Tag: film

Články k tagu

Vraždění je práce pro vrahy

Někdy je člověk rád, když se zmýlí. Například já. Před několika týdny jsem na síti viděl trailer osmidílné minisérie Ripley z produkce Netflixu a ptal se: Proč? Vypadal docela elegantně, ale stejně. Měl jsem z něj dojem dalšího projevu snahy vytěžit něco z kdysi známé značky, která už byla vytěžená do poslední mrtě, bezradnosti streamovacích společností a velkých studií, pro něž je čím dál obtížnější přijít s něčím původním a novým.

Godzilla jako popkulturní symbol

Mezi šťastlivci, kteří letos obdrželi sošku Oscara, v jejich případě za vizuální efekty, byli i Takaši Jamazaki, Kijoko Šibuja, Masaki Takahaši a Tacudži Nodžima. Své schopnosti uplatnili při přípravě ve filmu Godzilla Minus One. Tento snímek sice využívá moderní efekty, a jak oscarová ceremonie ukázala, dostalo se jim i prestižního ocenění, ovšem z hlediska svého vyznění se do jisté míry „vrací ke kořenům“. To není samozřejmost, jelikož Godzilla od svého zrození prošla četnými proměnami chování, přestože její fundamentální rysy se vlastně nikdy nezměnily.

Třicet let od smrti největšího českého herce Rudolfa Hrušínského

V sobotu 13. dubna uplynulo třicet let od úmrtí Rudolfa Hrušínského – tvůrce, jenž posledních deset let svého života psal do titulků za své jméno doplnění „nejst.“, aby se odlišil od syna a vnuka, kteří se oba jmenují stejně a jsou taktéž herci (tedy ten nejmladší část života byl). Ačkoliv někdy ten, o něhož nám jde, používal jen značku „st.“, protože nejstarší herec Rudolf Hrušínský byl jeho otec a původně se jmenoval Böhm, než si po druhé světové válce změnil německé jméno na české. Nám však jde o jeho syna, dodnes jednoho z nejpopulárnějších českých herců – třebaže bychom neměli opomíjet, že byl také divadelním režisérem.

Kusturica poděkoval Putinovi „za historickou spravedlnost“ a požádal o peníze na filmy

Srbský režisér a absolvent pražské FAMU Emir Kusturica se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kterého požádal o peníze na jeho filmovou trilogii podle ruských klasiků. Filmař během návštěvy Kremlu poděkoval ruskému vůdci za „osobní historickou spravedlnost“ a ruskou agresi na Ukrajině označil za „začátek nového světa“. První film se bude jmenovat Inženýr lehké jízdy podle Fjodora Michajloviče Dostojevského,“ řekl Kusturica podle zpravodajského portálu Mind.

Čistič z Tokia, jeho sen a zen

Většina umělců, respektive skoro všichni, za celý život nevytvoří ani jedno dílo, které by se dalo označit za „velké“, protože přesahuje dobu a místo vzniku, může se člověka dotknout i jinde a jindy, nějak trvale. Pokud se někomu jednou, dvakrát povede vytvořit cosi takového, je to velká věc a ve spravedlivějším světě by to jaksi mělo stačit, trvalá hodnota by měla přinést i trvalejší uznání.

Rok Sandry Hüllerové

Pokud jste si toho nevšimli, tak rok 2023 byl v evropské kinematografii rokem Sandry Hüllerové. Tato německá herečka hrála hlavní role ve filmech Anatomie pádu, který získal Zlatou palmu v Cannes, a Zóna zájmu, který získal druhou nejprestižnější cenu, Grand prix, i Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Svět měl možnost všimnout si Hüllerové v roce 2016 ve filmu Toni Erdmann, o němž jsme v Echu tehdy psali. Není to žádná konvenční kráska, ale nesmírně všestranná herečka, schopná dát každé roli osobitost – máte pocit, že máte před sebou člověka s jedinečným výrazem, tiky a myšlením, jakého jste nikdy jindy neviděli. Zkusmo bychom ji mohli přiblížit jako Ivu Janžurovou současného německého filmu.

