Podnikatelé poškozeni činností finanční správy by chtěli na státu vymoci dohromady až 29 miliard korun. Například společnost Tabák plus, která po zásahu státu skončila v likvidaci, požaduje 151 miliónů. Mediálně známá přerovská firma FAU žádá 92 miliard. Dohromady však poškozené firmy obdrží za chyby úředníků pravděpodobně pouze miliony korun z žádaných desítek miliard. Informuje o tom server irozhlas.
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané Finanční správou nebudou nahrazeny zajišťovacím dozorem. Alternativami „zajišťováků“, kvůli kterým se v minulosti na soud obrátilo více než sto firem, se zabývalo ministerstvo financí. Zvažovalo i navržení změny daňového řádu, aby mohl zajišťovací dozor vejít do praxe. Ten by měl firmě umožnit fungovat i přesto, že ji finanční správa podezírá z neplacení daní. To ale nyní ministerstvo smetlo ze stolu.
Díky Hospodářským novinám víme o prémiích za přísnost, které se vyplácely na finančních úřadech. Nebyly to velké sumy, o to hrůznější zpráva to je.
Společnost Huawei se ohradila proti oznámení Generálního finančního ředitelství (GFŘ), které vyloučilo čínskou společnost Huawei z veřejné zakázky na vybudování portálu Moje daně za více než půl miliardy korun. Čínská firma bude po ministerstvu financí požadovat zrušení celé veřejné zakázky a její úpravu. „Pokud k tomu nedojde, Huawei zváží všechny své další možnosti,“ hrozí společnost v prohlášení. Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), podle něj představují bezpečnostní riziko.
Generální finanční ředitelství vyloučilo čínskou společnost Huawei z veřejné zakázky na vybudování portálu Moje daně za více než půl miliardy korun. S odvoláním na materiály ve věstníku veřejných zakázek o tom píše středeční Mladá fronta Dnes (MfD). Postup finančního ředitelství podle deníku přebírají také další státní instituce. Před výrobky čínských firem Huawei a ZTE v prosinci varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), podle něj představují bezpečnostní riziko.
Dny Martina Janečka ve vedení Finanční správy jsou definitivně sečteny. Na jeho místo dnes nastupuje dosavadní zástupkyně generálního ředitele Tatjana Richterová. Ta se bude snažit napravit pošramocenou pověst finančního úřadu po čtyřletém vládnutí Janečka, kterého dosadil do čela správy tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Současná ministryně Alena Schillerová donutila Martina Janečka k odchodu po velké kritice za neoprávněné vydávání zajišťovacích příkazů a kontroly svatebních hostin.
Novou ředitelkou Finanční správy ČR bude Tatjana Richterová. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Richterová nahradí odcházejícího Martina Janečka k 28. prosinci, dosud byla jeho zástupkyní. Janeček na začátku listopadu požádal o odvolání, od ledna bude ředitelem Finančního úřadu pro Jihočeský kraj.
Kontroly svatebních hostin byly v pořádku, tvrdí odcházející šéf Finanční správy Martin Janeček. Opakovaně kritizovaný postup finanční správy nechal její odcházející šéf prověřit několik dní předtím, než oznámil svoji rezignaci ke konci letošního roku. Kromě kritizovaných praktik při odhalování možných daňových úniků u hostinských je však Janečkovo jméno spojeno i s dalšími kontroverzními kroky – stál u zavedení EET i u kontroverzních zajišťovacích příkazů.
Kontroverzní zajišťovací příkazy využívané finanční správou by mohl nahradit mírnější zajišťovací dozor. Alternativy zajišťovacího příkazu nyní analyzuje ministerstvo financí, výsledek by mělo mít do konce listopadu. Novinka by se mohla v budoucnu dostat do novely daňového řádu. Některým firmám, na které finanční správa uvalila zajišťovací příkazy nezákonně, musí stát vrátit více než 41 milionů korun, informoval nedávno irozhlas.
Německý finanční úřad v Chemnitzu před čtyřmi lety upozornil českou finanční správu, že se holding Agrofert možná dopouští daňových úniků. České Generální finanční ředitelství (GFŘ) ale odmítá sdělit, zda a jak s německým podnětem naložilo. Němci totiž tuzemský berňák upozornili na smlouvu uzavřenou mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo. Na základě smlouvy německý Agrofert zaplatil Čapímu hnízdu v roce 2012 téměř devět milionů za reklamu. Čapí hnízdo přitom mělo podnikat v pohostinství a stravování. V podnikaní obecně platí, že přes výdaje na reklamu se dají zvyšovat náklady ve firemním účetnictví, a tím snižovat daně z příjmu.
