Tag: diplomacie

Články k tagu

Zemřel diplomat a překladatel Karel Štindl. Bylo mu 86 let

Ve věku 86 let zemřel bývalý velvyslanec, překladatel Karel Štindl. Choceňský rodák působil také jako rusista, literární historik, redaktor Československého rozhlasu a vysokoškolský pedagog. Štindl vystudoval rusistiku a polonistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením na dějiny ruské státnosti, kultury a filozofie. Během své diplomatické kariéry zastával pozici českého velvyslance v Polsku a na Ukrajině.

Českému diplomatovi tleskala ve Rwandě plná hala. Jako první nazval masakr genocidou

Úspěch české delegace ve Rwandě. Kromě prezidenta Petra Pavla se totiž vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátku masakru, při němž zemřelo na 800 000 lidí, účastnil tehdejší český velvyslanec při OSN Karel Kovanda, kterého odměnili potleskem ve stoje za to, jak tuzemsko prosazovalo aktivní řešení tragédie a požadovalo událost označit za genocidu. Lidstvo hledá poučení z vlastních chyb jen těžko, ze rwandské genocidy si však svět alespoň zčásti lekci vzal. Prohlásil to český prezident Petr Pavel.

Rusko nemá v úmyslu vstoupit do konfliktu s NATO, uvedl ruský diplomat

Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, Moskva však nemá v úmyslu jít do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Podle agentury Reuters se tak vyjádřil v dnes publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení aliance. Ruský diplomat také podle ruských médií v interview se stanicí RT řekl, že NATO je nástrojem americké hegemonie.

Polsko chce hrát první ligu

Polský prezident Andrzej Duda a předseda vlády Donald Tusk zavítali 12. března do Bílého domu. Byla to neobvyklá prezentace polské jednoty. Premiér a prezident totiž pocházejí z opačných táborů. Tusk je lídrem liberální Občanské platformy, Duda vzešel z konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). Prezident je také poslední nadějí konzervativců na zastavení liberální hegemonie. Může totiž blokovat vládní zákony, na přehlasování prezidentského veta je potřeba tří pětin poslanců, takové množství však vláda nemá.

Izrael zaútočil na íránský konzulát v Damašku. Zemřel velitel revolučních gard

Izrael zaútočil na budovu íránského konzulátu v syrském hlavním městě Damašku, uvedly dnes podle tiskových agentur íránská média a syrské oficiální zdroje. Cílem byl podle agentury Reuters patrně vysoce postavený velitel íránských revolučních gard. Podle prohlášení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), na kterou se odvolává agentura DPA, zemřelo při výbuchu šest lidí. Podle íránské arabskojazyčné státní televize Al-Alam byla budova íránského konzulátu zcela zničena.

Ruská rozvědka GRU může za neurologické potíže amerických diplomatů, píše Insider

Za takzvaným havanským syndromem by mohli stát příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU, uvedl ruský investigativní portál The Insider, který přes rok zjišťoval okolnosti těchto zdravotních potíží s neurologickými symptomy. Své vyšetřování podnikl společně s německým listem Der Spiegel a pořadem 60 Minutes americké stanice CBS. O havanském syndromu se začalo mluvit v roce 2016 v souvislosti s neurologickými potížemi amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě.

Bývalý velvyslanec Drulák vyhrál. Výpověď z ÚMV je neplatná, rozhodl odvolací soud

Výpověď bývalého náměstka ministra zahraničí a velvyslance ve Francii Petra Druláka z Ústavu mezinárodních vztahů je neplatná, rozhodl pražský městský soud. Exdiplomat a politolog, který je známý svými nekonvenčními názory na ruskou válku, byl z ústavu propuštěn vloni pro nadbytečnost. "ÚMV si je vědom rozhodnutí odvolací soudu, nicméně stále trváme na tom, že organizační změna byla zcela nutná pro snížení výdajů a stabilizaci rozpočtu," reagoval ústav na svém webu.

