Prezident Miloš Zeman by měl zlepšit svoji internetovou prezentaci. Na svém twitterovém účtu nezveřejnil žádný příspěvek už od podzimu 2013 a jeho profil na Facebooku zase působí nereprezentativně kvůli nekvalitní úvodní fotce z mobilu. Celkový dojem českého prezidenta kazí i jeho mluvčí Jiří Ovčáček se svou často útočnou a konfliktní rétorikou.
Teprve nyní se případní zájemci o Hrad dozvěděli, jaká pravidla musí splnit pro svou kandidaturu. Do prezidentských voleb zbývá necelý rok a poslanci až teď schválili, že pod petici musí nasbírat minimálně 50 tisíc podpisů, ale nově doplněných o číslo občanky, nebo pasu. Pravidla ale ještě nemusí být definitivní, protože míří k posouzení senátorům a poté prezidentu Miloši Zemanovi.
Aféra s černošským modelem v reklamním letáku upozornila na obchodní řetězec Lidl, který měl dlouho pověst obchodu, ve kterém se prodává pouze omezený sortiment zboží, často přímo z palet. Nejen svými mezinárodně laděnými letáky, ale také novou podobou prodejen se Lidl v poslední době snaží změnit své vnímání v očích zákazníků.
Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.
Ústavní soud ve středu vyhlásí přelomové rozhodnutí, na které se čeká téměř tři roky. Oznámí, jestli badatelé budou mít dál neomezený přístup k archivům z dob nacismu a komunismu, včetně svazků státní bezpečnosti. Nejvyššímu soudu se totiž nelíbilo, že badatelé k těmto dokumentům nepotřebují souhlas žijících lidí, že proto není zajištěna ochrana jejich citlivých osobních údajů. Historici však varují, že by zákaz přístupu v konečném důsledku mohl znamenat faktické uzavření archivů. A proti omezování bádání v archivech StB se postavila i vláda.
Omezování podnikání, likvidace školních bufetů a hladové, nikoliv zdravější děti. To jsou podle kritiků důsledky přísné pamlskové vyhlášky. Česká školní inspekce začala v lednu, s ostrým startem vyhlášky, kontrolovat ty bufety, které kvůli vyhlášce nezavřely. Inspekce však kritizuje ministerstvo školství, že z vyhlášky plynou nejasnosti. Vhodná by prý byla metodika, která by bufetům jasně popsala, jaké sendviče vlastně můžou prodávat.
Česká reprodukční centra se obávají, že jim po případu zaměněných embryí na brněnské klinice dočasně ubude zahraniční klientela. Ta přitom na některých tuzemských klinikách tvoří až 40 % pacientů. V byznysu, kterým ročně protečou až čtyři miliardy korun, to je znatelný podíl.
Pražský magistrát doufá ve vítězství zdravého rozumu a věří, že v metropoli nakonec nebudou muset přestat jezdit některé noční tramvaje. Ty by byly kvůli hlukovým limitům eventuálně nahrazeny autobusy, což by podle náměstka primátorky Petra Dolínka znamenalo zásah do životního prostředí.
Diskriminuje obchodníky s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních a je v rozporu s ústavním právem na svobodné podnikání. To jsou hlavní argumenty, které dovedly senátory k podání návrhu na zrušení zákona omezujícímu prodejní dobu během většiny státních svátků. Osmnáctka z nich kvůli tomu podala podnět k Ústavnímu soudu.
Česko v posledních měsících těší rekordně nízká nezaměstnanost. Ta je spojená s konkurenčním bojem o kvalitní zaměstnance a promítá se do zvyšování platů hlavně v soukromém sektoru. Třeba nástupní plat prodavačky v Lidlu činí téměř 19 tisíc korun, průměrná mzda dělníka v budějovickém závodu Robert Bosch se pohybuje okolo 30 tisíc. S novým rokem dochází také ke zvýšení minimální měsíční mzdy o 1100 Kč a to na 11 tisíc korun.
Blížící se premiéra 4. řady seriálového Sherlocka opět rozdmýchává emoce mezi zastánci a odpůrci dabingu. Přesvědčil se o tom i programový ředitel České televize Milan Fridrich. Ten v dobré víře potěšit diváky napsal, že ČT uvede nový díl Sherlocka jen den po premiéře na BBC, nicméně narazil právě na otázku dabingu.
