Šíření nákazy u malých dětí je zanedbatelné. Vyplývá to z dosud největší populační studie
Islandští výzkumníci provedli dosud největší populační studii, vzhledem k relativně malému počtu obyvatel země otestovali 6 % celkové populace na koronavirus.
Islandští výzkumníci provedli dosud největší populační studii, vzhledem k relativně malému počtu obyvatel země otestovali 6 % celkové populace na koronavirus.
Debata o zastavení běžného života jako prevenci šíření koronaviru se odehrává v mlze. Vláda totiž při svých oznámeních, jak dlouho zůstanou obchody, restaurace a školy zavřené, lidem nedává téměř žádná jasná data, podle kterých o tom rozhoduje a bude rozhodovat. Nevíme, co ji vede k úvahám o kaskádě zapínání ekonomiky a společnosti. Netušíme, co se musí stát, jak se musí vyvíjet počet testů, míra nakažlivosti (ukazatel odhadující, kolik dalších lidí se nakazilo od jednoho infikovaného), počet pozitivně testovaných. Nebo u jakého počtu lidí se ve velkém průzkumu, který chystá tým kolem Romana Prymuly, musí potvrdit, že už mají protilátky, že už se s nemocí potkali. Studie z okolních zemí se tady velmi rozcházejí. Ta v Rakousku, která pracovala s reprezentativním vzorkem tisíc pět set lidí, došla k závěru, že protilátky na koronavirus má méně než jedno procento. Německá, která vycházela z dat na pěti stech lidech v silně zasažené obci v Severním Porýní-Vestfálsku, zjistila protilátky u 15 procent.
Nezvyklá opatření budou doprovázet návrat dětí do škol. Rodiče školáků, které se budou vracet 25. května do tříd na prvním stupni základních škol, budou muset podepsat čestné prohlášení o tom, že jejich děti ani nikdo z blízkých osob nepatří do rizikové skupiny. Kdo patří do takové skupiny, se podle ministra školství Roberta Plagy rozlišuje nejen podle věku, ale také podle toho, zda daná osoba nemá např. autoimunitní onemocnění, cukrovku či vysoký tlak.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na řadě míst v Dánsku se ve středu po měsíci znovu otevřely jesle, školky a první stupeň základních škol, které byly uzavřeny 12. března kvůli obavám z šíření koronaviru. Informovala o tom agentura AFP, podle níž je dánské království první evropskou zemí, která zařízení pro nejmenší děti znovu uvádí do provozu.
Na jedné straně se vláda přikláněla k petici za uzavření škol do konce června, na druhé straně se ale školy postupně otevírat budou. Kabinet Andreje Babiše se rozhodl zmírnit restriktivní opatření a v postupných vlnách pouštět žáky zpět do škol, i když od náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se ozývaly nesouhlasné hlasy. Nejpravděpodobněji si oddechnou rodiče nejmenších studentů, protože se počítá s návratem dětí z prvního stupně základních škol v květnu. Maturanti jsou ale stále v nejistotě, protože se jejich zkouška bude odvíjet od další situace s koronavirovou nákazou.
Bývalí členové místních organizací ANO v brněnských Černovicích, Židenicích a Starém Lískovci se rozhodli, že pokud revizní a smírčí komise hnutí nezruší březnové usnesení o rozpuštění buněk, obrátí se na soud. Podle místopředsedy hnutí a kandidáta na jihomoravského hejtmana Petra Vokřála hnutí místní organizace rozpustilo kvůli tomu, že jejich členové byli údajně napojeni na osoby v úplatkářské kauze v čele s bývalým členem ANO Jiřím Švachulou. Ti to odmítají a považují rozpuštění za účelové, vyplývá z informací, které zveřejnil zpravodajský portál Seznam Zprávy.
Epidemiologové nedoporučují úplné obnovení povinné školní docházky do konce června. Prioritu by měli mít ti, kteří zakončují ročník nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu to dnes řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová. Stanovisko epidemiologů projedná vláda, která bude mít rozhodující slovo. Školy jsou kvůli šíření koronaviru zavřené od 11. března. Vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra školství Roberta Plagy (ANO) ČTK shání.
Otevření škol patří k zásadním rozhodnutím následujících týdnů, vláda by měla poskytnout okamžitou pomoc ohroženým rodinám s dětmi či zveřejnit scénáře a data, podle nichž hodlá postupovat, vyzývají vládu ekonomové a další odborníci z občanské iniciativy KoroNERV-20. Vláda se podle nich nemá rozhodovat na základě „nátlakových akcí a paniky“, ale na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace. Měla by se zaměřit i na vytvoření rozumných podmínek pro vzdělávání. „Roušky ve třídách jsou nesmysl,“ uvedla iniciativa v tiskové zprávě, v níž představila doporučení vládě.
