Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15 000 Kč. V televizním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Podle Luďka Niedermayera (TOP 09) to nemusí stačit.
Ženy v České republice mají smutný úděl. Za svou klíčovou roli ve společnosti nedostávají spravedlivou náhradu, a když jim stát něco slíbí, pak to nesplní. Proto se pod heslem „Žádáme spravedlnost“ strhla bouře na sítích i v médiích. Skupina aktivistek se dokonce vydala na Úřad vlády s transparentem „Ho... pro Babiše“ a zanechala tam premiérovi obálky s použitými plenami.
Dostanou přidáno pouze rodiče dětí narozených v příštím roce, nebo se bude vyšší příspěvek vztahovat i na čtyřleté děti? Dilema rodičovskho příspěvku se nevyřešilo ani po dalším koaličním jednání, na kterém chtěla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přednést celkem tři varianty. Téma koaličního jednání, které svolal Andrej Babiš, bylo však pouze o řešení vztahů mezi oběma vladními stranami. Diskuze o sporné rodičovské pak bude pokračovat během řešení státního rozpočtu na příští rok.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů stále váhá nad zvýšením důchodů na příští rok, v pondělí na jednání ho ještě neschválila. Nejasná je i podoba zvýšení rodičovského příspěvku. O té bude koalice znovu jednat, rozhodne o ní prý do konce května. Oznámení o zvýšení rodičovské jen rodičům novorozenců vyvolalo velkou bouři mezi rodiči malých dětí a tisíce odmítavých reakcí na sociálních sítích, v pondělí dokonce před úřadem vlády protestovalo několik lidí.
Vláda narazila se svým slibem zvýšit rodičovský příspěvek všem rodičům. Sociální demokraté však nepřestávají hledat možnosti, jak sehnat osm miliard. Právě takovou částku potřebují, aby na rodičovský příspěvek dosáhli rodiče, kteří mají čtyřleté děti a mladší. ČSSD si tak pohrává s myšlenkou, že zatíží banky vyšší daní. Podle jejich interpretace by tímto krokem měl stát získat částku okolo deseti miliard korun navíc. Ve skutečnosti však může jít až o polovinu méně.
Sociálnědemokratičtí ministři Jana Maláčová a Jan Hamáček buď záměrně provokují Andreje Bbiše a umně rozehrávají scénku, z níž vyjde jako cynický asociál, kterému jsou rodiny s dětmi úplně jedno. Nebo trpí kognitivní disonancí. Nijak jinak se nedá vysvětlit jejich aktuální nápad, aby se zvýšení rodičovské zaplatilo z nové bankovní daně. Začalo to blamáží se zvýšením rodičovského příspěvku.
Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.
Poslanci sněmovního sociálního výboru kritizovali ministryni práce Janu Maláčovou za její nedávné nařízení, podle něhož bez jejího souhlasu nesmějí pracovníci resortu poskytovat novinářům a poslancům žádné informace. Výbor ji vyzval, aby příkaz zrušila. Na postup ministerstva si stěžoval vládní poslanec Aleš Juchelka z ANO. Od ministerstva nedostal vyžádané údaje o plánech pro budoucí čerpání peněz z EU. Úředníci se odvolali na příkaz a doporučili mu, aby se raději obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj.
Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.
Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.
Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300 000 korun z nynějších 220 000 korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je v rámci ČSSD trochu úkaz. Díky své rétorice a levicově štědré sociální politice se rychle stává hvězdou strany. Poslední průzkum STEM navíc ukázal, že se politička řadí i mezi nejoblíbenější politiky v zemi. „Dala občanům i sociální demokracii naději,“ říká bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Od pravicové opozice naopak sklízí za rozdávačnou politiku kritiku, zejména však za rezignaci na důchodovou reformu. „Bude nás to jednou hodně bolet, úplně všechny,“ říká Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Mám obavy z jakéhokoliv jejího kroku a nápadu nejen kvůli dopadům do veřejných financí,“ říká zase Jan Skopeček (ODS).
Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.
Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.
Přidal jsem důchodcům více, než poslední pravicová vláda. Tak předseda vlády Andrej Babiš s oblibou prezentuje navýšení důchodů seniorům, kteří letos od státu dostali o 900 korun více. Na příští rok počítá Babiš s dalším navyšováním, i když přiznává, že by na to v současném rozpočtu nebyly prostředky. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně skoro 44 procent průměrné mzdy. Letos za vlády Andreje Babiše však průměrný důchod dosahuje jen 38 procent.
