Odbory tlačí uprostřed inflační krize na zvyšování platů ve veřejné sféře i výrazné zvýšení minimální mzdy. Zatímco podle odborářů jde o nutnost kvůli zdražování životních nákladů, vláda varuje před tím, že by více peněz v oběhu mohlo situaci ještě zhoršit a přitopit pod inflačním kotlem. Podnikatelé se zase obávají další rány po dvou letech pandemie. K dalšímu jednání s vládou zasednou v úterý.
Neroztáčet inflační spirálu, udržet hospodářství a nepostupovat bezhlavě. To jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) kroky, se kterými jeho vláda vstupuje do vyjednávání s odbory. Ty pod vedením předáka Josefa Středuly totiž velmi tlačí na to, aby se zvyšovaly platy státních zaměstnanců. A to minimálně o inflaci. Jinak hrozí podle zástupců zaměstnanců demonstrace a protesty. Ekonomové přitom upozorňují, že přidávání by bylo současné chvíli nebezpečné, protože by zdražování nemuselo vůbec skončit.
Vrchol inflace vidí šéf odborářského svazu Josef Středula i guvernér České národní banky Jiří Rusnok okolo 15 procent s tím, že by mohl nastat v létě. Oba se na tom shodli v nedělních Otázkách Václava Moravce. Poslední meziroční míra inflace dosáhla v Česku 14.2 procenta. Rusnok, který odchází z postu guvernára, rovněž naznačil, že ČNB pravděpodobně ještě v červnu zvýší znovu úrokovou sazbu. "Mé přání je, aby byla inflace co nejnižší. Je evidentní, že inflace je způsobená i vnitřní situací,"řekl Středula
Do souboje o Pražský hrad se přihlásil odborový předák Josef Středula. Krátce poté, co na odborářském sjezdu potřetí obhájil svůj mandát a vyzval ho k tomu prezident Miloš Zeman. Středula je zatím první adept na prezidentskou funkci, který chce kandidovat nikoli s podporou poslanců a senátorů, nýbrž se získanými padesáti tisíci podpisů. Jejich sběr už pro něj jeho podporovatelé zahájili. Za své hlavní téma v prezidentské kampani považuje obranu před pádem životní úrovně. Ten je v této chvíli nejhlubší v historii České republiky.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (54) oznámil na svém Twitteru kandidaturu na prezidenta. "Lidé začali spontánně sbírat podpisy na podporu mé kandidatury v nadcházející #prezidentskavolba.Velmi si toho vážím. Budu se ucházet o podporu občanů ČR, abych mohl kandidovat na prezidenta ČR jako občanský kandidát. Děkuji své rodině, že mě podpořila," oznámil Středula na Twitteru.
Generální stávka nebo dokonce blokáda hlavního města. Tyto scénáře nevyloučil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po svém opětovném zvolení. Narážel tím na požadavky k navýšení minimální mzdy a zmrazených platů státních zaměstnanců. Odbory chtějí k minimální mzdě přihodit další dvě tisícovky kvůli vysoké inflaci, která se drží na dvouciferných hodnotách. Premiér Petr Fiala už připustil jednání o výši minimální mzdy.
Prezidentská volba je v hektické době války, energetické krize a prudkého zdražování pod radarem pozornosti. A ještě dlouho nejspíš bude. V sobotu se ale objevil záblesk, kterého stojí za to si všimnout. Prezident Miloš Zeman, který na akce mimo Hrad a Lány fakticky nechodí, vyrazil na odborářský sněm. A tam velmi výrazně podpořil prezidentskou kandidaturu odborářského předsedy Josefa Středuly. Tak výrazně, že teatrálně apeloval na odboráře, aby svého lídra ke kandidatuře přesvědčili.
Prezident Miloš Zeman poprosil delegáty sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), aby přemluvili svého šéfa Josefa Středulu ke kandidatuře na hlavu státu. Byl by podle něj jedním z nejsilnějších kandidátů. Média už dříve o Středulovi jako o možném uchazeči hovořila, odborový předák kandidaturu oficiálně neoznámil. O své účasti v prezidentské volbě ale uvažuje. Uvedl, že by případně kandidoval na prezidenta po získání podpisů občanů.
