Sněmovní výbor pro evropské záležitosti projednal a podpořil vládu, která může navrhnout dosavadního ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) na post českého eurokomisaře. Ve schváleném usnesení také výbor jeho kandidaturu podpořil. Po projednání výborem bude Síkelu znovu formálně potvrzovat vláda, podle premiéra Petra Fialy (ODS) by tento krok mohla udělat na středečním zasedání.
Česká republika si dnes připomíná 56. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Chystá se celá řada pietních akcí a vzpomínat budou tradičně také politici. Vláda společně s prezidentem Petrem Pavlem společně zhlédnou film Vlny režiséra Jiřího Mádla, který se věnuje vysílání Československého rozhlasu v osudovou chvíli. Noc z 20. na 21. srpna 1968, kdy do tehdejší ČSSR vtrhla vojska armád Varšavské smlouvy patří k nejtragičtějším datům československé moderní historie.
Někde to i uprostřed horkého léta mají rádi ještě více horké. Zdá se, že třeba na Slovensku… Odkud přicházely minulý týden zprávy o tom, jak je společnost na nohou, na náměstích se protestuje, píší se petice, solidarizují se čeští umělci. Svobodná kultura je totiž v ohrožení. Příčinou či záminkou je odvolání ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličky a ředitelky Slovenské národní galerie Alexandry Kusé. Odvolala je ministryně kultury Martina Šimkovičová. Jde o to, že ty dva „vyhazovy“ znamenají něco jiného než jen dva vyhazovy.
Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ve středu na jednání vlády rád všechny koaliční partnery seznámí s aktuálním stavem, nasazenými funkcionalitami a dalším plánem digitalizace stavebního řízení. Sdělil to ČTK v reakci na žádost TOP 09 o koaliční jednání na téma komplikací spojených se zaváděním nového systému. Na zařazení informace na zasedání vlády se s premiérem Petrem Fialou (ODS) dohodl už dříve.
Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 připomene v úterý večer nápis „Jdi domů, Ivane! Go home, Russia!“ promítaný na sídlo vlády – Strakovu akademii v Praze. Začne tak první komunikační kampaň Můj 68, kterou připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády Otakara Foltýna. Kampaň v médiích poběží jako součást vládního projektu „Česko informuje“ s rozpočtem zhruba 13 milionů korun na půl roku.
Vedení vládní TOP 09 se rozhodlo vyvolat koaliční jednání, na němž má předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš předložit harmonogram a návrh řešení problémů s digitalizací stavebního řízení. Podle usnesení předsednictva, které ČTK poskytla mluvčí TOP 09 Markéta Volfová, je vedení strany zaváděním digitalizace stavebního řízení, za niž nese Bartoš plnou odpovědnost, silně znepokojené. Premiér Petr Fiala (ODS) se chce problémům s digitalizací stavebního řízení věnovat na středečním jednání vlády.
Vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn v minulých týdnech vzbudil ostré reakce, když ve veřejné debatě mluvil o spoluobčanech s antisystémovými názory jako o „zombících“, kolem kterých se musí „vykopat příkopy“ nebo jako o „sviních“. Nyní se za něj v otevřeném dopise adresovaném premiéru Petru Fialovi a vládě postavilo 40 veřejně činných osobností. Pokračování Foltýna v současné funkci bude dobrým znamením, že český stát není ovládán ruskými silami a dokáže jim vzdorovat, napsali.
Členové vlády Petra Fialy (ODS) se vrací z tzv. vládních prázdnin a hned na prvním středečním zasedání je čeká několik klíčových změn. Tou asi největší je flexibilní reforma zákoníku práce. Nejsilnější vládní subjekt ODS nadále trvá na zahrnutí výpovědí bez udání důvodů, což ale odmítají lidovci. Novela se týká například výpovědní a zkušební doby, na pořadu dne by mělo být také zvyšování platů ve státní správě.
