Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhla při představení komise dvě základní priority. Prvním krokem má být řešení nízkých důchodů u žen. Druhou prioritou je jednání o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí. Komise až v dalších tématech přiznává hledání dalších finančních zdrojů pro celý penzijní systém. Odborníci poukazují, že by to měl být primární důvod pro důchodovou reformu. Celá poradní skupina bude mít 47 členů a sejde se poprvé na konci února.

Samotnou expertní skupinu nazvala ministryně Maláčová jako „komisi pro spravedlivé důchody“. „V komisi zasednou odborníci, zástupci sociálních partnerů, občanské společnosti a politici všech stran. Nic nebudeme protlačovat silou a nechceme systém od základů překopávat. Jde nám o nápravu největších nespravedlnosti. Změny budeme dělat postupně tak, jak se na nich shodneme,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.

Podle ní je už nyní politická shoda na tom, že jedním z největších problémů jsou nízké důchody u žen. „Ráda bych ale také jednala o dřívějším odchodu do důchodu u fyzicky náročných profesí nebo o nápravě nespravedlivě nízkých důchodů vdov a vdovců,“ uvedla Maláčová. Komise má celkém 43 zástupců, jak ze stran politiků, tak různých subjektů.

Vznik skupiny je navíc jedním ze slibů v programovém prohlášení vlády. „Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří,“ uvádí programové priority vládní dokument.

Někteří členové komise však už nyní doufají, že se bude jednat o skutečnou reformu a ne jenom o přesouvání peněz. „Předpokládám, že bude řešit především důchodovou reformu a dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Zmíněné body jsou minoritní, ty bychom snad mohli vyřešit i bez zřízení takovéto komise. Doufám, že vládní strany chtějí najít nějaký konsensus a nejedná se pouze o PR akci o voliče,“ řekl pro Echo24 pirátský člen komise Tomáš Martínek.

Podobný postoj zastává další členka komise a místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová. „Zaměříme se na to, aby se komise nestala pouhým fíkovým listem,“ uvedla poslankyně TOP 09.

Podobně se vyjádřil i člen za Občanskou demokratickou stranu. „Věřím, že přesvědčíme paní ministryni, že musíme mít větší ambice než zmiňované dvě priority. Lidé v naší zemi, hlavně mladá generace, očekávají promyšlený koncept důchodové reformy,“ řekl pro Echo24 Jan Bauer.

Mezi členy komise zasedne i bývalý senátor za ČSSD a náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml. V komisi bude zasedat za zájmové sdružení Senioři ČR. Drymlova politická kariéra začala upadat v roce 2008, kdy se pokusil o diskreditaci své spolustraničky Hany Ogroníkové, na kterou se prý pokusil najmout detektivy. V roce 2012 přestoupil do SPOZ. Po dvou letech se neúspěšně pokoušel o comeback na kandidátce České Suverenity do Evropského parlamentu. Zatím poslední pokus oskutečnil v krajských volbých roku 2016, kdy neuspěl ve volbách do zastupitelstva Královéhradeckého kraje jako nestraník za Domov s Blokem proti islamizaci.

Důchodové komise

Expertní skupina Maláčové není první a jedinou, která se snaží změnit důchody. Jednou z prvních komisí byla dočasná parlamentní skupina vedená Bohuslavem Sobotkou před devatenácti lety. Po dvou letech však skončila bez jasného výsledku. Následující dvě komise pod vedením Vladimíra Bezděka měla znatelnější výsledky. Jeho první komise se shodla na tom, že je potřeba zvýšit důchodový věk nebo usnadnit možnost práce po jeho dosažení. Závěr komise pak upozorňoval, že současný systém beze změn by výhledově v roce 2065 způsobil kumulovaný deficit kolem 110 procent HDP.

Druhá Bezděkova komise začala fungovat za vlády Jana Fischera v roce 2010. Výsledkem její práce bylo  uskutečnění druhého důchodového pilíře zavedené následující Nečasovou vládou. Bezděkova komise také přišla s návrhy dvou zásadních změn. Obě varianty počítaly se snížením pojistného na sociální zabezpečení a snížením stropu pro placení pojistného. Navíc by se zavedla jednotná sazba DPH v hranici devatenácti procent. Zároveň by se měla posílit role individuálního spoření, kterou by podporoval stát.

Další komise vznikla za Sobotkovy vlády a skupinu vedl Martin Potůček. Kromě zrušení druhého pilíře měla komise přijít i s dalšími návrhy. Na konci působení představila sbližování odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů či povinné spoření společností na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích. Nic konkrétního ale neprosadila.