Vláda Andreje Babiše hodlá zavést bavorský model restrikcí proti koronaviru, ovšem v české a úsporné variantě. Vyplývá to z rozhodnutí končícího kabinetu, aby se zavedlo krizové ošetřovné ve výši 80 procent základu výdělku a příspěvek k náhradě mzdy či platu pro lidi v karanténtě. Bavorský model ale počítá s daleko vyššími čísly, která mají svůj důvod. Tedy aby skutečně kompenzovala lidem vypadnutí z běžného života. Návrh kritizuje šéf odborů Josef Středula.
Josef Středula se na Twitteru dostal do sporu s německým velvyslancem Andreasem Kunnem. Při boji za práva zaměstnanců německé firmy Ruko, která v Kyjově na Hodonínsku ukončuje činnost, se ohradil vůči podmínkám odstupného, které německá firma českým zaměstnancům nabízí. Na situaci, kterou označil za „banánovou“, upozornil velvyslance. Ten to značil za nacionalismus. To Středula odmítá. Na Twitteru podpořil odbory ve sporu o odstupné. Firma Ruko se stahuje z Česka.
Část provozů automobilky Škoda Auto se kvůli nedostatku čipů a dalších dílů příští týden zcela zastaví, uvedly dnes odbory ve svém týdeníku Škodovácký odborář. Výroba se má zastavit například v celém závodě v Kvasinách na Rychnovsku. V Mladé Boleslavi se má podle odborů zastavit svařovna MBII, montáž MBII a lakovna MB A. Montáž MBI a svařovna MBI budou vyrábět pouze v omezeném režimu, a to model Enyaq.
Každoroční jednání o výši minimální mzdy skončilo jako vždy nedohodou a hádkou. Odbory spolu se sociální demokracií totiž chtějí skokový nárůst, proti však stojí zástupci zaměstnavatelů. Firmy místo každoročního jednání o navyšování chtějí, aby růst minimální mzdy přestal být politickým nástrojem a aby se jeho výše vázala na medián mezd. Jednání tripartity se ale také stočilo k evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Pokud by se jí stát řídil, minimální mzda by vyskočila až k 19 tisícům korun.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto ruší kvůli nedostatku dílů další směny. Dodávky komponentů aut se podle odborů ještě zhoršily, podle nich jde o nejtěžší chvíle od spojení Škody s koncernem Volkswagen. Uvedl to dnes týdeník Škodovácký odborář. Od začátku roku již musela Škoda kvůli nedostatku čipů zrušit řadu směn, především těch přesčasových. Škoda, stejně jako další světové automobilky, má především nedostatek čipů, které jsou potřeba do palubní elektroniky.
Státu se stále nedaří snížit vysoký počet nakažených koronavirem a odlehčit přeplněným nemocnicím. Objevují se tak hlasy, které hovoří o omezení průmyslu během Velikonoc, které budou na začátku dubna. S tématem přicházejí zejména odboráři, podle kterých by dočasným uzavřením nešlo o velký výdaj. S tím nesouhlasí prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák, který pro Echo24 uvedl, že mnoho provozů se vypíná týdny a ztráta by byla za den více než 4 miliardy korun.
Vláda na pondělním jednání přijala další dílčí zákazy, které mají dopad na fungující podniky. Konkrétně jde o zákaz stravování ve firemních jídelnách, který představila ministryně financí Alena Schillerová po schůzi vládního kabinetu. To ale rozčílilo předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu, podle kterého byly jídelny zajištěné proti přenosu viru. Opatření tak podle něho nedává žádný smysl.
Odbory v čele s Josefem Středulou žádají vládu o tvrdý velikonoční lockdown. Aktuální situace je podle něj neuvěřitelná. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů to oznámil v pondělí po jednání tripartity. „Odbory požadují po vládě velikonoční lockdown! Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru! Mysleme dopředu! Plánujme!
