Britské úřady ve středu obvinily tři ženy, včetně matky s dcerou, z přípravy teroristického útoku. Obviněné zatkla policie při protiteroristickém zátahu koncem dubna na různých místech v zemi. Oznámila to londýnská policie. U ve čtvrtek stanou udem 20letá Khawla Barghouthiová ze severozápadního Londýna, 21letá Rizlaine Boularová z centrálního části města a její matka, 43letá Mina Dichová, který bydlí na jihozápadě britské metropole.
Vítěz francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je podle německé kancléřky Angely Merkelové nositelem naděje pro miliony Francouzů i mnoho lidí v Německu a v Evropě. Merkelová nepochybuje o tom, že se jí s devětatřicetiletým politikem bude dobře spolupracovat.
Prezident Miloš Zeman v pondělí zaslal telegram Emmanuelu Macronovi a pogratuloval mu ke zvolení prezidentem Francie. Zároveň ho pozval na státní návštěvu České republiky. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman napsal Macronovi, že ho těší výborné vztahy Francie s Českem a rozvíjející se spolupráce v politice, ekonomice i kultuře. Macron se úřadu ujme týden po nedělním vítězství.
Francouzská policie v úterý zatkla v rámci protiteroristické operace pět lidí. Zabavila přitom také množství „těžkých zbraní“, upozornil na svém webu list Le Parisien. Podezřelé osoby policisté pozatýkali ve městech Villeneuve-d‘Ascq, Roanne a Rouen na severu a západě země. V Rouenu byly také nalezeny zbraně.
Devatenáctiletý britský mladík se ve čtvrtek u soudu v Londýně přiznal, že loni plánoval spáchat teroristický útok, jehož terčem měl být mimo jiné koncert Eltona Johna v londýnském Hyde Parku. Informoval o tom dnes britský tisk.
Švýcarští voliči pravděpodobně budou znovu hlasovat o tom, zda má země stanovit kvóty na přistěhovalce ze zemí Evropské unie. Vláda ve středu navrhla uspořádat referendum, v němž by voliči hlasovali buď pro, nebo proti takovému opatření. Švýcaři už v roce 2014 těsnou většinou 50,3 procenta podpořili omezení imigrace z EU.
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen, který je známý vstřícným postojem k migrantům, a o kterém nebylo od dob jeho zvolení slyšet, rozpoutal nyní bouři na sociálních sítích svým výrokem o solidaritě s muslimskými ženami. Prezident se nechal slyšet, že k zahalování možná časem vyzve v Rakousku všechny ženy. Píše o tom rakouský web deníku Der Standard.
Německo loni zaznamenalo 995 trestných činů proti azylovým ubytovnám, což je oproti roku 2015 jen mírný pokles. V zemi zároveň podle ministra vnitra Thomase de Maiziéra stoupl počet trestných činů, za kterými stojí cizinci.
Pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) povede do zářijových spolkových voleb nová dvojice lídrů. Pro místopředsedu strany Alexandera Gaulanda a čelnou kandidátku zemské organizace AfD v Bádensko-Württembersku Alici Weidelovou se v tajné volbě vyslovilo 67,7 procenta delegátů víkendového sjezdu AfD v Kolíně. Ti v bouřlivé atmosféře vnitřních rozporů a protestních nátlakových akcí levice v okolí místa konání sjezdu přijali také předvolební program AfD.
Do Německa možná během posledních dvou let s přílivem uprchlíků vstoupily i tisícovky někdejších bojovníků afghánského fundamentalistického hnutí Taliban. Informuje o tom v sobotu ve svém čerstvém vydání německý zpravodajský magazín Der Spiegel s odvoláním na německý imigrační úřad.
Zřejmě při teroristickém útoku na pařížské třídě Champs-Élysées ve čtvrtek večer byl zastřelen policista a další dva zraněni. Po přestřelce policie útočníka zastřelila. Podle neoficiálních policejních zpráv do Paříže údajně druhý útočník dorazil vlakem z Belgie. Původně média informovala o tom, že i další policista na následky zranění zemřel, to ale ministerstvo vnitra později popřelo. K útoku se přihlásil Islámský stát.
Takřka v celém Německu přibylo od roku 2015 násilné trestné činnosti, z jejíhož páchání jsou podezřelí hlavně přistěhovalci. S odvoláním na statistiky kriminality a odpovědi spolkových zemí to napsal server listu Die Zeit. Přitom média i některé úřady podobné údaje donedávna odmítaly. Podle Die Zeit se nejvíce deliktů dopouštějí mladí muži a relativně častěji Afričané než Asiaté.
Předseda bavorské organizace pravicové protiemigrantské strany Alternativa pro Německo (AfD) se dostal do hledáčku německého Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který plní funkce kontrarozvědky. Petr Bystroň, syn českých exulantů, podle BfV opakovaně vyjádřuje sympatie krajně pravicovému hnutí, informovala agentura DPA.
Walter Laqueur, vynikající americký politolog se středoevropskými kořeny (narodil se v roce 1921 ve slezské Vratislavi), vydal v roce 2006 knihu s provokujícím názvem Poslední dny Evropy... (česky vydalo v překladu Petrušky Šustrové NLN). Bez pověr a iluzí tam popisuje cestu, na niž západní Evropa nastoupila a o níž nikdo neví, kam starý kontinent dovede.
