Tag: státní rozpočet

Články k tagu

Další hradní rozhazování. V rozpočtové krizi nakupuje nové iPhony a kávovary za miliony

Pražský hrad se ocitá pod drobnohledem kvůli veřejným zakázkám, které zadal na nákup kávovarů a mobilní elektroniky a jejichž hodnota dosahuje milionových částek. To vše v době, kdy se projednává zvýšení rozpočtu prezidentské kanceláře a zároveň se řeší otázka platů politiků i nové náhrady pro první dámu, což vzbuzuje otázky ohledně efektivity a přiměřenosti veřejných financí. Hrad, respektive Správa Pražského hradu plánuje vynaložit „1,6 milionu korun bez DPH“ na nákup automatických kávovarů

„Mluvíme o chybějících pár desítkách miliard.“ Fiala zlehčuje nepovedený Stanjurův rozpočet

I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.

Za „cinknutá“ čísla v rozpočtu by mě oba „moji“ premiéři z ODS vyrazili ze dveří, říká Kalousek

Kdybych oběma premiérům z ODS, s nimiž jsem byl ve vládě, přinesl „cinknutá“ čísla, tak by mě s tím oba vyrazili ze dveří a nařídili přepracovat. Uvedl to bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který dlouhodobě kritizuje vládu a její rozpočtovou politiku, respektive návrh rozpočtu na příští rok. Ten ostře zkritizovala mimo jiné i Národní rozpočtová rada. Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na příští rok rozpočet s deficitem 241 miliard. Ve středu návrh poprvé projednal rozpočtový výbor sněmovny.

Zvrat v penězích pro první dámu. Dostane je od Pavla. „Přepište zákon,“ vyzval Hrad Jurečku

Pražský hrad po veřejné kritice couvl a přiznal, že dosavadní debata o penězích navíc pro první dámu vycházela ze špatně napsaného návrhu. Kancelář prezidenta republiky (KPR) nově navrhuje změnu, která má vést ke snížení finančních náhrad pro prezidenta, a zároveň zavést náhrady pro současnou manželku hlavy státu Evu Pavlovou. Hradit se ji nově má i sociální a zdravotní pojištění. V původní verzi přitom byly jen extra finance pro prezidentovu manželku, což by zatěžovalo státní rozpočet.

100 tisíc pro Pavlovou jako neblahý luxus v čase krize. První dáma přitom už kancelář má

Z nápadu zavést měsíční náhrady pro manželku nebo partnera prezidenta se v době hlubokého rozpočtového deficitu stává poměrně nešťastný symbol. Návrh konkrétně počítá s tím, že tato náhrada by činila 30 procent víceúčelové paušální náhrady, kterou pobírá samotná hlava státu, což by v příštím roce znamenalo částku 108 300 korun měsíčně. To ale vzbudilo vlnu nesouhlasu, zejména vzhledem k současnému stavu veřejných financí a dřívějšímu navýšení rozpočtu prezidentské kanceláře.

„Stanjurova čísla nejsou založena na realitě a narušují transparentnost.“ Co dál s kritizovaným rozpočtem?

Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.

Zásadní úkol pro Kabátka: pohnout s přebujelou nemocniční sítí

Dlouho neřešený problém dostal v Česku poměrně silný impulz kvůli lékařským protestům v minulém roce. Ty z počátku vypukly kvůli nevoli mladých lékařů trávit nekonečné přesčasy v nemocnicích. Neschopnost systému fungovat jiným způsobem tak opět vrhla světlo na základní problém: zdravotníků není nedostatek, příliš štědrá síť nemocniční péče ale zkrátka nejde v běžných podmínkách pokrýt.

Rozpočet na hraně. Vláda v rekordních deficitech přidá státním zaměstnancům víc, než porostou firmy

Vláda Petra Fialy dospěla k dohodě s odbory o navýšení platů státních zaměstnanců. Od příštího roku se platy zaměstnanců v platových skupinách jedna až čtyři zvýší o 1400 korun měsíčně. Dohoda, kterou premiér Fiala a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označili za „férový kompromis“, má přinést klid, přichází ale ve velmi citlivé době, kdy Česká republika čelí výraznému rozpočtovému schodku a stále se vypořádává s následky zářijových povodní.

Po Bartošovi je na řadě Stanjura

Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.

