dá se pojmout tak, že se budeme nejdřív věnovat samotnému textu petice. Přitom zjistíme, že je to výzva české politické reprezentaci, aby ustoupila od své bezvýhradné podpory kabinetu Benjamina Netanjahua, protože to, co dělá, už se právem na sebeobranu nedá hájit. Když tři týdny po útocích Hamásu přiletěl do Izraele Petr Fiala, dalo se to ještě pochopit jako gesto solidarity se zemí, která byla v šoku ze smrti 1200 občanů, z nich 700 civilistů.
Izraelská armáda tvrdí, že pod velitelstvím Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) ve městě Gaza objevila podzemní datové centrum, které hnutí Hamás používalo pro zpravodajské a komunikační účely. Informovaly o tom agentury Reuters a AP a server The Times of Israel (ToI), jejichž reportéři tunel v doprovodu izraelských vojáků navštívili. Mluvčí UNRWA Juliette Toumaová uvedla, že úřad nemá odbornost ani kapacity zjišťovat, co se děje pod jeho budovami.
V Praze začal padat kus Libeňského mostu. Tento případ má ovšem to plus, že je za něj někdo osobně, zřetelně a nepopiratelně odpovědný. A to někdejší náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr. Dokonce kvůli své vizi, že most se nemá bourat, šel do politiky. A prosadil ji. Nevyšla – na to nepotřebujeme NKÚ, ÚHOS, soud ani žádný jiný orgán, protože je to evidentní. Historici debatují o roli osobnosti v dějinách, ale málokdy je to tak průzračné jako tady – nebýt Scheinherra, už by se skoro jistě stavěl nový most. Politici bývají odvoláváni z nějakých nemastných, neslaných důvodů. Špatně komunikuje.
Postup Izraele v Pásmu Gazy považuje americký prezident Joe Biden za přehnaný. Řekl to ve čtvrtek večer místního času (v noci na dnešek SEČ) ve Washingtonu při vyjádření pro média. Dal také najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters to označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás k dohodě na příměří.
Lze si těžko představit aspoň trochu soudného a citlivého člověka, který by bez ustrnutí nesledoval hrůzné záběry a zprávy, které přicházejí z Gazy. A přestože by ten člověk zároveň měl vědět, že první obětí každého válečného konfliktu je pravda, tak si nelze představit, že by nechtěl, aby ta hrůza co nejrychleji skončila, ba aby pokud možno nikdy vůbec nevypukla. Jenomže ona vypukla a mělo to nějaké příčiny. Vypukla dřív, než do Gazy vkročil první izraelský voják a explodoval první cíl.
Ministryně obrany Jana Černochová je v Izraeli, setkala se se svým izraelským protějškem Joavem Galantem. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ministerstva Karel Čapek. Tématem jednání byla bezpečnostní situace na Blízkém východě i v Evropě, obranně-průmyslová spolupráce obou zemí i akvizičních projekty, uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě. Krátce po říjnovém útoku palestinského hnutí Hamás, které USA i EU označují za teroristické, navštívil Izrael jako první zahraniční státník šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes odmítl požadavky palestinského radikálního hnutí Hamás ohledně příměří v Pásmu Gazy a uvedl, že za jediné řešení pokládá izraelské vítězství v příštích měsících. Premiér to řekl po úterní odpovědi Hamásu na zprostředkovaný návrh dohody o příměří a propuštění rukojmích. Netanjahu se dříve dnes setkal s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Podle toho naopak protinávrh Hamásu ponechává prostor pro budoucí dohodu, ale má závažné nedostatky.
Výrazné osobnosti z duchovních, kulturních a akademických okruhů vyzývají českou vládu ke změně postoje a přístupu ke krizi na Blízkém východě. Internetová petice kritizuje vládu Petra Fialy (ODS), která bezvýhradně podporuje Izrael a ignoruje humanitární krizi v Pásmu Gazy. Otevřený dopis, který podepsal mimo jiné spisovatel Jáchym Topol, duchovní Tomáš Halík nebo historik Petr Placák, se obrací na prezidenta Petra Pavla a zahraniční výbory Senátu a sněmovny s požadavkem na přehodnocení politiky vůči Izraeli.
Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) půjde kvůli výzvám k zabíjení Palestinců před soud, informovala na svém webu Česká televize (ČT). Novotný na síti X na začátku loňského prosince po teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás v Jeruzalémě napsal, že Palestinci jsou „opice“ a mají být vybombardováni. ODS se od jeho výroků distancovala a Novotný se později za své výroky omluvil a příspěvek smazal. „Nejvíce lituji sám sebe a za svým výrokem si stojím,“ řekl Novotný pro Radio Prostor.
