Odboráři a zástupci vlády se ani v úterý nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Resorty propočítávají další možné varianty přidání. Jednání bude pokračovat ve středu před zasedáním kabinetu. Novinářům to po schůzce ministrů a odborových předáků řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. S navýšením se počítá od začátku příštího roku.
Na přidávání státním zaměstnancům od září nemáme peníze. Platy porostou od ledna, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru na CNN Prima News. Fiala nebyl schopný vysvětlit, proč vláda nedodržela slib a nesnižuje deficit o jedno procento HDP ročně. K nepovedené digitalizaci stavebního řízení premiér řekl, že jeho autor ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) musí problémy zvládnout vyřešit. Odvolávat z funkce ho neplánuje.
Téma zvyšování platů se v poslední době dostalo do centra pozornosti nejen kvůli tlaku ze strany odborových organizací, ale i kvůli omezeným možnostem státního rozpočtu. Rozhodnutí o zářijovém růstu platů by mělo být přijato na vládě tuto středu, přičemž situace zůstává nadále napjatá a nejistá. Obecně se totiž má za to, že na vyšší platy nejsou s napnutým rozpočtem peníze, například policisté ale v případě, že nedostanou přidáno, hrozí demonstracemi.
Všichni členové vlády berou na vědomí, že celkový objem platů státních zaměstnanců se zvedat nebude. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že debata ohledně zvyšování platů je zmatená, neboť se mluví o takzvaných tarifech, které by se teoreticky sice zvednout mohly, ale na zvýšení celkového objemu nemá stát peníze. Podle Stanjury dělá vláda vše proto, aby udržela letošní schválený deficit. Stanjura se během čtvrtečního jednání s novináři vyjádřil i k pokračující debatě o zvyšování platů ve státní sféře.
Ještě nedávno to vycházelo, ale teď už to nevychází. Daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, na které odvádí státu zdaleka nejvíce ČEZ, nezrušíme. To včera sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten opakovaně, naposledy ještě v červenci, tvrdil, že by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a z odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s mimořádnými výdaji státu. Že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů.
Členové vlády Petra Fialy (ODS) se vrací z tzv. vládních prázdnin a hned na prvním středečním zasedání je čeká několik klíčových změn. Tou asi největší je flexibilní reforma zákoníku práce. Nejsilnější vládní subjekt ODS nadále trvá na zahrnutí výpovědí bez udání důvodů, což ale odmítají lidovci. Novela se týká například výpovědní a zkušební doby, na pořadu dne by mělo být také zvyšování platů ve státní správě.
Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.
Zářijové zvyšování platů státním zaměstnancům, jak ho požaduje lidovecký ministr práce Marian Jurečka, by bylo celé na dluh. Nejprve ho zkritizovala drtivá část ostatních ministerstev, teď ho zásadně odmítl i samotný resort financí. Ten uvedl, že vládní rozpočtová rezerva je vyčerpaná a není kde brát. Přidávání by mělo zvýšit platy buď o sedm, nebo o deset procent víc, a stálo by až šest a půl miliardy. Každý výdaj navíc znamená, že stát zaplatí ročně o miliardy víc jen na úrocích, obsluha státního dluhu je drahá.
Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.
Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun měsíčně. Nyní činí 18 900 korun měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě.
Česká ekonomika mírně roste, nicméně růst mezd je například ve srovnání s Polskem pomalejší. Na vině je podle ekonomů mimo jiné vyšší úspěšnost polské ekonomiky, jejich větší trh, ale také slabé české odbory či rozpočtová disciplína české vlády. Pokles německé ekonomiky – respektive oddálení jejího oživení – může být pro Česko dalším problémem.
Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.
V podstatě na spadnutí je novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, tedy policistů nebo hasičů. Přinést má řadu důležitých změn, které mají modernizovat a zefektivnit fungování bezpečnostních sborů. Obzvláště v kontextu finančního zabezpečení příslušníků je ale okolo legislativy poměrně živo. Diskuze se neustále vedou o výsluhových příspěvcích a také platech – policejní odbory dokonce pohrozily protesty, pokud v dohledné době nedostanou přidáno.
Vláda se podle všeho chystá znovu zvýšit platy státních zaměstnanců – navzdory napjatému rozpočtu a tomu, že v uplynulých měsících a letech stát spíše bobtnal. Konkrétně podle nových dat počet zaměstnanců placených přímo ze státního rozpočtu za poslední tři roky vzrostl o 20 tisíc na celkových 484 tisíc lidí a výdaje na platy minulý rok překročily čtvrt bilionu. Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí
Výsluhy pro příslušníky bezpečnostních sborů – téma, které dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Na jedné straně jsou policisté nebo hasiči, pro něž jsou doživotní renty jedním z hlavních motivačních faktorů. Na druhé straně roste kritika, že náklady čím dál více zatěžují schodkový státní rozpočet. S rostoucími požadavky na vyšší výplaty se otázka finanční udržitelnosti stává stále palčivější. Stát totiž jakékoliv změny v systému odmítá, přičemž bezpečnostní sbory si na svůj provoz říkají o další peníze.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.
