Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky).
Německý kancléř Olaf Scholz na závěr pražského summitu Evropské unie znovu obhajoval německý program na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko. „Využil jsem příležitost, abych svým protějškům balíček vysvětlil a zasadil ho do evropského kontextu“ řekl Scholz a dodal, že summit určitě přispěl k odstranění nedorozumění.
Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Za Ukrajinu se postavily také USA, OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun). „Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ze kterého cituje agentura DPA.
Do Prahy přijel německý kancléř Olaf Scholz a hned vytáhl oblíbené téma zrušení práva veta při hlasování v Radě EU. Omezení jednomyslného hlasování je dlouholetým snem velkých evropských států, včetně Německa. Menší a střední státy musí tyto požadavky odmítnout. Jde o přímý útok na jejich suverenitu. To, že s tímto návrhem přichází navíc šéf německé vlády, je chucpe, jelikož právě Berlín může za ta nejhorší rozhodnutí posledních let. Představa, že má ještě větší vliv v EU než dosud, je upřímně děsivá.
Německý kancléř Olaf Scholz v projevu na pražské Karlově univerzitě představil v pondělí důležité kroky pro posílení jednoty a bezpečnosti Evropy. Na twitteru to uvedla Saskia Eskenová, která je spolupředsedkyní kancléřovy sociální demokracie (SPD). Kritikou naopak nešetřila protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Scholz se podle Petra Bystroně (AfD), který je předsedou parlamentní skupiny Slovensko-Česko-Maďarsko, snaží zneužít aktuální krizi k dalšímu rozšíření unijních pravomocí na úkor členských států EU.
Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním projevu na pražské Karlově univerzitě nepředstavil žádné dalekosáhlé vize evropské politiky, ale hovořil spíše o návrzích na reformu Evropské unie. Napsal to list Süddeutsche Zeitung. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase uvedl, že řada návrhů nebyla nových a že kancléř některé úvahy o změnách nechal bez podrobnějšího vysvětlení. Německá média si také shodně všímají toho, že kancléř si pro svůj projev o budoucnosti Evropy zvolil pražskou Karlovu univerzitu.
Ceny elektřiny jsou problém, kterému čelí obě naše země, ceny energií jsou neospraveditelné. Shodli se na tom český premiér Petr Fiala a německý kancléř Olaf Scholz na schůzce v Praze. Hlavním tématem setkání byla právě energetika. Fiala uvedl, že ceny dosahují výše, která není přijatelná a klíčový bude celoevropský přístup. Došlo mimo jiné k dohodě, že Česko bude využívat kapacity v připravovaných LNG terminálech v Německu. Na otázky ohledně možného zastropování cen energií reagovali oba státníci na tiskové konferenci vyhýbavě.
Německý kancléř Olaf Scholz navrhuje, aby Evropská rada opustila systém jednomyslného hlasování a přešla na volbu kvalifikovanou většinou. Podle něj jednomyslné rozhodování funguje pouze v době, kdy není potřeba rozhodovat se rychle. Scholz to řekl během své přednášky s názvem Budoucnost Evropy v budově Karolina pražské Univerzity Karlovy. ruská invaze na Ukrajinu podle něj ukázala, že pravidlo veta není pro EU už aktuální.
Na palubě německých vládních letadel za přítomnosti kancléře Olafa Scholze kvůli pandemii covidu-19 nově platí zpřísněná hygienická opatření, cestovat bez roušky již není možné. Kancléř s doprovodem tak na pondělní jednání s českým premiérem Petrem Fialou do Prahy odletěli s nasazenými respirátory. Kancléř před týdnem navštívil Kanadu, při tehdejším letu byly roušky pouze doporučeny. Fotky z cesty bez roušek ale pobouřily veřejnost, neboť v Německu je ochrana dýchacích cest při cestách letadly, vlaky či autobusy stále povinná.