Horlivá kontrola účtů za svatební hostiny i kritizované využívání zajišťovacích příkazů. Čtyři roky Martina Janečka ve funkci šéfa Finanční správy provází nejedna kontroverze. Podle kritiků způsobil berňák při vydávání zajišťovacích příkazů mnohamilionové škody, některé výpočty hovoří až o miliardách. Peníze totiž mohou soudní cestou vymáhat firmy, proti kterým byly příkazy použity nezákonně. Premiér a bývalý ministr financí Andrej Babiš, za jehož působení v čele resortu vláda Janečka jmenovala, úředníka hájí.
Ostravský krajský soud odblokoval majetek spolumajiteli opavské firmy FAU Vojtěchu Csabimu. Státní zástupce se podle soudce při rozhodování mimo jiné řídil trestním řádem, který od roku 2015 neplatí. Uvedl to Český rozhlas – Radiožurnál. Csabi byl spolu s dalšími 15 lidmi obviněn z daňových úniků za 250 milionů.
Finanční úřady vybraly za tři čtvrtletí na dani z přidané hodnoty (DPH) 293 miliard korun, tedy meziročně o 7,4 procenta více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 133,4 miliardy korun, a výběr daně tak stoupl meziročně o 2,3 procenta. Vyplývá to z dat zveřejněných Finanční správou na internetu.
Kontroverzní praxi finanční správy v podobě zajišťovacích příkazů opět mírní Nejvyšší správní soud. Tentokrát zrušil sedmnáct zajišťovacích příkazů v případu výrobce obalové techniky společnosti Wassa, která se podle berňáku dopustila krácení daně. Firma se ale bránila, že zajišťovací příkaz jí omezil v tom, aby mohla dál vydělávat peníze mimo jiné i na doměrek daně. Ať už firma platila daně, jak měla, nebo ne, jde o další případ, kdy kontroverzní praktiku finanční správy musí korigovat soud.
Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček podle médií ještě letos skončí ve funkci. Server Blesk Zprávy ve čtvrtek uvedl, že skončit by měl začátkem listopadu. Podle informací serveru Lidovky.cz by Janečka měla ke konci roku nahradit jeho dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří z důvodu kontroly elektronické evidence tržeb zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.
Krok olomoucké finanční správy, která kvůli kontrole EET vyzvala k podání informací o svatební hostině novomanžele, stále vyvolává spory. Výzvy přišly skoro stovce novomanželů, a to i takovým, kteří měli hostinu doma. Především v těchto případech je ale zákonnost výzvy absolutně neobhajitelná, oponují daňoví experti, které oslovil deník Echo24. Berňák svůj postup brání, že je v souladu s právními předpisy. Šéf finanční správy Martin Janeček ale do Olomouce posílá kontrolu.
Můžou pracovníci finanční šmírovat u novomanželů a žádat po nich účtenky za nakoupený alkohol na svatbu? Podle úřadu ano. V tiskové zprávě totiž uvádí, že finanční správa pro Olomoucký kraj se zachovala správně a podle práva, když se ptala na detaily svatebních hostin až stovky novomanželů. Finanční správa tvrdí, že pracovníci vycházeli z podnětů občanů s podezřením, že mohlo dojít ke krácení příjmů. Sama ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem uznala, že postup úřadu v této věci nebyl nejšťastnější.
Finanční správa od začátku fungování EET do letošního září uložila podnikatelům pokuty za nedodržení EET ve výši 87 milionů korun. Jen letos rozdal berňák pokuty za celkem 32 milionů. K povinnosti elektronicky evidovat tržby navíc přibude i povinnost sdělovat státu, jaké zboží obchodník prodal.
Ministryně financí Alena Schillerová se chystá řešit osud Martina Janečka v čele finanční správy. Podle ní úřad nedostatečně komunikuje a není dostatečně transparentní. Schillerová to řekla v rozhovoru pro deník Blesk. Šéf finanční správy Martin Janeček je po řadě prohraných soudních sporů ohledně zajišťovacích příkazů pod vlnou kritiky. Zlikvidované společnosti, kterých se soud zastal, nyní mohou žádat po státu odškodnění.
Finanční správa nemá právo zlikvidovat zajišťovacími příkazy firmu, ani kdyby byla zapojena do podvodu. Vyplývá to z rozsudku, který vydal Nejvyšší správní soud ohledně společnosti Lija. Finanční správa na firmu zaklelka zajišťovacími příkazy ve výši 114 milionů korun. Společnost však do té doby neměla s placením daní žádné problémy a měla miliardové obraty.
