Protesty proti změnám ve vytápění v Německu měly odezvu. Německá vláda v minulých dnech oznámila kompromis u zákona, který původně výrazně omezoval možnosti vytápění plynem či topnými oleji již od roku 2024. Nově má být přechod mnohem pomalejší a například navázán na vývoj vytápění v dané lokalitě. Také například krom solárních panelů a tepelných čerpadel umožňuje vytápění dřevem či peletami.
V Německu sílí odpor k vládnímu návrhu, který chce od roku 2024 zakázat instalaci vytápění na plyn a topné oleje. Vládní návrh předpokládá, že nové vytápění by muselo být z 65 % z obnovitelných zdrojů. V úvahu tak připadají pouze tepelná čerpadla, solární panely či elektřina. Návrh zelených a sociálních demokratů měl už v květnu projednat Bundestag, ale po odporu svobodných pracuje vláda na připomínkách.
Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje. Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení.
Berlín i Brusel pracují na přestavbě topných systémů. Očekává se, že do roku 2030 se počet instalovaných tepelných čerpadel jen v Německu pětinásobně zvýší až na šest milionů. To také znamená, že se výrazně zvýší poptávka po elektřině. Právě v tom je zásadní problém, na který upozornila švédská ministryně energetiky a vicepremiérka Ebba Buschová, jak píše Bild. Domnívá se, že Německo a Evropa si nemohou dovolit odklon od jaderné energie.
Energetici po ročním testování zečtyřnásobili výkon první plovoucí fotovoltaické elektrárny ve Štěchovicích u Prahy. Z původních 21,7 kWp ho zvýšili na 87 kWp a elektrárnu zároveň připojili do sítě, informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier. ČEZ instaloval solární panely na hladinu horní nádrže s názvem Homole. Mají ověřit plavební vlastnosti nosné konstrukce pro případné nasazení tohoto typu fotovoltaik v budoucích velkých parcích.
Václav Smil je pravděpodobně nejznámější žijící vědec českého původu na světě. Do Prahy, kam nejezdí příliš často, přijel na pozvání Pražského centra transatlantických vztahů univerzity CEVRO. Postěžoval si, že v Praze měl tolik veřejných vystoupení a rozhovorů, že je už z mluvení o energetice unaven. Přesto jsme se jí nevyhnuli. Ve Smilových knihách mohou skeptici současné zelené transformace najít řadu argumentů. Ale to ne proto, že by Smil působení člověka na přírodu podceňoval. Naopak kritizuje jednostranné soustředění na globální oteplování kvůli tomu, že je to jen jeden problém z mnoha.
Vládní úsporná opatření, která počítají s omezením dotací, mohou ohrozit celý sektor obnovitelných zdrojů energie. Na úterní konferenci k solární energii v Praze to řekl výkonný ředitel Solární asociace ČR Jan Krčmář. Podle něj by omezení státní podpory ohrozilo tisíce projektů s bankovními úvěry za desítky miliard korun. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stát s podporou obnovitelných zdrojů pokračovat.
Miliardář, byznysmen a čtvrtý nejbohatší Čech Daniel Křetínský poskytl svůj první rozhovor pro britská média. Spolumajitel energetického gigantu EPH nebo fotbalových klubů AC Sparta Praha či West Ham United FC řekl, že neplánuje ovládnout britskou poštu Royal Mail ani jeden z největších supermarketových řetězců Sainsbury's, kde drží významný vlastnický podíl. "Existují společnosti, kde můžete být šťastným akcionářem s desetiprocentním podílem klidně i 20 let," řekl Křetínský pro The Sunday Times.
Bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl se tvrdě pustil do vlády. Mílovi připadá nesmyslné zestátňovat ČEZ, zároveň ostře kritizoval vládu Petry Fialy (ODS) za to, že uvažuje o vytěsnění minoritních akcionářů. Podle něj vytěsnění akcionářů vyjde stát na 200 miliard korun. "Tak to já teda nevím, kde je stát vezme. A pokud je má, tak nevím, proč se dneska škrtají důchody," řekl Míl v Otázkách Václava Moravce.
Hybrid polostátní energetické firmy není dobrý model do současné evropské energetiky, kde se kvůli všem možným regulacím nedají stavět nové elektrárny, aby mohly zemi zajišťovat energetickou bezpečnost a zároveň svým majitelům vynášet zisky. Cíl číslo jedna je často v přímém rozporu s cílem dvě. Soukromí investoři nepodnikají proto, aby zajišťovali energetickou bezpečnost země. To je rolí státu.
