Rusko uvedlo, že v rámci odvetných opatření bude na svém území omezovat obsah více než 80 médií z Evropské unie. Na seznamu, který dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí, se nachází také Česká televize a server Seznam Zprávy. Ze slovenských jsou to listy SME a Denník N.
Mexický režisér Alfonso Cuarón v roce 2001, ještě než byl slavný, natočil film, který se u nás promítal jako Mexická jízda (původní název zní A tvou mámu taky). Hlavní postavy jsou kamarádi před dvacítkou, z nichž jeden je synem sekretářky a jmenuje se Julio (hraje ho Gael García Bernal, ještě než byl slavný) a druhý je z rodiny z nejvyšších mexických vrstev, patřičně zkorumpované, a jmenuje se Tenoch. Pokud vám to jméno přijde divné, tak jim taky. Jak je ve filmu vysvětleno, byl obětí módní vlny jmen inspirovaných předkolumbovskou civilizací, pro ambiciózní rodiny to byl způsob, jak signalizovat, že jsou na straně vlastenectví a pokroku.
John Cale mě naučil, jak vůbec vnímat hudbu. Tedy jako sílu, která k vám mluví ještě předtím, než si nějakou desku vůbec pustíte. Obraz Velvet Underground, jak ti lidé působí, jak vypadají, je totiž stejně důležitý jako to, co pak tvoří. Velveti právě tímhle, ne nutně svým zvukem, ovlivnili řadu kapel sedmdesátých let z New Yorku i novou vlnu kytarových kapel v čele s The Strokes. Caleův přístup k tvorbě ukazuje, že ty nejkrásnější věci často nejsou dokonalé a naopak že mnohem zajímavější hudba vzniká při neustálém procesu hledání něčeho nového.
Že se o něčem hodně mluví, neznamená, že to nutně existuje. Takhle se dlouho mluvilo o Bohu, načež nová doba začíná, jakmile se rozšířilo, že to byla – možná – jen konspirační teorie. Začít Bohem, je-li řeč o mainstreamu, se nabízí: Émile Durkheim, zakladatel sociologie, měl za to, že moderna je se sekularizací souznačná. Je totiž definována tím, že svět přichází o Boha a spolu s tím i o jeden typ mainstreamu, jenž společnost drží pohromadě. Povstanou nové mainstreamy, věřil Durkheim. Toto své přesvědčení vyjádřil ve spise Společenská dělba práce (1893). Zde tvrdí, že se nová jednota ustaví díky novému typu práce.
Slovenská sněmovna dnes večer hlasy vládních poslanců schválila nový zákon o veřejnoprávní Slovenské televizi a rozhlasu (STVR), který opozice označila za prostředek k ovládnutí stanice nynějším kabinetem premiéra Roberta Fica. Norma například předpokládá, že ve funkci předčasně skončí generální ředitel tohoto média, které nyní funguje pod značkou RTVS jako Rozhlas a televize Slovenska.
Hamás svoji válku proti Izraeli nemůže vyhrát vojensky. Pokud chce přežít, musí znásobit mezinárodní tlak na Izrael a doufat, že to donutí Jeruzalém zastavit ofenzivu před jeho úplným zničením. Bohužel pro Izrael v tom má teroristická organizace spoustu vědomých i nevědomých přisluhovačů. Hovoříme o nich s Eylonem Levym, bývalým mluvčím izraelské vlády a poradcem izraelského prezidenta.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, a uzavřel tak letitý spor s vydavatelstvím Czech News Center kvůli užívání pojmu Pitomio na stránkách časopisu Reflex. Soud připustil, že výraz je hanlivý a může Okamuru urážet. "Ve veřejné či politické debatě jsou však i názory nadnesené a přehánějící ústavně chráněnými," stojí v usnesení. Vždy záleží na kontextu, v principu ale podobná karikatura politikova jména zakázaná není O výsledku řízení informovala mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
Stále více americká veřejnost spekuluje o možnosti, že by Demokratická strana vyměnila svého kandidáta na prezidenta do listopadových voleb Joa Bidena. Domněnky podněcuje téměř každé veřejné vystoupení současného amerického prezidenta v poslední době, kdy se Biden nechává podepírat bývalým prezidentem Barackem Obamou či video, na kterém ztuhne a celou minutu jen nepřítomně zírá. Podle serveru DailyMail podobné incidenty pobízí k myšlence, že Biden z kandidatury buďto odstoupí sám, nebo bude k odstoupení nucen.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se snaží zpomalit schválení oficiální zprávy Evropské unie, kritizující Itálii za údajné omezování svobody médií. Podle serveru Politico tímto způsobem usiluje o podporu Říma pro své druhé funkční období v Evropské komisi. Vyšetřování EK podle představitelů poukazuje na údajné omezování svobody médií v Itálii od doby nástupu konzervativní premiérky Giorgie Meloniové.
