Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se vyslovila pro umístění amerických raket dlouhého doletu v Německu. Učinila tak v nové reakci na kritiku z řad koaliční sociální demokracie, informoval server Politico. Ruský prezident Vladimir Putin podle Baerbockové „neustále rozšiřuje arzenál, kterým ohrožuje naši svobodu v Evropě“. Uvedla to v rozhovoru pro noviny mediální skupiny Funke.
Náhrobek na hrobu vůdce ruské žoldnéřské společnosti Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina v Petrohradu neznámí pachatelé polili bílou barvou a do rukou mu vložili sexuální hračku, uvedl server Meduza s odvoláním na video v sociálních sítích. Na záběrech je vidět, že Prigožinově soše do ruky kdosi vložil jakýsi předmět, přičemž média předpokládají, že jde o napodobeninu penisu, dodala Meduza s tím, že úřady incident nekomentovaly.
V prvních týdnech července spustil premiér Maďarska, které po druhé pololetí roku 2024 předsedá Evropské unii, práci na mírovém uspořádání pro Ukrajinu (a Rusko; a Evropu; a svět). Druhého července byl Viktor Orbán u Volodymyra Zelenského v Kyjevě, 5. července navštívil Vladimira Putina v Moskvě, 8. července Si Ťin-pchinga v Pekingu. Ofenziva byla završena o tři dny později na summitu NATO ve Washingtonu separátní schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Erdoğanem; odtud ještě zaletěl za Donaldem Trumpem na Floridu.
Deník Echo24 přináší kompletní překlad dopisu, který zaslal maďarský premiér Viktor Orbán, předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi po svých návštěvách v Kyjevě, Moskvě, Pekingu a Washingtonu. Orbán své návštěvy nazval mírovými misemi. Jak představitelé evropských zemí, tak nový Evropský parlament Orbánovu snahu odsoudili. Podle nich zneužil současného maďarského předsednictví k cestě, která je v rozporu s evropskými smlouvami.
Gubernátor Tverské oblasti Igor Rudenja při dnešním setkání s prezidentem Vladimírem Putinem upozornil, že jeho úřad zvýšil jednorázovou platbu vojákům za uzavření smlouvy s ruskou armádou už na jeden milion rublů (asi 260 000 korun). Informovala o tom státní agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin na setkání mluvil o nutnosti ocenit i rodiny těch, kteří bojují na Ukrajině.
Šéf armádní rozvědky Kyrylo Budanov o víkendu potvrdil, že ukrajinská armáda se v minulosti několikrát pokusila o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusové se bojí ztráty svého diktátora, jelikož je zárukou životní stability, uvedl Budanov. Na slova Kyrylo Budanova zareagoval v sobotu i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že Putin je dostatečně chráněn. „Bezpečnost hlavy státu Vladimira Putina je zajištěna na patřičné a odpovídající úrovni,“ řekl Peskov.
Americký prezident Joe Biden omylem představil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako „prezidenta Putina“. Posílil tím obavy o jeho duševní zdraví, které ohrožuje jeho prezidentskou kampaň. Biden se tohoto přeřeku – již dalšího v řadě – dopustil během slavnostního podpisu smlouvy se Zelenským v závěrečný den summitu NATO ve Washingtonu. Stalo se tak pouhou hodinu před Bidenovou ostře sledovanou tiskovou konferencí, která měla být zlomová pro jeho kampaň.
Maďarsko se ujalo předsednictví Evropské unie a Viktor Orbán ihned zahájil diplomatickou ofenzivu. Navštívil Kyjev, Moskvu a Peking. Zvláště jeho návštěva Moskvy vyvolala pozdvižení. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dal jasně najevo, že Orbán nemluví za Alianci. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell se zachoval podobně. Orbánovo jednání v Moskvě se týká pouze bilaterálních vztahů, nikoli pozice celé EU. Mluvčí Evropské komise Eric Mamer to označil za appeasement. Najdou se ale i obhájci Orbánovy návštěvy.