Ruský imperialismus se na Ukrajině nezastaví, shodli se Lipavský se Sikorským

Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat. Po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to ve středu řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině. Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu.

Tak nás třeba zabijte

Posledních několik týdnů je ve znamení zhoršených vztahů mezi Prahou a Bratislavou. Iniciátorem je česká strana, odůvodňuje to prostě: nepřijatelnými názory slovenské vlády na rusko-ukrajinskou válku, které se mj. zhmotnily v setkání ministrů zahraničí Slovenska a Ruska při diplomatické konferenci v turecké Antalyi. Vyrazili jsme tedy pořídit rozhovor s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.

Tuskova vláda zahájila čistky v diplomacii. Odvolává více než 50 velvyslanců

Nový polský ministr zahraničí Radosław Sikorski oznámil, že rozhodl o ukončení misí více než 50 velvyslanců. Jeho návrh přijal polský premiér Donald Tusk. Se změnami musí souhlasit i prezident Andrzej Duda. Podle Tuska je prezident spíše proti. Premiér Tusk hrozí, že v případě, že s jejich koncem nebude prezident souhlasit, stáhne je vláda na konzultace do Varšavy a záležitosti na ambasádách budou řešit chargé d‘affaires.

„Babiš o zahraniční politice neví vůbec nic.“ Lipavský se opřel do šéfa ANO

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) začíná být podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) kvůli svým výrokům bezpečnostním ohrožením Česka. Lipavský to řekl v neděli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Babiš v tomto týdnu kritizoval rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenskou vládou. Uvedl, že premiér Petr Fiala (ODS) úplně ničí česko-slovenské vztahy. Babiš v reakci označil za hrozbu pro českou bezpečnost a suverenitu naopak Piráty.

Pohádka o tom, jak na Ukrajině byl skoro mír

Válka na Ukrajině mohla být dávno skončená, kdyby Západ v dubnu 2022 nezabránil uzavření mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Takový je jeden z klíčových argumentů stoupenců tvrzení, že na Ukrajině de facto válčí Západ zastoupený umírajícími Ukrajinci, kteří jím do boje byli dotlačeni. Tu tezi mají potvrzovat i zjištění amerického deníku The Wall Street Journal, který prvního března publikoval obsah dokumentů, o nichž se na těch mírových rozhovorech jednalo. „Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení,“ píše například v Týdeníku Echo kolega Daniel Kaiser.

Vládní roztržka se Slovenskem budí emoce. „Tohle je diplomacie, ne dětské hřiště,“ říká Babiš

Rozhodnutí české vlády přerušit konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica budí velké emoce u nás i na Slovensku. Zatímco jedna strana hovoří o tom, že s ohledem na Ficovy postoje například k válce na Ukrajině se nedalo nic dělat, druhá strana – například česká opozice – mluví o obrovské chybě a ničení přátelství s historickým diplomatickým partnerem. Česko a Slovensko se v zahraniční politice liší zejména v postoji k válce na Ukrajině.

Bratislavě vadí debata o Slovensku v Praze, předvolala si nizozemskou velvyslankyni

Slovenské ministerstvo zahraničí kritizovalo Nizozemsko kvůli připravované akci o politické situaci na Slovensku, která se má ve čtvrtek uskutečnit v prostorách jeho velvyslanectví v Česku. Ministerstvo si kvůli tomu předvolalo nizozemskou velvyslankyni na Slovensku Gabriellu Sancisiovou, které sdělilo své výhrady. Nevládní organizace Centrum pro informovanou společnost v reakci na slovenské výhrady na síti X uvedla, že je pořadatelem akce, nizozemské velvyslanectví pouze poskytlo prostory.