V Česku dochází k postupnému omezování osobní svobody a ztrátě soukromí. Takové hlasy se ozývají hlavně od opozice v souvislosti s některými zákony, které začínají platit s příchodem nového roku. Opozici se nelíbí, že policisté mohou nově vtrhnout ke každému domů a zadržet mu legálně drženou zbraň bez souhlasu soudu, ani to, že ministerstvo financí má právo nařídit blokování vybraných webových stránek. Emoce vzbuzuje také novela přestupkového zákona, která de facto staví úředníky nebo policisty nad ‚obyčejné‘ lidi. V případě urážky úřední osoby jim totiž hrozí pokuta až 10 tisíc korun.
Evropská unie chce zpřísnit pravidla pro pořizování a držení střelných zbraní. Na kompromisním znění směrnice se zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem dohodli jen den po útoku v Berlíně. Od novely, kterou Evropská komise začala prosazovat po loňských podzimních teroristických útocích v Paříži, si slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany.
Obrovským hitem letošních Vánoc byly opět drony. Ti, kteří dron pod vánočním stromkem našli, by však měli krotit své nadšení. Kvůli tomu, že se s bezpilotními letouny nemůže skoro nikde létat, se z nich stává tak trochu zbytečný dárek. Kromě měst nebo letišť totiž poslanci nadšencům s drony zatrhli také vstup do národních parků.
Sluchově postižení diváci si stěžují na televizi Nova. Česká unie neslyšících obviňuje televizi z hrubého porušení práv této skupiny diváků. Nova jim totiž bez předchozího upozornění na téměř dva týdny vypnula titulky u jejich oblíbených pořadů a navíc je měla „zastrašovat šířením poplašné zprávy“, když uvedla, že v případě schválení chystané vládní novely nebudou některé pořady otitulkovány. Unie však namítá, že se jednalo o zavádějící tvrzení a že novela naopak přinese navýšení počtu otitulkovaných filmů pro neslyšící diváky.
Pražané, kteří se chystají na půlnoční mši do nejvýznamnějšího českého kostela, katedrály sv. Víta, by se měli obrnit trpělivostí. Stejně jako na běžné návštěvníky mířící do areálu Pražského hradu, budou i na ně v noci čekat bezpečnostní rámy a důkladné kontroly policistů. Opozice zpřísňující se kontroly kritizuje. Připouští sice, že hrozba teroristického útoku je vážná věc, mnohem ohroženější než Hrad jsou však třeba nádraží nebo nákupní centra.
Zdravotní pojišťovny odmítají podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat klientům všechny informace. S výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) totiž tvrdí, že se na ně tento zákon nevztahuje, třebaže Nejvyšší správní soud říká opak. S názorem soudu souhlasí také ombudsmanka Anna Šabatová.
Kybernetické útoky, terorismus a propaganda. To jsou bezpečnostní hrozby, které nutí vládu novelizovat zákony a zřizovat nové úřady a instituce. Už nyní jsou v plánu tři. Dva mají chránit Česko před kybernetickými útoky, přičemž jeden z nich bude dokonce oprávněný i k protiútoku na hackery. Třetí, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, má už od ledna bojovat s dezinformacemi a propagandou.
České věznice praskají ve švech. Ministerstvo vnitra varuje, že amnestie Václava Klause z ledna roku 2013 situaci z dlouhodobého hlediska nevyřešila. Mnozí z vězňů se za mříže vrátili a jejich počet je nyní shodný s počtem na konci roku 2012. Ministerstvo doufá, že kritickou situaci vyřeší navýšením alternativních trestů, zavedením elektronických náramků nebo tím, že najde vhodné budovy pro rozšíření vězeňských zařízení.
Výkonná moc se prostřednictvím Finanční správy vymyká kontrole. Odmítá se totiž řídit závěry Nejvyššího správního soudu, dělá si nároky na práva, která přísluší moci zákonodárné a tím narušuje důvěru veřejnosti v autoritu soudu. Upozorňuje na to Unie daňových poplatníků ČR a své závěry dokládá na dvou případech z nedávné doby. Jednání Finanční správy se ale nelíbí i samotnému soudu, který ve věcech rozhodoval.