Vládní deficit větší než Babišův za covidu? Eurostat zahrnuje fondy a nepočítá dividendu ČEZ

Deficit centrální vlády byl vloni podle Eurostatu o skoro 60 miliard vyšší, než jaký byl nominální deficit státního rozpočtu, který kabinet Petra Fialy (ODS) oficiálně vykázal. Důvodem je mimo jiné to, že Eurostat započítává státní fondy, zároveň došlo k přepočtu inkasa daně z příjmu právnických osob. A v neposlední řadě Eurostat neuznává mimořádnou dividendu ČEZu. Pro Echo24 rozebrali výpočet evropských statistiků experti, včetně Národní rozpočtové rady (NRR).

Stanjura plní plán na 160 procent. Co by stát dělal bez desítek miliard z daně placené ČEZ?

Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.

Na rozdíl od Babiše nespoléháme na komunisty, důvěru nám dá schválení rozpočtu, zní z vlády

Vláda v novém čtyřčlenném složení zřejmě nepůjde žádat sněmovnu znovu o důvěru. Podle představitelů kabinetu v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) to není nutné. Dostatečnou ukázkou toho, zda má vládní koalice po odchodu Pirátů dostatečnou sílu, prý ukáže hlasování o návrhu rozpočtu na příští rok. Premiér Fiala o víkendu uvedl, že nevidí důvod pro to, aby koalice ve Sněmovně po pirátském odchodu z vlády žádala o důvěru.

Bez dividendy ČEZu hůř než Babiš za covidu. Eurostat výrazně zhoršil loňské vládní hospodaření

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) upravil čísla ohledně loňského vládního hospodaření. Podle nejnovějších dat vláda hospodařila s deficitem ve výši téměř 347 miliard, což je o 58 miliard více než kolik kabinet Petra Fialy (ODS) uvádí. Aktualizovaná data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Eurostat mimo jiné neakceptoval mimořádnou dividendu ČEZ. Saldo hospodaření vládních institucí za rok 2023 bylo revidováno oproti notifikacím z dubna 2024 o – 19,7 miliard.

Koho zajímá forma?

Když slibujete něco, co je od začátku pochybné až nesplnitelné, a nakonec se to nepovede, špatně se to přiznává. Přirozené ale je, že člověk se chce takových situací většinou vyvarovat a nenabíhá si. Protože pak se může lehce stát nedůvěryhodným a někdo ho může považovat i za lháře, hlavně když se to stane víckrát. A do takové pozice se teď dostali někteří členové vládní koalice. Je možné, že vláda jen zkouší, kdo si těch polopravd všimne. A ví, že všechno se nakonec dá nějak vysedět nebo se z toho lze přesvědčivě vylhat. Politické dění se v posledním týdnu smrsklo především do odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše.

Letošní schodek stoupne z 252 na 282 miliard. „Výsledek je to tristní“

Poslanci dnes rozhodli o navýšení letošního rozpočtu o 30 miliard na pomoc s dopady ničivých povodní, tím pádem tedy poroste i deficit rozpočtu z 252 miliard na 282 miliard. Prostředky na pokrytí navýšených výdajů budou získány prodejem dodatečných státních dluhopisů. Podle oslovených expertů nejde s ohledem na celkový objem státního rozpočtu na přehnanou částku, nicméně se podle nich už nedá hovořit o konsolidaci.

Stanjura mlží, Síkelovi chybí desítky miliard. Elektřina může zdražit

Stalo se, co všichni čekali. Ministr financí Zbyněk Stanjura nenašel způsob, jak pro příští rok snížit dotační tok na podporu zelených zdrojů (POZE). Jde především o peníze pro solární provozovatele se slíbenou dvacetiletou státní podporou. To Stanjura sliboval už loni, pak se zalekl reakce druhé strany, tedy hrozícími arbitrážemi solárníků. Do návrhu státního rozpočtu oproti loňsku ale doopravdy napsal k tomuto mandatornímu výdaji částku 8,5 miliardy. Takto rozpočet vláda schválila, a chybějících více než 22 miliard hodil na resort průmyslu, stále ještě pod vedením ministra Jozefa Síkely. Ten má prý zajistit úpravu příslušné energetické legislativy, aby se podpora snížila. Nebo má sám u sebe šetřit a najít úspory.