Norská vláda dnes rozhodla, že po Velikonocích uvolní některá opatření přijatá kvůli pandemii nemoci covid-19, a koncem dubna tak například začne postupně otevírat školky a školy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle premiérky Erny Solbergové se podařilo šíření koronaviru dostat pod kontrolu, občané nicméně musí i nadále co nejpřísněji dodržovat hygienická pravidla a pracovat pokud možno z domova.
Metrové rozestupy mezi žáky či rozfázování začátku vyučovacích hodin jsou na českých školách neproveditelné.
Zatímco se stát zadlužuje a plnění státního rozpočtu klesá do hlubokých desítek miliard, tak se učitelé mohou na příští rok těšit na vyšší výplaty.
Koronavirová krize a s ní spojená karanténa a přerušená výuka ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými školami.
Maturitní zkoušky by mohly být podle návrhu ministerstva školství 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy.
Předseda Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula vzbudil rozruch nejen prohlášením, že hranice mohou zůstat zavřené až rok či dva. V televizi v neděli promluvil i o své představě pokračování školního roku, čímž si však vysloužil nesouhlasnou reakci ze strany ministra školství Roberta Plagy (ANO). Ministr se k tématu chce vyjádřit v pondělí dopoledne.
Vláda dnes vyhlásila kvůli výskytu koronaviru na 30 dnů nouzový stav na celém území České republiky. Začal platit od dnešních 14.00. Důvodem je ohrožení zdraví obyvatel. Nakažených koronavirem je k čtvrtečnímu času 20.30 již 113. Zástupci vlády mluvili v minulosti o stovce nakažených jako o hranici, od níž například v Německu hygienici už nebyli schopni dohledávat další možné infikované. Itálie hlásí už 15 113 nakažených koronavirem, přičemž 1016 zemřelo.
Mimořádná opatření včetně zavřených škol budou trvat minimálně měsíc.
S pedagogickým minimem by se absolventi jakékoli vysoké školy mohli stát učiteli.
Česko se potýká s nedostatkem řemeslníků, podle Hospodářské komory jich chybí až 300 tisíc.
Česká ekonomika zažívá v posledních letech nebývalou prosperitu, republika se také může pyšnit nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. Přesto se za posledních deset let ztrojnásobil počet vyloučených lokalit a neustále také roste počet žáků, kteří nedokončí ani základní školu. V některých krajích se jedná skoro o 16 % žáků.
V Česku chybí učitelé a to natolik, že školy zaměstnávají nekvalifikované učitele.
Francie aktuálně žije kauzou, v níž hlavní roli hraje teprve šestnáctiletá dívka jménem Mila.
Organizace The World University Ranking zveřejnila na svých webových stránkách žebříček univerzit pro rok 2020.
Na cestě od Prahy ji jen tak neminete. Že se blížíte k malé obci Psáry kousek za hranicemi hlavního města, vám dá totiž od loňského léta jasně najevo zářivě bílá novostavba, která se stala na kilometry nepřehlédnutelnou dominantou celého okolí.
Na české politické scéně se rodí spor o význam a hodnocení víceletých gymnázií. Zatímco ministerstvo školství už několik let avizuje, že s nimi není spokojeno, opozice jejich význam i existenci hájí.
Před třiceti lety pronesl čerstvě zvolený prezident Václav Havel slavný projev s poselstvím, že naše země nevzkvétá. Dnes však jakoby se projevy nejvyšších státních činitelů vrátily před rok 1989. Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství chválil úspěchy současné vlády, to samé chystá v novoročním projevu i její předseda Andrej Babiš (ANO). Evropské srovnání však tyto pozitivní představy krotí.
Studenti ve třetích ročnících jsou stále v nejistotě, zda je za dva roky nečeká povinná státní maturita z matematiky. Návrh na odklad od ministra školství Roberta Plagy se totiž zasekl ve sněmovně, kde ho blokuje část poslanců. Zákonodárci zejména z SPD a KSČM totiž nesouhlasí s dalším odkladem. Příznivci Plagova návrhu však argumentují tím, že studenti v maturitní zkoušce z matematiky selhávají ve velkém už dnes, i když si tento předmět zvolí dobrovolně.
Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb.
Napravit původní plané sliby od premiéra Andreje Babiše chce část sociálních demokratů. Vadí jim totiž, že hnutí ANO nedrží slovo a nedojde tak k původnímu navýšení platů učitelům a nepedagogickým pracovníkům. Pedagogové sice přidáno dostanou, ovšem nikoliv původních 15 procent, ale pouze 8. Babiš přitom při svém předvolebním tažení v roce 2017 uváděl, že učitelé jsou jeho prioritou a u této skupiny by platy měly prudce narůst.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se během čtvrtečních sněmovních interpelací nevybíravě pustil do poslankyně opozičních Starostů Věry Kovářové. V odpovědi na otázku ohledně státních dotací na výstavbu mateřských škol jí řekl, že „má dost jejích populistických keců“. Kovářová se proti tomu odradila, ze stejných „keců“ obvinila i předsedu vlády.