Česká republika se před letošními říjnovými sněmovními volbami seznamuje s novým jevem: systematickému zpochybňování férovosti voleb. Nedůvěra ve volební proces sílí nejen mezi lidmi, ale zejména mezi některými opozičními či mimoparlamentními politiky. Koaliční představitelé varují, že podobná rétorika může vážně poškodit důvěru ve volby a ohrozit samotné demokratické základy země. Více jsme psali zde.
Důchodcům by měla od ledna penze v průměru stoupnout až o zhruba 650 korun. Jde téměř dvojnásobek oproti valorizacím z letošního ledna. To tak bude znamenat, že se průměrný důchod vyhoupne vysoko nad 21 tisíc korun a v porovnání s rokem 2020 vyroste o polovinu. Průměrná penze tak pokračuje v porážení inflace posledních let, která za stejné období vyrostla zhruba o třetinu. Odhad vyplývá z propočtů Národní rozpočtové rady, na které upozornila Česká televize. Podle opozice by měl být růst důchodů větší.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) zablokoval svým dlouhým vystoupením projednání klíčových zákonů. Takových titulků byla média v tomto volebním období plná. Vládní koalice přitom uznává, že obstrukce jsou legitimním opozičním nástrojem, ANO a SPD je však podle ní dovedly do extrému. Chtějí proto upravit jednací řád sněmovny tak, aby bylo jednání předvídatelnější a konstruktivnější, k čemuž vyzývá i Ústavní soud. Ke změnám však už v tomto období nedojde.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla v sobotu na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. V sobotu se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Donald Trump je dítě štěstěny. Součástí jeho politického úspěchu je prostý fakt, že jeho protivníci mají tendenci pravidelně si nabíhat na vidle. Poslední ukázkou jsou protesty v Los Angeles proti deportaci nelegálních migrantů. Trump má v tomto právo i veřejnost na své straně. Vyhošťování nelegálních migrantů spadá zcela do pravomocí federální vlády. Podle serveru RealClearPolitics, který publikuje průměry průzkumů veřejného mínění, 51,5 procenta Američanů schvaluje Trumpovu imigrační politiku, proti je 47 procent. Celkově 59 procent schvaluje vyslání Národní gardy na potlačení protestů.
Vláda Petra Fialy (ODS) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře vládě. Proti vládě hlasovali poslanci ANO, SPD a Pirátů, celkem 94 poslanců, kabinet podpořili poslanci ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN, celkem 98 poslanců. Někteří poslanci Starostů odešli ze sálu. Pod velkým tlakem je nicméně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle expremiéra Andreje Babiše (ANO), ale třeba i Pirátů či exministra Miroslava Kalouska není možné, aby o daru nevěděl předem.
Poslanci budou dnes pokračovat v jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy, které vyvolalo opoziční ANO kvůli aféře s miliardovým darem v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Hlasování se očekává ve večerních hodinách. Při ukončení úvodního jednacího dne chtěly vystoupit tři desítky poslanců. Je v podstatě zřejmé, že kabinet také čtvrtému opozičnímu pokusu o své svržení odolá. Opozice v podobě ANO, SPD a tentokrát i Pirátů nemá pro schválení návrhu na vyslovení nedůvěry kabinetu dost hlasů.
Opozičním Pirátům zřejmě nezbude nic jiného než hlasovat pro vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS), řekla v úterý ve Sněmovně místopředsedkyně pirátské strany a dolní komory Olga Richterová. V souvislosti s aférou kolem bitcoinového daru ministerstvu spravedlnosti znovu volala po rezignaci ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Schůzi k vyslovení nedůvěry vládě vyvolalo opoziční hnutí ANO. Aby kabinet padl, muselo by pro jeho svržení aktivně hlasovat patrně ve středu nejméně 101 z celkového počtu 200 poslanců.
Opoziční zastupitelé Pavel Čižinský (Levice) a Adél Kučera (Zelení) v úterý na jednání zastupitelů Prahy 1 přinesli vlajku Palestiny a dostali se kvůli tomu do sporu s koaliční většinou. Zastupitelstvo následně odhlasovalo, že ji mají odstranit, což opoziční zastupitelé odmítli, a jednání bylo přerušeno. Radnice následně vypnula obrazový přenos jednání, který tak vysílá jen ve zvukové podobě. Starostka městské části Terezie Radoměřská (TOP 09) označila incident za politováníhodný.
Poslanecká sněmovna zasedá k mimořádné schůzi, na níž se bude jednat o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy (ODS). Iniciátorem jednání je hnutí ANO, které se spolu s SPD) snaží sesadit kabinet kvůli bitcoinové aféře kolem daru pro ministerstvo spravedlnosti. Opozice požaduje demisi nejen premiéra, ale i ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Zatímco vláda podle očekávání hlasování ustojí – opozici chybí potřebných 101 hlasů – jednání slibuje ostrá prohlášení na obou stranách barikády.
