Rusko nechce příměří, které by Ukrajině umožnilo připravit se na pokračování války, ale mír. Prohlásil to v úterý podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kyjev, který se téměř čtyři roky brání ruské agresi, nedávno navrhl příměří po dobu vánočních svátků, zejména pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Podle Kremlu ale klid zbraní závisí na tom, zda bude dosaženo mírové dohody, anebo ne.
V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh na ukončení ruské války proti Ukrajině je stále jen pracovní verze, uvedl v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA. Informovala o tom agentura Reuters.
Pondělní rozhovory mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači jednoznačný výsledek nepřinesly. Prezident USA Donald Trump po hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským a evropskými lídry sice uvedl, že dohoda o ukončení války nikdy nebyla tak blízko, podle samotného Zelenského se však Američané s Ukrajinci stále zásadně rozchází v otázce územních ústupků vůči Rusku.
Dvoudenní jednání s americkou delegací v Berlíně byla produktivní, konstruktivní a přinesla skutečný pokrok. Na síti X to dnes napsal ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov. Americká delegace v čele se zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem se podle Umerova snaží pomoci Ukrajině najít cestu k mírové dohodě, která bude trvalá. Tisková služba Umerova však následně popřela jeho vlastní zprávu.
Po obsazení ministerských křesel teď členové vznikající vlády Andreje Babiše každodenně vyjednávají o pozicích svých náměstků a poradců. Do jedné z nejvlivnějších pozic podle více zdrojů Echo24 směřuje Hynek Kmoníček. Muž, který měl první čtyři roky během prezidentské éry Miloše Zemana na starosti zahraniční politiku Hradu a poslední tři roky působí jako český velvyslanec ve Vietnamu.
Ukrajina by měla vstoupit do Evropské unie do 1. ledna 2027 v rámci mírového návrhu, který je součástí jednání zprostředkovaných Spojenými státy o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom v pátek deník Financial Times. Podle FT byl návrh vyjednáván americkými a ukrajinskými představiteli za podpory Bruselu, přičemž list se odvolává na osoby obeznámené s obsahem dokumentu. Mírový plán je nyní jedním z hlavních témat nadcházejících diplomatických schůzek.
Jaká byla ta vláda, co včera zasedala naposledy? Podle sebe (byl to aspoň leitmotiv v internetových diskusích z klávesnice stranických příznivců, vzácněji tak o vládě někdy promluvili i jednotliví ministři) především slušná. Ale při přechodu k nové vládě narážíme na věci, které se na štítu slušnosti té staré vyjímají jako dosti velké skvrny. Teď se v rámci politického mariáše mezi Hradem a Andrejem Babišem narazilo na jeden podivný akt z počátku roku, jímž bylo rozhodnutí jmenovat asi 30 nových velvyslanců, vedoucích mísí či ředitelů generálních konzulátů.
Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.
Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na dnešek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něho plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP. "Američtí zástupci znají základní ukrajinské pozice," uvedl Zelenskyj podle Reuters. "Rozhovory byly konstruktivní, i když ne lehké," dodal prezident.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa „přísahá“, že dohoda o konfliktu na Ukrajině bude „železobetonová“, prohlásil v neděli v rozhovoru pro stanici Rossija zahraničně politický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Informovala o tom agentura Ria Novosti, rozhovor bude televize vysílat dnes večer. Podle Ušakova americká strana klade zvláštní důraz na záruky pro plnění dohody a chápe skepsi Moskvy.
Náměstek ministra zahraničí USA Christopher Landau varoval, že prosazování zelené agendy ze strany nedemokratické EU a vynucování technologických pravidel a cenzury vůči americkým firmám podkopává transatlantickou alianci. „Buď jsou velké národy Evropy našimi partnery v obraně západní civilizace, kterou jsme po nich zdědili, nebo nejsou. „Tato nekonzistentnost nemůže pokračovat,“ zdůraznil Landau.
