Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo. Narážel tím na Stanjurův plán krácení dotací na podporované zelené zdroje. To je jedna z položek, na kterou mířila i dost silná kritika Národní rozpočtové rady (NRR). Podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka ale kritika rady nevadí. Neumí si prý představit, že by prezident rozpočet nepodepsal. Prezidentův ekonomický poradce David Marek v uplynulých dnech uvedl, že v případě nevyjasnění chybějících až 50 miliard by Petr Pavel rozpočet vetoval.

Sněmovna ve čtvrtek po půlnoci v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu. A to navzdory tomu, že v rozpočtu je nevyjasněných až 50 miliard korun, na což ve své kritice upozorňuje právě rozpočtová rada. Ministr financí při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně hájil návrh tím, že chybějících až 50 miliard korun se v „ztratí“. Že chybějící desítky miliard vlastně nevadí, tvrdil nedávno i premiér Petr Fiala. „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard,“ uváděl.

Stanjura dokonce používal i bizarní příměry o škrtání nul. Reagoval tím na chybějících zhruba 10 miliard kvůli nadhodnocených příjmům z prodeje emisních povolenek. To bylo terčem kritiky rozpočtové rady hned na prvním místě. Vláda by se měla totiž držet při zemi a raději počítat s nižšími výnosy. Rozpočtovaných 30 miliard z výnosů by navíc znamenalo, že povolenka by musela stát příští rok zhruba 104 eur. To je dle NRR „vzhledem k historickému vývoji i k současné úrovni ceny emisní povolenky krajně nepravděpodobné až nerealistické“.

Stanjura řekl, že nezpochybňuje, že chybějících deset miliard je rizikových, protože neví, jaká bude cena povolenky. Ale skončil u toho, že těchto deset miliard uvedl k poměru vůči celkovým příjmům rozpočtu. Takže prý „stačí škrtnout nějaké nuly pro lepší představivost” vysvětloval Stanjura na příkladu rodinného rozpočtu. „Představme si, že rodina bude mít příjem 20 tisíc korun. V tomto případě 2000 miliard. A toto riziko (povolenky, pozn. red.), které nepopírám, je ve výši 100 korun z těch 20 tisíc (…) Každý z nás si umí poctivě odpovědět na otázku, zda to taková domácnost nebo firma zvládne, když obdrží místo 20 tisíc 19900. Moje odpověď je, že ano,“ prohlašoval Stanjura.

Na zjednodušování ze strany ministra financí reagoval i předseda NRR Mojmír Hampl. „Moje reakce na to je taková, že bez té chybějící sumy, kterou jsme identifikovali, by vláda nebyla schopná pokračovat v úsilí snižovat deficit. V tom je ten vtip. Ta suma je téměř přesně v té výši, o kterou vláda slíbila, že bude konsolidovat,“ uvedl Hampl.

„Dřív jsme si něco takového nemohli dovolit“

Rusnok uvedl, že ze sestavování rozpočtu se vytratil konzervatismus. „Ministerstvo financí bývalo při sestavování rozpočtu opatrné a spíše si nechávalo vatu, kdyby se něco stalo. U tohoto rozpočtu vidíme, že je sestavován na volební rok a do nejisté doby, kdy se nedostavuje očekávaný obrat v ekonomickém vývoji (...) Nacházejí se tam takové tekoucí položky, které ovšem nejsou v jednotkách miliard, ale v desítkách, a u kterých je opravdu malá pravděpodobnost, že se v tomto optimistickém očekávání naplní,“ uvedl Rusnok v České televizi.

Návrh státního rozpočtu je podle něj vždy odhad nejistého vývoje budoucnosti. To, že je rozpočet postavený na některých neschválených zákonech, byla ale dříve výjimka, zatímco teď se z toho stává pravidlo. „Pamatuji si, že kdysi jsme si něco takového vůbec nemohli dovolit,“ řekl Rusnok s tím, že v tomto smyslu je návrh rozpočtu nepravdivý.

