Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
Islámští teroristé, kteří zaútočili před rokem v Bruselu, před atentátem pobývali v bytě na předměstí. Pro odběr energií se přihlásili na jméno belgického šampiona a stříbrného medailisty z olympijských her z Ria, plavce Peitera Timmerse. Zjistilo se to v minulých týdnech, kdy rodina obdržela poslední výzvu před exekucí za nezaplacené účty, informoval o víkendu list De Standaard.
Jeden rok po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž do střední a západní Evropy proudily statisíce migrantů a uprchlíků, varuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil před bezstarostností. Počet žadatelů o azyl je stále vysoký.
Anglický Manchester je už město plné samých mešit a tyčících se minaretů. Myslí si to alespoň novinářka ruské televize NTV, která natáčela reportáž o muslimech ve Velké Británii. V tendenční reportáži kladla také důraz na velký prostor, který Britové nechávají věřícím islámu na modlení. Uživatelé Twitteru a Facebooku na reportáž ihned zareagovali a z ruské novinářky si udělali legraci, píše server Moscow Times.
Paul Wilders (62) je o devět let starší než jeho bratr Geert Wilders, nizozemský poslanec a šéf Strany pro svobodu (PVV), která je před parlamentním volbami v Nizozemí už dlouhé měsíce na čele popularity polických stran a při hlasování by podle průzkumů získala v dolní komoře Generálních stavů v Haagu nejvíce křesel. V některých prognózách z uplynulých dvou týdnů ale začala ztrácet a umístila by se až na druhé příčce za Lidovou stranou pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho.
Zákaz zahalování obličeje na vybraných veřejných místech přináší návrh zákona, který v úterý přijala vláda největší německé spolkové země Bavorsko. Opatření směřuje hlavně proti nošení islámských burek (oděv zahalující celé tělo ženy) a nikábů (závoj zakrývající obličej s výjimkou očí). Informovala o tom agentura DPA.
Německý soud ve čtvrtek přiznal odškodné ženě, kterou nepřijali na místo učitelky v berlínské základní škole kvůli muslimskému šátku, který nosí. Kvůli diskriminaci bude zřizovatel vzdělávacího zařízení muset odmítnuté žadatelce o práci vyplatit dva měsíční platy, tedy 8680 eur (235 000 korun), informovala agentura DPA.
Jednou z kuriozit evropské reakce na zvolení Donalda Trumpa je, že konečně stanul v Bílém domě někdo, kdo naplňuje letitou evropskou karikaturu amerického prezidenta.
Rakouská vládní koalice se dohodla na zákazu závojů, které zahalují celý obličej, jako jsou například burky. Zákaz má platit na veřejných prostranstvích, mezi něž spadají i soudy nebo školy. Zákon obsáhne také obecný zákaz nošení šátků a dalších náboženských symbolů pro státní zaměstnance.
Někteří muslimští studenti střední školy v německém městě Gelsenkirchen protestovali minulý týden proti vzpomínkové akci, které se škola zúčastnila při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Akce se tito studenti nezúčastnili, naopak kritizovali Izrael a volali po svobodné Palestině. Přestože jsou židovské organizace přesvědčené, že by se tito studenti výuce o holocaustu neměli vyhýbat, ředitel školy považuje kritiku za přínosnou, neboť „poskytuje základ pro diskuzi“.
Po islamistickém teroru ve Francii to bublá v celé západní Evropě. Specifická je situace v Německu.
