Situace Romů v Česku se ve většině oblastí zlepšila a je lepší než v jiných evropských státech s početnou romskou menšinou. Přesto jsou na tom romští obyvatelé ČR ve srovnání s ostatními stále mnohem hůř, a to ve vzdělávání, práci či bydlení. Ukázaly to průzkumy, které provedla Evropská agentura pro základní práva (FRA).
Nedostupnost bydlení v Praze a šílené ceny bytů se promítly do tématu architektonické soutěže Young Architect Awards (YAA). Její účastníci se letos zaměří na návrh řešení nájemního bydlení. To je alternativou vlastního. V západní Evropě je nájem běžnější než v Česku, u nás ho využívá asi pětina lidí.
Všimli si toho diváci seriálu Most!, varuje před tím Evropská komise, pomoci se marně snaží vláda. Pád jednoho z českých regionů se zrychluje. Další dějství se odehrálo v pondělí 4. března v krajské metropoli Ústí nad Labem, kde vyhlásili celé město za sociální ghetto.
Turečtí podnikatelé přišli s nápadem, jak do země nalákat nové movité obyvatele a zároveň arabským šejkům i ostatním zájemcům poskytnout netradiční bydlení. Ve velkém začali vyrábět miniatury zámků ve stylu Walta Disneyho. Zájem byl značný - krátce po zveřejnění nabídky byla rezervovaná polovina z více než 700 nabízených zámků. Pak ale přišla finanční krize - a o zámky přestal být zájem, upozorňuje deník The New York Times.
Magistrát města Ústí nad Labem se vrhl na boj proti obchodu s chudobou. Vyhlásil totiž po celém svém území bezdoplatkovou zónu na bydlení. V praxi to znamená, že noví žadatelé nedostanou sociální dávku doplatek na bydlení. Podobný postup se šíří po celých severních Čechách, kromě Ústí nad Labem už bezdoplatková zóna funguje v Mostě či Děčíně. Regulace má ale i svoje odpůrce, kteří upozorňují na to, že to neřeší situaci stávajících nájemníků.
Pořídit si v Praze bydlení je stále dražší a dražší záležitost. Nové volné byty se nabízejí za cenu průměrně okolo sedmi miliónů korun a zhruba sto tisíc stojí metr čtvereční. Průměrná prodejní cena se točí okolo šesti milionů. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové je řešením zákon o dostupném bydlení. Ten je ale v nedohlednu.
Průměrné nájemné bez poplatků v Praze na konci loňského roku meziročně vzrostlo o tři procenta na 340 korun za metr čtvereční. Za poslední dva roky stouplo téměř o pětinu. Nejvíce se za poslední rok zvýšilo v Praze 7 (o 11,4 procenta), naopak v Praze 2 o 2,3 procenta kleslo. Vyplývá to z údajů společnosti Trigema. Nejčastěji se pronajímají byty s dispozicemi 2+KK (asi 40 procent). Ceny nájmů se v různých částech Prahy liší, průměrný nájem v Praze přesahuje 24 tisíc korun.
Ceny starších bytů v Česku loni meziročně vzrostly v průměru o 32 procent na 52.997 korun za metr čtvereční. Starší rodinné domy zdražily o osm procent na 29.529 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla v obou případech Praha, nejlevnější Ústecký kraj. Vyplývá to z údajů nemovitostního serveru Bezrealitky.cz.
Architekt Miroslav Šik, syn autora komunistické ekonomické reformy Oty Šika, učil třicet let ve švýcarském Curychu na ETH, jedné z nejlepších škol architektury. Věnoval se architektuře bydlení. V rozhovoru popisuje, proč je krize bydlení, která nyní patří v Praze k nejhorším v Evropě, fenoménem všech velkých prosperujících metropolí a jak se jí dá čelit. Vysvětluje na vlastních zkušenostech, jak město ničí stěhování bank, firem a úřadů na periferii.
Pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě (PS) a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) chce do půl roku zahájit geologický průzkum stavby metra D, vytipovat pozemky pro stavbu nových bytových domů nebo přidat miliardu korun na platy zaměstnanců škol. Vedení města chce také zpracovat návrh koncepce bytové politiky, dokončit diagnostiku Libeňského a Hlávkova mostu, vyčlenit byty pro seniory a rodiny s dětmi nebo řešit budoucnost nemocnic Na Bulovce a Na Františku. Novinářům to v pondělí řekli zástupci koalice. Podle opoziční ODS je plán nekonkrétní.
Město s nejvyšší kvalitou života v Česku je Brno. Praha se propadla v žebříčku serveru Numbeo o tři desítky míst níže na sedmadevadesátou pozici oproti minulému roku. Druhé největší město ČR je na žebříčku o osm míst před pražskou metropolí. Brno tak kromě Prahy předběhlo i Chicago, Honolulu nebo Montreal.
Stát nabízí mladým rodinám půjčky na bydlení od loňského srpna, za tu dobu se o peníze na koupi či modernizaci bydlení přihlásilo 642 zájemců, respektive mladých rodin. Zájem o státní půjčky se ale koncentroval do prvních dnů po jejich zavedení. Mezi 15. a 25. srpnem se o peníze přihlásilo 368 rodin. V následujícím půlroce už zájem takový nebyl, do 10. ledna dorazilo dalších 274 žádostí.
Na vlastní bydlení v Praze dosáhne čím dál méně lidí. Jen v metropoli ceny meziročně rostou v průměru o 10 procent. Čím dál méně dostupné je i financování nemovitostí – kvůli říjnovým změnám ve financování dosáhnou na hypotéku pouze lidé, kteří mají část ceny naspořenou. U průměrného bytu v Praze ale jde až o milion.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Stát sice vynakládá na podporu bydlení miliardy korun ročně, bytová politika je ale roztříštěná mezi mnoho institucí, chybí jasné vymezení jejich kompetencí i vyhodnocení státní podpory. Na webu to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se zaměřil na kontrolu bydlení v České republice. Úřady podle něj také nesledují, jak se využívají dotované sociální byty a stále chybí zákon o sociálním bydlení. Na základě kontroly už ministerstva připravují změny, které mají situaci zlepšit.
Příspěvek na nájem z rozpočtu magistrátu jako řešení složité finanční situace vybraných Pražanů. S takovým návrhem přišel radní pro dopravu Adam Zábranský (Piráti), který v minulých dnech představil i záměry na vystěhování části nájemníků z městských bytů či výrazné zvýšení jejich nájmů. Proti plánu se však staví radniční opozice. „Dávat lidem peníze na tržní nájem, to už není ani socialismus a komunismus, to jsme se posunuli ještě někam dál,“ řekla deníku Echo24 Alexandra Udženija (ODS).
Trh hypoték v příštím roce klesne, dopad regulací hypoték, ke kterým sáhla ČNB, ale nebude dramatický. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. Celkový trh úvěru na bydlení za letošní rok navíc dle něj bude silnější než loňský. „Hypotéky sice za celý rok 2018 oproti loňským několik miliard ztratí, ale úvěry ze stavebního spoření rostou tak významně, že díky nim celkový trh úvěrů na bydlení bude několik miliard korun silnější než loňský."
Za bydlení ve zhruba tří tisícovkách městských bytů platí nájemníci nájmy hluboko pod tržní úrovní bez konkrétního důvodu. Praha bude usilovat o jejich zvýšení. Nebude se to týkat bytů pro potřebné profese nebo sociálně slabé. Řekl to ve středu radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti). Magistrát spravuje asi 8000 bytů, další mají ve správě městské části. Zábranský dodal, že magistrát nemá přesné informace o počtu bytů ve správě městských částí, což by se mělo změnit.
Spotřebitelský optimismus zřetelně poklesl. Přes sliby o dalším zvýšení platů se vyhlídky domácností zhoršily varováním, že ceny energií porostou nejvíc za posledních deset let. Lepší už to nebude, uvědomují si mnozí.