Poslední americké návrhy, jak ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, vyvolaly u nás i v Evropě vypjaté, emocemi nabité reakce. V Česku zaznívaly věty o „novém Mnichovu“, o tlaku na „ukrajinskou kapitulaci“, o „Trumpově zradě“, nebo dokonce o tom, že americký prezident je jakýmsi „agentem ve službách Kremlu“. Podobná rétorika zaznívala i na poslední plenární schůzi Evropského parlamentu. Z úst šéfů některých frakcí, zejména nalevo od středu, padala slova o tom, že „Putin je válečný zločinec, který musí skončit na lavici obžalovaných v Haagu“.
Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.
Dva týdny po skutečném nebo řízeném úniku mírového plánu USA pro Ukrajinu a Rusko do médií není nad jeho osudem jasno. Do plánování se posléze vložily evropské mocnosti a neokonzervativní část Trumpovy vlády. Výsledkem jsou menší změny v návrhu ve prospěch Kyjeva a zředění příslibu nepřijímat Ukrajinu do NATO. EU dokonce hovoří o jakémsi evropském kontingentu na Ukrajině, aspoň v její západní části. Na to je Rusko alergické. O rozbor jsme požádali britsko-amerického analytika a spisovatele Anatola Lievena.
Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem by se mohla uskutečnit v nejbližší budoucnosti. Rusko-americká jednání o urovnání konfliktu na Ukrajině pokročila, Moskva je dál připravena spolupracovat s nynějším týmem amerických vyjednavačů. Uvedl to podle tiskových agentur poradce Kremlu Jurij Ušakov. O jednání v Kremlu měl podle dřívějších informací hovořit Witkoff v noci na pátek s ukrajinskou delegací na Floridě.
Prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve Washingtonu ve spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
Bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách. Informovala o tom dnes v dopise zaslaném studentům, zaměstnancům a absolventům školy. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů. Podle serveru Euractiv na své pozici skončí i vysoký diplomat EU Stefano Sannino, také obviněný v této kauze.
Kandidát na ministra zahraničních věcí a šéf Motoristů Petr Macinka po čtvrteční schůzce s prezidentem Petrem Pavlem uvedl, že většina jednání se týkala zahraniční politiky a budoucí podoby české diplomacie. „Dominantní téma bylo samozřejmě zahraniční tematika, její koordinace, zachování,“ řekl Macinka. Mluvilo se také o pozici Česka v Evropské unii i o přístupu k Rusku, Ukrajině a Číně. Macinka naznačil, že Turek je připraven vysvětlit všechny výhrady, ale upozornil na přehánění v médiích
V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral během úterního setkání s americkými vyjednavači. Území, která kontroluje Ukrajina, Rusko buď obsadí vojenskou silou, nebo z něj ukrajinští vojáci odejdou, dodal šéf Kremlu. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters.
Nové a další ztroskotání rozhovorů o ukončení války na Ukrajině ukazuje to, co musí být zřejmé už dlouhou dobu každému, kdo není slepý, hluchý a na rozumu ochuzený. Putin mír nechce, nepotřebuje ho, nevyplatí se mu, k ničemu by mu nebyl. Válka je stav, který mu vyhovuje a ve kterém se cítí dobře, možná je šťasten. Je to naplnění jeho způsobu vlády a moci, je to stav, kam jeho vládnutí směřovalo a ve kterém také setrvá, nejspíš až do konce. Válka je totiž jeho nejvlastnější forma bytí, bez ní by nebyl naplněn jeho dějinný úkol a nebyl by ani potvrzen smysl jeho historické existence.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii. Uvedl to dnes poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná podle Ušakova pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur popřel, že by ruský prezident Vladimir Putin přímo zamítl americký mírový plán pro Ukrajinu. Moskva předpokládá, že Američané – stejně jako Rusové – nezveřejní podrobnosti z úterního jednání amerických zástupců v Kremlu. Po pětihodinovém jednání Putina se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem řekl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, že Rusko a USA nedospěly ke kompromisu.