Prolomení bankovního tajemství, které umožnila novela daňového řádu, může paradoxně zkomplikovat práci finanční správě. A to proto, že zhorší prokazování účasti na podvodech. Daňová novela, která v květnu prošla parlamentem, umožňuje správci daně získávat od bank a dalších povinných subjektů podrobné informace o jejich klientech. Unie daňových poplatníků ČR nyní upozorňuje, že novela nejen zlepšuje informační pozici finanční správy v boji proti daňovým podvodům, zároveň ale nabízí možnost obrany poctivých plátců daní při podezření z účasti na podvodu.
Podnikatel Martin Machura kvůli finanční správě přišel o fungující firmu, která byla na trhu dvaadvacet let. Kvůli kontrole berních úředníků a následnému podání zajišťovacích příkazů se tak společnost Lija dostala z miliardových obratů až na samé dno insolvence. Nejvyšší správní soud pak po třech letech zrušil zajišťovací příkazy a dal za pravdu jejímu majiteli. Sám poškozený podnikatel deníku Echo24 přiblížil, jak jednoduché je, když si Finanční správa klekne na prosperující společnost.
Nejvyšší správní soud (NSS) utnul snahu finanční správy obhájit svůj tvrdý postup ve vydávání zajišťovacích příkazů. Ve svém rozsudku dal nyní za pravdu menší zlínské firmě, na kterou byl před dvěma lety příkaz uvalen, že finanční úřad nejednal správně. Soud rovněž finanční správu upozornil na to, že daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů.
Když se stal Andrej Babiš v roce 2014 ministrem financí, přišel finanční správě z Německa podnět, že Babišův holding Agrofert se možná dopouští daňových úniků. Upozornila na to německá finanční správa. Té se nezdála smlouva uzavřená mezi německým Agrofertem a Farmou Čapí hnízdo, na základě které německý Agrofert zaplatil Čapímu hnízdu v roce 2012 téměř devět milionů za reklamu. Čapí hnízdo přitom mělo podnikat v pohostinství a stravování.
„Na kobereček“ musel kvůli postupu finanční správy její šéf Martin Janeček. Berňák žádal po novomanželech zaslat údaje o počtu hostů a ceně svatební hostiny, provozovatele restaurace totiž podezíral z krácení příjmů. Podle finanční správy není takový postup v rozporu se zákonem. Vyplývá to z analýzy, kterou Janeček předložil ministryni financí Aleně Schillerové (ANO). Opačný názor mají odborníci na daňovou problematiku.
Rychlejším podání exekuce se finanční správa rozhodla bojovat s chronickými neplatiči. Exekuci v některých případech může podat už v rámci několika dnů. Nová praxe se týká hlavně těch, kteří mají dlouhodobě problémy s placením daním, ať už na dani dluží opakovaně, nebo se u nich v minulosti objevil problém s vymáháním. S informací přišel server iHNed.cz.
O vydání kontroverzních zajišťovacích příkazů při výběru daní by měl rozhodovat správní soud místo finanční nebo celní správy. Navrhují to opoziční poslanci z TOP 09, STAN a ODS. To by zajistilo nestrannost při rozhodování o vydání příkazů a zaručilo zákonná práva poplatníků, argumentují. Vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM ale opoziční návrh zřejmě odmítne.
Finanční správa opět překvapila. Tentokrát výzvou novomanželům, aby doložili, kolik měli hostů a kolik stála hostina. Berňák má totiž pochybnosti, zda byla svatební hostina zdaněná a zaevidovaná dle požadavků EET. Provozovatele restaurace podezírá z krácení příjmů. Odborníci ale upozorňují, že takový postup vůči novomanželům je nezákonný.
Pojistka podnikatelů proti přešlapům finanční správy v podobě kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) může vymizet. Skupina poslanců totiž navrhuje možnost NSS odmítnou jakoukoli ze stížností pro nepřijatelnost. Reagují tím na to, že je soud kasačními stížnostmi přehlcen. Řada podnikatelů by tak mohla přijít o zastání před zvůlí finanční správy, protože by se jejich stížnost vůbec nemusela projednávat. V minulosti se takto domohly „zakleknuté“ firmy zrušení kontroverzních zajišťovacích příkazů nebo vyměření daní. O návrhu poslanců bude v úterý jednat vláda, ke změnám se zřejmě postaví neutrálně.
Do Senátu přichází velký kritik finanční správy a elektronické evidence tržeb Tomáš Goláň. Na středeční schůzi horní komory složil slib senátora. Stal se tak plnohodnotným členem horní komory za zlínský obvod a Senát je opět kompletní. Daňový poradce Goláň zvítězil v květnových doplňovacích volbách poté, co složil mandát František Čuba (SPO). Tématem, kterému se Goláň hodlá v Senátu věnovat, jsou daně.
