Bulharsko, které sousedí s Tureckem, naléhá na Evropskou unii, aby přehodnotila svou dohodu s Ankarou o uprchlících. Podle agentury DPA to v pondělí řekla bulharská viceprezidentka Ilijana Jotovová během diskuse o budoucnosti EU.
Srovnávání Německa s nacistickým režimem musí přestat, prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová v Hannoveru při návštěvě veletrhu výpočetní a digitální techniky CeBIT. Reagovala tak mimo jiné na nedělní prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který ji obvinil z nacistických praktik. Slova Erdogana kritizují další němečtí politici.
Angelu Merkelovou jako Hitlera zobrazil minulý týden na titulní straně turecký provládní list Güneş. V neděli německou kancléřku z „nacistických praktik“ obvinil sám turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jde o projevy pokračující krize mezi Tureckem a Evropskou unií po nedávných kontroverzích kolem snahy tureckých vládních činitelů agitovat v Německu za podporu ústavní reformy posilující autoritářského prezidenta.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předpokládá, že turecký parlament schválí opětovné zavedení trestu smrti po referendu z 16. dubna o rozšíření pravomocí hlavy státu. On sám takovému kroku nebude bránit. Informovala o tom v sobotu agentura AFP.
Lidé s tureckými kořeny žijící v Evropě by měli mít pět dětí a posílat je do lepších škol. Pak jim bude patřit budoucnost starého kontinentu, řekl v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Tento cílevědomý postup turecké diaspory má být podle něj odpovědí na údajné ústrky ze strany rodilých Evropanů.
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek podle agentury Anadolu pohrozil Evropské unii, že jí bude posílat 15 000 migrantů měsíčně. Učinil tak v souvislosti s konflikty spojenými se zmařenými agitacemi tureckých vládních činitelů na území Německa a Nizozemska s cílem získat v tamních diasporách podporu pro změny turecké ústavy posilující pravomoci prezidenta.
Ankara si přeje získat od Ruska raketový systém S-400, protože státy NATO nenabídly zajímavou alternativu. Řekl to ve čtvrtek turecký ministr obrany Fikri Işik. Ankara by navíc mohla koupi financovat půjčkou od Ruska. Tento postup by byl patrně vnímán jako urážka pro NATO a další zátěž pro již tak napjaté vztahy Turecka s Německem i USA, napsala turecká agentura Anadolu.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
Napětí mezi Tureckem a Rakouskem nadále stoupá po zrušení čtvrtečního koncertu, který měl údajně politický podtext. Mluvčí Olympic Hall v Innsbrucku uvedl, že se organizátoři rozhodli zrušit koncert na základě získaných informací o vystupujících tureckých zpěvácích Osmanovi Oztuncovi a Gokhanovi Tekinovi. Informoval o tom rakouský The Local s tím, že tu je napojení na teroristy.
Nizozemský premiér Mark Rutte sice vyhrál parlamentní volby, ztratil ale přátelství Ankary. V reakci na výsledek středečního hlasování v západoevropské zemi a na aktuální diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Nizozemskem to ve čtvrtek uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Kritizoval také úterní rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého mohou firmy zakázat svým zaměstnancům nošení muslimského šátku. Erdogan to označil za začátek křižácké výpravy proti islámu.
Turecko bylo ještě před pár lety považováno za toužebný příklad toho, že islámská země se může vyvinout v demokracii, a dokonce se stát členem EU.
Turecko přerušilo spolupráci s ostatními členskými státy NATO a zeměmi ve vojenském partnerství s aliancí, zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů.
Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, unie ale nedodržela jediný slib. V rozhovoru, který ve středu zveřejnila agentura Reuters, to uvedl turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí opět zaútočil na západoevropské země. Oznámil, že chce pohnat Nizozemsko před Evropský soud pro lidská práva. Reagoval tak na nizozemský zákaz tureckým vládním činitelům agitovat na jeho území kvůli dubnovému referendu o posílení Erdoganových pravomocí. Zároveň prezident obvinil Německo, které se postavilo plnou vahou za Nizozemsko, že bezohledně podporuje terorismus.
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v pondělí vyjádřil průběžně se opakující názor, že by Ankara měla přehodnotit dohodu s Evropskou unií o kontrole migrace a zvolnit dohled nad migranty mířícími na starý kontinent. Podle turecké agentury Anadolu Çelik to zdůvodnil tím, že unie prý nesplnila vlastní závazky.
Turecké ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli diplomatické roztržce s Nizozemskem předvolalo nizozemského velvyslance. Do Haagu zároveň zaslalo protestní nóty, informoval server listu Hürriyet. V jedné z nich si stěžuje na zacházení s tureckou ministryní, kterou nizozemské úřady v sobotu vyhostily ze země. Ve druhé nótě protestuje Ankara proti zásahu nizozemské policie proti lidem demonstrujícím v Rotterdamu na podporu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. K uklidnění situace vyzvala Evropská unie i Severoatlantická aliance.