Vládní záměry škrtat dotace na podporované zdroje elektřiny by neměly dopadnout na občany, ale zároveň by měly přinést úsporu výdajů státního rozpočtu. Závazky ohledně podpory, které stát učinil, však zůstanou platné. V nedělním diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Vláda chce v příštích dvou letech v připravovaném konsolidačním balíčku ušetřit na dotacích 54,4 miliardy korun.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvažuje o obnovení dotace na pořízení plynového kondenzačního kotle. Jak velká by měla dotace být, se teprve řeší. Dotace by měla ale rozlišovat, zda jde o běžnou domácnost, nebo o domácnost seniorů a příjemců příspěvku na živobytí. Od příštího roku chce pro seniory a nízkopříjmové zavést až stoprocentní dotaci pro výměnu starých uhelných kotlů třetí emisní třídy. Řekl to v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News
Česká republika se plánovaným odklonem od uhlí dostane do velkého a dlouhodobého deficitu elektřiny, což povede k výraznému růstu cen na trhu. Tvrdí to zástupci spolku Realistická energetika a ekologie. Podle nich je vládní plán na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2033 uspěchaný, protože nyní za něj neexistuje relevantní náhrada. Do budoucna ji vidí v nových jaderných zdrojích. Spolek sdružuje kolem 30 českých vědců a expertů na energetiku, mobilitu a další oblasti.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve čtvrtek poprvé od června 2021 klesla pod 30 eur (zhruba 712 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji tlačí vysoká úroveň zásob a rostoucí teploty, které snižují poptávku, píše agentura AFP. Od začátku letošního roku již cena plynu pro evropský trh klesla o více než 60 procent, ve srovnání s dřívějšími lety však stále zůstává na vysoké úrovni. V roce 2020 se pohybovala kolem 15 eur za MWh, upozornila AFP.
Nizozemsko poprvé zastavilo větrné elektrárny v Severním moři kvůli ochraně tažného ptactva. Na uplynulou sobotu ornitologové předpovídali tah milionů ptáků nad Severním mořem. Vláda proto nařídila odstavení větrných turbín na čtyři hodiny, v pondělí o tom informovala na svých stránkách. Od podzimu by podobné odstávky měly být častější. "Dvakrát ročně, na jaře a na podzim, migrují přes Severní moře během některých nocí miliony ptáků," uvedl odborník na ochranu ptáků Tim van Oijen.
Jedno z míst, kde chce vláda v rámci konsolidačního balíčku ušetřit, je seškrtání dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tím podle odhadů vláda získala minimálně 14 miliard korun ročně, ideálně ale až 18 miliard. Riziko případné arbitráže je podle něj únosné. Stát od loňského října vzal placení podpory OZE na sebe, do té doby si podporu rozděloval se zákazníky ve fakturách za elektřinu.
Chceme, aby se Česko přidalo k jaderné renesanci a stalo se svého typu jadernou velmocí. Takto hovořil v dubnu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Co znamená jaderná reneseance, v jakém smyslu by Česko mohlo být velmocí a kdy můžeme reálně očekávat malé modulární reaktory, které se staly oblíbeným mediálním tématem, vysvětluje v rozhovoru pro Echo24 odborník na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek.
Premiér Petr Fiala jednal s dodavateli energií a zástupci Českého statistického úřadu a Energetického regulačního úřadu. Řešili vysoké ceny energií, které vyšly ve statistikách Eurostatu. Premiér Petr Fiala ostře kritizoval statistiky, které vycházely s tabulkových cen a podle jeho slov neodpovídaly skutečným cenám. Na jednání se zástupci energetických firem bylo domluveno, že firmy budou ČSÚ poskytovat data o skutečných, nejen tabulkových cenách, dobrovolně.
Po odstavení poslední německé jaderné elektrárny přišla další kritika z řad vládních Zelených. Do vlády se obul i předseda německých opozičních CDU, Friedrich Merz, který kritizoval energetickou politiku spolkové vlády. Při zpětném pohledu Merz uznal, že bylo rozhodnutí o postupném ukončení jaderné energetiky, kterou zavedli CDU v roce 2011, chybou. Zároveň obvinil i současnou vládu, že dělá chybu, když ve všech oblastech, jako je doprava či průmysl, spoléhá pouze na elektřinu.
Ceny energií, které zveřejnil Eurostat, platí pouze pro 2 procenta, maximálně 2,5 procenta domácností. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Zároveň řekl, že předloží sněmovně novelu energetického zákona, která dá pravomoci Energetickému regulačního úřadu, aby dostával skutečné ceny, nikoliv cenové nabídky jako nyní. Síkela to prohlásil v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT.
