Navzdory rozpočtovému schodku se vláda chystá navýšit platy některých státních zaměstnanců. Státní kasu by to mohlo zatížit dalšími asi 5 miliardami korun. Spokojen s tím ale je jen málokdo – zatímco odbory nebo opozice by vlastně uvítaly ještě razantnější navýšení, kritici vládní rozpočtové nezodpovědnosti dostali do rukou další výtku vůči vládní koalici.

Opatření navrhované ministerstvem práce a sociálních věcí zahrnuje zvýšení základních platů o 7 až 10 procent, což znamená nárůst o 1130 až 6820 korun měsíčně v závislosti na odbornosti a délce praxe.

Zvýšení by se mělo týkat úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a zdravotnictví, a nepedagogických pracovníků ve školství. Změny by se měly promítnout do září.

Propad reálných mezd

Odbory požadovaly zvýšení tarifů o 10 procent, dříve si říkaly dokonce o 15 procent. Kvůli tomu v minulých dnech vstoupily do stávkové pohotovosti „Musíme si uvědomit, že těmto lidem se platy naposledy zvýšily v září 2022. Od té doby v důsledku inflace přišli o zhruba 18 procent a o další peníze je připravilo zavedení nemocenské nebo snížení FKSP,“ podotkla k tomu pro Echo24 Alena Schillerová, bývalá ministryně financí a šéfka poslanců ANO.

„Po několika urgencích na předsedu vlády Petra Fialu se v červnu uskutečnily dvě jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Na prvním jednání jsme vznesli požadavek na navýšení platových tarifů o 15 procent od 1. září 2024. Následně jsme se pokusili najít kompromis a snížili jsme svůj požadavek na 10 procent,“ uvedla největší odborová centrála v zemi ČMKOS.

Ministerstvo práce ale navrhlo dvě varianty navýšení – o 7 procent nebo o 10. Náklady na sedmiprocentní růst by byly 4,57 miliardy korun, zatímco na desetiprocentní růst by bylo potřeba 6,53 miliardy.

„Je opravdu namístě hledat cestu k tomu, abychom od 1. září přistoupili ke zvýšení platů. Z mého pohledu bych to viděl do určité míry diferencovaně pro jednotlivé skupiny. Tam, kde je situace nejsložitější, abychom udělali to zvýšení s větší prioritou,“ obhajoval navýšení Jurečka.

Podle dřívějších podkladů k jednání by přitom navýšení platových tarifů od září o 15 procent vyšlo do konce roku na 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun.

Mnozí ale upozorňují na problematičnost navyšování v době, kdy je schodek státního rozpočtu pro letošek naplánován na 252 miliard korun. Loni byl deficit 288,5 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka. Ve větším schodku skončily státní finance pouze v letech 2020 až 2022, kdy ho za covidu do tohoto stavu dostal kabinet Andreje Babiše.

Podle think-tanku IDEA zaměstnává stát téměř půl milionu lidí, což tvoří 10 procent pracovní síly v ČR. Náklady na platy loni překročily čtvrt bilionu korun, přičemž průměrný plat státního zaměstnance byl 43 699 korun měsíčně. Proti se vyslovili mimo jiné členové bankovní rady ČNB a další ekonomové. Více jsme psali zde.

Ti varují před další zátěží pro státní rozpočet, která by mohla ohrozit dlouhodobou fiskální stabilitu. Přesto ministerstvo práce argumentuje, že zvýšení platů je nezbytné kvůli mimořádnému růstu spotřebitelských cen v posledních dvou letech a potřebě posílit konkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce.

Osekávání agend

Kritici poukazují na to, že navzdory obrovským nákladům na platy stát stále nabírá nové zaměstnance, což situaci ještě zhoršuje. Plánované zvýšení platů je tedy vnímáno jako další krok k prohloubení rozpočtového schodku a kritizováno za nedostatečnou snahu o snižování počtu státních zaměstnanců.

Schillerová soudí, že kabinet Petra Fialy mohl situaci vyřešit lépe, kdyby se držel svých slibů o osekávání státního aparátu „Tvrdá realita pětikoaličního vládnutí je taková, že počty zaměstnanců neklesají, je jich stále stejně – ovšem zaplaceni jsou hůře a stále větší část z nich je odkázána dokonce na sociální dávky,“ dodala Schillerová.

Ekonomický analytik Lukáš Kovanda upozorňuje, že současný růst mezd je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019 a podporuje spotřebu domácností. Tento růst však nemusí vést k mzdově-inflační spirále. „Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci,“ uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by ale stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.

Analýza think-tanku IDEA ukazuje, že celkový veřejný sektor, který zahrnuje i další instituce jako veřejné zdravotnictví a vysoké školy, zaměstnává téměř 1 milion lidí, což je zhruba 20 procent pracovní síly v ekonomice.

Platové rozdíly mezi různými kategoriemi státních zaměstnanců jsou poměrně značné. Nejvyšší průměrné platy mají zaměstnanci ministerstev (58 tisíc měsíčně), zatímco nejnižší platy mají zaměstnanci v „Neústřední státní správě“, kteří poskytují přímé služby občanům.

Nominální výdaje na platy státních úředníků rostly většinu posledních dvou dekád, což bylo způsobeno inflací a růstem nominálních platů v ekonomice. Po roce 2021 došlo k poklesu reálných platů vlivem inflace a snah o rozpočtovou konsolidaci. Reálné výdaje na platy státních úředníků v roce 2023 byly na úrovni roku 2009.