Podle nových dat České národní banky postupně stoupá počet platebních karet i počet provedených bezhotovostních plateb. To jde proti zprávám o mizejících platebních terminálech, které kritici kabinetu Petra Fialy dávají do souvislosti se zrušením Elektronické evidence tržeb, které podle nich podpořilo šedou ekonomiku. EET ale podnikatelé dlouhodobě odmítají.
Češi se učí investovat a vláda je k tomu nově vybízí i v rámci dlouhodobého spoření na penzi. Česká národní banka však varuje, že i v případě státem nastaveného produktu existuje řada skrytých úskalí. A tak často to, co může vypadat jako výhodná nabídka, skončí zbytečně vysokými náklady a poplatky, které střadatele nakonec zbytečně připraví o část naspořených peněz. Lidé mají podle ČNB vždy nejprve zvážit, zda na trhu není lepší nabídka.
Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.
Inflace v Česku i ve světě zmírňuje. Čeká se, jak se příští týden zachová Česká národní banka, a zda zredukuje úrokové sazby razantněji, nebo zůstane opatrnější. Investoři nadále upínají zrak k Evropské centrální bance, která šla zatím s výší sazeb dolů jen opatrně, a není jisté, jestli se chystá pokračování. Americký Fed dosud vyčkává. Vývoj v měnové politice a na trzích je a bude silně ovlivněn také politickými událostmi ve Francii. Vyhlášení předčasných voleb trhem otřáslo.
Zahraniční dluh České republiky v letošním prvním čtvrtletí stoupl o 230,6 miliardy korun, ke konci března činil 4,853 bilionu korun. To představovalo 65,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh o 519 miliard korun vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Přes 77 procent zahraničního dluhu připadlo na soukromý sektor a zbývající část, 22,6 procenta, byly závazky veřejného sektoru,
Po předsedovi představenstva Podnikatelské družstevní záložny (PDZ) Robertu Zelenkovi pátrala policie od pátku. O den později, v sobotu, byl Zelenka podle vyjádření policie nalezen bez známek života. „V souvislosti s včerejším pátráním po pohřešovaném muži odvoláváme pátrání s tím, že muž byl bohužel nalezen bez známek života. Zemřel bez cizího zavinění, spáchal sebevraždu,“ řekla pro deník Echo24 v sobotu odpoledne mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Česká národní banka (ČNB) s účinností od 1. července snižuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy na ochranu úvěrového trhu o půl procentního bodu na 1,25 procenta. O rozhodnutí bankovní rady informovala členka rady Karina Kubelková. ČNB sazbu snížila s ohledem na pokles systémových rizik v bilanci bankovního sektoru. Dnes také ECB oznámila, že poprvé od roku 2019 rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta.
ANALÝZA: Česko nakupuje nejvíce zlata na světě, společně se zeměmi typu Číny, které chtějí omezit svoji závislost na dolaru. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní, šestinásobně převyšuje průměr let 1993 až 2024. Česká republika se letos v prvním čtvrtletí připojila k zemím, které se snaží omezit svoji závislost na americkém dolaru. Činí tak v souvislosti s válkou na Ukrajině a obavou, že by Spojené státy mohly eventuálně přistoupit ke zmražení jejich devizových rezerv podobně, jako je zmrazily Rusku.
Nejprve ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tvrdilo, že se nebude zajímat o detaily transakcí na účtech lidí, odmítalo i to, že změny systému dávek míří k prolamování bankovního tajemství. Nyní je vše jinak a k detailům o platbách žadatelů se má stát dostat i v případě návrhu nové „superdávky“, která se může týkat téměř milionu lidí. Kritika se od organizací hájících lidská práva přesunula k oficiálním institucím. Mezi dalšími se tak proti návrhu ostře ohradil Nejvyšší soud, nad návrhem se podivuje i Česká národní banka.