Občanská válka v USA začíná. Váleční novináři jsou hrdinové, říká režisér

Dystopickou budoucnost Spojených států na pokraji občanské války ukazuje akční thriller Občanská válka od uznávaného režiséra Alexe Garlanda. Film sleduje skupinku válečných novinářů, kteří cestují napříč USA a snaží se dostat do Washingtonu dříve, než Bílý dům obsadí povstalečtí radikálové. Podle dosavadních recenzí a ohlasů se jedná o nadprůměrný dystopický thriller z neurčité blízké budoucnosti, který umně balancuje na hraně fikce a pomrkává na současnou politickou krizi v USA

Těžké časy jakuzy

K tomu nejlepšímu, co se mezi novinkami z nabídky streamovacích služeb dá najít, patří příklad, řekněme, západně-japonského crossoveru. Díla, která se odehrávají v Japonsku, jejich hlavní postava je ale Zápaďan, jsou v něm však velice výrazné japonské figury, představované charismatickými herci, dílo příběh sleduje také jejich očima, mezi autory a lidmi ze štábu je nemálo japonských tvůrců. V minulém čísle Týdeníku Echo kolega Ondřej Šmigol obsáhle informoval o minisérii Šógun podle známého historického románu Jamese Clavella.

Kdo víc mluví, vyhrává

Dnes k tématu, které se dá asi právem označit za naprostou prkotinu, domnívám se ale, že v něčem vystihuje, dejme tomu, myšlení specificky dnešní. Je to taková drobnost ze světa filmu. Možná jste postřehli, že v českém prostředí došlo k pověstnému „rozproudění debaty“ o postavení žen ve zdejším průmyslu, má docela široký záběr – od (myslím oprávněných) požadavků, aby filmařky měly možnost brát si na natáčení dítě a produkce tomu vyšla vstříc třeba zřízením dětského koutku, po věci s tématem související velmi volně.

Hledání Bonda pokračuje. Aaron Taylor Johnson nebude agentem 007. „Snad mám na víc“

Ve středu obletěla svět zpráva, že novým agentem Jeho Veličenstva 007 má být anglický herec Aaron Taylor Johnson. Podle deníku The Sun mělo být jeho obsazení do legendární role před podpisem a otázkou dnů. Nyní se však k zákulisním informacím vyjádřil sám třiatřicetiletý herec. Ten v rozhovoru pro Rolling Stone uvedl, že je zmínkami polichocen, ale nechce být součástí "popkulturní mašiny známé značky". S informací, že s ním studio do role nepočítá přišlo i britské BBC na základě vlastních zdrojů ve filmovém průmyslu.

Nová tvář Jamese Bonda. Aaron Taylor-Johnson dostal nabídku na roli agenta 007

Legendárního filmového špiona Jamese Bonda by měl ztvárnit britský herec Aaron Taylor-Johnson, jenž nahradí posledního agenta s tváří Daniela Craiga. "Oficiální nabídka je na stole a čeká se pouze na odpověď," uvedl anonymní zdroj pro deník The Sun. Produkční společnost EON Productions, která stojí za většinou filmů s agentem 007, doufá, že se 26. snímek začne natáčet již letos, píše deník The Independent.

O vládcích Japonska

V šestnáctém století bylo Japonsko beznadějně rozděleno na nespočet de facto nezávislých panství, kterým vládli daimjóvé, což doslova znamená „velké jméno“. Tito velmoži a hlavy klanů mezi sebou vedli neustálé války o moc, jejichž konečným cílem bylo uchvátit titul šóguna a tím se stát pánem nad celým Japonskem. Pro tuto éru japonské historie se vžil název sengoku džidai neboli období válčících států. O konečné fázi tohoto zápasu vypráví nový seriál Šógun, dostupný na Disney+.

Radost nad škvárem

Včelař (The Beekeeper) je vyprávění o osamoceném muži, jenž se po tragickém iniciačním zážitku vydává na cestu nekompromisní pomsty a nechává za sebou hromady mrtvých a ruiny zdevastovaných nemovitostí – přičemž lidi, stavby, vozidla likviduje vynalézavě a nápaditě pomocí čehokoli, co mu přijde pod ruku. Podstatné také je, že se nemstí pouze za útrapy někoho blízkého, nýbrž zároveň devastuje odporný zločinecký systém, který léta bobtnal, až neudržitelně začal zasahovat do života mnoha nevinných. Hrdina, trénovaný zabiják, byl přitom již na odpočinku a netoužil po ničem jiném než klidně dožít.

