Rok 2017 přinese omezování svobody a ztrátu soukromí, varuje opozice
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V Česku dochází k postupnému omezování osobní svobody a ztrátě soukromí. Takové hlasy se ozývají hlavně od opozice v souvislosti s některými zákony, které začínají platit s příchodem nového roku. Opozici se nelíbí, že policisté mohou nově vtrhnout ke každému domů a zadržet mu legálně drženou zbraň bez souhlasu soudu, ani to, že ministerstvo financí má právo nařídit blokování vybraných webových stránek. Emoce vzbuzuje také novela přestupkového zákona, která de facto staví úředníky nebo policisty nad ‚obyčejné‘ lidi. V případě urážky úřední osoby jim totiž hrozí pokuta až 10 tisíc korun.
„Všechny tyto změny jsou zařazeny v našem Seznamu nesvobody, a my se je zavazujeme postupně zrušit,“ komentoval novely pro Echo24.cz předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Podle něj vláda těmito zákony během posledních dvou let omezila individuální svobodu každého občana. „Vztah stát-občan mění z demokratické pozice suverén a jeho servisu do pozice poddaný a jeho vrchnost. Cenzura internetu, prolomení domovní svobody a přenesení důkazního břemene na sprostého podezřelého jsou konkrétními kroky, na které každý z nás doplatí ztrátou svobody,“ dodal Kalousek.
V tom se s Kalouskem shoduje také Petr Fiala, předseda ODS. Fiala je přesvědčený, že současná vláda útočí na soukromí občanů a to všemi směry. „Za chvíli bude mít právo vstupovat do našeho domova snad každý úředník na základě vlastního rozhodnutí. To je nepřijatelné,“ uvedl pro Echo24.cz.
Možným prolomením domovní svobody kvůli zbraním vláda reagovala na tragédii v Uherském Brodě, kde střelec v únoru 2015 zabil osm lidí a pak zastřelil i sebe. Muž byl ale držitelem platného zbrojního průkazu a zbraně vlastnil legálně, proto si opozice myslí, že přísnější zákony by tragédii stejně nezabránily. „Regulace držení zbraní je v Česku na velmi dobré úrovni, proto ji není třeba zpřísňovat. Trestné činy jsou většinou páchány nelegálně drženými zbraněmi, proto přísnější regulace bude mít efekt v rozšiřování těchto nelegálních zbraní. Náhodným excesům šílenců se nevyhneme ani sebelepšími zákony,“ uvedl Fiala.
Odmítavě se opozice staví i k novele zákona o hazardu, která začíná platit rovněž od 1. ledna. V jejím rámci může ministerstvo financí blokovat nelegální webové stránky, což by mohlo znamenat cenzuru internetu. „Pod záminkou boje proti hazardu nelze úředníkům ministerstva financí ponechat možnost svévolně bez rozhodnutí soudu blokovat internetové stránky. Takový krok by měl být možný až s rozhodnutím soudu, jinak může být jednoduše zneužitelný,“ uvedl k tomu pro Echo24.cz Martin Kupka, místopředseda ODS.
Systém blokování webových stránek má ale podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nedostatky a začátkem ledna zřejmě spuštěn nebude. „Myslím, že se blokování ale jen tak nepodaří. Vím, že je kolem toho rozruch a jsou tam nějaké technické nedostatky,“ řekl pro Echo24.cz.
Od poloviny roku 2017 pak nabude účinnosti novela přestupkového zákona, která podle TOP 09 staví úřady nad lidi a přinese další omezování občanských svobod. Na základě novely totiž bude přestupkem proti veřejnému pořádku urážka policisty nebo úředníka. „Je to záležitost, která může zhoršit postavení občana vůči státu, může to být zneužíváno, úředníci si tak mohou vyřizovat s občany účty,“ vysvětlil za TOP 09 Martin Plíšek, co jim na novele vadí. K zařazení urážky úřední osoby mezi přestupky podle TOP 09 není v demokratickém právním státě důvod.
Stejný názor na novelu má také senátor a místopředseda ODS Miloš Vystrčil. „Urážkám nejsou vystavováni jenom úředníci, ale skoro každý, kdo pracuje s lidmi. Namísto vytváření zvláštních skupin, o kterých si někdo myslí, že je třeba je speciálně chránit, bychom se tedy měli spíše snažit o zlepšování vztahů mezi lidmi. Vytváření právních nástrojů, které dávají jedné skupině větší sílu oproti té druhé, by mělo být tím úplně posledním řešením až v případě, kdy všechna ostatní opatření selžou.
V neposlední řadě začne v roce 2017, konkrétně 1. června, platit novela o zdravotních službách. Díky má vzniknout Národní registr hrazených zdravotních služeb a také dojde k modernizaci stávajících databází. Kritici se nicméně obávají o ochranu shromažďovaných dat o pacientech, která mají být až postupně anonymizována. „Největším problémem registru je to, že není anonymizovaný a zdravotní úkony se budou evidovat de facto pod rodným číslem pacienta. To znamená, že stát disponuje (ve spolupráci s dalšími registry) všemi informacemi o jednotlivých občanech a s tím prostě nemohu principiálně souhlasit,“ uvedl k tomu pro Echo24.cz Bohuslav Svoboda (ODS).
Svoboda proto varuje, že se jedná o další registr, který dovolí státu nahlížet do lidského soukromí. „Povinnost mlčenlivosti pro všechny zaměstnance, kteří budou mít registr na starost, není nijak definována a není ani řečeno, jaký postih by případné porušení mlčenlivosti mělo. Také nejsou nastaveny ochranné mechanismy proti úniku dat při jejich zpracovávání,“ dodal Svoboda s tím, že sice rozumím tomu, že tyto údaje jsou nezbytné pro další vývoj zdravotní péče a kontrolu její kvality a efektivity, stejně důležité ale je nalézt systém, který by chránil anonymitu a soukromí občanů.