Už poněkolikáté za posledních pár dní se v médiích objevily detailní informace z vyšetřovacích dokumentů věnujících se tragické prosincové střelbě na filozofické fakultě v Praze i v Klánovickém lese a Hostouni. Ze spisu mimo jiné zaznívají konkrétní časové i další údaje, proti čemuž se nyní ohradila česká policie. Ve vyjádření pro deník Echo24 policisté upozorňují na to, že poškození nebo rodiny obětí se mnohdy novinky nešťastně jako první dozvídají z tisku, a současně žádají o zdrženlivost.
I u nás občas lidé nepřející Izraeli vkládají naději do vlny protestů na amerických univerzitách. Mohla by přesvědčit prezidenta Bidena, že ho podpora izraelského válčení může stát prezidentské volby, a tak by mohl Izraelcům konečně trochu utáhnout uzdu, zní ta logika. Je chybná. Neznalost poměrů, neznalost historie a nenávist k Izraeli vedou k nesmyslným závěrům. Pokud ty nepokoje někdo odnese, budou to univerzity. Protože jak ti vyjadřovatelé nadějí, tak i sami američtí protestující studenti mají před očima studentské hnutí proti válce ve Vietnamu, musíme začít od něj.
Deník The New York Times publikoval návrh Kyjevem nakonec odmítnuté ukrajinsko-ruské dohody, která mohla být podepsána v dubnu 2022, když už dva měsíce zuřila válka a Rusové okupovali část východní Ukrajiny. Dokumenty byly podle listu vypracovány na základě jednání, která proběhla během několika týdnů po začátku války od února do dubna 2022. Informuje o tom v sobotu ukrajinská agentura Unian.
Česká veřejnoprávní média se už pomalu chystají na změny v jejich financování, které by měly vstoupit v platnost od roku 2025, pokud bude schválena velká mediální novela, o kterou se v dohledné době sehraje bitva v Poslanecké sněmovně. Do parlamentu totiž zřejmě ještě před letními prázdninami doputuje návrh, který zásadním způsobem rozšiřuje okruh poplatníků koncesionářských poplatků, a tedy i rozpočty České televize a Českého rozhlasu. Proti němu se přitom neustále ozývají opoziční politici i soukromá média.
Ještě ani neskončila ve sněmovně a už se proti takzvané velké mediální novele ozývají další hráči na mediálním trhu. Po firmách nebo mobilních operátorech kritizují novelu zákona o ČT a ČRo, která přináší změnu ve financování veřejnoprávních institucí, také provozovatelé soukromých médií. V dopise zaslaném Úřadu vlády, který má deník Echo24 k dispozici, vyjadřují „kategorický nesouhlas“ a poukazují mimo jiné na nedostatek dialogu mezi státem a dalšími hráči na trhu
Ruské úřady viní amerického novináře Evana Gershkoviche ze shromažďování informací pro americkou tajnou službu CIA o činnosti ruského podniku Uralvagonzavod, jenž vyrábí a opravuje armádní techniku. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž ruská prokuratura oznámila, že případ poslala k soudu ve městě Jekatěrinburg, kde byl žurnalista loni zadržen. Reportér listu The Wall Street Journal (WSJ) je od té doby v ruské vazební věznici, on i jeho zaměstnavatel obvinění ze špionáže popírají.
Tomáš Jirsa napsal na substacku svého Insideru výživný, zajímavý post o tom, jak „informační revoluce dorazila do střední Evropy“. Je zasazen do rámce aktuálních domácích událostí, například konfliktů mezi novináři a majiteli v redakcích Seznam Zprávy či Markízy nebo návrhu na zvýšení koncesionářských poplatků. Věta „ve světě, kde cokoli od StarDance po Chalupáře je veřejnoprávní, je pak normální vynucovat veřejnoprávní principy i po komerčních médiích“ je myslím velice přesným zhuštěným shrnutím mentálního nastavení, jež k těmto konfliktům vede.
Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.
Hádat se o tom, jestli byl předevčírem v duelu na CNN Prima News lepší premiér, nebo lídr opozice, je ukázka plevelné debaty. Ten duel, mimochodem Terezou Tománkovou velmi dobře vedený, ukázal něco jiného: jak bezduché je vnímat dnešní českou politiku jako souboj dvou „lídrů“, Petra Fialy a Andreje Babiše, notabene když by ještě měli reprezentovat jakési společenské tábory. Tady jde o tak velká, budoucnost formující témata jako Green Deal, a oni dělají, jako kdyby šlo o ně dva. Takto zmateně se chovalo i publikum ve studiu: Green Deal je špatný, jen když hněv můžeme uplatnit proti kandidátovi druhého tábora.
Donald Trump je odsouzen v prvním trestním procesu a není nouze o erudované komentátory, kteří vám vyargumentují, že ten proces byl velmi vadný a zpolitizovaný. Ale, nic naplat, to jsou názory expertů a soudní verdikt vedle nich má svou váhu, je to něco, čemu je tradičně přisuzována objektivní platnost. Demokraté to velmi dobře vědí, natolik dobře, že poté, co se léta snažili vymýtit užívání výrazu „usvědčený zločinec“, neboť podle nich byl, podobně jako výrazy „ilegální imigrant“ nebo „bezdomovec“, stigmatizující, nyní ho zálibně opakují.
Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí aspoň pět dní před volbami, kdy vznikají tyto řádky, nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Tradiční tištěná média mají stále menší čtenost, takže už ani neovlivňují výstupy kolegů z jiných médií jako v minulosti.
Málokterá mediální společnost v České republice si v těchto dnech prochází tak překotným děním jako Seznam.cz. Firmě se na obzoru rýsují změny, které mohou mít vliv na její fungování, politické směřování i obsahovou strategii. Jednička českého internetu se totiž podle svého zakladatele Iva Lukačoviče ocitla mimo původní názorové zaměření, což chce její vedení řešit. To se podle všeho už promítlo do změny na pozici šéfredaktora zpravodajství.
Určitý typ lidí – zpravidla ti, které by ještě před pár lety nenapadlo se ptát, jestli je dobré, že nás Německo Angely Merkelové kompletně napojuje na ruský plyn – si boj s hybridní válkou vykládá jako co nejhlasitější odsuzování Ruska a hledání jeho vlivu za vším. Je to naivní. Zkušený praktik hybridní války, jímž Rusko je, vám nebude servírovat své záměry na stříbrném podnose. Bude vám hybridní kampaň šít na míru – tak, že se bude strefovat do témat, jež polarizují vaši společnost.
Vládním koordinátorem strategické komunikace se stane bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Návrh na jeho jmenování ve středu schválila vláda. Foltýn do práce nastoupí ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, vznikne od začátku července. Foltýn to dnes řekl novinářům. Foltýn byl do funkce jmenován s účinností ke 30. květnu, upřesnil po jednání vlády vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Mistrovství světa v hokeji, které se uplynulé dva týdny konalo v Praze a Ostravě, provázel enormní zájem. Na 64 zápasů zavítalo přímo do arény celkem 797 727 diváků, čímž letošní šampionát překonal předchozí rekord, který dosud drželo mistrovství z roku 2015, rovněž konané v České republice. Právě uplynulá sportovní akce však byla výjimečná i v několika dalších ohledech. Lidé vsadili na šampionát podle sázkových kanceláří rekordních 2,9 miliardy korun.
Evropská unie dnes na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X. Česká vláda zapsala Voice of Europe i oba podnikatele na národní sankční seznam již na konci března, podle českých tajných služeb šlo o proruskou síť, která se pokoušela ovlivňovat politiky v několika evropských zemích.
Česká a hlavně slovenská média po oznámení atentátu na Roberta Fica oněměla. Pokud nepočítáme jejich povinné vyjádření solidarity s vážně zraněným premiérem. Důvodem bylo, že slovenští vládní politici vyhráli interpretační válku o to, „kdo za to může“. Po atentátu si nechali vnutit názor, že existuje kolektivní viník pokusu o vraždu slovenského premiéra. Místopředseda slovenského parlamentu Blaha (Smer) to řekl jasně: Viníkem jsou média.
Politické strany ve svých příspěvcích v České televizi (ČT) představují svůj program do Evropského parlamentu a vyzývají občany k účasti ve volbách. Ve vysílání ČT dostal prostor například Tomáš Franěk, lídr kandidátky Ano lepší EU s mimozemšťany, který se prezentuje v kostýmu mimozemšťana. Některé strany také zvou na demonstrace nebo například vaří žábu. Klipy třicítky kandidujících stran a koalic v různorodé kvalitě od dnešního dne vysílá ČT několikrát denně ve zhruba 20minutových blocích.
Když se stoupenec jednoho tábora dopustí aktu politického násilí, jsou lidé z druhého tábora vystaveni pokušení dát to za vinu tomu prvnímu jako celku. A tak po atentátu na premiéra Roberta Fica čteme všude na internetu starší výrok opozičního lídra strany Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky: „Uděláme všechno, aby Fico nevládl.“ V prvních hodinách se šířila vymyšlená zpráva, že pachatel, 71letý Juraj Cintula, je členem Šimečkova PS. Vytýkat politikovi, že chce svému konkurentovi zabránit v sestavení vlády, nelze, to bychom politiku připravili o její podstatu.
Ministerstvo kultury v úterý navrhlo zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o deset na 55 korun. Dál mají růst automaticky o inflaci, jak navrhla současná vládní koalice. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Původní návrh kritizovaly komerční televize. Pětikoalice přitom původně počítala s tím, že se koncesionářský televizní poplatek od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc.
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho publikačního seznamu články, které vyšly v časopisech zařazených na Beallův seznam tzv. potenciálně predátorských časopisů. Texty pocházejí z roku 2015, uvedl ve čtvrtek na síti X. Zpětně vnímá, že měl více zkontrolovat kvalitu nakladatelství, kde články vyšly. Mluvčí Slezské univerzity Gordana Raková potvrdila, že Tulejovu žádost už univerzita obdržela.