Veřejný život jako ustavičné zkoušení

Velkým důvodem toho, proč je mediální provoz a veřejný život tak vyčerpávající a nicotný, je, že v něm dominuje formát zkoušení. Všichni jsme stále u tabule. Ukázkový případ se odehrál na ceremoniálu Českých lvů. Pokud jste přenos nesledovali a skrumáž se k vám donesla jen nepřímo, prostřednictvím sociálních sítí, mohli jste si uvědomit příznačnou věc: udělali jste si o věci dostatečný obrázek, aniž by vám kterýkoli příspěvek událost výslovně popsal – jen z toho, kdo a jakým tónem se k věci stavěl.

Kdo je dnes Hedwig Hössová?

Oscara pro nejlepší neanglicky mluvený film v noci na pondělí získala Zóna zájmu britského režiséra Jonathana Glazera. Je to dílo, o němž se mezi, řekněme, na umělečtější kinematografii zaměřeným publikem dost mluví. Právem. Rozšířený způsob jeho interpretace také, myslím, dost vypovídá o smýšlení soudobého „náročnějšího“ diváka a společenské vrstvy, k níž většinou patří.

Jak dnes vypadá oscarový film?

V noci z neděle na pondělí se udělovaly ceny americké filmové akademie, Oscaři. Nejúspěšnějším filmem se stal Oppenheimer režiséra Christophera Nolana, získal sedm cen včetně té pro nejlepší film. Vyhlašování Oscarů bylo dlouho považováno za tu nejdůležitější událost světového zábavního průmyslu. Platí to i dnes? Má Oscar v roce 2024 stejnou váhu jako třeba v roce 1984? Redaktor Týdeníku Echo (a příležitostný scenárista a dramaturg) Ondřej Štindl o tom mluvil s Alešem Danielisem z filmové distribuční společnosti CinemArt a Petrem Cífkou, filmovým publicistou a majitelem serveru Moviezone.

Nolanův Oppenheimer má sedm Oscarů. Také za nejlepší film, režii i herce v hlavní roli

Životopisné drama Oppenheimer režiséra Christophera Nolana potvrdilo roli favorita na 96. ročníku předávání filmových cen americké Akademie filmového umění a věd, Oscarů. Na ceremonii v Los Angeles získalo celkem sedm sošek, včetně té pro nejlepší film minulého roku. Nolan si odnesl Oscara za nejlepší režii a 47letý irský herec Cillian Murphy, představitel "otce" jaderné bomby Roberta Oppenheimera, dostal Oscara pro nejlepšího herce. Sošku pro nejlepší herečku v hlavní roli má Emma Stoneová díky výkonu ve filmu Chudáčci.

Oči plné písku

Při pročítání kulturních rubrik tuzemských i zahraničních médií mohl člověk minulý týden snadno nabýt dojmu, že do kin vstoupil nejlepší sci-fi film všech dob. Jmenuje se Duna: Část druhá, natočil ho kanadský režisér Denis Villeneuve podle literární předlohy Franka Herberta. Podobně nadšené jako kritika je i publikum, na fanouškovských serverech má druhá část Duny velmi vysoké hodnocení. Možná skutečně na svět přišlo dílo, které bude jednou považováno za klasické. Taková hromadná extáze je vždycky podezřelá a zvlášť v časech silných názorů, jako jsou tyto.

„Když máte špatnou vodu, máte špatný život.“ Švejk je stále aktuálnější, říká Sláma

Vyprahlá krajina, mrtvá srna, uschlé slunečnice a znepřátelení farmáři. Nejnovější snímek Bohdana Slámy Sucho vstoupil do kin uprostřed selských bouří napříč Evropou. Snímek reflektuje aktuální problémy jako šetrné zacházení s krajinou, protesty ekologických aktivistů a tvrdé praktiky v tuzemském zemědělství. Film je ale především sociální sondou do hlubin české vesnice. Na pozadí souboje dvou sousedských klanů jde hlavně o letní love story dvou mladých lidí.

Českého lva za hlavní role mají Hádek za Volhu a Peková za Přišla v noci

Ocenění Český lev za nejlepší mužský výkon v hlavní roli získal letos Kryštof Hádek za ztvárnění role Standy Pekárka v pětidílném televizním seriálu Volha. Cenu za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si dnes večer z předávání v pražském Rudolfinu odnesla Simona Peková za ztvárnění Valerie v hororově laděné komedii Přišla v noci. Českého lva za nejlepší režii získali Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar za černou komedii Přišla v noci, která pojednává o svérázné šedesátnici Valerii.