Evropský statistický úřad Eurostat používá při výpočtu cen plynu metodiku, která zaručuje srovnatelnost dat v celé EU. Úřad si proto stojí za svou středeční zprávou, podle které se ceny plynu pro domácnosti loni ve druhém pololetí z celé Evropské unie výrazně nejvíce zvýšily v České republice. Premiér Petr Fiala (ODS) po zveřejnění zprávy řekl, že čísla o cenách plynu jsou mylná a označil je za matení veřejnosti.
Možný konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 Česko blokovat nebude. Bude ho kompenzovat ze Sociálně klimatického fondu, který je financován právě z výnosů z povolenek. V tomto fondu podle sdělení ministerstva životního prostředí deníku Echo24 je asi 1,25 bilionu korun. Europoslanci za ODS vyjádřili pro Echo24 v souvislosti se změnami obavy, například podle Alexandra Vondry hrozí další zdražení energií.
České domácnosti loni platily za elektřinu 2,5násobek toho, co v průměru domácnosti ve zbývajících zemích visegrádské čtyřky. Ještě paradoxnější je tento závěr, uvážíme-li, že Česko bylo loni velkým vývozcem své vlastní elektřiny, zatímco zbytek Visegrádu si ji musel daleko více dovážet. A další paradox tkví ve faktu, že zatímco Česko loni své zadlužení navyšovalo, zbytek Visegrádu jej naopak snižoval. Nelze tedy ani moc uplatnit vysvětlení, že vlády ve Varšavě, Bratislavě a Budapešti sice domácnostem cenu elektřiny tak či onak administrativně zlevnily, ale za cenu výraznějšího nárůstu veřejného zadlužení. Pro Česko tak účtování za loňským rokem vůbec nedopadá příznivě.
České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku (viz zde). To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami. Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede.
Navzdory loňské krizi způsobené ruskou agresí na Ukrajině leží větší riziko z hlediska budoucnosti evropské energetiky v Číně. Kromě vlastnictví nalezišť klíčových surovin je i technologicky o deset let dále než Evropa. Pekingu pomáhá i „flexibilnější přístup“ k ekologických standardů. Závislost Evropy na Číně se podle odborníků v některých oblastech pohybuje až na 95 procentech.
Počet nově připojených fotovoltaických elektráren do tuzemské sítě dál rekordně roste. Distribuční firmy evidují během prvního čtvrtletí několikanásobný nárůst počtu nových elektráren v síti, ten navíc bude zřejmě dál narůstat. Žádostí o připojení je ještě víc, problémy jsou ovšem s omezenými kapacitami v soustavě a také s technickou nepřipraveností instalovaných zařízení. Vyplývá to z informací distribučních společností.
Němci vypnuli jaderné elektrárny, aby měli víc emisí z těch uhelných. Komentátoři Týdeníku Echo řeší, jaký dopad to bude mít na ceny energií v Česku. Poláci mají Evropu rozdělenou na geometrické obrazce. Půjdou spíš s Maďarskem, nebo se Spojenými státy? Proč vládě neklesají preference, jak se čekalo? Kdo z politiků hájí bohaté a kdo jezeďáky? A přidáme i zajímavé informace z Hradu. Nezkrácenou verzi podcastu si můžete přehrát pouze zde.
Rusko údajně využívá flotilu plavidel maskovaných jako rybářské a výzkumné lodi, s jejichž pomocí plánuje sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S tvrzením na základě společného pátrání přišla veřejnoprávní média v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku, informoval server BBC News. Lodě, které navenek vypadají jako rybářské čluny nebo výzkumná plavidla, jsou vybavena podvodním sledovacím zařízením a mapují klíčové oblasti, které by bylo možné napadnout.
Energie zlevňují, katastrofické scénáře z loňského roku jako by byly zapomenuty. Ceny elektřiny a plynu se dostaly hluboko pod vládní stropy a zdravá konkurence na trhu znovu ožívá, obchodníci přicházejí s výhodnými nabídkami. Také vzkazují, že pokud budou velkoobchodní ceny energií nadále klesat, jsou připraveni ještě zlevňovat. Nelze sice predikovat další výrazný pokles cen a předpokládá se, že na tak nízké hodnoty jako před třemi lety se už nevrátí. Platí, že fixovat si odebíranou elektřinu a plyn na dlouhou dobu se nyní nemusí příliš vyplatit.
Zájmem naší vlády je, aby se Česko přidalo k evropské jaderné renesanci a stalo se minimálně technologicky jadernou velmocí. Na semináři Energetická bezpečnost v kontextu ruské agrese to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Jedním z kroků má být zrovnoprávnění investic do obnovitelných zdrojů a jádra. Síkela očekává, že některé státy EU podají k unijnímu soudu žalobu proti státní podpoře, kterou chce stát poskytovat při chystané výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech.