Zničený Krnov odhaduje škody na miliardy. „Hrozí rychlý kolaps lokální ekonomiky“

Krnov patří v Moravskoslezském kraji k místům nejvíce zasaženým povodní. Pod vodou se ocitlo až 80 procent jeho území, na kterém žije kolem 23 tisíc lidí. Škody se podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští patrioti) mohou vyšplhat do miliard. Miliardovou škodu měla povodeň způsobit jen na městském majetku. Starosta se tak obrátil s prosbou o další pomoc na premiéra Petra Fialu (ODS) a vládu.

Neprojídáme budoucnost, tvrdí Fiala. Co si tedy myslet o rozpočtu na příští rok

V rozjitřené době po odvolání pirátského ministra Ivana Bartoše a zřejmě brzkém odchodu Pirátů z koalice, schválila vláda státní rozpočet na příští rok. A do toho novelizovala ten letošní a zvedla schodek o třicet miliard. Ve změti událostí posledních dní by to nemělo zapadnout. Premiér Petr Fiala (ODS) schválení rozpočtu doprovodil slovy, že „přes všechny potíže máme rozpočet, který zaručuje rozvoj, neprojídá naši budoucnost, je odpovědný a garantuje, že i v budoucnu budeme mít prosperitu a budeme úspěšným státem.“ Jak to tedy je?

S Piráty i bez. Vláda schválila rozpočet na příští rok, ten letošní kvůli povodním narostl

Na pozadí vládní krize a odchodu Pirátů z kabinetu schválili ministři návrh státního rozpočtu na příští rok a současně kvůli povodním novelizovali ten letošní. Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna je schodek vyšší o 11 miliard korun.

Bral jsem slovo premiéra vážně, už nebudu, říká Kalousek v Echo Salonu Markéty Malé

Mluví vláda pravdu, když říká, že úspěšně konsoliduje veřejné finance? Proč ODS ruší své sliby? A jaké dvě možnosti máme na výběr? O tom debatovali exministr financí a zároveň člen koaliční TOP 09 Miroslav Kalousek, člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Aleš Rod a Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu lidovců a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.

Fiala nechce nechat zemi levičákům a populistům. ODS ale rezignovala na vše, co slibovala

Opakuje se to stále dokola. Před parlamentními volbami a ještě krátce po nich ODS slibovala voličům malý stát pracující pro lidi, ne opačně. Slibovala zeštíhlení státní správy, konsolidaci veřejných peněz, seškrtání nesmyslných toků dotací, nezvyšování daní. Stal se téměř přesný opak. Podstatnou část svých tehdejších voličů ODS (v koalici Spolu) jistě odradila svým nabouráváním důvěry v transparentní investorské prostředí kvůli trvání daně z neočekávaných zisků.

Kalousek a Pilný kritizují vládu za vyčerpání rozpočtové rezervy, chybí po povodních

Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Povodně přifouknou ztrátu rozpočtu. Stanjura chce peníze nabrat přes dluhopisy, zvláštní daň nebude

Stalo se, co vláda avizovala. Ministerstvo financí ve čtvrtek oznámilo, že připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o 30 miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vzali jsme na sebe roli špinavce

Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.

Máme velký dluh ve školství, jsme jediní, kdo může v kraji porazit ANO, říká Skopeček

Ve školství má Středočeský kraj velký investiční dluh. Musíme ale více investovat i do dopravní infrastruktury, protože kdokoliv se chce dostat do Prahy, musí projet přes střední Čechy. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl lídr krajské kandidátky Spolu a místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Dále hovořil o následcích povodní, o novele rozpočtového určení daní, ale také třeba o pomalejším tempu konsolidace státního rozpočtu.

Další katastrofa pro Česko

Česko zasáhla povodňová kalamita. Byla očekávaná, varovalo se před ní, a stejně způsobila obrovské škody. Nejvážnější situace byla v Moravskoslezském kraji a na Jesenicku v sousedním kraji Olomouckém. Hejtmani těchto i dalších krajů končí symbolicky své funkční období další katastrofou, se kterou se budou muset vypořádat. A s nimi i zbytek republiky.

Stanjura nevylučuje novelizaci letošního rozpočtu kvůli povodním, škody odhaduje na desítky miliard

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevylučuje možnost novely zákona o státním rozpočtu na letošní rok kvůli škodám způsobeným povodněmi. Řekl to v pondělí novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Podle Stanjury bude záležet na celkové výši škod, odhaduje je v řádu desítek miliard korun.

Dohrát to do konce

Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.