Napětí na vrcholu Evropské unie dál roste. Podle informací serveru Politico panují mezi šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou mimořádně vyhrocené vztahy. Kallasová má podle vysokého unijního činitele v interních debatách mluvit o autoritářském stylu vedení Komise a von der Leyenovou dokonce označovat za „diktátorku“.
Vláda dnes rozhodla o usnesení týkajícím se zrušení vyslání velvyslanců do čela řady diplomatických misí. O jejich vyslání rozhodoval ještě předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Chce je vybrat znovu, transparentně a v souladu s prioritami nového kabinetu, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (AUTO). „Bylo to schváleno v rozporu se zavedenou praxí předávání moci, tedy bez jakéhokoliv předjednání s tehdejší opozicí,“ sdělil vicepremiér vlády.
Čeští vojáci byli spojenci a rodinou pro Američany, s nimiž sloužili, Spojené státy závazek nebraly jako samozřejmost. Uvedl to v pondělí na síti X americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Americký prezident Donald Trump tento týden zpochybnil zapojení členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu, podle šéfa Bílého domu se jednotky ostatních států držely mimo bojovou frontu.
Pro Rusko jsou v mírových jednáních se Spojenými státy a Ukrajinou nadále tou zásadní věcí územní otázky, prohlásil v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. V pátek a v sobotu se v Abú Zabí konaly první rozhovory zástupců Ukrajiny, Ruska a USA o ukončení války na Ukrajině. Mluvčí Kremlu schůzku ocenil jako konstruktivní, ale varoval, že by bylo chybou od prvních jednání očekávat hned výsledky.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala je přesvědčen, že Česko by mělo být v Radě míru. Nemělo by za to ale platit horentní částky, řekl novinářům před jednáním koaliční rady s odkazem na poplatek za stálého členství, který dosahuje jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Tématem koaliční rady je i návrh letošního státního rozpočtu či to, zda vláda odmítne veškeré schválené velvyslance. „Pokud jsme to pozvání dostali, je slušnost to pozvání přijmout. Ale nemyslím si, že bychom za to měli platit horentní sumy a částky,“ řekl.
Evropa do ostrého konfliktu s Ruskem nepůjde, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tlačí na něco, co nikdy nepřijde. V pořadu Echo Prime Time to řekl bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) s tím, že mu Zelenského bylo při jeho ostrém projevu v Davosu líto. Dodal, že americký prezident Donald Trump neměl zveřejňovat soukromou konverzaci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, naznačil tak ale, že evropské lídry nebere jako „siláky“.
Dokument o bezpečnostních zárukách Spojených států pro Ukrajinu je kompletně připraven, čeká se jen na americké potvrzení místa a data podpisu, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. „Pro nás jsou bezpečnostní záruky v první řadě zárukami bezpečnosti ze strany Spojených států. Dokument je stoprocentně připraven a čekáme, až naši partneři potvrdí datum a místo, kdy jej podepíšeme,“ řekl.
V úterý večer a ve středu dopoledne se české sociální sítě nacházely ve stavu extáze. Mohl za to kanadský premiér Mark Carney a jeho projev v Davosu, který vybudoval kolem slavného Havlova podobenství o zelináři, jenž „žije ve lži“, z eseje Moc bezmocných. Kdyby se jednalo jen o českou/středoevropskou reakci, mohli bychom pokrčit rameny a svést ji na postkoloniální komplex, který i více než 35 let po pádu komunismu nutí mnohé z nás propadat v úžas, že nějaký „velký bílý muž ze Západu“ cituje „našeho“ Havla, navíc na Světovém fóru v Davosu.