Největší podporovatelka Ukrajiny Nulandová končí v Bidenově administrativě

Po více jak 30 letech končí na americkém ministerstvu zahraničí Victoria Nulandová. Náměstkyně ministra Anthonyho Blinkena vystřídala v americké administrativě řadu pozic od velvyslankyně při NATO, po mluvčí ministerstva zahraničí. Dlouhodobě se zabývala Evropou a vztahy s Ruskem. Podporu Ukrajině vyjadřuje už od roku 2014, kdy byla v Kyjevě v době Euromajdanu a pomáhala demonstrantům. Po zabrání Krymu varovala, že to značí, že Rusko nechce fungovat v rámci mezinárodního práva.

Svět není playstation

Minulý týden se toho v konfliktu Rusko–Západ stalo tolik turbulentního, že i zájemce o mezinárodní politiku stěží drží krok s vývojem. Za pozornost stojí tři důležité věci. Zaprvé list Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení. WSJ vlastně už jen kodifikuje, co mezitím dosvědčili aktéři z Ukrajiny, Ruska, Izraele, Turecka... Nicméně list měl k dispozici text dohody a ta obsahovala dvě koncese Kyjeva: slib neutrality, rozuměj konec snů o NATO, a početní strop pro armádu. Za to by se Rusové stáhli do výchozích pozic z 24. února 2024.

Kreml mluví o zapojení Západu do války. Z německé armády unikl rozhovor o střelách Taurus

Publikovaný rozhovor důstojníků německé armády o možnostech Ukrajiny útočit na cíle v Rusku ukazuje na přímé zapojení kolektivního Západu do konfliktu, prohlásil dnes podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko v pátek zveřejnilo interní rozhovor vysoce postavených představitelů německého letectva, v němž probírají, jak by ukrajinská armáda teoreticky mohla použít německé střely s plochou dráhou letu.

Mnichovské dohody

Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření.

Migrační pakt bude, ani si toho nevšimnete

Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.

Lipavský si předvolal ruského velvyslance. Vyzval ho k vysvětlení smrti Navalného

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes kvůli úmrtí předáka ruské opozice Alexeje Navalného v sibiřské věznici rozhodl o předvolání ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Na úřadě s ním hovořil náměstek ministra Eduard Hulicius (KDU-ČSL). Informaci webu Blesk.cz potvrdil ČTK mluvčí ministerstva Daniel Drake. Naposledy si Lipavský na úřad předvolal ruského velvyslance loni v říjnu, a to kvůli útoku na civilisty v ukrajinské obci Hroza, při kterém zahynulo téměř 60 lidí.

Duhový příspěvek britského velvyslance popudil senátora Hrabu. Mluví o vměšování

Senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 na sociálních sítích kritizoval vměšování velvyslanců cizích zemí do českých záležitostí. Narážel zejména na britského velvyslance Matta Fielda, který ve středu na sociální sítí X komentoval parlamentní rozhodování o manželství pro všechny. Za nevhodné ale Hraba pro Echo24 označil i účast zástupců velvyslanectví na senátním jednání o Istanbulské úmluvě.

Blinken chce na Blízkém východě zabránit rozšíření konfliktu. Na stole je příměří v Izraeli

Do Saúdské Arábie v pondělí přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Rijádu zahájil svou už pátou cestu po Blízkém východě od začátku války mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Média soudí, že ministra čekají složitá jednání o navrhovaném příměří v Pásmu Gazy i budoucnosti Palestiny, normalizaci vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií nebo o eskalaci bojů ve světle dalších očekávaných amerických úderů na proíránské milice na Blízkém východě.

Buď, anebo do geopolitiky nepatří

Švýcarsko se vymyká v různých oborech lidské činnosti, mj. také v novinařině, a vymyká se i větším stupněm svobodomyslnosti ve veřejném prostoru. Jako je úkazem mezi evropskými deníky Neue Zürcher Zeitung, mezi politickými časopisy je to týdeník Die Weltwoche. Redakce sídlí na břehu Curyšského jezera a v horním patře vilky s krásným výhledem úřaduje majitel týdeníku, šéfredaktor a poslanec švýcarského parlamentu Roger Köppel. V posledních letech je Köppel jakýmsi enfant terrible německy mluvící části Evropy a vlastně i střední Evropy.