Poradce prezidenta David Marek uvedl, že v případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila Národní rozpočtová rada, bude prezident rozpočet vetovat. „Je to snaha lakovat tu situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat těch výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun je v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ vyjádřil se v České televizi Marek.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček uvedl, že si nedovede představit, že by prezident rozpočet nepodepsal. „Já bych rozpočet určitě podepsal. Nemyslím si, že od rozpočtové rady přišla zdrcující kritika. Když si přečtete jiné její materiály, tak hodnotí fiskální úsilí vlády pozitivně, a vylepšuje scénáře dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Oceňuje i naši penzijní reformu. A díky konsolidačnímu balíčku snižujeme riziko nárazu do dluhové brzdy,“ tvrdí Skopeček.

Podle něj je důležité to, že se Česko dostává v příštím roce pod tři procenta HDP ve výši strukturálního deficitu. Pro letošní rok je strukturální saldo odhadováno na 2,1 procenta HDP. K tomu NRR konstatuje, že „předložený návrh by při naplnění aktuální makroekonomické prognózy a schváleného rozsahu příjmů a výdajů implikoval strukturální saldo na úrovni cca 2,1 procenta HDP. Vzhledem k tomu, že predikce strukturálního deficitu pro letošní rok se též pohybuje mírně nad 2 procenta HDP, návrh implikuje neutrální fiskální politiku a pozastavení konsolidační trajektorie.“ Vláda přitom slibovala, že bude strukturální saldo snižovat tempem jedno procento HDP ročně, což pak odmítla s tím, že to nikdy nezaznělo.

Stejně jako ministr financí se i Skopeček zaklíná tím, že chybějící desítky miliard se v průběhu roku někde najdou. „Mnohem větší strach než z chybějících položek v rozpočtu mám z ekonomického vývoje Německa, jednoho z našich největších obchodních partnerů. A to dlouhodobě stagnuje,“ říká Skopeček.

Předsedkyně sociálních demokratů Jana Maláčová se v reakci na to Skopečka tázala, že když máme strach z Německa a jeho vývoje, z jakého důvodu je rozpočet postavený na růstu naší ekonomiky v příštím roce o 2,7 procenta. Podle před pár dny uvedeného výhledu MMF Německo letos vykáže nulový růst, v příštím roce pak největší evropská ekonomika vzroste o 0,8 procenta. Na letošek to znamená zhoršení výhledu o dvě desetiny procentního bodu a na příští rok dokonce o půl procentního bodu.

Co se růstu české ekonomiky týče, je ale MMF ve své předpovědi také poměrně optimistický. Letos očekává růst HDP o 1,1 procenta, v příštím roce už o 2,3 procenta.

ODS slibovala, že peníze vrátí seškrtáním výdajů

Maláčová také opět připomněla výpadek až 120 miliard korun ročně vlivem zrušení konstruktu superhrubé mzdy s platností od roku 2021. ODS, která se na zrušení konceptu superhrubé mzdy podílela, kdysi slibovala, že peníze do rozpočtu vrátí seškrtáním výdajů. To se ale nestalo. „Vláda ty peníze našla pro jeden rok. Jenže ono se to každý rok nejen opakuje, ale i zvyšuje, jak rostou mzdy a odvody z nich. Pro další roky už samozřejmě peníze nenašla,“ uvedl na toto téma v Salonu Echa Miroslav Kalousek.

„Je to taková zkratka, že se zrušila superhrubá mzda. Je jedno, jaký máte základ daně a sazbu. Zkrátka se prudce snížila daň z příjmu fyzických osob, což nebyl klíčový problém toho tehdy schváleného zákona. Tím bylo to, že se současně s tím novelizovala pravidla o rozpočtové zodpovědnosti. Protože kdyby se nenovelizovala, tak by se musely snižovat i výdaje. Rozpočtový zločin, který 20. listopadu 2020 spáchaly společně ANO, ODS s SPD, spočívá v tom, že prudce snížily příjmy a současně otevřely vrata ke zvyšování výdajů,“ komentoval to Kalousek.

Podle Skopečka se ale zmíněných až 120 miliard nevypařilo a lidé je prý vracejí do ekonomiky, protože je mohou utratit. Do rozpočtu se podle něj dostávají prostřednictvím nepřímých daní. Jiří Rusnok uvedl, že bez zvýšení daní nepůjde v Česku nastolit ekonomickou stabilitu. Pracující už jsou podle něj ale zdanění dost, proto je prý nutné dál zvyšovat majetkové daně.