Diskutovanou novelu zákonů o veřejnoprávních médiích bude ve středu projednávat vláda. Ze zveřejněných podkladů vyplývá, že kabinet dá za pravdu kritickým výtkám České televize a Českého rozhlasu. Také vládě se totiž nelíbí úprava správních rad, které by novela nově zřídila, ani to, že většina organizací, které by navrhovaly své zástupce do rad, mají v ČT své obchodní zájmy. Navzdory výtkám však kabinet k novele zřejmě zaujme neutrální stanovisko.
Skupina poslanců tvrdí, že chce posílit nezávislost České televize a Českého rozhlasu na politických stranách. Navrhují proto, aby kandidáty na členy obou rad navrhovalo 22 nevládních organizací. Mezi nimi je třeba Český helsinský výbor, Syndikát novinářů ČR nebo Federace židovských obcí v ČR. Obě veřejnoprávní média ale tvrdí, že tím dojde leda tak k ještě většímu střetu zájmů.
Advokát, který se pustil do „informační“ války s Hradem, ve svém úsilí nepolevuje. Po dopisech, v nichž se domáhal informace, jestli je twitterový účet hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka jeho soukromým profilem, nebo na něm vystupuje jménem prezidenta Zemana, se zaměřil na manželku kancléře Vratislava Mynáře.
Elektronická evidence tržeb (EET) hýbe společností a není lhostejná ani umělcům. Studentku FAMU třeba inspirovala k netradiční instalaci. V centru Prahy tiskne 12 hodin denně účtenku, na které jsou zaznamenány odposlechnuté rozhovory podnikatelů a jejich zákazníků. Po měsíci by tiskárna měla vytisknout půlkilometrovou účtenku
Pražský městský soud se dnes odpoledne bude zabývat dvěma žalobami v souvislosti s březnovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Obě má navíc projednávat stejný senát. První, za kterou stojí mimo jiné bývalý předseda Zelených Martin Bursík s manželkou Kateřinou Bursíkovou Jacques, tvrdí, že policisté a magistrátní úředníci popřeli ústavní právo na shromažďování, když odmítli vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí. Druhou žalobu podali dva muži, kterým policie přikázala sundat z oken tibetskou a tchaj-wanskou vlajku.
Elektronická evidence tržeb láme vaz především drobným podnikatelům a živnostníkům. Skupinou, kterou EET silně zasáhla, jsou také svébytné nádražní hospody. Jejich provozovatelé totiž označují elektronickou evidenci za poslední hřebíček do rakve už tak skomírajícího byznysu. Zakouřené české nádražní hospody, kde se točí levné pivo a servírují tlačenky a utopenci, jsou přitom ve světě raritou.
Češi mají oprávněný strach, že jejich komunikaci na internetu bude brzy monitorovat armádní zpravodajská služba. Kritici varují, že se bude jednat o zásah do lidských práv a svobod, protože by poskytovatelé internetu a mobilní operátoři podle návrhu zákona museli státu zajistit přístup ke všem datům svých klientů.
Městský soud na Praze 1 se ve středu bude zabývat žalobou bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové. Ta se tímto způsobem brání uložení pokuty kvůli tomu, že na internetu zveřejňovala výslechy v kauze nákupu údajně předražených letounů CASA, čímž údajně porušila mlčenlivost o osobních údajích. „S klientkou to vnímáme jako spor o svobodu, resp. nesvobodu slova,“ řekl k tomu pro server Echo24.cz advokát Parkanové Tomáš Sokol.
Třebaže hlasování o novele zákona o střetu zájmů předcházela diskuze, nakonec poslanci tzv. lex Babiš odsouhlasili. Pro novelu hlasovali všichni přítomní s výjimkou poslanců z hnutí ANO a některých nezařazených. Poslanci se ve svém hlasování přiklonili k verzi zákona, kterou sněmovně vrátil s několika pozměňovacími návrhy Senát.
Hned prvním bodem na programu dnešní poslanecké schůze je znovu „lex Babiš“. Novelu zákona o střetu zájmů, která omezuje podnikání členů vlády, vrátil poslancům s několika pozměňovacími návrhy Senát. Poslanci rozhodnou, jestli připomínky senátorů přijmou, nebo odhlasují zákon v podobě, kterou schválili v polovině září. V tom případě by členové vlády a další funkcionáři neměli už od 1. ledna 2017 přístup k veřejným zakázkám a nemohli žádat o nenárokové dotace.