Ortodoxní židovka Sára Luisa Chalimová byla minulý týden v Paříži brutálně zavražděna. Do jejího bytu ve třetím patře se dostal oknem soused, jenž pocházel z Mali a vyznával muslimskou víru. Do Francie přišel před dvaceti lety jako malé dítě. Ženu pobodal, snažil se ji ubít k smrti a když viděl, že se ještě hýbe, vyhodil ji z okna, píše server The Jerusalem Post. Podle výpovědi jiného souseda údajně křičel „Alláhu akbar!“.
Muslimka a právnička Zana Ramadaniová (33), bývalá aktivistka hnutí Femen, napsala bestseller. Ve své knize vystupuje proti falešné toleranci, konzervativnímu islámu, machismu muslimských mužů a proti muslimským matkám, které selhávají při výchově. Její kniha e jmenuje Zahalená hrozba - moc muslimských žen a bludařství tolerance Němců («Die verschleierte Gefahr – die Macht der muslimischen Mütter und der Toleranzwahn der Deutschen).
Uzbek podezřelý ze spáchání pátečního atentátu ve Stockholmu podle švédské policie projevoval sympatii vůči extremistickým organizacím, včetně takzvaného Islámského státu. V neděli to na tiskové konferenci uvedl zástupce policie. Muž v roce 2014 žádal ve Švédsku o povolení k pobytu, kterou ale úřady zamítly. Proto měl být ze země deportován a kvůli tomu ho úřady hledaly.
Zhruba 267 500 syrských uprchlíků v Německu má v současnosti právo na to, aby požádali o spojení svých rodin. Podle bulvárního deníku Bild tento počet uvádí interní dokument německé vlády, který se zabývá následky migrační krize. Více než čtvrt milionu uprchlíků by tak mohlo do Německa z válkou sužované Sýrie či okolních zemí přivézt své rodinné příslušníky.
Turecké úřady brání v odjezdu ze země desítkám nizozemských občanů tureckého původu, kteří navštívili příbuzné v Turecku a kteří se netajili kritikou vůči tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi. Mnozí z nich jsou podezřelí z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije ve Spojených státech a kterého turecká vláda viní ze zosnování loňského pokusu o převrat.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker odmítl žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka. Informovala o tom dnes agentura APA, která má k dispozici Junckerovu odpověď na příslušný Kernův dopis z minulého týdne. Rakousko musí dostát svým závazkům, napsal Juncker v dopise adresovaném Kernovi.
Středeční teroristický útok u budovy britského parlamentu v Londýně má čtvrtou oběť. S odvoláním na metropolitní policii o tom dnes informoval britský tisk. Svým zraněním v nemocnici podlehl 75letý muž. Muž utrpěl zranění na Westminsterském mostě, kde útočník ve středu najel do lidí na chodníku svým vozem. Příbuzní zesnulého byli informováni a dostává se jim podpory od zvlášť vyškoleného policisty, uvedla policie.
Hesenské ministerstvo vnitra zakázalo muslimský radikální spolek v Kasselu, jehož vedoucí imám v kázáních podněcoval nenávist a vybízel k zabíjení jinověrců. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na sdělení ministerstva.
Turecko po dubnovém referendu o změnách ústavy přehodnotí své politické vztahy s Evropskou unií a to včetně migrační dohody uzavřené před rokem. V rozhovoru poskytnutém stanici CNN Türk to ve čtvrtek řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si podle něj ale navzdory neshodám udrží hospodářské vztahy s evropskou osmadvacítkou. Turecko má v poslední době napjaté vztahy s řadou členských zemí EU, naposledy se mezi ně zařadilo Bulharsko.
Německé dráhy spustily novou kampaň, ve které se chtějí zaměřit na soužití Němců s muslimy. Ve videu zveřejněném na facebookových stránkách, se tak objevuje německý student se zahalenou muslimkou. Mladík nejdřív na studentku podezíravě kouká, později ale veškeré předsudky ztratí, když dívka předvede znalosti z anatomie.
Pařížské letiště Orly zveřejnilo kompletní záběry, na kterých je vidět, jak útočník Ziyed Ben Belgacem skočí na členku vojenské hlídky. Útočník ji chytil zezadu pod krkem, zápasil s ní, aby získal její zbraň. Poté, co vojačku zadržoval a pokusil se neúspěšně střílet, byl hlídkou zastřelen. K incidentu, který trval několik málo minut, došlo v sobotu 18. března v ranních hodinách.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
V Nizozemí v úterý vrcholí kampaň před středečními parlamentními volbami. Mezi favority patří Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, vystupující proti Evropské unii i muslimům. Nizozemský premiér Mark Rutte proto v pondělí voliče vyzval, aby pomohli zastavit dominový efekt "nesprávného populismu" ve světě. Předvolební dění výrazně ovlivnila diplomatická roztržka mezi Haagem a Ankarou a tvrdé potyčky policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu.
Nizozemsko-turecké vztahy dospěly o víkendu k otevřené roztržce na nejvyšší úrovni, k vyhoštění členky turecké vlády, tvrdým potyčkám policie s tureckými demonstranty v Rotterdamu i k symbolickému stržení nizozemské vlajky z konzulátu v Istanbulu. Paříž vyzvala ke zmírnění napětí a Kodaň reagovala doporučením odložit březnovou návštěvu tureckého premiéra v Dánsku.