V Praze stále přibývá lidí, kteří mají problém dosáhnout na bydlení. S nedostatkem bytů k pronájmu se potýkají i mnozí učitelé či policisté. O nich přitom magistrát dlouhodobě mluví jako o skupinách, kterým je třeba s bydlením pomoci. Situaci chce řešit i nové vedení Prahy – pro poskytování bytů státním zaměstnancům plánuje získat místa i tím, že z bytů odejde část současných nájemníků. „Půjde především o soudce a státní zástupce,“ říká radní pro bydlení Adam Zábranský. Opozice je však k plánům koalice skeptická.
Desetina bytů v centru Prahy je pro běžné nájemníky nedostupná – pronajímatelé stále častěji upřednostňují pronajmout své byty krátkodobě prostřednictvím webových platforem. Například na Starém Městě je však číslo ještě vyšší – jen na Airbnb je zde nabízen každý pátý byt. Dlouhodobý trend vylidňování centra města potvrzuje i nová studie pražského Institutu plánování a rozvoje.
Prahu čekají po vládě Adriany Krnáčové velké investice. Plánují je Piráti, kteří se chtějí zaměřit zejména na dopravu. Budoucí primátor hlavního města Zdeněk Hřib však přiznává, že některé velké projekty se nepodaří stihnout do čtyř let, kdy se budou konat další komunální volby. Velkou výzvou tak zůstává stavba metra D, kterou měly všechny strany zvolené na magistrát v programu. „V rámci čtyř let je reálné zahájit stavbu,“ řekl pro deník Právo Zdeněk Hřib.
Jihoafrickou republikou zmítá vášnivá debata o přerozdělení pozemků. Město Ekurhuleni se v ní chce stát modelovým případem – úřady soukromým vlastníkům zabaví bez náhrady stovky hektarů půdy a na pozemcích postaví nízkonákladové byty. Stejně jako další jihoafrická města čelí totiž Ekurhuleni nedostatku ubytovacích jednotek a stavebních parcel, uvedla agentura AP.
Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní – v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Situace s rychlostí získání stavebního povolení je problematická dlouhodobě. Vloni Češi ve světovém srovnání obsadili 127. příčku, letos si dokonce ještě o téměř třicet míst pohoršili – na 156. místě ze 190 sledovaných nás tak předstihly i některé africké státy.
Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.
V této chvíli už se dá bez váhání napsat, že průměrně drahý byt je pro průměrně vydělávajícího občana České republiky nedostupný. Podle aktuální studie Property Index 2018 poradenské společnosti Deloitte, která pracuje s daty za rok 2017, jsou u nás domy a byty nejméně dostupné z celé Evropy. Na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba částka na úrovni 11,3 násobku průměrného ročního platu.
Říjnové zpřísnění hypotečních úvěrů se promítá do cen nájmů. Rostou a porostou hlavně ve velkých městech. V Praze navíc chybí téměř 10 tisíc bytů k dlouhodobému pronajímání, které jsou nyní využívány pro Airbnb. ČNB zpřísnila poskytování hypoték od 1. října. Od toho dne platí, že dluh žadatele nesmí překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a současně by zájemce o hypotéku měl na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu.
Češi vynakládají za bydlení rok od roku více. Přes 10 tisíc korun měsíčně ze svých účtů odešle téměř čtvrtina z nich, loni to přitom bylo pouhých 13 procent. Pro polovinu Čechů je nebo bylo těžké dosáhnout na hypotéku, vyplývá z nezávislého výzkumu Ekonomických staveb, který na vzorku 1 000 respondentů provedla výzkumná agentura IPSOS.
Pokud se obce pustí do výstavby bytů a pětinu z nich vyčlení jako sociální, stát podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na pořízení těchto sociální bytů poskytne stoprocentní dotaci. Babiš to řekl starostům na sněmu Svazu měst a obcí. Samospráva by podle premiéra měla mít větší kompetence. Vláda by neměla rozhodovat například o platech místních politiků.
Státní hypotéky se setkaly na začátku uvedení s chválou vládních politiků. Sám premiér Andrej Babiš mluvil o „extrémním zájmu“. Po týdnu však zažádaly mladé rodiny pouze o dvě třetiny z celého balíku 650 milionů korun. Zájem byl velký pouze první den, kdy zájemci postávali ve frontách i několik hodin před otevřením poboček Státního fondu rozvoje bydlení v Praze a Olomouci.