Úřad práce dosud přijal asi 3900 žádostí zaměstnanců huti Liberty Ostrava o náhradu nevyplacené mzdy z celkového počtu 4815. V pátek začne úřad odesílat první příspěvky. Za tři měsíce stát počítá s tím, že na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun. Výdaje bude později uplatňovat jako pohledávku v insolvenčním řízení. Novinářům to po dnešním jednání s vedením huti a ostravského úřadu práce řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Tlak na růst platů ve státní sféře neustává ani po úterní schůzce tripartity. Ministr práce Marian Jurečka ze setkání odešel s tím, že je vláda ochotna zvedat úředníkům a dalším zaměstnancům ve státní službě o 7 až 10 procent. S tím ale dále nesouhlasí odbory, pro něž je 10 procent minimum. Jejich šéf Josef Středula pak ve středu požadavek zopakoval s poukazem na propad reálných mezd v minulých měsících.
Tlak na růst platů ve státní sféře je znovu tu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechal slyšet, že předloží na úterním jednání tripartity návrh na přidání úředníkům, pracovníkům v kultuře nebo ve školství a zaměstnancům ve státní službě. Vládnoucí pětikoalice v tom ale není úplně jednotná. Zatímco Piráti víceméně souhlasí, starostové poukazují na nutnost některých systémových změn a TOP 09 zase argumentuje těžkými časy a snahou šetřit.
Volby jsou za rok a pár měsíců. Pro vládu nejvyšší čas začít přemýšlet, komu přihodí víc peněz. Lidovecký ministr práce Marian Jurečka nejdříve naznačil, že vyslyší požadavky odborů přidat od září plošně všem státním zaměstnancům. Protože prý jejich situace není dobrá a trpí propadem reálných příjmů. Nakonec se přidá „jen“ úředníkům a dalším pracovníkům až deset procent.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne na úterním jednání tripartity zvýšení platů ve veřejné sféře od září tzv. první skupině, kam patří úředníci, pracovníci v kultuře, techničtí pracovníci či nepedagogické síly ve školství, a zaměstnancům ve státní službě v rozmezí od sedmi do deseti procent. Jurečka to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu, uvedl Jurečka.
Další novela zákoníku práce čelí kritice institucí či dalších resortů, tentokrát však i za to, co v ní není. Některá ministerstva tak požadují, aby se už do nynější novely zavedla povinnost zveřejňovat v inzerci nástupní mzdy zaměstnanců. Stejně tak chtějí explicitně zneplatnit mlčenlivost nad výší příjmů. Jedním z důvodů je to, že si o to sama vláda Petra Fialy (ODS) řekla. V tzv. akčním plánu rovného odměňování žen a mužů si totiž stanovila mezi prvními cíli zvýšit transparentnost odměňování zaměstnanců.
Generální ředitelé, náměstci či předsedové. Nejlépe placení manažeři ve veřejné správě pobírají kromě vysokých platů často milionové odměny. Data, která získala organizace Hlídač státu, připomínají mimo jiné dříve diskutovanou obří odměnu pro bývalého ředitele České pošty, který ji opouštěl po letech propadu do vysokých ztrát. „Padák“ v podobě několika milionů tehdy ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hájil tím, že jde o smlouvu uzavřenou za vlády hnutí ANO.
Po dvou letech konečně reálně vzrostla hrubá měsíční mzda. To je dobrá zpráva od Českého statistického úřadu. Za zmíněné poslední dva roky se totiž reálné mzdy snížily o skoro dvanáct procent a životní úroveň v Česku se tím razantně propadla, dokonce nejprudším tempem mezi zeměmi OECD. Inflace teď velmi klesla, proto ji mzdy konečně předehnaly. Nesmí se ovšem zapomínat na to, že domácnosti si od letošního roku po vládním zásahu v podobě konsolidačního balíčku o dost pohoršily. Všem se totiž zvedly daně a vzrostly životní náklady.
V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43.941 korun. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace vzrostla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.
Pro mnohé je to stále jeden z hlavních důvodů, proč vstupovat do služby, pro jiné příklad plýtvání veřejných peněz. Řeč je o výsluhách příslušníků bezpečnostních sborů, ať už jde o policisty, hasiče, nebo vězeňské dozorce. Na takzvaných rentách totiž každoročně odtečou miliardy korun, stát na nich nicméně i přes avizované snahy o šetření nehodlá nic měnit. Podle resortu vnitra minimálně do konce aktuálního volebního období.
Soudci si žárlivě střeží svou nezávislost, takže by si jeden řekl, že při posuzování výše platů, jak jim ji stanovuje stát, budou postupovat obezřetně. Je to totiž takříkajíc provoz v obou směrech – jestliže by stát mohl saháním na platy teoreticky ohrožovat soudcovskou nezávislost, soudy by zase mohly zásahem ve prospěch vlastních platů zasahovat do pravomocí výkonné a zákonodárné moci.
Do jednodenní výstražné stávky se dnes zapojují pracovníci všech soudů v Česku vyjma Ústavního. Rozsah omezení jejich činnosti bude různý, od uzavřených infocenter a podatelen až po odročení jednání. Justiční odbory stávku vyhlásily poté, co se minulý týden ve čtvrtek nedohodly s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) na požadovaném navýšení platů o 15 procent. Odborový svaz justice ve čtvrtek uvedl, že zapojení do stávky přislíbilo 90 procent z 9500 zaměstnanců.
Ústavní soud (ÚS) zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale zpětně dorovnávat nebudou. Poukázal na vývoj událostí v roce 2022, kdy v únoru Rusko napadlo Ukrajinu a postupně se pak zhoršovala ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě. Jiná je situace u letošního zmrazení soudcovských platů. Ústavní soud je rovněž označil za protiústavní. Soudci ale budou mít nárok na dorovnání platu od státu.