„Režisérkou jsem se rozhodla stát v Paříži.“ Třeštíková převzala francouzský řád

Dokumentaristka a pedagožka Helena Třeštíková dnes převzala francouzský Řád umění a literatury. Vyznamenání jí předal nový francouzský velvyslanec Stéphane Crouzat, který je ve funkci od pondělí. Řád se uděluje osobnostem, které přispěly k šíření umění a literatury ve Francii i ve světě. Třeštíková uvedla, že její návštěva Paříže v roce 1969 a setkání s tamní kulturou ji motivovaly k tomu stát se režisérkou.

Za smrt kameramanky, kterou zastřelil herec Alec Baldwin, může zbrojířka

Porota v Novém Mexiku shledala ve středu Hannah Gutierrezovou-Reedovou, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení filmu Rust, vinou z neúmyslného zabití. Při natáčení westernu v roce 2021 přišla o život dvaačtyřicetiletá kameramanka Halyna Hutchinsová, když ji zabil výstřel ze zbraně, kterou měl v rukou herec Alec Baldwin. Bylo to první takové neštěstí při natáčení hollywoodského filmu za téměř 30 let, připomíná agentura Reuters.

Pohádka Jiřího Petrboka, jak si zachovat duševní zdraví, zpověď vyhaslé hvězdy

Jiří Petrbok pro pražský Vzlet připravil výstavu obrazů s názvem Pohádka. Jeho díla mají uhrančivou energii i jisté pnutí a divákovi nabídnou jiné světy, které mu ale budou velmi povědomé. Je to tím, že autor ve své tvorbě nepatrně posouvá realitu, překrývá známé situace i obrazy a skládá je do nových souvislostí. Jiří Petrbok – Pohádka, Galerie Vzlet, Praha, do 30. 9. 2024.

Souboj o vesmírné koření vrcholí. Sci-fi epos Duna kraluje českým i světovým kinům

Filmový vizionář Denis Villeneuve se po třech letech vrací s pokračováním vesmírného eposu Duna: Část druhá. Návrat na pouštní planetu Arrakis, kde se bojuje o vzácné a drahocenné koření i nebezpeční pouštní červi, je hodnocen velmi dobře jak filmovými recenzenty, tak samotnými diváky. To potvrzuje i víkendová návštěvnost českých kin, kterou ovládlo právě pokračování filmové adaptace z románové série spisovatele Franka Herberta. Pouze za první víkend utržilo v českých kinech 25,8 milionu korun, přičemž ho zhlédlo přes 121 tisíc diváků.

Hra s očekáváním diváků

Následující řádky jsou míněny jako dodatek k zamyšlení nad seriály režiséra, scenáristy a producenta Jana Prušinovského, jež tady vyšlo před rokem po odvysílání seriálu Dobré ráno, Brno!, kdy ještě nebylo veřejně známo, že dojde na pokračování série (viz Cesty hrdinů a vyprávění, č. 8/2023). Prušinovský jako jeden z mála zdejších tvůrců odmítá pořizovat druhé a další díly svých děl, což je postoj sympatický, protože pokračování obvykle původní dílo nerozvíjí, ale spíš ho rozmělňuje.

Love story dvou nemrtvých

Zlo není v české kinematografii nějak zvlášť často traktované téma. Jistě, natáčí se tu také o věcech špatných. nebo dokonce zlých, většinou je to ale zlo vyplývající z nějakých okolností, často historických nebo sociálních, bývá relativizované, takové česky malé. Málokdy se ale v tuzemském filmu objeví zlo jako jev nijak nevysvětlovaný a možná i nevysvětlitelný, navíc ve formě, která je jaksi čistá a strašná. Výjimku v tom ohledu tvoří nový film Manželé Stodolovi režiséra a scenáristy Petra Hátleho (spoluscenáristou byl Tomáš Hrubý).

Politici nepochopili, že drogy jsou téma, které lidi zajímá

Minulý týden česká vláda schválila zařazení hexahydrokanabinolu, známého pod zkratkou HHC, na seznam návykových látek od letošního 1. března do 1. ledna 2025. To znamená, že během této doby bude HHC látkou zakázanou a nadále nebude možné výrobky, které ji obsahují, volně prodávat. Ministerstvo zdravotnictví, respektive celá vládatímto krokem reaguje na nárůst hospitalizací dětí a mladistvých po požití cukrovinek obsahujících HHC. Je tento zákaz ku prospěchu věci? Anebo by se mělo postupovat jinak? V Salonu Echa diskutují Jindřich Vobořil, Janka Michailidu  Kateřina Marklová,.