Indický premiér Naréndra Módí v pondělí večer přiletěl na první návštěvu Ruska od doby, kdy Moskva v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu. Ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy ruský prezident Vladimir Putin uspořádal pro Módího večeři, po které mají následovat jednání, informuje agentura Reuters. Módí na sociální síti X vyjádřil vděčnost za přijetí a uvedl, že se těší na další rozhovory, které se mají odehrát v úterý v Kremlu a které „jistě přispějí k dalšímu upevnění přátelských vazeb mezi Indií a Ruskem.“
Premiér Viktor Orbán se hned v prvním týdnu maďarského předsednictví Rady Evropské unie vydal na velké diplomatické turné. Na návštěvách v Kyjevě, Pekingu a Moskvě jednal o ukončení války na Ukrajině, přičemž kontroverzi vyvolalo zejména jeho páteční setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán v rozhovoru pro německý deník Bild poodhalil, o čem konkrétně v uplynulých dnech se státníky hovořil.
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu překvapuje západní svět. Pár dnů poté, co se vrátil z moskevské cesty za Vladimirem Putinem, navštívil Ázerbájdžán. Zúčastnil se zde neformálního summitu Organizace tureckých států (OTS), kde se mimo jiné také jednalo o legitimizaci tzv. Severního Kypru, píše francouzský deník Le Monde. Orbánova účast na summitu zemí, které chtějí legitimizovat Severokyperskou tureckou republiku, vyvolala kritiku z řad členských států EU, které Maďarsko nyní předsedá.
Ruská válečná blogerka Anastasia Kaševarová zveřejnila na sociálních sítích video s ruskými zraněnými vojáky, kteří jsou posíláni na bojiště, aniž by byli plně vyléčení. Záběry zachycují skupinu padesáti ruských vojáků, kteří byli vysláni do prvních linií, přestože jsou zranění, léčí se a mají berle, dlahy a jiné fixátory. Na videu se obrací na vojenskou prokuraturu, ministra obrany i prezidenta Vladimira Putina s tím, že jsou jejich poslední nadějí.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek nečekaně přiletěl do Moskvy, aby jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině a možnosti míru. Stalo se tak poté, co tento týden rovněž navštívil prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě. Cesta do Moskvy však vzbudila u evropských elit vlnu nesouhlasu a řadu odsuzujících výroků. O čem vlastně mluvil Orbán s Putinem, to maďarský premiér při cestě z Moskvy krátce řekl Rogerovi Köppelovi ze švýcarského týdeníku Weltwoche.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Informovala o tom agentura TASS. Šéf maďarské vlády Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako mírovou misi. Maďarsko od pondělí na půl roku přesedá Radě EU.
Premiér Maďarska Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina. Tento akt vůdce země, která od pondělí předsedá Radě EU, vyvolal rozsáhlou kritiku napříč Evropskou unií. Lídři členských zemí tvrdí, že Orbán pro tuto cestu nedostal žádný mandát. Na sociálních sítích se objevilo video premiérovy delegace v moskevských ulicích a on sám zveřejnil první fotografii s komentářem: "Posloužíme jako důležitý nástroj k prvnímu kroku k míru." Na to zareagoval polský premiér Donald Tusk.
Ruský prezident Vladimir Putin bere vážně návrhy amerického exprezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná. "Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je "klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. "Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S odvoláním na svůj zdroj z maďarské vlády o tom informoval maďarský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě Evropské unie, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na zprávu reagoval polský premiér Donald Tusk.