Šéfové vlád Německa a Nizozemska, Angela Merkelová a Mark Rutte, loni Ankaře slíbili, že Evropa ročně přijme z Turecka 150 000 až 250 000 syrských uprchlíků. Tvrdí to novinář listu Die Welt Robin Alexander, který o vyjednávání dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o migraci napsal knihu. Představí ji v pondělí v Berlíně.
Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
Nizozemské úřady označily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny Fatmu Betül Sayan Kayaovou za nežádoucí osobu a eskortovaly ji do Německa, odkud do země přijela. Oznámila to v neděli místní média. Kayaová v sobotu přicestovala autem do Rotterdamu, kde chtěla promluvit na shromáždění místních Turků.
Nizozemsko zakázalo tureckému ministrovi zahraničí přistát v Rotterdamu, kde se Mevlüt Çavuşoglu navzdory výhradám místních úřadů chtěl v sobotu setkat s místními Turky. Turecký prezident vzápětí pohrozil Nizozemsku odvetou a stejně jako při nedávném obdobném sporu s Němci přirovnal nizozemský postoj k počínání fašistů. Příměr odsoudil nizozemský premiér. Berlín a Amsterodam se stavějí rezervovaně k možnosti, že by v jejich zemích turečtí představitelé agitovali mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu hodlá v úterý večer i přes odpor německých úřadů politicky agitovat v Hamburku. Pokud nenajde vhodné prostory, chce řečnit na tureckém konzulátu. Druhé největší německé město v pondělí vystoupení Çavuşoglua zakázalo. Šlo již o několikátý podobný krok německých měst vůči tureckým ministrům za posledních pár dní. Çavuşoglu se má ve středu v Berlíně setkat se šéfem německé diplomacie Sigmarem Gabrielem.
Zrušené čtvrteční vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga v německém městě Gaggenau má hned dvojnásobnou dohru. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu obvinil německou vládu, že chce zrušením projevu dosáhnout odmítnutí ústavní reformy v chystaném tureckém referendu, a pokáral ji, že „se musí naučit chovat“, chce-li udržet vztahy s Ankarou. Na radnici města, kde měl Bozdaga vystoupit, navíc anonym nahlásil bombu. Město budovu vyklidilo a nechalo ji prohledat policií.
Město Gaggenau na jihozápadě Německa ve čtvrek zrušilo kontroverzní vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, který zde měl podpořit změny ústavy své země. Radnice to podle televizní a rozhlasová stanice SWR zdůvodnila přílišným zájmem lidí o účast na akci, kvůli němuž měla obavy o jejich bezpečnost. Bozdag označil krok města za nepřijatelný a zrušil setkání s německým ministrem spravedlnosti Heiko Maasem.
Turecko útočí na svobodu slova, je přesvědčen německý prezident Joachim Gauck. Vývoj v zemi ho velmi znepokojuje a vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli chce Turecko být právním státem. Narážel tím i na případ německo-tureckého dopisovatele Die Welt Denize Yücela, na kterého v pondělí soud uvalil vazbu a čelí obvinění z terorismu.
Nedaleko Ankary v úterý za přísných bezpečnostních opatření začal dosud největší proces s osobami podezřelými z podílu na nezdařeném pokusu o státní převrat z loňského července. Ve speciálně vybudovaném obřím sále ve věznici Sincan stanulo 330 obviněných, většinou členů vojenské důstojnické školy, z nichž každému hrozí několikanásobný doživotní trest. Soud bude pokračovat po celý březen.
Za nedávnými kybernetickými útoky proti klíčovým institucím v Rakousku stojí turecký nacionalista žijící v USA. S odvoláním na rakouskou rozvědku o tom v pondělí informoval server listu Der Kurier. Podle deníku se ale asi nepodaří zjistit, zda Arslan A. jednal na vlastní pěst, nebo ve spolupráci s tureckou tajnou službou MIT.
Při sebevražedném atentátu u severosyrského města Al-Báb v pátek zemřelo nejméně 60 lidí a další až stovka osob byla zraněna. Mnoho z obětí jsou civilisté. Útočník odpálil vůz s výbušninou u bezpečnostní kontroly, kde se civilisté snažili získat povolení k návratu do města Al-Báb, jehož značnou část ve čtvrtek povstalci dobyli zpět z rukou organizace Islámský stát (IS).
O azyl v Německu usiluje také stále více tureckých diplomatů, vláda ví o 136 žádostech od Turků s diplomatickým pasem. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v pátek informovala agentura DPA. V Německu se chtějí takto usídlit i rodinní příslušníci tureckých diplomatů.
Turecké úřady v pátek oznámily, že odvolaly z Německa šest imámů. K tomuto kroku se Ankara rozhodla poté, co německá policie před dvěma dny prohledala byty čtyř těchto duchovních kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Turecka. Informovala o tom agentura AFP. Ankara uvedené obvinění odmítla.
