Sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry rozpočtu navzdory tomu, že v návrhu podle expertů chybí desítky miliard. V případě nevyjasnění nejasných položek jako jsou výnosy z emisních povolenek či podpora obnovitelných zdrojů by mohl prezident Petr Pavel přistoupit k tomu, že by návrh zákona o rozpočtu vetoval. Bagatelizace defektů, které rozpočet obsahuje, ze strany vlády není podle Národní rozpočtové rady na místě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) při prvním čtení rozpočtu ve sněmovně hájil návrh tím, že chybějících až 50 miliard korun se v návrhu rozpočtu ztratí. Že chybějící desítky miliard vlastně nevadí, tvrdil nedávno i premiér Petr Fiala. „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard. Jsem připraven se o tom bavit. Největší položkou, kterou nám rada vyčítá, jsou emisní povolenky. Gesční orgán pro povolenky je ministerstvo životního prostředí, které stojí za svým odhadem. Veřejnost to nemusí vědět a rozpočtová rada, ta to musí vědět úplně perfektně. Jenže ono to tak není. Výnos z emisních povolenek vychází z toho, jak se bude vyvíjet trh. A když gesční ministerstvo říká, že to bude takto, tak nemám důvod tomu nevěřit,“ uváděl Fiala pro CNN Prima News.

Národní rozpočtová rada tuto bagatelizaci svých připomínek kritizuje. Radní Jan Pavel ve vysílání České televize uvedl, že zda je vhodné, aby byl rozpočet v tomto stavu schválen, je spíše otázka na Poslaneckou sněmovnu, která je garantem legálnosti rozpočtu. „My jsme poskytli náš názor, ukázali jsme, kde vidíme problémy. Některé z nich se tam objevovaly už v minulosti a nyní je to na politické debatě,“ uvedl Pavel.

„Já se domnívám, že svým rozsahem to docela problém je. Když sečteme všechny položky, tak se dostáváme někde ke třiceti až čtyřiceti miliardám korun. Což je v podstatě rozsah konsolidace, které vládě určuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ta bagatelizace našich připomínek, ke které dochází, není na místě,“ dodal ekonom.

Příjmy z emisních povolenek považuje NRR za hodně problematický bod. „Ten odhad příjmu je podle našeho odhadu o deset miliard nadhodnocený. Pro mě je to určité zklamání, protože jsme na to opakovaně upozorňovali a problém s tím je i v letošním roce,“ míní Pavel s tím, že šťastný není ani postup v případě změny systému příspěvků na obnovitelné zdroje.

„Rozpočet je mandátem vlády vydat peníze na určité položky. Současná legislativa podle původního materiálu ministerstva průmyslu a obchodu vyžaduje, aby tam bylo alokováno nějakých 31 miliard korun a rozpočet počítá s 8,5 miliardami a je to podloženo zatím jen velmi obecným konstatováním a úpravami, u kterých nejsou kvantifikovány celkové dopady. A jestli se to nepovede, respektive ty dopady té změny nebudou takové, tak je pak otázka, co vláda bude dělat. Dvacet miliard nejsou úplně malé peníze, aby se tam daly jen tak najít,“ vysvětlil Pavel.

Prezidentovo možné veto

Kriticky se k návrhu rozpočtu vyjádřil poradce prezidenta Petra Pavla a hlavní ekonom Deloitte David Marek. Uvedl, že v případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila Národní rozpočtová rada, prezident rozpočet bude vetovat.

„Je to snaha lakovat tu situaci narůžovo, opticky snižovat schodek, který ve skutečnosti bude jiný. Samozřejmě asi každá vláda bez ohledu na to, kdo zrovna tu vládu sestavuje, se snaží sestavit rozpočet co nejpříznivěji. Nicméně měli bychom se snažit dosahovat těch výsledků v rozpočtu takovým způsobem, který je poctivý a transparentní. To znamená, pokud nemáme vyjasněné položky v řádu 40, možná 50 miliard korun, je rozpočet s deficitem 240 miliard korun v podstatě rozpočtem s deficitem 280 až 290 miliard korun. A to už kvalitativně mění hodnocení postoje fiskální politiky, respektive návrhu státního rozpočtu na příští rok. Zásadně to proměňuje, jak se k takovému rozpočtu postavit,“ vyjádřil se v České televizi Marek.

V rozhovoru zmínil i mimořádnou daň windfall tax, kterou považuje za „diskutabilní nástroj“, která má celou řadu velkých negativních vedlejších efektů. Návrh rozpočtu s příjmy přes 30 miliard z této daně, které z majoritní části opět zaplatí polostátní ČEZ, počítá i v příštím roce. Za objektivní důvod její další platnosti považuje Marek právě to, že je to „dobrý“ příjem rozpočtu. „Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď proto už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ domnívá se Marek.