Bývalý moderátor americké zpravodajské televize Fox News Tucker Carlson v příspěvku na sociální síti X oznámil, že připravuje rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Carlson, který byl z Fox News vyhozen loni v létě, přitom letos v únoru vydal téměř dvouhodinový rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Bývalý americký prezident Donald Trump několikrát zdůrazňoval, že opustí NATO. Jak však vyplývá z rozhovorů s bývalými Trumpovými úředníky pro národní bezpečnost a experty na obranu, Trumpův výstup z NATO je ve skutečnosti nepravděpodobný. Výměnou za pokračující účast Spojených států by Trump mimo jiné očekával, že evropské země drasticky zvýší své výdaje na obranu. Zároveň by podnikl to, co jeden z obranných expertů Trumpova poradního kruhu pro národní bezpečnost Dan Caldwell popisuje jako „radikální přeorientování“ NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil dnešní jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kyjevě za možný základ pro příští dohodu s Maďarskem. Ochotu uzavřít dohodu vyjádřil také Orbán, který do Kyjeva přicestoval poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Premiér uvedl, že Maďarsko oceňuje Zelenského mírové iniciativy a že hostitele požádal, aby zvážil uzavření příměří.
Ukrajinská i ruská média si v všímají výroků hlavních kandidátů na příštího amerického prezidenta, které zazněly s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině během první předvolební debaty mezi někdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Trump označil podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro jednání o míru na Ukrajině za nepřijatelné, píší ruské agentury TASS či Interfax i ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, weby Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina.
Americká politika fascinuje celý svět. Zatímco sledování a komentování té vnitřní je jako dívat se na fotbal (je to zábavné, ale naše životy to přímo neovlivní), ohledně zahraniční politiky je to jiné. Spojené státy jsou stále nejmocnější země na světě a kroky amerických vlád rezonují po celé planetě. Platí to obzvlášť o Donaldu Trumpovi, který je považován za izolacionistu a sympatizanta Vladimira Putina. Kromě Trumpových průpovídek na volebních shromážděních ale nějaký konkrétní plán ohledně jeho zahraniční politiky dlouho chyběl.
Nedávné návrhy ruského prezidenta Vladimira Putina na dosažení míru na Ukrajině mohou zastavit boje téměř okamžitě, tvrdí poradce hlavy ruského státu Jurij Ušakov. Kyjev i jeho západní spojenci plán, který mimo jiné předpokládá předání rozsáhlých území Rusku, již dříve jednoznačně odmítli. Putin v polovině června řekl, že ukrajinské jednotky musí opustit Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, tedy regiony, které Rusko částečně okupuje.
Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli na krymské pláži čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.
Dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou podepsaná ve středu stanovuje, že obě země bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války. Podle agentur Reuters a AP to dnes uvedl Pchjongjang ve svém prvním vyjádření po jednání ruského prezidenta Vladimira Putina se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Na pakt se znepokojením reagoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či japonská vláda.
Ruský prezident Vladimir Putin přiletěl do Vietnamu, kde stráví čtvrtek. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Šéf Kremlu se v Hanoji setká s lídry komunistické země. Vietnam je pro Putina druhou zastávkou na cestě po Asii. V úterý dorazil do Pchjongjangu, kde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem strávil zhruba devět hodin a podepsal dohodu o strategické spolupráci. Na programu má Putin jednání se všemi čtyřmi vietnamskými nejvyššími představiteli.
Dohodu o komplexním strategickém partnerství ve středu na summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu podepsali ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Jednání mezi Putinem a Kimem trvalo asi dvě hodiny. Hodinu a půl spolu hovořili za účasti delegací, další půlhodinu pak hovořili mezi čtyřma očima, uvedla agentura Interfax.
Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má "mezinárodní přesah". Spekuluje se zejména o vojenské podpoře, kterou by Pchjongjang mohl poskytnout Moskvě válčící už více než dva roky proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje ve středu návštěvu Severní Koreje. Na sociálních sítích se objevily záběry prázdného Pchjongjangu, který je vyzdobený Putinovými portréty a ruskými vlajkami. Návštěva měla předehru. Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině.
Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil v pátek ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. "V zóně speciální vojenské operace je skoro 700 000 lidí," řekl Putin podle státní agentury TASS při dnešním setkání v Solněčnogorsku u Moskvy
