Zatímco Spojené státy potvrdily další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodně 450 milionů dolarů (10,6 miliard korun), včetně čtyř dalších raketometů HIMARS, Británie podle několika zdrojů posílá na Ukrajinu se svými pásovými raketomety M270 MLRS, které slíbila dodat, i jistý typ nových tříštivých střel, které do bojů ještě nikdy předtím nezasáhly.
V posledních týdnech sílí tlak na změnu základních smluv EU tak, aby se změnil rozhodovací proces z většinového hlasování proti mnohde dosavadnímu nutnému konsenzu. To by značně znevýhodnilo menší země a v podstatě by je vehnalo do role pouhých statistů. Tento týden proběhl summit evropských lídrů. Končící francouzské předsednictví na něm řešilo především otázky zahraniční politiky, válku na Ukrajině a možnosti rozšíření Evropské unie.
V amerických městech se v sobotu pět odehrály protesty spojené s pátečním verdiktem Nejvyššího soudu, který po téměř 50 letech zrušil ve Spojených státech ústavní právo na potrat a přenechal rozhodování na jednotlivých státech unie. Ministerstvo veřejné bezpečnosti státu Arizona v sobotu uvedlo, že se už v pátek večer demonstranti pokusili ve Phoenixu "prolomit dveře arizonského Senátu a vynutit si vstup do budovy" poté, co Nejvyšší soud zvrátil případ Roe v. Wade.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu. "V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M," řekl Putin podle ruské televize.
Teoreticky Evropané už brzy nebudou kupovat ruskou ropu kvůli válce na Ukrajině. Sedmadvacítka se rozhodla snížit dovoz o 90 % do konce roku u ropy a na začátku roku 2023 pak u rafinovaných produktů, jako je motorová nafta. Například ale Česko díky politice Budapešti získalo výjimku. Ve skutečnosti odstřižení od ruské ropy nebude tak jednoznačné, protože nebude možné přesně zjistit, odkud pochází ropa, která se před prodejem v Evropě zpracovala na další produkty.
Ruská armáda dnes použila bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3 k útoku na Ukrajinu z Běloruska. Celkově v sobotu Rusko vystřelilo na území Ukrajiny více než padesát raket různých typů odpalovaných ze vzduchu, z moře i ze země. Uvedla to agentura Unian. "Poprvé z území Běloruska použil nepřítel proti Ukrajině dálkové bombardéry Tu-22M3. A také obnovil použití operačně-taktických systémů Iskander z této země.
Sesuvy půdy a kamení po nočních bouřkách odstraňují silničáři z několika menších středočeských silnic v okolí Prahy, například u Vraného nad Vltavou. ČTK to dnes řekla krajská policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Hasiči měli zvýšený počet výjezdů i kvůli popadaným stromům a zatopeným sklepům, informovala ČTK mluvčí středočeských hasičů Tereza Sýkora Fliegerová. Ve Vraném nad Vltavou u Prahy je nános kamení a půdy na místní silnici.
Ruská armáda v něděli ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Kromě toho také probíhají ruské útoky v oblasti Žitomiru, Lvovu a Černihivu. Z ukrajinsko-běloruských hranic Rusové vypálili přes čtyřicet raket. Pod raketovými útoky se ocitla také Dněpetrovská a Chmelnická oblast, píše Unian.
Řada evropských zemí si neví rady se současnou vysokou inflací. Volí proto různé scénáře, jak proti vysokým cenám energií, paliv či potravin bojovat. Některé vlády se rozhodly dočasně snížit či odpustit daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně, a některé státy se vydaly cestou jednorázových příspěvků. To je příklad i Rakouska nebo České republiky, která bude zřejmě od září vyplácet 5 tisíc korun pro rodiny s dětmi.
Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.
"K čertu s Nejvyšším soudem." Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat je podle prezidenta Joea Bidena tragický omyl a výsledek extremistické ideologie.
Na 2000 afrických migrantů vyzbrojených holemi se dnes brutálním a organizovaným způsobem pokusilo dostat z marockého území do španělské enklávy Melilla. Překonat dvojitou bariéru a šestimetrový plot se podařilo asi 130 z nich, navzdory rozsáhlé přítomnosti španělské i marocké policie. Marocké ministerstvo vnitra uvedlo, že nejméně pět migrantů na hranicích zemřelo, byli ušlapáni, spadli nebo se udusili. Podle deníku El País utrpělo zranění přinejmenším dalších 76 migrantů a 140 marockých policistů.
Americký nejvyšší soud dnes zrušil právo na potrat dané verdiktem starým skoro 50 let. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. To, že se nejvyšší soud, v němž nyní převažují konzervativní členové, rozhodl verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená sice, že budou interrupce automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech.
Petra Gazdíka, který končí k 30. červnu v čele ministerstva školství kvůli kontaktům s obviněným lobbistou Michalem Redlem, by mohl nahradit poslanec STAN, pedagog a ústavní právník Vladimír Balaš. Celostátní sněm hnutí STAN bude kandidáta doporučeného předsednictvem schvalovat v pátek večer. Jeho jméno chce představit až po projednání s koaličními partnery.