Sociální demokraté se nebývale ostře vymezili vůči své politické konkurenci. Ač nejmenovala, vyhradila se ČSSD v politickém manifestu na závěr sjezdů vůči „politickým šmejdům“ a vůči „hnutím na jedno použití, která pro hlas udělají cokoliv.“ Nepřímo se ČSSD opřela i do koaličního partnera ANO. „Manažerské poučky a slogany v dokonalém marketingovém balení úspěšně konkurují tradiční politice založené na programu a hodnotách,“ píšou sociální demokraté v manifestu spolu s tím, že „demokracii začíná vytlačovat oligarchie.“
Sociální demokracie si v pátek večer zvolila čtyři z pěti místopředsedů. Patří k nim oba favorité – ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová i šéf české diplomacie Tomáš Petříček. Přidali se starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. Tato informace by oficiálně měla být potvrzena v sobotu. K tomu na sjezdu ČSSD v Hradci králové post předsedy strany pro další dva roky obhájil Jan Hamáček. Nešlo však o žádné velké překvapení, protože šlo o vítězství bez boje. Do volby šéfa ČSSD se sice přihlásil i pardubický sociální demokrat Jaromír Landsman, jak se ale později ukázalo, nemohl do klání zasáhnout.
Ačkoli je Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) opět vládní stranou, prochází v poslední době výraznou krizí. Debatu o budoucím směřování ČSSD chce tak na sjezdu otevřít předseda Jan Hamáček, strana se podle něho musí nachystat na změny ve společnosti, jako jsou robotizace a digitalizace. Součástí cílů ČSSD bude v této souvislosti podle něho také zkrácení pracovní doby. ČSSD bude podle Hamáčka prosazovat, aby se v prvním kroku ještě v nynějším volebním období zkrátila o půl hodiny týdně.
Může se ČSSD vrátit do pozice jedné z nejsilnějších stran v ČR? Před nadcházejícím sjezdem strany tomu zatím nic nenasvědčuje. Předseda Jan Hamáček se doposud nemůže pochlubit žádným zásadním úspěchem v čele partaje, přesto ale nemá na pozici předsedy protikandidáta. Stále viditelnějšími představiteli strany jsou mladší ministři Tomáš Petříček a Jana Maláčová. Přestože oba kandidují do jejího vedení, nepodmiňují nezvolením své funkce ve vládě. Petříček přitom v minulosti o možné rezignaci na post ministra zahraničí hovořil.
Nikdo nikdy nepřidal důchodcům jako Andrej Babiš, zní mantra, které věří sami důchodci. Také z toho důvodu mu slibuje až polovina penzistů v průzkumech podporu. Ve skutečnosti nikdy neklesl podíl důchodu na hrubé mzdě tak prudce jako během Babišova vládního angažmá. Není divu, že autenticky levicová ministryně Jana Maláčová žádá, aby se penzistům přidalo víc.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla při představení komise dvě základní priority. Prvním krokem má být řešení nízkých důchodů u žen. Druhou prioritou je jednání o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí. Komise až v dalších tématech přiznává hledání dalších finančních zdrojů pro celý penzijní systém. Odborníci poukazují, že by to měl být primární důvod pro důchodovou reformu. Celá poradní skupina bude mít 47 členů a sejde se poprvé na konci února.
Části ministrů stačí před pátečním hlasováním poslanců o nedůvěře vládě, jak premiér Andrej Babiš (ANO) vysvětlil kauzu údajného únosu svého syna obviněného v dotační kauze Čapí hnízdo veřejnosti. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) případ zatěžuje vládu a premiér by měl odstoupit a vrátit se případně na post předsedy vlády po objasnění svých kauz. S dosavadním řešením případu je naopak spokojena ministryně financí za ANO Alena Schillerová.
Největší ruch, který se odehrává v české vládní koalici, se týká sociální politiky. Menší ČSSD ve shodě s odbory chce zrušit karenční dobu, kdy po první tři dny nemoci zaměstnavatel zaměstnanci nedává plat. Zvyšuje se rodičovská, diskutuje se o navýšení hrubé mzdy. Ministryně práce Jana Maláčová spolu s odborovými předáky navrhuje zkrácení pracovní doby. Je to dobrý směr pro českou ekonomiku? A pro ČSSD cesta, jak se rychle vrátit k dvojciferným preferencím?
Někdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) se vrátil na ministerstvo jako poradce, má na starosti oblast zaměstnanosti. Napsala to Mladá fronta Dnes (MfD). Ministerstvo od konce července vede Jana Maláčová (ČSSD), svůj tým poradců teprve sestavuje.
Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný. Zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.
Kandidátka ČSSD na ministryni práce Jana Maláčová se chce ve funkci zaměřit na rodinnou politiku a také na téma stárnutí. V brzké době chce prosazovat ve Sněmovně zákon s úpravou penzí či jednat o navýšení rozpočtu resortu práce a sociálních věcí pro příští rok i o růstu platů ve veřejném sektoru. Podporuje přidání o deset procent. Maláčová to řekla novinářům po setkání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Mluvili spolu také o vyplácení a zneužívání dávek či o zálohovaném výživném.
