Vláda nebude snižovat počty policistů jen kvůli tomu, aby zajistila snížení výdajů státního rozpočtu. Před rozhodnutím o takovém kroku bude nutné prověřit, jaké by byly jeho dopady. Novinářům to po jednání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Omezení počtu policistů je jedním z návrhů, které představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) s cílem snížit strukturální deficit rozpočtu.
„Pokud Polsko potvrdí, že rakety zasáhly i jeho území, půjde o další eskalaci ze strany Ruska,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že Česká republika stojí pevně za Polskem. Fiala také odsoudil masivní ruské útoky na Ukrajině, které v úterý ochromili celou zemi a přerušily dodávky energií napříč Ukrajinou. Premiér Fiala řekl, že úterní útoky ruské armády na Ukrajině jasně ukazují, že Rusko chce dále ničit zemi a terorizovat její obyvatele.
Česko bude v rámci předsednictví v Radě EU s podporou Slovenska požadovat větší zapojení dalších zemí do ochrany vnější schengenské hranice.
Premiér Petr Fiala zakončil svou třídenní návštěvu Egypta projevem před plénem na klimatickém Summitu COP 27 v Egyptě. Jako premiér předsedající země EU představil snahy EU snižovat emise a bojovat s klimatickou změnou. Zmínil také úspěchy České republiky, která snížila emise skleníkových plynů oproti 90. letům o 43 %. Na summitu se také sekal s několika zahraničními státníky a navštívil české vojáky na Sinaji.
Česko se chystá na nynější klimatické konferenci přistoupit ke globálnímu závazku snížit do roku 2030 nejméně o 30 procent emise metanu v porovnání s rokem 2020. Tímto krokem chce česká strana vyjádřit svoji podporu celosvětovému úsilí omezit emise tohoto plynu. Novinářům to v neděli řekl premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na klimatickou konferenci OSN v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Premiér dále řekl, že v nynějším volebním období nebude přijetí eura aktuálním tématem a Česko euro přijímat nebude.
Zmatky okolo daně z mimořádných zisků se možná pomalu vyjasňují, strany koalice se v pátek ráno podle ministra financí Zbyňka Stanjury shodly na finální podobě návrhu. Nakonec podle všeho budou staženy některé pozměňovací návrhy předkládaného zákona, mimo jiné výše zdanění v letech 2024 a dále. Konkrétní ale Stanjura nebyl. Daň má být zásadním příjmem v rozpočtu roku 2023, který má pokrýt výdaje za zastropování cen energií.
Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl dnes senátorům Fiala, když je informoval o závěrech říjnové Evropské rady.
Vláda Petra Fialy projednala opatření na omezení ekonomického schodku s experty z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Mezi návrhy padlo mimo jiné zavedení takzvaného odloženého školného, posunutí věku odchodu do důchodu, ale také třeba snížení počtu vězňů. Fiala a další členové vlády po jednání uvedli, že jsou proti možnosti zvyšování daně z příjmů. Ve středu také Fialův kabinet schválil platnost zastropování cen energií i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy.
Ukrajina potřebuje jasnou perspektivu vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie, prohlásil český premiér Petr Fiala v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Může přitom podle něj počítat s podporou Česka. V Kyjevě, kam v pondělí dopoledne přijel s týmem ministrů na mezivládní jednání, podepsal český premiér spolu se Zelenským deklaraci o euroatlantické perspektivě pro Ukrajinu. Při návštěvě Kyjeva Fiala viděl dům, v němž při ruském bombardování zahynuli lidé.
Členové české a ukrajinské vlády po pondělním společném zasedání v Kyjevě podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Novinářům to po zasedání řekli premiéři Petr Fiala a Denis Šmyhal. Oba ocenili zasedání, na které předsedu české vlády doprovodili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy. Šmyhal zdůraznil důležitost příjezdu českých ministrů, jejichž cestu v pondělí zbrzdily výbuchy v oblasti Kyjeva.
Politici včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni si dnes u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli 104. výročí vzniku Československa.
Prezident Miloš Zeman souhlasí s tím, že pověří předsedu lidovců a místopředsedu vlády Mariana Jurečku řízením ministerstva životního prostředí. Premiér Petr Fiala (ODS) to řekl ve středu po večerním jednání s prezidentem v Lánech. Jurečka by měl funkci zastávat, dokud se nevyjasní situace kolem lidoveckého kandidáta na ministra Petra Hladíka. Prezident Fialovi zároveň potvrdil, že na oslavy 28. října předsedy obou parlamentních komor.
Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem „doslova krizového managementu“. Před poslanci to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok. Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin tohoto schodku jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem jak růst výdajů státu omezit, dodal.
Na předávání státních vyznamenání v pátek nedorazí velká část vlády Petra Fialy (ODS). Zatímco ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) podle deníku Právo patří mezi politiky, kteří nedostali od Hradu pozvánku, vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) sice pozvání má, ale chybět bude kvůli akci v rámci českého předsednictví v Radě EU. Další vicepremiér Vlastimil Válek (TOP 09) v úterý na twitteru napsal, že nedorazí kvůli výhradám k tomu, že Hrad některé ústavní činitele při odesílání pozvánek vynechal.
Český premiér Petr Fiala doufá v koordinaci na unijní úrovni s novou italskou vládou, kterou řídí šéfka strany Bratři Itálie Giorgia Meloniová, a s polským kabinetem premiéra Mateusze Morawieckého. Řekl to v rozhovoru, který zveřejnil italský deník La Stampa. Premiéři, kteří vedou italskou, českou a polskou vládu, jsou členy evropské strany ECR, které Meloniová předsedá. Fiala deníku řekl, že se s italskou političkou naposledy setkal v Evropském parlamentu a měl z diskuzí s ní dobrý pocit.
Premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala věří, že situace kolem kandidáta lidovců na ministra životního prostředí Petra Hladíka se vyjasní do několika týdnů tak, aby mohl návrh na jeho jmenování předat prezidentu Miloši Zemanovi s klidným svědomím. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Bruselu. Širší vedení KDU-ČSL ve čtvrtek Hladíkovu nominaci potvrdilo, znovu ji posuzovalo kvůli úternímu zásahu policie v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu.
Celostátní výbor KDU-ČSL při jednání v Želivě na Pelhřimovsku podpořil nominaci místopředsedy strany Petra Hladíka na ministra životního prostředí. Měl by nahradit Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL), která končí ze zdravotních důvodů. Předseda lidovců a ministr práce Marian Jurečka dnes novinářům řekl, že Hubáčková potřebuje odejít z ministerské funkce k 31. říjnu. Jmenování Hladíka ministrem chce Jurečka stihnout do konce listopadu. V mezičase by měl vést ministerstvo životního prostředí Jurečka.
Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.
Premiér Petr Fiala (ODS) se ve Sněmovně znovu vyslovil pro evropské řešení vysokých cen energií. Při interpelacích tak reagoval na dotaz Marie Pošarové (SPD), která poukazovala na plán německé vlády vynaložit na zmírnění dopadů drahých energií až 200 miliard eur (téměř pět bilionů Kč). Podle ministerského předsedy není možné přistoupit na to, aby mezi sebou soutěžily v těchto podporách rozpočty jednotlivých členských zemí.
Mezinárodní měnový fond je něco jako věřitel poslední instance. Zasahuje v zemích, které se dostaly do krizí tak hlubokých, že už jim za udržitelnou cenu není ochoten půjčit. A úroky, za něž by dluhopisy dokázaly prodat, by dělaly jejich dluhy dlouhodobě neudržitelnými. Fond zpravidla zajíždí do rozvíjejících se, ekonomicky ne zrovna dobře spravovaných zemí. V Evropě zasahoval při dluhové krizi eurozóny v roce 2010 mimo jiné v Řecku, které se dostalo na hranici státního bankrotu.
Dnešní raketové útoky na ukrajinská města jsou dalším očividným projevem ruského cynismu a barbarství. Uvedlo to na twitteru ministerstvo zahraničí s tím, že cílit na civilisty je zbabělé. Premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že ruské útoky nejsou zaměřeny na poškození vojenské infrastruktury, ale jde o vraždění civilistů a šíření strachu. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) hovoří o mstivých válečných zločinech. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je nutné dále podporovat Ukrajinu.
Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).
EU se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na páteční neformální summit EU to řekl premiér Petr Fiala. EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu. Šéfka EK Ursula von der Leyenová řekla, že situace se v posledních měsících změnila a státy jsou cenovým limitům nakloněny.
Pražský hrad hostí summit pro desítky zástupců evropských zemí. Účastníky vítá osobně předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ komentoval premiér setkání evropských lídrů. Kromě premiérů a prezidentů států Evropské unie se dnešního zasedání účastní například lídři Británie, Turecka či Ukrajiny. Po úvodním Fialově projevu promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně britské premiérky Liz Trussové. Na dálku se s nimi spojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání tento týden přicestuje do Prahy. Ve středu se na Pražském hradě setká s prezidentem Milošem Zemanem, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Odpoledne bude jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS). Přiletí v úterý večer, odletí zřejmě v pátek. V Česku tak bude i během neformálního summitu Evropské unie, který bude Praha hostit ve čtvrtek a v pátek. Emíra na návštěvu České republiky pozval Zeman letos na jaře.
Koalice Spolu nenabídne v nadcházející prezidentské volbě žádného vlastního kandidáta a v prvním kole ani nikoho konkrétního nepodpoří. Ohlásil to premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku v Brně s tím, že nechtějí štěpit síly kandidátů. Představám koalice podle něj nicméně nejvíce odpovídají senátor Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel.
Kandidát na prezidenta, kterého vyšle, nebo podpoří koalice Spolu, bude znám 4. října. Oznámil to premiér Petr Fiala na brífinku po skončení druhého kola senátních voleb. Lidé měli znát jméno kandidáta Spolu do konce září, podle Fialy se vše ale lehce zpozdilo jeho krátkou nemocí.
Vláda Petra Fialy schválila v pondělí pozdě večer návrh rozpočtu na rok 2023. Počítá se schodkem 295 miliard korun, což je o 25 miliard více, než o jakém schodku se hovořilo před jednáním vlády. Řada ministrů přitom před jednáním vlády uvedla, že museli tvrdě hledat kompromis. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil kompromis dokonce za „bolestivý“.
Podle lídrů koalice Spolu by se měla spojenectví v krajských městech vytvářet na půdorysů současných vládních stran, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů se STAN. Na tiskové konferenci v sobotu večer také řekli, že by projekt Spolu měl pokračovat i do dalších voleb, protože se osvědčil. Lídři koalice vyzvali voliče k účasti ve druhém kole senátních voleb, kde se utká o vstup do horní parlamentní komory, nejčastěji s kandidáty ANO, celkem 21 jejích zástupců. Koalice tak může posílit většinu v Senátu.
Ve 14 hodin se otevřely dveře volebních místností a Češi začali rozhodovat o novém složení obecních zastupitelstev. Ve třetině země svými hlasy zároveň ovlivní složení horní komory parlamentu. Celkové výsledky senátních voleb by mohly být známy do sobotního večera, kompletní výsledky komunálních voleb pravděpodobně v neděli nad ránem. Nejatraktivnější souboje se tradičně očekávají na magistrátech velkých měst, ale také kupříkladu na Vysočině.