„Rusko je pro jednání o míru, ale Zelenského nenechá u moci,“ řekl Lavrov

Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.

Z Hradu do Černínského paláce. Řeháková bude radit s obnovou Ukrajiny

Bývalá mluvčí prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková má od poloviny ledna novou funkci. Pracuje jako poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného při ministerstvu zahraničí. Informuje o tom server Novinky.cz. Na starosti má mít pomoc s čerpáním peněz z mezinárodních fondů a „otevírání dveří“ českým firmám ve válkou poničené zemi.

Proizraelský, protiizraelský – mě zajímají lidská práva všech

Minulý týden v Haagu u Mezinárodního soudního dvora začalo slyšení, při němž Jihoafrická republika vznesla žádost, aby byl Izrael souzen za zločin genocidy v Gaze. Použití slova genocida je sporné, ale jak jde čas, většina států světa a patrně i většina světového veřejného mínění se kloní k názoru, že Izrael v Gaze páchá válečné zločiny, nebo přinejmenším porušuje mezinárodní právo. Naopak Česká republika i nadále podporuje Izrael neochvějně. Proč je český stát v tomto vzdáleném sporu tak vyhraněný?

Rusko se bude snažit zamezit kandidatuře Česka do Rady bezpečnosti OSN

Česká republika a Rusko se dostávají na diplomatickém kolbišti do stále ostřejšího sporu. Podle informací Deníku Echo24 se Ruská federace bude snažit zamezit české kandidatuře do Rady bezpečnosti OSN. Rusko v minulých dnech obvinilo v Radě bezpečnosti Česko ze zbabělosti a malomyslnosti. Nelíbí se mu české dodávky zbraní Ukrajině. Národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar označil českou podporu Ukrajině za stěžejní. České ministerstvo zahraničí pro Echo24 uvedlo, že s odmítavým postojem Ruska počítá a nikterak ho netrápí.

Ruský diplomat při OSN obvinil Česko ze zbabělosti a malomyslnosti

Ze zbabělosti a malomyslnosti obvinil zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij Českou republiku, která se odmítla zúčastnit zasedání Rady bezpečnosti OSN svolaného Ruskem kvůli sobotnímu ostřelování ruského Belgorodu. Moskva z něj viní ukrajinskou armádu a po Praze žádala, aby se jednání RB OSN zúčastnil její zástupce a vysvětlil české dodávky zbraní na Ukrajinu. Český ministr Jan Lipavský účast českého diplomata na zasedání odmítl.

Ukrajina má ustoupit a dočasně se vzdát území, navrhuje saský premiér

Saský premiér Michael Kretschmer (CDU) navrhl, aby Kyjev ustoupil a "dočasně" přenechal část ukrajinského území Ruské federaci. Ukrajina by měla usilovat o příměří i přesto, že by se na chvíli musela vzdát části své země ve prospěch Moskvy, prohlásil Kretschmer a vyzval německou vládu k "větší diplomacii" namísto dalšího zásobování a dodávání zbraní. "Mělo by se co nejdříve najít řešení ruské agresivní války na Ukrajině. Také se může stát, že v případě příměří bude muset Ukrajina akceptovat, že některá území budou dočasně nepřístupná," řekl Kretschmer

Británie by mohla poslat vojáky na Ukrajinu v případě „katastrofického vývoje,“ domnívá se bývalý velvyslanec

Jak se vojenská situace nevyvíjí pro Kyjev dobrým směrem, začínají se objevovat spekulace o přímé válce mezi NATO a Ruskem. Vadym Prystajko, bývalý ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království, nyní v obsáhlém rozhovoru pro Rádio Svoboda prohlásil, že Británie je jednou ze zemí, které by v případě "katastrofického vývoje války," mohly poslat na Ukrajinu své expediční síly. Poukazuje na to sobotní Ukrajinska pravda. O tom, že hrozí pád Kyjeva, a američtí poradci chystají proto novou válečnou strategii, jsme psali zde.