Už tak ideologicky poznačenou britskou společnost čekají další "výzvy." Labouristická vláda totiž chystá zatím nejtvrdší zásahy proti lidem s „ubližujícími a nenávistnými názory“. Extrémní misogynie, tedy nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám, tak mají být vnímány justicí stejně jako terorismus. Jde o novou „antiextremistickou“ strategii ministryně vnitra Yvette Cooperové pro online i offline prostředí. Předchozí strategie byly podle Cooperové zastaralé a neefektivní. Podle kritiků se jedná o tvrdý zásah proti svobodě projevu.
Vládní koalice finišuje novely zákona o volbě prezidenta, která by měla výrazně modernizovat a zpřesnit současná pravidla.
Olympiáda skončila a povolební politické boje vypukly ve Francii s ještě větší intenzitou. V článku publikovaném exkluzivně v ekonomickém listu La Tribune Dimanche lídři vítězného levicového hnutí Nepoddaná Francie oznamují, že předloží Národnímu shromáždění požadavek odvolat prezidenta republiky, pokud ten nejmenuje jejich kandidátku, socialistku Lucii Castetsovou premiérkou. Prezident ale podle francouzské ústavy nemusí jmenovat premiérem nikoho ve spojení s vítězem voleb
Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.
Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.
Slovenský premiér Robert Fico chce odvolat lídra opozičního hnutí a místopředsedu Národní rady SR Michala Šimečka. Důvodem odvolání má být tvrzení koaliční SNS, že existovalo finanční napojení rodiny Šimečků prostřednictvím jejich společnosti na Fond na podporu umění (FPU), to však Šimečka odmítl. Opoziční strany na Slovensku nyní zorganizovaly protivládní protest a požadují odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové a ministra spravedlnosti Borise Suska
Chorvatsko od Nového roku znovu zavede povinnou vojenskou službu. Služba v armádě potrvá dva měsíce, uvedla agentura AP s odvoláním na vyjádření chorvatského ministra obrany Ivana Anušiće. Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu. Připomněla ale také závody ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech minulého století zažil krvavou válku po rozpadu Jugoslávie. Rozhodnutí znamená návrat k branné povinnosti, kterou Chorvatsko pozastavilo v roce 2008.
Ve Švédsku se schyluje k historickému obratu. Země, která držela dlouhé roky prvenství v přijímání migrantů v Evropě, se odklání od své dosavadní proimigrantské politiky. Po více než 50 letech ze země za prvních pět měsíců odešlo více žadatelů o azyl, než jich do země přišlo. Švédsko přijalo nejnižší počet žadatelů o azyl od roku 1997, potvrdilo ministerstvo spravedlnosti na síti X. Vypadá to, že se ve Stockholmu mění trendy. Důvodem uprchlíků k odchodu ze země by měla být především finanční odměna od švédské vlády.
Občas se stane, že se někde vynoří zajímavá informace, nad níž se zavře voda. Žádné jiné médium na zprávu nenaváže, nikdo se na ni neptá, žádný ohlas, který by si podle vás zpráva zasloužila. Ani žádné známky snahy diskusi potlačit – prostě nic. Jeden takový článek vyšel v roce 2019 na webu Middle East Eye, organizace s nejasným pozadím, o níž se spekuluje, že je financována Katarem. Měl titulek „Řízená spontánnost: Tajné plány britské vlády, které utvářejí plánování po teroristických útocích“ a vskutku slibný podtitulek „Po útoku na London Bridge v roce 2017 bylo místním úředníkům řečeno: ,Posíláme vám stovku imámů‘“.
Slovensko posílilo bezpečnostní opatření kolem některých chráněných osob a objektů. Slovenské ministerstvo vnitra zdůvodnilo šířením nenávistných projevů a ohlášenými shromážděními, bližší informace však neposkytlo. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ale oznámení využil ke kritice opozice, která naposledy v úterý zorganizovala protivládní demonstraci. Šéf nejsilnějšího opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michal Šimečka oponoval, že shromáždění bylo klidné.
Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený.
