Elektronická evidence tržeb (EET) hýbe společností a není lhostejná ani umělcům. Studentku FAMU třeba inspirovala k netradiční instalaci. V centru Prahy tiskne 12 hodin denně účtenku, na které jsou zaznamenány odposlechnuté rozhovory podnikatelů a jejich zákazníků. Po měsíci by tiskárna měla vytisknout půlkilometrovou účtenku.

Pražané, kteří procházejí vestibulem stanice metra na Karlově náměstí, by neměli minout netradiční instalaci. V oválné vitríně studentského výstavního prostoru NIKA, v tzv. malé galerii UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), je umístěna tiskárna, která téměř nepřetržitě tiskne dlouhou účtenku. Výstava poběží do 15. prosince.

Autorka projektu, Nina Grúňová, říká, že se jedná o takový symbolický počin a komentář k aktuálnímu celospolečenskému tématu – elektronické evidenci tržeb. „Po dobu jednoho měsíce tam nechávám tisknout dlouhou účtenku, na níž jsou rozhovory s brněnskými podnikateli. Identitu podnikatelů neodhaluju, protože jsem se jich neptala na svolení ke zveřejnění,“ komentuje to Grúňová.

„Mým cílem bylo přiblížit divákům osobnost skutečných podnikatelů, kterých se evidence týká. Osobní vztah klienta a prodejce je čím dál větší rarita. Někteří politici v médiích líčí živnostníky jako nějaké podvodníky, kteří si chtějí namastit kapsy. Je to neférové a přežité chápání podnikání,“ říká Grúňová, která rozhovory sbírala v listopadu.

Grúňová s drobnými a středně velkými podnikateli, které EET zasáhlo nejvíce, sympatizuje. „Přispívají k rozmanitosti hodnot v naší společnosti. Jejich podnikání je živé a reaguje na lokální potřeby občanů. Oproti tomu velké obchodní řetězce potřeby spotřebitelů vytvářejí a k tomu ještě ve většině případů sídlí v zahraničí,“ uvádí Grúňová. „Pokud opustím tuhle argumentaci, která je pro mě asi přirozenější, a připustím motivaci politiků vybrat více peněz na daních, ani potom mi zavedení EET nedává smysl,“ dodává.

Podle studentky FAMU nepřinese elektronická evidence žádné velké příjmy do státní kasy. „Ukončí-li svou živnost se zavedením EET odhadovaných 20 % podnikatelů, k tomu jejich zaměstnanci a navíc další podíl lidí své podnikání nikdy nezačne, pak tu bude řada nezaměstnaných lidí a větší prostor pro obchodní řetězce, které své peníze investují v zahraničí,“ je přesvědčená Grúňová.