Česká národní banka šla už potřetí v řadě s úrokovými sazbami dolů. To se očekávalo, podle předchozích předpovědí centrální banky měla základní úroková sazba do konce roku spadnout pod tři procenta. Teď ale ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla najela opět na jestřábí tón a zmírnila naděje na brzký příchod levnějších peněz. Základní úroková sazba klesla na 5,25 procenta, bankovní rada ji tedy snížila o půl procentního bodu.
Pokles hypotečních sazeb nemusí nutně kopírovat snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB). Kromě některých vedlejších faktorů ovlivňující výši hypoték to může být například proto, že banky občas snižují hypoteční sazby ještě před rozhodnutím bankovní rady ČNB. Zatímco se úroková sazba snížila od prosince, kdy začala klesat po více než roce a půl, o 1,75 procentního bodu, hypotéky od prosince do března klesly v průměru o 0,46 procentního bodu. Banky své hypoteční sazby ale měnily odlišně.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,25 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejnižší úroveň od počátku května 2022. Většina analytiků pokles sazby v tomto rozsahu očekávala. Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:45. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní rozhodnutí odůvodní.
Polostátní energetická společnost ČEZ zažalovala Českou národní banku (ČNB) kvůli milionové pokutě uložené za pozdní zveřejnění informace, která mohla ovlivnit hodnotu akcií firmy. ČEZ podal žalobu loni v prosinci, pokutu už zaplatil. Žalobou se domáhá toho, aby soud rozhodnutí centrální banky zrušil, a klíčové předpisy do budoucna autoritativně vyložil. Předmětem sporu je protinávrh ministerstva financí z června 2022 na zvýšení výnosu z jedné akcie o deset procent oproti původnímu záměru ČEZ
Podnikatelská družstevní záložna se potýká s vážnými problémy. A odhalení dříve nepřiznaného účtu premiéra Petra Fialy (ODS) byl patrně jen začátek. O záložnu se podle posledních informací zajímá kromě České národní banky také hospodářská kriminálka a kvůli závažnosti zjištění se spis k souvisejícímu případu v březnu rozhodlo převzít Vrchní státní zastupitelství v Praze v čele s Lenkou Bradáčovou.
Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrnou stokorunu s motivem Nejvyššího státního zastupitelství. Je to první mince z cyklu, který bude připomínat české instituce, uvedla v úterý centrální banka v tiskové zprávě. Mince bude v prodeji od středy, její prodejní cena se bude od nominální hodnoty lišit, protože zohledňuje mimo jiné cenu stříbra nebo náklady na výrobu.
Návrat inflace ke dvěma procentům neznamená jen dosažení inflačního cíle. Pro bankovní radu České národní banky se zároveň rozsvítí zelená ke zvýšení vlastního finančního ohodnocení. Základní mzdy guvernéra Aleše Michla i dalších radních totiž byly od roku 2021 zmrazené, což počínaje březnem a poklesem inflace pod tři procenta skončilo.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na úroveň, na které byla naposledy v polovině června 2022. Analytici pokles sazeb v tomto rozsahu očekávali. Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu.
Česká národní banka (ČNB) zahájila správní řízení s Podnikatelskou družstevní záložnou (PDZ) směřující k odnětí povolení působit jako družstevní záložna. Důvodem jsou přetrvávající závažné nedostatky v její činnosti. Záložně bylo předběžným opatřením zakázáno přijímat vklady a poskytovat úvěry. Vyplácení vkladů omezeno není. Centrální banka o rozhodnutí informovala na webu. V záložně měl v minulosti peníze uloženy i současný premiér Petra Fiala (ODS), který za to čelí kritice opozice.
Inflace klesá, v lednu dosáhla nad očekávání 2,3 procenta, oslabuje ale i koruna. Meziročně dokonce z 23,6 koruny za euro na 25,5. Jaký je hlavní důvod a co to způsobuje naší ekonomice? A co bude mít na další vývoj kurzu české měny největší vliv? O tom s deníkem Echo24 mluvil hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své páteční analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.
