S pedagogickým minimem by se absolventi jakékoli vysoké školy mohli stát učiteli. Stačilo by 250 hodin učení se, jak učit. Vláda tak reaguje na nouzi ve školách, které už nyní nedostatek učitelů řeší zaměstnáváním neprofesionálů. Zákon na ně ale neklade žádné požadavky. Nově by si nepedagogové museli vzdělání doplnit do tří let.

„Jedná se doplňkové pedagogické studium, takzvané pedagogické minimum, v rozsahu nejméně 250 hodin v programu celoživotního vzdělávání vysokých škol,“ uvedla pro Echo24 Aneta Lednová z ministerstva školství.

Návrh, aby zákon počítal s prací nepedagogů ve školách, se nelíbí Školským odborům a Pedagogické komoře. Zlobí se, že znevažuje profesi učitele. Navíc se obávají, že ani nepřiláká další zájemce o učitelskou profesi. „Pochybuji, že novela přiláká do škol ‚odborníky z praxe‘, když si vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec jinde vydělá v průměru o třetinu více než středoškolský učitel,“ uvedl viceprezident Pedagogické komory Janek Wagner.

Novela zákona o pedagogických pracovnících předpokládá, že by i lidé bez pedagogického vzdělání mohli učit na středních školách a na druhém stupni základních škol. Vzdělání by si museli doplnit do tří let. První dva roky by na ně měli ve školách dohlížet zkušenější kolegové. Na takzvané adaptační období by pro ně ředitelé měli dostat peníze navíc.

Sněmovna vládní návrh podpořila v úvodním čtení. Poté ho začal projednávat školský výbor, hlasovat o svém stanovisku by měl 18. března.

Již dnes mohou ředitelé na přechodnou dobu zaměstnávat nekvalifikované učitele, zákon na ně neklade žádné požadavky. „Řada ředitelů je situací na trhu práce nucena zaměstnávat nekvalifikované učitele tzv. na výjimku, na dobu nezbytně nutnou a v nezbytně nutném rozsahu. V tomto režimu zákon nemá na tyto učitele vůbec žádné požadavky. Trvání jejich pracovního poměru ke škole je podmíněno tím, že škola neúspěšně aktivně hledá kvalifikovaného učitele,“ uvedla Lednová.