Německo uvažuje o návratu k jaderné energetice a uhlí kvůli astronomickým cenám energií a přerušeným dodávkám plynu z Ruska. Většina německých občanů si myslí, že větší využívání uhlí a jádra má smysl, a požaduje „trvalou závislost“ na těchto zdrojích. Podle nového průzkumu ARD je 56 procent obyvatel pro uhelné elektrárny a 61 pro atomovou energii, píše deník Welt. „Teď už nic nesmí být tabu. Ministr musí začít jednat,“ kritizuje opozice německou vládu a volá po přijetí jádra.
Pokud budou dodávky ruského plynu i nadále tak nízké jako nyní, hrozí Německu nedostatek této suroviny, řekl pro časopis Der Spiegel německý ministr hospodářství Robert Habeck. V případě takové situace by v zimě muselo dojít k pozastavení některých průmyslových odvětví, dodal. „Podniky by musely zastavit výrobu, propustit zaměstnance, zhroutily by se dodavatelské řetězce. Lidé by se zadlužili, aby mohli zaplatit účty za topení. Zchudli by,“ řekl Habeck. J
Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl v pátek ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí.
U ruské Rjazani, která se nachází zhruba 200 kilometrů od Moskvy, se v pátek ráno při přistání zřítilo vojenské nákladní letadlo Il-76. Zemřeli nejméně čtyři členové posádky. Dalších pět lidí, kteří byli na palubě, jsou zranění. Napsala to agentura Reuters s odkazem na informace agentury Interfax.
Ruku v ruce s utahováním měnové politiky ve snaze zchladit inflaci zdražují rychle i hypotéky, a lidem se tak ještě více vzdaluje sen vyměnit nájem za vlastní bydlení. Doby, kdy se hypoteční sazby pohybovaly na dvou procentech, jsou dávno pryč, a se současnými úroky může měsíční splátka u průměrné hypotéky vyskočit klidně až o deset tisíc korun. Přísné jsou i podmínky pro výši čistého příjmu a bankéři upozorňují, že pravidla začnou brzy činit obtíže i domácnostem nadstandardně vydělávajícím.
Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.
Bití, mučení i vymyšlené prohřešky. Kremlu se ani „pod zámkem“ nedaří vymazat z veřejného prostoru kritika režimu a opozičníka Alexeje Navalného. Ten udržuje kontakt s okolním světem skrze svůj tým a právníky. A kromě politických prohlášení se tak na sociálních sítích dělí například i o mrazivé zkušenosti ze svého pobytu v ruských žalářích.
Omezení dodávek ruského plynu do Německa označil ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck za „ekonomický útok“ . Německou energetickou krizi a utažení kohoutků s plynem přirovnal Habeck k „pádu Lehman Brothers v energetickém systému“. Německo zároveň vyhlásilo „poplachovou fázi“ havarijního plánu, která má pomoci šetřit s plynem a doplnit zásobníky za 15 miliard eur, píše agentura Reuters. Klesající dodávky plynu odhalily silnou závislost Německa na ruském dodavateli, která sahá až do dob studené války. Rusové popírají tvrzení Němců, že by kohoutky s plynem „utáhli“ záměrně.
Kromě energetické a ekonomické krize máme další problém: „cenovou bublinu“ na trhu s bydlením. Česko se umístilo na druhé světové příčce ve statistice trhů s bydlením, kde jsou ceny nemovitostí neúměrně vysoké v poměru k příjmům a hrozí tu radikální propad. Přichází obava z prasknutí cenové bubliny, která je „nezdravě vysoko“ a ekonomové varují před „semenem příští krize“. Nejrizikovější zemí z 30 států celého světa je Nový Zéland a hned poté Česká republika, píše Bloomberg v analýze.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krok přivítal.
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol ve středu v rozhovoru s listem Financial Times.
Okresní státní zastupitelství Plzeň-město se odvolalo proti rozhodnutí plzeňského okresního soudu prodloužit omezení svéprávnosti podnikateli a lobbistovi Michalu Redlovi, který je stíhaný v kauze korupce v pražském dopravním podniku. Na odvolání, které bylo podáno ve čtvrtek, upozornil deník Právo. Vedoucí plzeňských krajských žalobců Anna Maříková mu řekla, že zastupitelství podalo odvolání na základě nově zjištěných skutečností, které mu dříve nebyly známy.
Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, byl nalezen ve svém bytě s prostřelenou hlavou. Média píší o sebevraždě. Dvaapadesátiletého Zimina našel před pár dny zraněného v bytě jeho bratr, v současnosti je bývalý bodyguard v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.
Kárný senát českého Nejvyššího správního soudu (NSS), který vede řízení proti soudcům, státním zástupcům a exekutorům, nemá podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) potřebnou nezávislost a nestrannost. Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Na rozsudek ve čtvrtek upozornil server Česká justice. Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti exekutora Jana Grosama.