Jedenatřicet z rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Izrael dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 rukojmích. "Informovali jsme 31 rodin, že jejich unesení blízcí už nejsou mezi živými a že jsme je prohlásili za mrtvé," řekl Hagari na pravidelné tiskové konferenci. O možné další dohodě o propuštění zbývajících rukojmích výměnou za delší klid zbraní se nyní jedná.
Do Saúdské Arábie v pondělí přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Rijádu zahájil svou už pátou cestu po Blízkém východě od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Média soudí, že ministra čekají složitá jednání o navrhovaném příměří v Pásmu Gazy i budoucnosti Palestiny, normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií nebo o eskalaci bojů ve světle dalších očekávaných amerických úderů na proíránské milice na Blízkém východě.
Už pár dní po palestinském pogromu na Židy 7. října se v Praze začaly konat demonstrace iniciativy Ne naším jménem. Izrael tehdy ještě ani nezačal se svou odvetnou operací, a již byl předem vinen. Masakr na civilistech byl sice i jimi odsouzen, ale okamžitě byl interpretován jako důsledek izraelské politiky okupace, byť v případě Gazy šlo po celá léta o okupaci bez jediného přítomného izraelského vojáka. Ta je natolik nesnesitelná, že přímo vybízí k bestiálnímu vraždění. Ne útočník, ale oběť je vinna.
Válka na Ukrajině podryla moc ruského prezidenta Vladimira Putina a pro zahraniční zpravodajské služby otevřela nové možnosti náboru ruských občanů. V eseji publikované v úterý v americkém časopisu Foreign Affairs, který se věnuje mezinárodním vztahům, to napsal šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns. Kromě ruské agrese se Burns věnoval i konfliktu na Blízkém východě. Region byl podle něj jen zřídka kdy výbušnější než dnes.
Americký list The New York Times (NYT) dnes s odkazem na izraelský dokument poskytnutý americké vládě popsal podrobnosti týkající se zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kteří dostali výpověď kvůli podílu na říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Deset z 12 lidí podle těchto informací patřilo k palestinské islamistické skupině Hamás a jeden k další militantní organizaci Palestinský islámský džihád.
Jednání o dohodě o propuštění rukojmích, kterých se v Paříži účastnil šéf CIA William Burns s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Sáním, šéfem izraelské zpravodajské služby Mossad Davidem Barneou a ředitelem egyptských tajných služeb Abbásem Kamalem, pro dnešek skončila. Informovaly o tom server deníku Haarec a stanice KAN. Podle následného prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byla pařížská jednání konstruktivní a rozhovory budou v příštích dnech pokračovat.
Až 80 procent rozsáhlé sítě tunelů Hamásu v Pásmu Gazy by po 114 dnech od začátku války mohlo být stále nepoškozených, napsal s odvoláním na izraelské a americké činitele americký list The Wall Street Journal (WSJ). V tuto chvíli je podle WSJ těžké odhadnout, jak velkou část podzemních tunelů v Pásmu Gazy se zatím podařilo izraelské armádě zdemolovat. Od začátku izraelské pozemní ofenzivy se Izrael pokouší tunely pod Pásmem Gazy zničit, přičemž stále odhaluje nové.
Vyjednavači se podle serveru listu The New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla k dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které stále zadržují palestinští radikálové. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech. Tým vyjednavačů vedených Američany vytvořil psaný návrh dohody na základě návrhů Izraele a palestinského radikálního hnutí Hamás z posledních deseti dnů.
Loňský výrok ministryně obrany Jany Černochové (ODS) ohledně vystoupení Česka z OSN nebyl unáhleným a ukvapeným výkřikem, jeho hlavním cílem bylo otevření vážně míněné debaty o reformě této organizace. Ministryně Černochová to uvedla v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Martina Kolovratníka, který se na ni obrátil s dotazem nazvaným Poškozování české zahraniční politiky ukvapenými vyjádřeními. Poukazoval v něm na loňské vyjádření ministryně na sociální síti X, v němž vyzvala k vystoupení ČR z OSN.
Po Spojených státech, Kanadě či Austrálii dnes oznámily pozastavení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) také Itálie, Británie či Finsko. Píše to agentura Reuters. Země se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Úřad OSN s nařčenými spolupracovníky ukončil smlouvu a slíbil, že záležitost prošetří. Izrael dnes na základě toho obvinění uvedl, že si přeje, aby UNRWA ukončil své působení v Pásmu Gazy. Hamás tento krok odsoudil.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v pátek předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky, které zabrání genocidě a zlepší humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede vojenskou operaci proti palestinskému hnutí Hamás. Soud, který zasedal na podnět Jihoafrické republiky, zároveň žádá, aby ho Tel Aviv do měsíce informoval, co učinil pro naplnění nařízení. Předběžné opatření ovšem nevyhovělo klíčovému jihoafrickému požadavku, aby soud nařídil zastavit válečné operace v Gaze.
