Možnost adoptovat dítě svého protějšku chce dát registrovaným partnerům skupina pětadvaceti poslanců. Ti předložili návrh, o kterém má v příštích dnech jednat sněmovna. S osvojením dětí z ústavů návrh nepočítá, přesto má v dolní komoře řadu odpůrců. Někteří poslanci mluví o homosexualitě jako o deviaci, jiní této problematice nepřikládají žádnou váhu.

Na devět stovek dětí. Tolik jich podle tři roky starého sčítání lidu vyrůstalo v párech stejného pohlaví. Dá se předpokládat, že reálné číslo je dnes ještě vyšší. V registrovaném partnerství bylo téměř 50 dětí, zbytek vyrůstal mimo oficiální svazek.

„U nás je osvojení zakotveno dvěma způsoby – buď manželským párem, nebo jednotlivou osobou. Samozřejmě oni si teď jako jednotlivci mohou adoptovat dítě. Ale nemohou si osvojit dítě partnera. Mají k dítěti povinnosti plynoucí ze vztahu, ale nemají žádná práva. Dítě by mělo vyrůstat v rodině. A my chceme dát registrovaným párům tu šanci,“ říká poslankyně ANO Radka Maxová, která návrh spolupředkládá.

Normu připravilo pětadvacet poslanců napříč stranami, mimo zůstali jen lidovci. Mohlo by se tak zdát, že její schválení bude pouhou formalitou. Jenže je tomu právě naopak. Že bude mít návrh problémy, ukázalo už projednávání na vládě. Zákon si vzal za svůj ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Ale oproti původnímu očekávání byl jediný, kdo hlasoval pro jeho schválení. A úprava tak jde do sněmovny bez stanoviska vlády.

Pozor na otevření Pandořiny skříňky

A podobně obtížné to předloha bude mít i v dolní komoře. Návrh sice podepsali poslanci napříč stranami, ale při bližších diskuzích je jasné, že neexistuje strana, která by se za něj postavila. Proti tak při hlasování rozhodně nebude jen KDU-ČSL.

„Náš odborný názor je, že současná právní úprava umožňuje to, po čem tito lidé volají. S tím, že pochopitelně je v zákoně o registrovaném partnerství, že nemohou osvojovat, ale mohou osvojovat mimo toto registrované partnerství. Vstupovat do něj nemusí. Vše lze řešit podle současného právního řádu. Ten návrh je zbytečný,“ řekl Týdeníku ECHO vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Téměř totožný názor má většina v klubu TOP 09 a Starostové, který až na výjimky také bude hlasovat proti zákonu. Ruku pro něj zvednou nejspíš pouze někteří zástupci Starostů, například Jan Farský.

Podle sociálních demokratů je situace u nich na klubu 50:50. Hlasování nebude závazné, protože je řada těch, kterým nová úprava vadí. Třeba Jiří Koskuba má jako lékař pro návrh pochopení, jeho přijetí by ale prý mohlo znamenat otevření Pandořiny skříňky. Proto se hlasování zdrží.

A jiní rovnou říkají, že budou proti. „Já nepovažuji tento zákon za klíčový. Pamatuji si, že když se prosazoval zákon o registrovaném partnerství, tak tu bylo řečeno, že nic víc už nebude. Takže pro tento zákon hlasovat nebudu,“ říká Jaroslav Foldyna. „Určitá část sociální demokracie považuje vztah k obraně takzvaných menšin za svou mantru. Já to považuji za okrajovou záležitost. Mě více zajímá, jak žijí lidé ze mzdy. Pro práva této menšiny už bylo uděláno mnoho,“ dodává.

Také v řadách ODS se najde hned několik odpůrců adopcí homosexuálními páry, jejich lídrem je Marek Benda, pro kterého jde o nepřekročitelnou věc. A podobné je to i v klubu komunistických poslanců.

„Ne všichni pochopili tu podstatu. Je tu boj proti symbolu, že by nám nějací devianti, protože někteří poslanci to berou jako deviaci, aby homosexuálové vychovávali děti. Oni nepochopili, že se jen legalizuje stav, aby se mohlo normálně fungovat tam, kde to jsou děti jednoho z páru. Ale někomu to prostě stejně nejde přes srdce. Tipnu si, že u nás bude mít s podporou minimálně deset lidí velký problém,“ odhaduje Jiří Dolejš z KSČM, který zákon spolupředkládá.

Starší dítě by muselo souhlasit

Poslanci projednávání normy zatím odsunuli. Diskutovat o ní v prvním čtení budou nejdříve v pátek, spíše ale až příští týden. A zatím to vypadá, že hlasování bude velmi těsné. Podle poslanců bude tentokrát hodně záležet i na tom, kdo bude během hlasování přítomný v sále.

„Já stále doufám, že ten zákon má šanci projít do dalších čtení. Poslancům se to musí dobře vysvětlit v rozpravě. Pak i ti, co nejsou přesvědčeni, nakonec zvednou ruku pro,“ říká předkladatelka Maxová. Z ANO podepsalo návrh nejvíce poslanců: patnáct. Jak ale Maxová přiznává, ani tady není klub jednotný. „Zavazovat hlasování samozřejmě nebudeme,“ tvrdí.

Možnost adoptovat dítě partnera existuje podle předkladatelů například ve Finsku, Francii, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Británii, Belgii, Německu nebo Rakousku. Český návrh počítá s tím, že by o osvojení rozhodoval soud. Pokud by dítěti bylo více než 12 let, muselo by s osvojením samo souhlasit. Téměř totožný návrh předložila skupina poslanců už na jaře 2013. Kvůli pádu vlády ale norma spadla pod stůl.