Energetická společnost ČEZ odložila plán na zajištění kapacity v novém polském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Nebyla totiž spokojena s nabízenými podmínkami. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma tyto informace zatím nebude komentovat. Rozhodnutí firmy ČEZ by mohlo vyvolat otázky ohledně životaschopnosti projektu.
Vláda by podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka (ANO) měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček to ve čtvrtek řekl v proslovu k programu mimořádné schůze, kterou si vyžádalo ANO k cenám energií v roce 2024. Současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) mu ale v kriticky laděném projevu vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, a z tohoto zaostávání obvinil právě svého předchůdce Havlíčka.
Mimořádnou schůzi sněmovny k cenám energií v příštím roce ozvláštnil projev expremiéra Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO totiž energie během svého hodinového vystoupení sotva zmínil, a namísto toho četl kritický text o nynějším politickém systému, přičemž také kritizoval transformaci české ekonomiky po roce 1989. Zmatený přednes prokládal útoky na média a citováním z bakalářské práce. Následně si vysloužil silnou kritiku od vládních politiků.
Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.
Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.
Dřevo je oproti plynu a elektřině stále cenově nejvýhodnějším zdrojem vytápění, pokud je na to domácnost zařízená. Oproti minulému roku navíc cena dřeva poklesla o zhruba 30 procent. Kdo se ještě teď rozhodne předzásobit na zimu, neprohloupí. Od začátku příštího roku se totiž chystá zdražení, a to hlavně kvůli plánovanému navýšení daně z přidané hodnoty na palivové dřevo i pelety z 15 na 21 procent, což některým domácnostem může topení zdražit i o jednotky tisíc korun.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek odmítl, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. Hladík uvedl, že tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a dosud na výdajové stránce neměly svůj ekvivalent jako například daň z přidané hodnoty. To mění směrnice Evropské unie, podle které se od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily.
Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč), informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.
Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.
Kompenzace vysokých cen energií letos převýší výnos z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Na síti X to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pokud příští rok příjmy z windfall tax (WFT) tento rozdíl vyrovnají, vláda zváží, že by ji zkrátila a už neuplatňovala v roce 2025, doplnil. Zdůraznil, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.
Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.
Dva dny poté, co vláda byla nucena postavit se k oznámenému růstu regulované části cen elektřiny, a den poté, co musela vzít na vědomí, že Volkswagen nebude u Plzně stavět továrnu na autobaterie, a týden poté, co divize firmy Siemens vyrábějící větrné turbíny požádala o miliardovou státní pomoc, je dobrý den k pohledu na kořeny čínské elektromobility. Čínské elektromobily jsou v Evropě nová věc, na náš trh zatím pořádně oficiálně nevstoupily a i v západní Evropě teprve začínají. Ale z čísel o růstu exportu a vzrušení na autosalonech je zřejmé, že Číňané jsou za humny.
Tématem podzimu bude stejně jako loni zdražování energií. Zdroje jsou tentokrát domácí provenience. Cena elektřiny je letos v Evropě navzdory pokračující válce na Ukrajině a další na Blízkém východě úplně jinde než loni. Aktuálně se obchoduje kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou to byly i čtyřnásobky. Na první pohled by to mohlo vyvolávat dojem, že lidem a firmám by měly účty klesnout. Opak je pravdou. A samotná silová elektřina za to nemůže. Ta bude spíš cenu tlačit dolů. Přesněji řečeno, kdyby neklesala, lidem a firmám by příští rok stouply ceny výrazně víc.
Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.
Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhl výrazné zvýšení regulované složky cen energií o desítky procent, premiér Petr Fiala (ODS) pak krotil vášně s tím, že reálný růst koncové ceny energií bude jen o jednotky procent. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, jak to bude ve skutečnosti a na co se mají zákazníci připravit. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu ERÚ měla vzrůst meziročně o 71 procent.
"Ceny energií nebudou růst o desítky procent," uvedl v úvodu úterní tiskové konference po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj budou v příštím roce platit převážně stejné částky jako letos, "případně o jednotky procent více". Každý, kdo říká něco jiného podle Fialy lže a šíří paniku. Premiér připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Fiala znovu zdůraznil, že vláda prý řeší problém, který způsobil Andrej Babiš (ANO).