V aféře Jiřikovský–Blažek jsme o týden moudřejší, tedy především o poznání, že stát se své dohlížecí role při otevření bitcoinové peněženky Tomáše Jiřikovského zhostil s bohorovnou laxností. Patrně z ní odešlo v přepočtu několik miliard korun ještě předtím, než se dostavil znalec – což znalci nebránilo v tom, aby on a jeho prostřednictvím český stát Jiřikovskému vystavili potvrzení, že v peněžence byly bitcoiny jen za tři miliardy korun. Přehled nesrovnalostí si čtenář může připomenout v článku Jana Hrdličky na protější straně. Začátek aféry tedy rámuje odstoupení ministra Pavla Blažk
Bitcoinová aféra je v tom nejzajímavějším – proč stát selhal u otevírání bitpeněženky – pořád zhruba stejně neobjasněná, ale politicky už jí dochází vítr. Vidíme to při bližším pohledu jak na opozici, tak dovnitř vládního tábora. Opozice, tedy v první řadě hnutí ANO, možná dnes na schůzi sněmovny podá žádost o schůzi mimořádnou, na níž by se Pavel Blažek a jím přijatý dar pro ministerstvo spravedlnosti řešili, ale možná taky ne. Konzument nepřetržitého zpravodajství o bitcoin krizi bude omluven, pokud by předpokládal, že takový návrh přece už Andrej Babiš nebo Tomio Okamura dávno podali.
Poslanecký klub STAN je podle místopředsedy hnutí a europoslance Jana Farského připraven podpořit vládu i v případě hlasování o nedůvěře kvůli bitcoinové kauze. Rozhodující ale budou jednání v příštím týdnu, uvedl v pořadu Partie televize CNN Prima News s tím, že odchod z vlády by nyní nebyl správný ani odpovědný. Hnutí ANO už dříve avizovalo, že vyvolá hlasování o nedůvěře, jeho místopředseda Radek Vondráček dnes řekl, že by si vláda měla říct o důvěru sama.
Pavel Blažek podle premiéra Petra Fialy (oba ODS) zjevně udělal chybu jako ministr spravedlnosti, když na svou odpovědnost přijal dar bitcoinů, který je minimálně z etického hlediska problematický. Vyvodil však z toho na rozdíl od jiných politiků politickou odpovědnost, uvedl ve čtvrtek ve Sněmovně ministerský předseda. Zdůraznil, že žádné bezpečnostní složky nedodaly informace, které by před přijetím sporného daru bitcoinů nebo jejich dárcem varovaly.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na čtvrteční mimořádné schůzi Sněmovny ke kauze bitcoinů darovaných ministerstvu spravedlnosti odmítl, že by měl kvůli kauze rezignovat. Zdůraznil, že zákon neporušil. Uvedl, že za nakládání s bitcoiny, které ministerstvu spravedlnosti daroval muž odsouzený za obchod s drogami a další trestné činy, bylo plně v kompetenci ministerstva spravedlnosti.
Reakce opozice na úterní vystoupení premiéra Petra Fialy a vládních představitelů k tzv. bitcoinové kauze nenechaly na sebe dlouho čekat. Opoziční politici označují současnou situaci za „tragikomedii s hororovými prvky“, požadují odchod více ministrů, audit ministerstva financí a vysmívají se vládnímu narativu o „zneužití státu“.
Kauza darovaných bitcoinů budí otázky u opozice i koaličních stran, které od situace dávají ruce pryč. „My víme, že naši ministři o tom nevěděli,“ uvedla v pořadu Partie na CNN Prima News poslankyně Michaela Šebelová (STAN). Mezi ministry Starostů je například i ministr vnitra Vít Rakušan. Hnutí ANO potom nadále volá „jednoznačně“ po pádu vlády. „Pavel Blažek je velmi inteligentní člověk a nezdá se mi vůbec možné, že by na tohle mohl naskočit,“ uvedla v debatě poslankyně ANO Taťána Malá.
Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna. Štermer je dalším z rostoucího počtu politických vězňů, kteří přišli o život během nelítostného potlačování jakéhokoli odporu v přísně kontrolované zemi, napsala AP. Přesné datum a okolnosti vězňovy smrti nejsou známé.
Vláda si dovede představit, že by vydávala ročně na obranu kolem pěti procent HDP, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Navýšení ze současných dvou procent bude zřejmě hlavním tématem červnového summitu NATO. Šéf aliance Mark Rutte navrhuje vydávat 3,5 procenta na obranu a 1,5 procenta na položky s obranou související. Pro státní rozpočet by však takový nárůst znamenal obrovskou zátěž a je tak otázkou, kde na tyto výdaje vzít.
Vláda premiéra Petra Fialy načíná poslední fázi svého mandátu. Volby do sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října, s připočtením letních prázdnin a předvolební kampaně je tak prostor pro prosazování nových zákonů minimální. Část klíčových předpisů, na kterých si koalice v minulosti zakládala, se už nestihne projednat vůbec. Ministři i poslanci to otevřeně přiznávají, zatímco opozice se nezdráhá mluvit o čtyřech promarněných letech.