Česká národní banka překvapivě razantně snížila úrokové sazby. To mimo jiné znamená, že přichází horší časy pro běžné střadatele. Komerční banky totiž na tento krok rychle zareagují a sníží úročení vkladů. Pokles sazeb už se do spořicích produktů některých bank promítl, jiné ještě drží úrok přes šest procent. Bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o půl bodu na 6,25 procenta. Jejím stanovením ovlivňuje vývoj úrokových sazeb v celé ekonomice
Kurz koruny v posledních dnech velmi výrazně oslabil. V pátek byla jeho hodnota k jednotné evropské měně klesla o šest haléřů na 25,45 Kč/EUR, čímž dále prohloubila své dvouleté minimum. K dolaru od čtvrtečního podvečera oslabila o pět haléřů na 23,63 Kč/USD. Experti za oslabením koruny vidí především pokles úrokových sazeb a očekávání, že Česká národní banka (ČNB) bude své sazby snižovat rychle i v dalších měsících.
Velmi netrpělivě se čekalo na nová čísla o lednové inflaci. Ta totiž měla ukázat, jak moc výrazně obchodníci přeceňovali své ceníky na začátku nového roku. A dopadlo to pro spotřebitele dobře. Ukázalo se totiž, že tempo inflace je mnohem nižší, než se čekalo. Zpomalení inflace tedy centrálním bankéřům zpětně posvětilo jejich nedávné snížení úrokových sazeb o výrazných 50 bazických bodů. Konkrétně spotřebitelské ceny v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Meziročně vzrostly ceny o 2,3 %. To bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Finanční trh přitom čekal zpomalení tempa inflace „jen“ na 2,9 %.
Česká měna dál oslabuje. K euru si ve středu pohoršila o čtyři haléře na 25,41 Kč/EUR, a měla tak nejslabší závěr od počátku března 2022, kdy kurz reagoval na napadení Ukrajiny Ruskem. Vůči dolaru dnes koruna oslabila na 23,70 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online. Výrazný pokles koruny analytici poprvé oznámili na začátku února. Od té doby česká měna mírně posílila, aby znovu začala oslabovat.
Česká ekonomika je slabá. Hodně slabá. Dokonce tak slabá, že si to spekulanti vyhodnotili jako signál, že čeští centrální bankéři uleví ekonomice výraznějším snížením úrokových sazeb. No, a měli pravdu. Čeští centrální bankéři skutečně přihlédli k současné slabosti české ekonomiky, přestali se bát lednového efektu přecenění a snížili úrokové sazby o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na hladinu 6,25 %. Předtím během prosince si bankovní rada vystačila se snížením sazeb o 25 bazických bodů. Došlo tedy na slova viceguvernéra České národní banky (ČNB) Jana Fraita.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) podle očekávání ekonomů a analytiků snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Dnešní rozhodnutí znamená, že centrální banka zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od června 2022 a ekonomové se shodují na tom, že za snížením stojí klesající inflace. "Analytici byli ohledně dnešního jednání rozpolcení mezi poklesem o 25 či 50 bodů," uvedl ekonomický analytik Jakub Seidler.
ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě. Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Úrokové sazby se změnily poprvé od června 2022, je to první změna, k níž ČNB přistoupila pod vedením guvernéra Aleše Michla. Většina analytiků snížení základní sazby v tomto rozsahu očekávala.
Česká národní banka může poprvé po roce a půl snížit úrokové sazby. Základní sazba je stále na sedmi procentech, jak ji nastavila ještě bývalá bankovní rada Jiřího Rusnoka. Listopadový růst cen byl přes sedm procent. To je dvouprocentnímu inflačnímu cíli stále vzdálené, ačkoliv oněch sedm procent je částečně zkreslených velkým cenovým skokem kvůli úspornému tarifu na energie, který je uměle zlevňoval. Proto je meziroční inflace spíše na hodnotě někde okolo pěti procent a sazba nastavena docela přísně.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v listopadu zpomalil na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Zmírnil se například růst cen potravin či elektřiny. Ceny plynu nebo tuhých paliv dokonce oproti loňsku klesly. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Navzdory opětovnému zpomalení inflace po jejím říjnovém nárůstu je růst cen stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.
