Zrušení superhrubé mzdy je zatím v nedohlednu. Návrh je sice součástí programového prohlášení vlády ANO a ČSSD, není ale jasné, kdy bude zrušena. Ze čtvrtečního vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) navíc vyplývá, že je její zrušení v roce 2021 ohroženo. Dle ministerstva financí je to totiž podmíněno změnou nastavení zdravotního pojištění, které odmítla velká část opozice i premiér Andrej Babiš (ANO).
Ženy v Česku vydělávají v průměru víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. Mají v nich nejvýš o stokoruny měsíčně víc než jejich kolegové. V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací pobírají pak ale průměrně i o několik tisíc až desítek tisíc měsíčně méně než muži. Ukázala to analýza, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce. Česko patří v EU k zemím s největší propastí v odměňování mužů a žen. Ženy vydělávají průměrně asi o pětinu méně než muži, rozdíl se nemění.
Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.
Vláda v čele s hnutím ANO se nepřestává inspirovat v programech ostatních politických stran. Větší praxi opisování zavedl Andrej Babiš už během své první vlády v demisi, kdy se rozhodl vzít budoucímu koaličnímu partnerovi ČSSD nápad s levnějšími jízdenkami pro studenty a seniory. Naposledy se předseda vlády nechal inspirovat u novely zákona o elektronických komunikacích, na které pracovala Pirátská strana. Její šéf Ivan Bartoš pak označil Babiše za „obyčejnou čórku, neboť ještě minulej tejden nevěděl, která bije“.
Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.
Přidávání na všech frontách. Tak by se dala nazvat politika ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Poté, co navrhla hradit školní obědy všem dětem a státní úhradu alimentů za neplatiče, bude se její úřad zabývat možností přidat peníze městským strážníkům. A to pomocí zvýšení rizikového příplatku. Že je potřeba navýšit rizikový příplatek městských strážníků stejně jako policistům či hasičům, upozornila pražská radní Hana Marvanová (STAN/Spojené síly) a ministryně práce Jana Maláčová souhlasí.
Zvýšení platů vrcholných politiků, snížení daně z přidané hodnoty na jízdné ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách či roční odklad plného zavedení elektronické neschopenky přináší desítka zákonů, která nabyla účinnosti počátkem roku.
Vláda Andreje Babiše schválila růst tarifů pro policisty, hasiče či vojáky o dvě procenta. V praxi by to mělo znamenat navýšení o několik stovek korun. Ti, kteří nasazují své životy, si od nového roku přilepší o několik tisíc korun navíc. Podle ministerstva vnitra je navýšení platů motivační, kvůli počítanému náboru. Do roku 2021 se plánuje s přijetím až tisícovky nových policistů a na osm set hasičů.
Růst české ekonomiky příští rok mírně zpomalí na 2,9 procenta z letos odhadovaných tří procent. Stejně tak zpomalí růst mezd, ale i tak zůstane poměrně vysoký kvůli stále velmi nízké nezaměstnanosti, která přetrvá i v dalších letech. Inflace naopak stoupne z letos odhadovaných 2,3 procenta na 2,4 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok pravděpodobně pouze o devět procent, jak to schválila Sněmovna. Senát na tom ve středu nic nezměnil. K přijetí návrhu na postupné navyšování platů v příštích dvou letech chyběl jeden hlas. Vládní platovou novelu, kterou horní komora neschválila ani neodmítla, tak zřejmě počátkem příštího týdne dostane k podpisu prezident.
Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.
Průměrná hrubá mzda v České republice se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 2458 korun na 31.516 Kč. Nominální nárůst tak činil 8,5 procenta. Reálně po zahrnutí růstu spotřebitelských cen byla mzda vyšší o šest procent. Informoval o tom v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Medián mezd, který představuje mzdu přesně uprostřed rozdělení hodnot mezd, vzrostl o 9,8 procenta na 27.719 korun.
Minimální mzda vzroste od ledna o 1150 korun na 13.350 korun, rozhodla dnes vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) to oznámila na twitteru. Maláčová usiluje o to, aby se v roce 2021, kdy vyprší současnému kabinetu mandát, přiblížila 16.000 korun.
Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13.350 korun. Dohodli se na tom ve středu zástupci koaličních stran ANO a ČSSD. O případném zvýšení životního minima budou dál jednat. Novinářům to po jednání tripartity a koaličních špiček řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Přidá vláda učitelům peníze za září nebo ne? Odpověď od hnutí ANO a sociální demokracie požadují Piráti, kteří v úterý proberou vládní usnesení z loňského roku. V něm stojí, že se Poslanecká sněmovna usnesla, že se platy učitelů zvýší od prvního září letošního roku. Vláda Andreje Babiše však počítá s tím, že se platy navýší až od prvního ledna. „Vláda má velmi mnoho priorit. Dala prostě přednost slevám na jízdném i přesto, že nespotřebované výdaje mohly být použity na zvýšení platů už od prvního září,“ řekl místopředseda sněmovního školského výboru Lukáš Bartoň z Pirátské strany.
Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku. Při příležitosti evropského dne nerovného odměňování, který připadá na 3. listopadu, to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96.000 korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82.000 korun.
Poslanci SPD a Piráti shromáždili 40 podpisů ke svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž chtějí schválit zpomalení růstu platů zákonodárců po Novém roce. Poslanci si totiž v pátek debatu odhlasovali, že se jim skokově zvýší platy asi o 20 procent. Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že iniciaci schůze podpoří, na své poslance hnutí ANO se rozzlobil za to, že k navýšení dopomohli, jak zjistil server Novinky.cz. Novelu letos přitom předložil právě menšinový kabinet ANO.
Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.
Proč se zrovna z České republiky stala zóna levné práce, kde platy zaostávají za bohatšími zeměmi výrazně víc než výkon, produktivita odvedené práce a přidaná hodnota, kterou lidé odvádějí? Velmi výraznou roli při tom sehrává psychologie. Schopnost říct si asertivně o vyšší plat i za cenu, že se člověk nedohodne a bude se muset poohlédnout po práci jinde. Ochota riskovat a opustit zažité jistoty, kdy Češi tradičně patří k těm, kdo se do rizika a neprozkoumaných území zrovna s nadšením nehrnou. Schopnost vyjednávat. Strach, že člověk ztratí práci a jinou nenajde, u nás byl tradičně výrazně silnější než jinde v Evropě. Přestože nezaměstnanost od roku 1989 patřila k vůbec nejnižším v Evropské unii. Nezažili jsme, že by vystoupala do dvojciferných výšek. K nejnižším patří i nezaměstnanost mladých absolventů, která tíží mnoho zemí Evropy. To je – kromě nešťastné, na automobilový průmysl a hlavně průmysl automobilových součástek jednostranně zaměřené ekonomiky – hlavní společenský a civilizační důvod, proč jsme se stali zónou levné práce.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si notovala se šéfem odborů Josefem Středulou v tématech zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené i zvýšení minimální mzdy. Bojovně jim v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce oponoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého tyto změny dorazí paralyzovaný trh. První ostrý spor v debatě zažehl návrh odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. „Máme letos sto let výročí zavedení osmihodinové pracovní doby, vzhledem k tomu, že bohatneme, český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout,“ řekla ministryně Jana Maláčová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se ve čtvrtek s lékařskými a zdravotnickými odbory nedohodl na výši růstu platů zdravotníků. Nabízel jim sedm procent do tarifních platů zaměstnanců v příspěvkových organizacích ministerstva. Odbory chtěly deset procent pro všechny, jak jim slíbila předchozí vláda. Novinářům to řekli po čtvrtečním jednání. Ministr chce předložit návrh na sedmiprocentní růst ministerstvu práce, které připravuje pro příští rok platové tabulky pro státní zaměstnance.
Česko má takovou délku roční pracovní doby, jaká byla ve vyspělých evropských zemích v 70. letech minulého století. Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Odbory budou prosazovat zkrácení pracovní doby o půl hodiny bez snížení výdělků, a to zhruba do pěti let. Na shromáždění odborářů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl její předák Josef Středula.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) trvá na tom, aby platy ve zdravotnictví od příštího roku nerostly plošně. Případné debaty o protestech zdravotníků kvůli tomuto zvyšování považuje za nepatřičné. O řešení situace se dá stále jednat. Vojtěch to v neděli řekl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prostor k dohodě vidí i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Vláda Andreje Babiše během skládání vlády slibovala zvyšování platů pro nejrůznější skupiny zaměstnanců. Po planých slibech zdravotníkům, kterým Babiš později vzkázal, že pouze fandí zvyšování platů, se ozývají i učitelé. Ti požadují růst platů o patnáct procent od září. Vláda minulý pátek ale s odbory dohodla, že růst platů o požadované množství bude až od ledna příštího roku. To se nelíbí Asociaci ředitelů gymnázií a Unii školských asociací, které požadují růst platů od září nebo kompenzaci za čtyři následující měsíce do konce roku.
Mladá generace to už nezná, ale i ona se dnes může přidat k legendární budovatelské písni, která začíná slovy: „Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!“
Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.
I když jim to nikdo nezakazuje, ani Švýcaři nemluví o svých příjmech – alespoň většina z nich. Tato zvyklost má už ale přesně týden zajímavou trhlinu. Na internetové stránce zeigdeinenlohn.ch (ukažsvoumzdu) může každý, kdo se k tomu odhodlá, celému světu prozradit, kolik si za měsíc vydělá. Udělalo to už přes 350 Švýcarů a Švýcarek. A vedle částky k tomu přidali i svou fotografii, uvedli své jméno, povolání a věk.
Do zvýšení platů ve veřejné sféře by mělo příští rok putovat průměrně o osm procent peněz víc než letos. Vláda původně počítala s navýšením sumy o šest procent. Platové tarify ale neporostou plošně. Většině pracovníků by se měly zvednout o čtyři procenta, vojákům a policistům pak o dvě procenta.