Když se dostal na veřejnost nejnovější plán míru na Ukrajině, vyvolalo to zběsilou aktivitu v celém atlantickém prostoru. Není zcela jasné, zda jeho primárním autorem jsou Američané, či Rusové, část expertů ho považuje za ukrajinskou kapitulaci, jiní za nadějný základ. Následná jednání v Ženevě zredukovala původních 28 bodů na 19, ale nová verze nebyla zveřejněna. O tomto plánu a o tom, co prozrazuje o americké zahraniční politice, jsme diskutovali s Jakubem Landovským, Janem Zahradilem a Romanem Jochem.
Rusko a USA se podle Kremlu po dlouhém jednání nijak nepřiblížily ani nijak nevzdálily vyřešení krize na Ukrajině. Jednání začalo v úterý kolem 19:35 moskevského času a trvalo podle státní agentury TASS asi pět hodin. Zúčastnili se ho kromě ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického zmocněnce prezidenta Stevea Witkoffa také další vyjednavači, za USA poradce amerického prezidenta Jared Kushner či za ruskou stranu poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov
Návrh listopadové mírové dohody o ukončení ruské války na Ukrajině z Ženevy byl po následných rozhovorech mezi americkými a ukrajinskými vyjednávači na Floridě dále zdokonalen. Na síti X to napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který je na návštěvě Irska. Nastal podle něj čas, aby Ukrajina získala zmrazená ruská aktiva a mohla je využít na svou obranu a obnovu. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina přistupuje k diplomacii „nanejvýš vážně“ a je třeba k tomu donutit i ruskou stranu.
„Výrok Ústavního soudu by byl zřejmě jasný: Prezident republiky má jmenovat na základě návrhu předsedy vlády,“ uvedl pro ČRo ústavní právník Ondřej Preuss. „Žádný z uvedených argumentů nesvědčí o jakékoli právní překážce,“ sdělil Jan Wintr, někdejší ústavní expert, dnes soudce Ústavního soudu. Mysleli byste si, že jde o příspěvky k aktuální debatě o tom, zda má být jmenován do ministerské funkce Filip Turek (za Motoristy)? Chyba lávky, jde sice o výroky z tohoto ročního období, ovšem z doby před čtyřmi roky, kdy prezident Miloš Zeman blokoval kandidáta Pirátů Jana Lipavského (nyní poslanec za ODS) do pozice šéfa diplomatů v Černínském paláci.
Resortní rošáda mezi nominantem na ministerstvo životního prostředí – dříve na zahraničí – Filipem Turkem (za Motoristy) a šéfem stran Petrem Macinkou trvá, byť prezidenta ke změně názoru nepřesvědčila. Spolupracovník prezidenta Václava Klause tak usiluje o post šéfa diplomatů v Černínském paláci. Jeden z jeho předchůdců, Tomáš Petříček (exČSSD, později SocDem) pro Echo24 uvedl, že za problém považuje nepříliš známé názory strany na světové dění.
Na Floridě dnes skončila zásadní jednání ukrajinské a americké delegace ohledně plánu na ukončení války proti Ukrajině. Početná ukrajinská delegace, tvořená i vojáky a zpravodajskými důstojníky, kterou vedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, byla ale bez odvolané šedé eminence a vyjednavače Andrije Jermaka. Podle WSJ se na Floridě jednalo o volbách na Ukrajině i o výměně území. USA a Ukrajina „dosáhly dalšího pokroku,“ obě strany hovoří o rozhovorech pozitivně.
Motoristé trvají na tom, že jejich kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek je z právního hlediska bezúhonný, zůstává nominantem strany do vlády. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to dnes řekl předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný. Právní důvody pro nejmenování Turka strana nezná. Prezident Petr Pavel má k Turkovi jakožto členu vlády výhrady, což zopakoval i ve středu na schůzce pravděpodobnému budoucímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO).
Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, válečný teoretik a nyní velvyslanec ve Spojeném království Valerij Zalužnyj se stále více zapojuje do politické diskuse a připravuje se na možné prezidentské volby. Ve svém nejnovějším obsáhlém komentáři o probíhající válce pro server LIGA.net uvedl, že „podmínky se nezlepšují" a nejpravděpodobnějším scénářem ukončení rusko-ukrajinské války je její zmrazení na několik let, během nichž se obě strany připraví na nové kolo vojenské konfrontace.
