Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhl výrazné zvýšení regulované složky cen energií o desítky procent, premiér Petr Fiala (ODS) pak krotil vášně s tím, že reálný růst koncové ceny energií bude jen o jednotky procent. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, jak to bude ve skutečnosti a na co se mají zákazníci připravit.

Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu ERÚ měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení zhruba o 125 Kč za MWh plynu. Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent.

Premiér Fiala uvedl, že pro naprostou většinu zůstanou ceny energií zhruba na stejné úrovni jako letos, nebo maximálně o jednotky procent vyšší. Zároveň dodal, že výše regulované složky energií mohla být možná ještě nižší, než je v současném návrhu Energetického regulačního úřadu,“ dodal Fiala. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) připomněl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun.

Příliš riskantní krok

Energetický analytik a předseda Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro deník Echo24 řekl, že nárůst u regulované složky ceny, jak byla oznámena, si každý spotřebitel může spočítat přesně. „Když se mluví o těch 1400 korunách na MWh, tak si myslím, že to odpovídá, když jen 700 stovek je zhruba příspěvek na OZE, tak 800 korun se tam nastřádá. Může se to samozřejmě lišit podle typu spotřeby, podle typu jističe a tak dále…,“ řekl Gavor s tím, že zásadní roli hraje silová část.

„Samozřejmě pro premiéra a vládu je nejlepší předpoklad, že o co teď zdraží regulovanou část, o to spotřebitelé ušetří na silové části ve srovnání s tím, co jsme platili v rámci zastropovaných ceny. A je fakt, že spotřebitelé, kteří tomu věnovali dost času nebo měli štěstí na aktivního a dobrého dodavatele, tak ti dokázali během roku 2023 ušetřit dokonce více než těch 1400 korun,“ uvedl Gavor. Takových lidí, kteří dokázali tímto způsobem optimalizovat, není podle něj v žádném případě v Česku většina.

„I dnes vidíme obrovské rozdíly. Mnoho lidí platí pomalu zastropované ceny (u elektřiny 6 050 korun s DPH za MWh – pozn. red.) a někdo platí o 2000 korun méně. Je potřeba se nedívat na ta procenta, která vypadají děsně,“ řekl redakci Gavor s tím, že tvrzení, že by se podnikatelům ceny zvýšily o dvojnásobek, je hloupost. „Ta regulovaná složka rozhodně není dominantní. Ale obchodní cenu neovlivní Fiala, ani (Karel) Havlíček (ANO)," řekl Gavor.

„O plošných změnách, jak o tom mluví premiér Fiala, se hovořit nedá, do velké míry to závisí na části obchodní. Je potřeba apelovat na lidi, protože kolik budeme platit za silovou část, můžeme ovlivnit, pokud si nenecháme drahého dodavatele," dodal Gavor.

Analytik Jiří Matoušek z Centropolu pro Echo24 řekl, že považuje návrat POZE ze 100 % a přenesení 100 % zvýšení regulovaných cen již pro rok 2024 za riskantní krok. „Náš názor je, že růst regulovaných cen měl být rozložen alespoň do dvou let (2024 a 2025). Jedním z hlavních cílů musí být, aby výnosy z emisních povolenek bylo možné použít na saturaci POZE (alespoň částečnou) a případně i na korekci ostatních regulovaných cen. Pokud takto opravdu ceny ERÚ vyhlásí, tak to považujeme za příliš riskantní krok,“ uvedl Matoušek.

Odvážný slib premiéra…

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro deník Echo24 řekl, že návrh ERÚ chápe jako nástřel, o kolik se musí zvýšit regulovaná cena energií za předpokladu, že se nebude počítat s dotacemi aplikovanými v letošním roce. „Významnou část tvoří poplatek za obnovitelné zdroje energie, který byl stejně jako další nákladové položky zatížený daní z přidané hodnoty,“ poznamenal Dufek.

„Když si uděláme malé nezávazné cvičení a vezeme si do ruky třeba aktuální ceník pro domácnosti od největší tuzemské společnosti a v aktuální kalkulaci zohledníme zvýšení poplatků o 1400 korun, tak celková cena za 1 MWh stoupne o 20 %,“ vypočítal Dufek s tím, že pokud by měl být růst ceny pouze v jednotkách procent, například plus pět procent, tak by silová energie v ceníku musela poklesnout o více než tisícovku za 1MWh, respektive o 22 %.

„Je to reálné při průměrné ceně kontraktu pro rok 2024 zatím cca 145 EUR (průměr od začátku letošního roku) a nutném zohlednění denního diagramu? Řekl bych, že moc ne, ale třeba nás dodavatelé příjemně překvapí. Samozřejmě ke zvýšení v jednotkách procent se dá dopracovat třeba snížením původního návrhu ERÚ,“ řekl Dufek.

Podle analytika České spořitelny Michala Skořepy je návrh ERÚ jistě velmi razantní, ale jde podle něj nejspíš o adekvátní odraz rozhodnutí vlády vrátit se k poplatkům na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Vzrušená debata o tomto cenovém navýšení je tak dalším příkladem toho, jak původní vzletný cíl směřovat k uhlíkové neutralitě následně naráží na omezenou praktickou ochotu nás všech přijmout z něj plynoucí zdražení energií a přizpůsobit tomuto cíli naše chování,“ řekl pro Echo24 Skořepa.

Slib premiéra, že celková cena elektřiny stoupne příští rok maximálně o jednotky procent, je podle Skořepy velmi odvážným krokem. „Za předpokladu stability cen energií na nynějších úrovních asi jde o pravděpodobný scénář, nicméně do začátku příštího roku se může ještě odehrát leccos, co neregulovanou složku ceny elektřiny zvýší natolik prudce, že dodržení tohoto slibu bude problematické (...),“ řekl Skořepa.