Vládnutí Donalda Trumpa lze jistě popsat standardními metodami, takovými, jakými bývají popisovány vlády předchozích prezidentů. Trump zvítězil přesvědčivě (rozhodně ale ne s nějakou historicky mimořádnou převahou, jak s oblibou tvrdí). Zvítězil s voličskou koalicí, jež popřela představu, že reprezentuje vzpouru reakčních bělochů. Posílil hlavně mezi Hispánci, černochy a mladými. V prvním roce svého druhého období v úřadu potvrdil to, co kupodivu ukazují politologické studie – že politici v demokraciích víceméně plní sliby, s nimiž byli zvoleni.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) chce zrušit projekty, v nichž ministerstvo zahraničních věcí posílalo neziskovým organizacím až stovky milionů korun. Mezi nimi je i projekt psychosociální podpory pro školy jižní Ukrajiny. Macinkův předchůdce Jan Lipavský (nestr. za ODS) reagoval na síti X s tím, že se mu chce z Macinky zvracet. Macinka na jeho slova uvedl, že nejde o nic „proti Ukrajině“.
Propuštění z vazby majitele baru v Crans-Montaně, kde zemřelo při požáru na přelomu roku 40 lidí, vyvolalo protest Itálie i údiv některých advokátů pozůstalých a obětí. Píší to dnes agentury. Jacques Moretti se dostal z věznice v pátek po složení kauce ve výši 200.000 franků (přibližně 5,2 milionu korun). Soud však nařídil opatření, která mají zabránit muži, který je francouzským občanem, uprchnout ze země.
V Abú Zabí dnes odpoledne skončilo druhé kolo rozhovorů mezi Ukrajinci, Rusy a Američany. Podle agentury TASS "přineslo výsledky." Jednání byly „pozitivní“ a „konstruktivní,“ řekli ukrajinští představitelé. Další kolo rozhovorů se uskuteční v Abú Zabí příští týden, uvedl korespondent serveru Axios Barak Ravid. První setkání třístranné pracovní skupiny pro bezpečnostní otázky, kterého se zúčastnily delegace z Ruska, Spojených států a Ukrajiny, se uskutečnilo v Abú Zabí v pátek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během Světového ekonomického fóra v Davosu ocitl před dilematem, zda přijmout mírový plán, který počítá s ukončením války výměnou za postoupení zbývající části Doněcké oblasti Rusku, píše italský deník Corriere della Sera s tím, že Kyjev by za tento ústupek mohl získat bezpečnostní záruky USA a balík na obnovu země v hodnotě 800 miliard dolarů. Jednání se podle účastníků nacházejí v závěrečné fázi
Česko ohledně svého členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, vyčká i na postoje spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nabídku podle něj bude analyzovat vládní koalice a poradí se o ní. Ministerstvo zahraničí bude podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) mít připravené materiály pro pondělní koaliční radu. Pozvánku ke členství v radě dostalo Česko ve čtvrtek.
Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači, která podle něj trvala přibližně čtyři hodiny. Poradce podle tiskových agentur také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Zabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou prezidentů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.
Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022. Podle TASS Putin, Witkoff a Kushner projednají také pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady míru a ruská aktiva zmrazená v USA za předchozí administrativy Joea Bidena.
Česká republika dostala pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, uvedla mluvčí vlády Karla Mráčková. Stanovisko pro vládu nyní podle ní připravuje ministerstvo zahraničí. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil dnes na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Francie se nyní nepřipojí k Radě míru, kterou dnes ustavil americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters to novinářům řekl mluvčí ministerstva zahraničí. Základní dokument rady neodpovídá mandátu k ukončení války v Pásmu Gazy stanovenému rezolucí Rady bezpečnosti OSN a je rovněž v rozporu s Chartou OSN, uvedl mluvčí francouzské diplomacie. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý.
Prezidenti USA a Ukrajiny Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek sešli ve švýcarském Davosu na okraj Světového ekonomického fóra (WEF), tématem schůzky byla cesta k míru na Ukrajině. Americký prezident označil jednání za velmi dobré a prohlásil, že všichni chtějí mír. Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, že válka musí skončit. Další podrobnosti ze schůzky, která trvala asi hodinu, Trump nenabídl. O dobré schůzce hovořil podle ukrajinských médií též poradce Zelenského pro komunikaci Dmytro Lytvyn.
Americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu vyhlásil chartu Rady míru, kterou zakládá. Jedná se o mezinárodní organizaci, která má jako první řešit Pásmo Gazy, následně pak i další konflikty. Zopakoval, že od začátku svého mandátu zastavil už osm válek a brzy prý zastaví devátou, tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvedl, že si myslel, že její zastavení bude ze všech konfliktů nejjednodušší, ukázal se ale opak.
Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu.
„Zážitkovým učením k aktivnímu občanství v Moldavsku“, „Ekologická transformace těžebních oblastí Arménie“, či „Posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace“. To je výčet jen několika názvů projektů z Programu transformační spolupráce 2025 administrovaného ministerstvem zahraničních věcí. Neziskové organizace si v něm dle materiálu, který má redakce k dispozici, rozdělily více než 60 milionů korun.
Donald Trump ve středu na summitu v Davosu prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin „přijal“ jeho pozvání k připojení se k jeho „Mírové radě“, která je považována za rivala OSN. „Byl pozván. Přijal,“ řekl americký prezident novinářům, včetně AFP, v Davosu. Vladimir Putin jen několik minut předtím oznámil, že pověřil své ministerstvo zahraničí, aby si před odpovědí pozvání prostudovalo. Česko, možná jen zatím, pozvánku nedostalo.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal ve středu deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala ve středu agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.
Evropa nevěřícně sleduje dění okolo Grónska. To, co se kdysi zdálo jako vtip, dnes vypadá jako noční můra. Americký prezident Donald Trump se opravdu zdá odhodlaný získat území svého spojence téměř jakýmikoli prostředky. I když je stále pravděpodobné, že i současná mezinárodní bouře kolem Grónska se přežene, jen co si Trump najde jinou obsesi, je nepochybné, že již jen jeho výhrůžky značně narušují transatlantickou alianci. Nespočet komentátorů již pohřbívá NATO a mluví o rozpadu Západu. Trumpovo chování ale podkopává jeho i vlastní projekt výstavby nacionalistické internacionály.
Mezinárodní politika měla letos ostrý start. Po únosu prezidenta Venezuely a výzvách íránským demonstrantům, aby povstali, Donald Trump vystupňoval rétoriku proti Grónsku, které chce pro USA od Dánska (a proti přáním tamních Inuitů) získat. S Dánskem se solidarizuje podstatná část evropských zemí, zatímco Česká republika mlží. O tom, jak má na americkou agresivitu reagovat Praha, přišli diskutovat první náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský, profesor politologie a mezinárodního práva na FF ZČU v Plzni Petr Drulák, konečně i bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.
Vyslanec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev prohlásil, že vedl konstruktivní rozhovory s americkými představiteli o konci konfliktu na Ukrajině. Dmitrijev v úterý přicestoval do švýcarského Davosu, kde se koná výroční zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). „Dialog je konstruktivní a stále více lidí chápe oprávněnost ruského postoje,“ řekl Dmitrijev po jednání s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a s prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem o situaci na Ukrajině.
Evropa je zdrojem všech hlavních pohrom lidstva, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jehož citovala ruská státní tisková agentura RIA Novosti. Podle státní tiskové agentury TASS šéf ruské diplomacie zároveň jmenoval Česko mezi evropskými zeměmi, kde se podle něj probudily zdravé síly orientované na vlastní národní zájmy a nikoli na imperiální ambice.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek uvedl, že přizval ruského prezidenta Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin do Rady míru obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil. K členství v radě se zatím přihlásily Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán nebo Bělorusko.
Propuštění Jana Darmovzala z vězení ve Venezuele rozpoutalo salvu kritiky na bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS). Ten čelí kritice ze strany předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který prohlásil, že se Lipavský nestaral o své občany v zahraničí a „totálně selhal“. „Starost o naše občany v nouzi vždy patřila mezi mé nejvyšší priority. Politizovat cizí neštěstí považuji za prasárnu,“ uvedl poslanec Lipavský na síti X.
