Katolická církev by mohla v řádu měsíců získat zpět téměř sto procent nemovitého majetku, řekl v Otázkách Václava Moravce generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Stanislav Přibyl. Jde ale o majetek – lesy, pole a budovy, o němž se nevedou soudní spory. Doposud církev dostala zpět 70 procent.
Papež František v neděli oznámil, že jmenuje 17 nových kardinálů. Slavnostní ceremonie se uskuteční 19. listopadu, tedy den před koncem Svatého roku milosrdenství. Podle agentury AP noví budoucí kardinálové pocházejí z pěti kontinentů, včetně odlehlých koutů světa, jsou mimo jiné i z Mauricia, Lesotha, Bangladéše či Papuy Nové Guineje
Proslulá katolická misionářka Matka Tereza, která pečovala o chudé, se 19 let po smrti stala svatou. Ve Vatikánu ji v neděli svatořečil papež František. „Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ prohlásil papež, čímž formálně dokončil proces svatořečení.
Duka: Až dosáhnou muslimové 25 procent začnou prosazovat šaríu.
Nechoďte na akci s křesťany, v islámu to není povoleno a je to odpadlictví od víry, varoval imám Samer Shehadeh muslimy před účastí na bohoslužbě v kostele na pražských Vinohradech. Podle informací serveru Neovlivní.cz s odkazem na tajné služby bývalý pražský imám poslal výhružnou zprávu v uzavřené skupině přes aplikaci WhatsApp. Policie ČR zprávu zkoumá v souvislosti s možnými výhrůžkami či odplatou.
Čeští muslimové se chtěli zúčastnit bohoslužby v kostele sv. Ludmily na Náměstí míru, farnost s tím však nesouhlasila. Muslimům naopak vyšla vstříc farnost u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech. „Poprosili nás o to a my v přístupu do kostela nikomu nebráníme,“ řekl farář Jan Houkal. Muslimové zároveň také uspořádají shromáždění na odsouzení násilí páchaného islámským státem.
Švédská evangelická církev chce biblemi za pomoci dronů bombardovat oblasti v Iráku, které jsou pod kontrolou Islámského státu. Informoval o tom server The Local.
Druhým z dvojice teroristů, kteří v úterý zavraždili kněze v kostele na severu Francie, je patrně Abdel Malik P. ze Savojska. Napsal to francouzský list Le Parisien s odvoláním na zdroj blízký vyšetřování. Podle něj se doklady tohoto muže našly v bytě již identifikovaného atentátníka Adela Kermiche. Prvotní zprávy ze středy uváděly, že Malik P. nebyl v hledáčku tajných služeb a policie, ale Le Figaro ve středu večer uvedlo, že čtyři dny před útokem byly tajné služby zřejmě na Abdela Malika upozorněny.
Začátek prázdnin nebyly jen dozvuky brexitu a policejní rošády či fotbalové Euro, ale i dva významné církevní svátky. Salon Týdeníku Echo je tentokrát ekumenický – s farářem Starokatolické církve Petrem Janem Vinšem, knězem Českobratrské církve evangelické Michalem Šourkem a náměstkem vedoucího tajemníka pro vnější vztahy téže církve Gerhardem Frey-Reininghausem.
K české politice neodbytně patří fenomén strašáka. Je to téma, obvykle nepopulární u většiny obyvatelstva, jehož mediální rozvíření zaručuje okamžité vyvolání negativních emocí. Rozhněvaný lid pak toleruje značnou vzdálenost řečeného od reality.
Sekty a život v nich jsou pro film a televizi vděčné téma, dá se na něm vystavit působivý horor nebo zneklidňující společenská alegorie, studie manipulativní a neomezené moci. Často je zobrazované pomocí konfrontace světa sekty a někoho zvenčí, případně člena, který se snaží dostat z vlivu sektářského společenství.
Předseda polské biskupské konference a arcibiskup poznaňský Stanislaw Gadecki byl v minulých dnech v Praze, kde celebroval mši spolu s Dominikem Dukou.
Vzniká obraz člověka, který je politicky angažovaný a v mnohém souzní se soudobou progresivní levicí. Oprávněně? V diskusním salonu Týdeníku Echo rozmlouvali filozof a bývalý politik ODA Daniel Kroupa, literární vědec, překladatel a člen Strany zelených Daniel Soukup a bankéř a zároveň vystudovaný teolog Jan Lamser, někdejší dlouholetý člen představenstva ČSOB.
Rozhovor s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou se konal měsíc po masakru v pařížském časopise Charlie Hebdo, při kterém útočníci křičeli „Alláh je velký“.
Majetek za 75 miliard korun a dalších 59 miliard finančních náhrad. Částka, na kterou si mají do roku 2043 přijít církve. Dohoda se v Česku rodila složitě a opakovaně více než dvacet let. Takzvané církevní restituce nakonec schválila sněmovna před dvěma roky. Jenže dnes, když na konta církví přicházejí první stamiliony, se ukazuje, že boj o restituce zdaleka nekončí. Naopak zůstávají jedním z hlavních ložisek politických sporů.