Počet účastníků úterního protivládního protestu v Bratislavě odhadli jeho organizátoři na 18.000, tedy na dvojnásobek oproti pondělní akci. Na Slovensku dochází k demontáži kultury, vedení ministerstva kultury je arogantní a nekompetentní, zaznělo mimo jiné na dnešní demonstraci. Svolaly ji dvě opoziční strany na protest proti rozhodnutím ministryně kultury Martiny Šimkovičové, ale také proti krokům ministra spravedlnosti Borise Suska.
Ukrajinská tajná služba (SBU) ve spolupráci s národním protikorupčním úřadem zadržela jednoho z náměstků ministerstva energetiky v souvislosti s úplatkem ve výši 500.000 dolarů (11,5 milionu korun). Případ se týká převodu těžební techniky z dolu v oblasti bojů v Donbasu do uhelné pánve na západě Ukrajiny. Informuje o tom Ukrajinska Pravda s odvoláním na SBU. Náměstek ministerstva energetiky údajně slíbil šéfům státních těžařských podniků ve Lvovsko-volyňské černouhelné pánvi, že využije svého vlivu a zajistí převod důlní techniky z východoukrajinské Doněcké oblasti.
Problém může nastávat u kolaudací, trochu jsme podcenili, že se stavební řízení týká i dalších dotčených orgánů. Jinak ale nevypršela lhůta pro ani jednu žádost a žádná škoda tak reálně nevznikla. Řekl to ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na CNN Prima News. Opozice označuje digitalizaci stavebního řízení za katastrofu, Bartoš podle svých slov rezignovat nehodlá.
Ministři se svými zvýšenými požadavky na návrh rozpočtu na příští rok zřejmě u ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepochodí. Vypadá to tak alespoň z informací, které se dosud objevily ve veřejných zdrojích. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má na příští rok dostat o necelou miliardu více než letos, žádal přitom asi 20x větší navýšení. Se svým obrovským nadpožadavkem zřejmě neuspěje ani ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Stát loni během vlny zestátňování podniků za doprovodu velké kritiky koupil za osm miliard zadlužené plynovody Net4Gas. Obchod prosadil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN), který nyní velmi pravděpodobně zamíří na post eurokomisaře. Nákup obhajoval jako strategickou investici v podobě kritické infrastruktury. Jenže trubky dříve přepravovaly ruský plyn do Německa, což už se po ukončení kontraktů s Gazpromem neděje. Objednávky na tranzit plynu nejsou a plynovody nemá co téct.
Plukovník Otakar Foltýn, kterého vláda jmenovala koordinátorem strategické komunikace, si v sobotu zakomunikoval. Na festivalu ve Slavonicích mluvil o informační válce, o lidech, kteří na sítích zuřivě šíří různé hoaxy nebo i ruskou propagandu, a označil je za „zombíky“. Patří mezi ně podle něj čtyři a půl procenta lidí v Česku. A došlo i na další charakteristiky. Ti, kdo obdivují ruského prezidenta Putina, jsou podle Foltýna „velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině“.
Vládní koordinátor strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn předestřel o víkendu své názory na postup vůči spoluobčanům s antisystémovými názory. Nazval je „zombíky“ na poli informační války. U těch nejradikálnějších, jejichž počet odhaduje na 4,5 procenta populace, je podle něj potřeba „vykopat hluboký příkop“. Některé z těchto radikálních lidí označil za „svině“.
Starobní důchod v Česku se od ledna zvýší v průměru o 355 korun. Činit by tak měl 21 059 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 290 korun. K tomu se jim ještě zvedne zásluhový díl penze o 0,4 procenta. O 0,4 procenta by se měly upravit také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí.
Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.
České firmy a jejich zástupci dlouhodobě volají po snížení byrokratické zátěže, regulace se však i se současnou vládou dále kupí a v řadě případů navíc zasahují nejvíce do práce menších podnikatelů a firem. U řady regulací si navíc Česko hází samo klacky pod nohy, zatímco ukazuje na Evropskou unii. Jeden z nejvýraznějších případů poslední doby je poslední zásadní změna zákoníku práce, která „pomohla“ zaměstnancům přijít o úvazky. Stejné nešvary se ale projevují u řady dalších transpozic: Česko regulace bezdůvodně přitvrzuje nad rámec požadavků EU.