Řešení nekonečné kauzy Diag Human se zřejmě opět odsune do dalšího volebního období, zaznívá však i kritika, podle které mělo dávno dojít k jejímu vyrovnání. S každým dnem totiž nabíhají velmi tučné úroky, které budou nadále zvyšovat případný dopad do státního rozpočtu. Příliš optimistická vyjádření nezaznívají ani ze strany největších opozičních stran. „Už je zřejmé, že je stát v bezvýchodné situaci,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).
Dopis francouzského místopředsedy Evropské komise Stéphana Séjourného ohledně odložení podpisu smlouvy na dostavbu Dukovan zaslaný ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) nevypadá, že by byl zcela nezaujatý. Shodují se na tom představitelé koalice Spolu, kteří poukazují na to, že je to právě francouzská společnost EDF, která rozhodnutí tendru ostře kritizuje a napadla ho i u soudu. Opoziční hnutí ANO nicméně uvádí, že problém není ve francouzském eurokomisaři.
Sněmovní mediální výbor dnes doporučil Poslanecké sněmovně, aby neschválila zprávu Rady České televize o činnosti ČT za loňský rok. Pro negativní doporučení hlasovalo šest poslanců z 11 přítomných. Neschválení dokumentu navrhl zpravodaj výroční zprávy Ondřej Babka (ANO), který ve svém hodnocení mimo jiné zmínil nevyváženost zpravodajství.
Za pohrdání Parlamentem a totalitní manýry označili opoziční poslanci nepřítomnost členů vlády ve čtvrtek ráno při projednávání písemných poslaneckých interpelací. Hnutí ANO si stěžovalo, že někteří ministři ani nebyli omluveni, ostrou kritikou ale nešetřili ani dříve vládní Piráti. Ministři z vlády expremiéra Andreje Babiše (ANO) přitom také často na interpelace nechodili. Na přítomnosti aspoň jednoho člena vlády trval místopředseda klubu ANO Robert Králíček.
Sněmovna podpořila ve středu úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel, která je podle ministerstva vnitra částečnou implementací unijního migračního paktu a přináší zpřísnění pravidel proti migraci. Opozice novelu odmítá, vládní koalici neumožnila ji schválit ve zrychleném režimu. Hnutí ANO označuje novelu za časovanou bombu, pokud se dostane do vlády, migrační pakt odmítne.
Známý enfant terrible slovenské politické scény Igor Matovič se postaral o další rozruch. Někdejší premiér a dnes lídr opozičního hnutí Slovensko zveřejnil materiály, jež označil za scénáře ministerstva financí týkající se konsolidace veřejných financí. Z materiálů připravovaného balíčku, které Matovič takzvaně "propálil", vyplývá, že rezort Ficovy vlády zvažuje různé alternativy erárních škrtů pro příští rok, které by se mohly citelně dotknout jak důchodců, tak i mladých rodin na Slovensku.
Na jižní Moravě žije hojně čtený bloger, jehož práce je změřitelná v preferencích politických stran. Jmenuje se Daniel Sterzik, známější je pod svým blogerským pseudonymem Vidlák. Od letošního března je předsedou hnutí Stačilo!, levicové platformy, jejímž podvozkem je vedle zbytků národních socialistů a dalších především KSČM. Podřadné postavení, do něhož se vůči blogerovi ze Znojemska druhá nejstarší česká strana dostala, špatně snášel místopředseda KSČM Jiří Dolejš – a už ve straně není. S tím, jak se Stačilo! zabydluje nad pětiprocentní hranicí v průzkumech, stal se i Vidlák zájmovou osobou pro česká média.
Turecká opozice svolala v Istanbulu na dnešek další demonstraci proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters. Odhady počtu lidí, kteří dorazili na dorazili na protest, se však značně liší. Nejčastěji se uvádí, že přišly statisíce osob, předseda Republikánské lidové strany Özgür Özel uvedl, že jich dorazilo asi 2,2 milionu.
Mimořádné jednání sněmovny ke koncepci armády skončilo vyhroceným obviňováním vlády s opozicí o to, kdo udělal chybu. Poslanci ANO a dalšího opozičního hnutí SPD sněmovní jednání bojkotovali, když ho koalice nechala uzavřít pod záminkou diskuze o utajovaných informacích. Koaliční politici je za tento postup před novináři opět kritizovali. Předseda ANO Andrej Babiš označil situaci za absolutní šok. Prezident Petr Pavel uvedl, že se o změně režimu jednání dozvěděl hodinu předem.
Jednání sněmovny o armádě proběhlo v tajném režimu, což se nelíbí šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. "Proto se nedivte, že mluvím o nové totalitě," řekl naštvaný Babiš před jednáním. Schůze sněmovny, jíž se účastnil i prezident Petr Pavel, byla krátce před 15:00 přerušena a sál se musel připravit na neveřejné jednání. Poslanci museli odložit mobilní telefony a další elektroniku, aby nebylo možné průběh jednání zaznamenat.
