Itálii dnes ochromila stávka, kterou vyhlásily odbory na protest proti rozpočtovým škrtům na příští rok. Vláda se snížením daňových úlev a omezením výdajů pro řadu ministerstev i veřejné služby snaží snížit deficit rozpočtu, aby splnila pravidla EU. Ve více než čtyřiceti italských městech, včetně Říma, Milána, Neapole, Bologni či Palerma se dnes konaly též demonstrace, jichž se podle největšího odborového svazu CGIL účastnilo půl milionů lidí. V Turíně protestující podle agentury ANSA také pálili fotografie několika ministrů a premiérky Giorgii Meloniové.

Osmihodinová stávka po celé Itálii zasáhla dnes řadu odvětví – školství, průmysl, zdravotnictví, poštu i justici, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Ve veřejné dopravě trval protest jen čtyři hodiny. Zkrátil ho ministr dopravy Matteo Salvini, jak mu to dovoluje zákon. Vlakové dopravy se stávka netýká, protože zaměstnanci železnic stávkovali minulý víkend, a zákon zakazuje takový protest do 12 dnů ve stejném odvětví.

E questi quattro straccioni, sarebbero i LAVORATORI?
In corso lo sciopero generale. Landini: 'In piazza in 500mila'. A Torino scontri tra forze dell'ordine e antagonisti
Il leader della Cgil: 'Vogliamo rivoltare il Paese come un guanto' pic.twitter.com/R4Pq8aMCRa

— L'arrotino (@ambaraciccicoco) November 29, 2024

Omezena ale dnes byla v Itálii také letecká doprava. Národní letecká společnost ITA zrušila stovku letů, včetně dvou desítek mezinárodních. Několik spojů zrušila i společnost Ryanair.

Il corteo a Roma in via Cavour è bello lungo #Sciopero pic.twitter.com/F62aYazGCT

— paola nurnberg (@PAOLANURNBERG) November 29, 2024

Stávku vyhlásily největší italské odbory CGIL a odborový svaz UIL. Protestují proti snížení výdajů na sociální zabezpečení, veřejné služby i průmyslové investice. Italská vláda ale seškrtané výdaje v rozpočtu na příští rok hájí s tím, že chce snížit schodek. Do roku 2026 se zavázala snížit ho na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Itálie patří v EU k zemím s největším rozpočtovým deficitem.

Fiskální pravidla Evropské unie známá jako Pakt stability a růstu vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi v roce 2022 částečně způsobené válkou na Ukrajině.