Do Prahy v pondělí přijíždí německý kancléř Olaf Scholz na jednání s premiérem Petrem Fialou. Schůzka se odehraje v době rapidně narůstajících cen energií nejen v tuzemsku. Na radikální řešení neúnosné situace tlačí nejen opozice, ale už i politici z vládního tábora. Podle Fialova posledního vyjádření je třeba směřovat k zastropování cen energií, a to na celoevropské úrovni.
Ruská vojenská agrese na Ukrajině je válečným terorem, který ale země díky odvaze a pomoci přátel včetně Němců překoná. Ve středu to v projevu k ukrajinskému Dni nezávislosti a k šesti měsícům od začátku invaze prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinci si podle něj mohou být jistí, že srdce Němců zůstávají otevřená a že německá podpora Ukrajině bude pokračovat, dokud to bude třeba. Projev kancléř zakončil zvoláním v ukrajinštině: „Sláva Ukrajině“.
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí 29. srpna navštíví Prahu, bude to jeho první cesta do české metropole v roli šéfa kabinetu. O plánované návštěvě v pondělí informoval tiskový úřad německé vlády. Scholz již v květnu v Berlíně přijal českého premiéra Petra Fialu. „Bližší podrobnosti o cestě budou zveřejněny později,“ uvedl tiskový odbor spolkové vlády. Očekává se nicméně, že tématy jednání budou ruská invaze na Ukrajinu a dopady války na Evropskou unii včetně energetické bezpečnosti před nadcházející zimou.
Existuje prostor pro debatu na evropské úrovni o zákazu vstupu ruským turistům, ale je důležité neztěžovat odpůrcům Kremlu možnost uprchnout z Ruska. Řekl to v pondělí při návštěvě Norska německý kancléř Olaf Scholz v souvislosti s diskuzí o plošném zastavení vydávání víz do zemí Evropské unie ruským občanům kvůli ruské agresi vůči Ukrajině.
Německý kancléř Olaf Scholz poprvé připustil, že by vzhledem k vývoji cen energií dávalo smysl, aby Berlín prodloužil provoz svých jaderných elektráren. Doposud to odmítal. Poslední tři německé jaderné elektrárny se totiž měly zastavit s koncem letoška a země měla směřovat k „zelenější“ budoucnosti. Válka na Ukrajině a všeobecně stoupající ceny ale vše změnily.
Německý kancléř Scholz vystoupil s myšlenkou, že EU si nadále nemůže dovolit uplatňovat princip práva veta v zahraniční politice. Není jediný, tato idea už od začátku války koluje zejména po západní Evropě. Jednotlivé státy by podle této představy neměly být schopny bránit rozhodnutí kvalifikované většiny.
Pokud si chce Evropská unie udržet vedoucí úlohu ve světové politice, nemůže si dovolit ponechat jednotlivým členským státům právo veta při rozhodování o společné zahraniční a bezpečnostní politice. Podle agentury Reuters to v neděli uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Ruská invaze na Ukrajinu činí jednotu Evropy stále naléhavější a zvyšuje tlak na ukončení „sobeckých blokád“ jednotlivých členských států při rozhodování v EU, napsal Scholz v článku pro FAZ.
Nejvyšší představitelé Evropské unie se nedokážou shodnout na tom, jak na pozadí války na Ukrajině a ekonomické krize dosáhnout energetické soběstačnosti. Zatímco i známý zastánce „zelené“ Evropy a elektromobilů Frans Timmermans se nechal překvapivě slyšet, že dočasným řešením je návrat k tradičním fosilním palivům, německý kancléř Olaf Scholz je naopak více pro navýšení investic do obnovitelné energie.