V Polsku by mohla poblíž Osvětimi vzniknout další jaderná elektrárna s využitím malých reaktorů BWRX-300. Její výstavbu v obci Stawy Monowskie plánuje společnost Orlen Synthos Green Energy se sídlem ve Varšavě, což je společný podnik PKN Orlen a Synthos Green Energy. Záměr zahrnuje výstavbu a provoz až čtyř modulárních jaderných reaktorů technologie BWRX-300 s celkovým hrubým výkonem nepřesahujícím 1300 megawattů (MW), zjistila ČTK z informačního systému EIA.
Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.
Akcie německého zeleného giganta Siemens Energy ve čtvrtek klesly téměř o 40 %. poté, co se potvrdily informace, že jedná s německou vládou ohledně státních záruk. Společnost táhne ke dnu divize větrných elektráren a jejich nekvalitní výroba. Hodnota společnosti spadla za den o více než 3 miliardy eur, uvedla agentura Reuters.
Finská policie vyzdvihla z mořského dna poblíž místa poškození plynovodu Balticconnector rozměrnou kotvu. Nyní zkoumá, zda kotva patří kontejnerové lodi NewNew Polar Bear registrované v Hongkongu, uvedla policie podle Reuters.
O osudu zadluženého energetického holdingu Malina mají na úterní schůzi rozhodnout jeho věřitelé. Firma buď může projít reorganizací s tím, že se pokusí dokončit rozdělané zakázky, za které od lidí inkasovala zálohy, nebo bude rozprodána v konkurzu. Vedení Maliny, za kterou stojí tisíce nespokojených klientů, podalo v květnu návrh na insolvenci, v němž uvedlo závazky za zhruba 1,4 miliardy korun.
Energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zlevní téměř dvěma milionům zákazníků elektřinu a plyn, koncovou cenu elektřiny ovšem zřejmě navýší stát. Domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou zaplatí dodavateli za elektřinu o více než pětinu méně než v současnosti, cena za plyn pak klesne skoro o 30 procent. V pondělí o tom informovala společnost ČEZ. Elektřina v příštím roce i přesto zřejmě odběratelům zdraží kvůli očekávanému navýšení regulované části ceny určované státem.
Pravděpodobný budoucí slovenský premiér Robert Fico během předvolební kampaně varoval, že jako nový vůdce země už nepošle Ukrajině "ani jeden náboj" na pomoc proti ruské agresi. Tento dramatický posun od výrazně proukrajinského postoje odcházející vlády je zčásti založený na historických sympatiích Slovenska k Rusku. Jak ale napsal server Politico, existuje i velmi osobní důvod, proč Fico nemá Ukrajinu rád. Vše souvisí s rokem 2009, kdy byl Robert Fico slovenským premiérem.
Správní rada českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) vydala otevřený dopis, ve kterém žádá druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského, aby zamezil potenciálnímu střetu zájmů v jím spoluvlastněných médiích. CZ IPI konkrétně vadí způsob, jakým deník Blesk, u kterého je Křetínský jedním z koncových vlastníků, informoval o státním nákupu společnosti NET4GAS. O firmu totiž projevovala zájem také Křetínského skupina EPH.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Plán také potvrdil odklon od spalování uhlí do roku 2033.
Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal podle agentury Reuters ministr. Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin.
Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost vůči Spojeným státům v důsledku své klimatické politiky. Pokud chce znovu získat atraktivitu pro investory, musí se vzdát ideologického přístupu k dekarbonizaci a začít k ní přistupovat racionálněji. Na konferenci SH!FTS pořádané deníkem E15 to dnes řekl většinový vlastník Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský. Jeho holding provozuje mimo jiné uhelné zdroje energie.
Cena plynu na trhu začala v posledních dnech výrazně růst. Za to může dramatický konflikt v Izraeli a nejistota trhů, stejně tak se přidává i blížící se zima. Přesto je plyn několikanásobně levnější než v kritické loňské době. Dočkají se tedy odběratelé zlevnění, nebo se faktury za plyn od nového roku znovu zvýší? Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v příštím měsíci na virtuální nizozemské burze TTF se dostala téměř na padesát eur za MWh.
