Studoval žurnalistiku a politologii. V médiích pracuje od roku 2007, kdy jako elév nastoupil do redakce Pražského deníku. Později působil tři roky jako politický redaktor v tiskové agentuře Mediafax, kde mimo jiné vedl tým parlamentních zpravodajů. Koncem roku 2012 přešel do Lidových novin, také zde pokračoval v informování o domácí politické scéně. Jeho tématem je celostátní politika, dlouhodobě se zaměřuje hlavně na dění v sociální demokracii.
Kauza možného uplácení, která se jen pár týdnů před hokejovým mistrovstvím světa rozehrává kolem trenéra české reprezentace a kapitána olympijských vítězů z Nagana Vladimíra Růžičky, otevřela starou bolest českého hokeje.
Možnost adoptovat dítě svého protějšku chce dát registrovaným partnerům skupina pětadvaceti poslanců. Ti předložili návrh, o kterém má v příštích dnech jednat sněmovna. S osvojením dětí z ústavů návrh nepočítá, přesto má v dolní komoře řadu odpůrců.
Sedmadvacet volebních obvodů, 54 kandidátů. V pátek začíná druhé kolo voleb do Senátu, které rozhodne o tom, jestli vládní strany udrží většinu i v horní komoře parlamentu. A zdá se to téměř jisté. Koalice potřebuje získat 14 senátorů, hned v 11 obvodech už ale má mandát jistý, protože proti sobě kandidují lidé za ČSSD, ANO nebo lidovce.
Válka, likvidace, postupy známé z totalit. I tak hodnotí část zaměstnanců a vedení aktuální situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Déle než rok vlekoucí se krize a opakované hádky paralyzují chod instituce takovým způsobem, že lidé zevnitř mluví o ústavu jako o mrtvém. Kvůli sporům o budoucnost digitalizace dokumentů dokonce koncem září vyhlásili odboráři stávkovou pohotovost a vzduchem létají trestní oznámení. Je jasné, že válku o ÚSTR už nejde ukončit smírem. Někdo bude muset odejít.
Minulý týden přijal končící ukrajinský parlament po tlaku veřejnosti široký lustrační zákon, který má vyčistit státní správu nejen od bývalých spolupracovníků KGB, ale i od obrovské korupce nebo lidí z éry svrženého prezidenta Viktora Janukovyče. Do diskusí o zákonu se zapojili i odborníci ze zemí střední Evropy – včetně Čechů. Ti radili Ukrajině s lustracemi v době, kdy v jejich vlastní zemi končí povinnost lustrovat ministry.
Slib, který Česká republika dala před vstupem do Evropské unie, splní na sklonku tohoto roku. Po letech odkládání přijme jako poslední v Unii zákon o státní službě, který sice čeká veto prezidenta republiky a zřejmě i projednání před Ústavním soudem, nicméně sněmovna si za ním stojí. A to přesto, že jeho výsledná podoba budí rozpaky nejen u opozice, ale i mezi vládními sociálními demokraty, lidovci a hnutím ANO. Podle mnohých z nich zůstalo z původního vládního návrhu jen torzo.
Majetek za 75 miliard korun a dalších 59 miliard finančních náhrad. Částka, na kterou si mají do roku 2043 přijít církve. Dohoda se v Česku rodila složitě a opakovaně více než dvacet let. Takzvané církevní restituce nakonec schválila sněmovna před dvěma roky. Jenže dnes, když na konta církví přicházejí první stamiliony, se ukazuje, že boj o restituce zdaleka nekončí. Naopak zůstávají jedním z hlavních ložisek politických sporů.