Emmanuel Macron je chytrý muž. Možná úplně nejchytřejší politik na dnešní světové scéně. Absolvent těch nejlepších francouzských škol, Science Po a ENA, odkud se tradičně verbuje francouzská vládnoucí třída, bankéř pro Rothschildy a prezident světové velmoci v 39 letech rozhodně nemůže být hlupák. Projevilo se to i minulý týden, kdy zamířil s italským premiérem Mariem Draghim a německým kancléřem Olafem Scholzem do Kyjeva. Ani Scholz s Draghim jistě nejsou hloupí. Macron je ale převyšuje
Ruský prezident Vladimir Putin má strach, že "jiskra demokracie" přeskočí do jeho země, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro list Muenchner Merkur. Putin se podle něj snaží rozdělit Evropu a vrátit se k politice vlivových zón. "V tom neuspěje," prohlásil kancléř. Scholz reagoval na dotaz, zda Putin přijme fakt, že se Ukrajina přiblíží vstupu do Evropské unie.
Německý kancléř Olaf Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června. Tvrdí to italský deník La Stampa. O cestě se v médiích spekuluje od víkendu a německý tisk se již věnuje tomu, co konkrétního by kancléř Ukrajině mohl sdělit. Scholz totiž před časem řekl, že pokud do Kyjeva pojede, neučiní tak kvůli fotografii. Ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk si od možné cesty slibuje těžké zbraně, díky kterým by mohla země lépe čelit ruské invazi.
Německý kancléř Olaf Scholz označil středeční incident v Berlíně, kdy Němec arménského původu najel v centru města autem do davu, za úmyslný čin. Podobně se vyjádřila i berlínská primátorka Franziska Giffeyová, která v rozhlasové stanici RBB hovořila o jednání psychicky těžce narušeného člověka.
Šéf německé opozice Friedrich Merz ve středeční rozpravě o rozpočtu a o situaci na Ukrajině tvrdě kritizoval sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, že dělá jen málo na podporu Kyjeva, který se brání ruské invazi. Vyčetl mu také, že nemá zájem se setkat s ukrajinskými představiteli, ačkoli s ruským prezidentem Vladimirem Putinem diskutovat neváhá. Scholz kritiku odmítl a prohlásil, že za nedostatečný stav německé armády může Merzova CDU.
Čím je Fialově vládě Německo, resp. Uniper v oblasti dovozu ruského plynu, tím je jí Orbán v případě dovozu ruské ropy. Fialova vláda se tak opět tváří jako největší spojenec Kyjeva, ale přitom jí „zlý muž Evropy“ Orbán právě tahá pořádný trn z paty. Potajmu v koutku duše se dnes mnohým českým vládním politikům zjevně notně ulevilo. Brusel se totiž podvoluje hrozbě maďarského premiéra Orbána.
Pobaltským politikům se nelíbí telefonování francouzského prezident Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Scholz a Macron jsou asi „úplně bez mozku“, zlobí se představitelé Estonska, Lotyšska a Litvy. Telefonáty s Putinem považují za risk, který může ohrozit celou Evropu. „Macron a Scholz by měli zavěsit telefon a urychleně si rezervovat cestu na Ukrajinu,“ tvrdí předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson. Informuje o tom deník Financial Times.
Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl v pondělí spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro televizi ZDF. Slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurs, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil, poté co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje.
Německý kancléř Olaf Scholz vzkázal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že Západ vůči němu kvůli nesmyslné válce na Ukrajině pociťuje vztek, a vyzval ho, aby palbu proti sousední zemi zastavil. Přislíbil, že jeho vláda bude pro Ukrajinu nakupovat zbraně u zbrojních firem.b "Pociťujeme nesmírný smutek kvůli obětem a – i to je třeba říct – vztek vůči ruskému prezidentovi a této nesmyslné válce," řekl Scholz po úterním jednání šéfů zemí skupiny G7.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám. Uvádí Politico.
Pachatelé a ti, kteří vydávali povely při masakru civilistů v ukrajinském městě Buča, musí nést odpovědnost. Ve Spolkovém sněmu to ve středu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož se krveprolití dopustili ruští vojáci. Řekl také, že Berlín vede tajné rozhovory s Kyjevem o případných budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Zabíjení civilistů je válečný zločin, zdůraznil Scholz a varoval, že je třeba se připravit na další podobné obrázky jako z Buče.