Vedení ČSSD bude vyjednávat o levicové volební alianci s odboráři, nezávislými odborníky, regionálními uskupeními, případně dalšími subjekty, které mají k této straně programově blízko. Vedení k tomu dostalo mandát na předsednictvu strany, které se v sobotu uskutečnilo on-line. Na twitteru to uvedla místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Zatímco se restaurace a hotely snaží zachránit v době koronavirové krize, z druhé strany slyší odboráře Bohumíra Dufka, jak by měla vypadat jejich práce v budoucnosti. Předák Asociace samostatných odborů totiž navrhuje, aby se hoteliéři, restauratéři či pracovníci z cestovního ruchu rekvalifikovali na dělnické profese, protože je po nich aktuálně poptávka. Jeho návrhy ale cupují ekonomové, podle kterých v době technologických pokroků a automatizace výroby není práce ve skladu tím správným směrem.
Podnikatelské odbory požadují po ministrovi obrany Lubomíru Metnarovi (ANO) zveřejnění dat o šíření nákazy v maloobchodech. V pořadu Události, komentáře ČT totiž tvrdil, že supermarkety a hypermarkety představují menší riziko nákazy covidem-19 než malé podniky. Taková data ale nebyla dosud zveřejněna. Ministr dle svých slov čerpal mimo jiné z informací Rady vlády pro zdravotní rizika, jeden z jejích členů Jiří Běhounek (ČSSD) ale redakci Echo24.cz potvrdil, že žádná taková data o maloobchodech nikdy neviděl.
Více než dva tisíce zaměstnanců by se o výpovědi měly dozvědět v průběhu prosince s tím, že budou propuštěni na konci února. Propuštěno by mělo být 2371 zaměstnanců napříč všemi kraji České republiky. Nejvíce by se mělo propouštět v Praze. Bude se jednat nejen o zaměstnance poštovních přepážek a listonoše, ale také o řidiče a další pracovníky poštovní přepravy.
„Restaurací je moc, špatné ať klidně zkrachují. Oběd za 160 korun je nehorázná zlodějina. Číšník by se měl překvalifikovat na svářeče.“ Nejen tato slova předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka rozlítila hospodské i řadu dalších podnikatelů po celé České republice. Ti jako formu kritiky tisknou velkoformátové bannery i plakáty, které přejí „úspěšný krach do nového roku“ či hlásí, že u nich není Dufek vítán. Od jeho výroků se distancoval i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Několik tisícovek škol se podle odborů chystá zapojit do dnešní stávky. Chtějí tak vytvořit tlak na ministra školství Roberta Plagu, který učitele podle jejich slov podvedl. Šéf školského resortu totiž navrhl, aby příští rok šlo na platy pedagogů pouze osm procent místo dříve slíbených deseti. Plaga navíc učitele popudil svým úterním vyjádřením, podle kterého je paradoxem, že odboráři nevědí přesný počet protestujících škol.
Novodobí Češi nepovstali na bitevním poli, neuhnětla je nějaká krvavá revoluce, ale vychovali je před dvěma staletími dobráci kantoři a starostliví kněží.
Dlouho doutnající spor o navýšení platů učitelů a nepedagogických pracovníků nemusí skončit pouze středeční stávkou. Další protest a zavření škol záleží zejména na vládních poslancích, kteří ještě mohou změnit podobu státního rozpočtu na příští rok. Premiér Andrej Babiš stávku kritizuje a tvrdí, že protest chce pouze malá skupina učitelů. To však odmítají odboráři, podle kterých jsou pod náporem telefonických hovorů, kdy učitelé žádají bližší informace k plánované stávce.
Ve středu 6. listopadu bude celodenní stávka učitelů kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o růstu platů. Školy by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít omezený provoz. Vzhledem k podpoře stávky z regionů o tom rozhodlo vedení školských odborů. Uvedla to místopředsedkyně odborů Markéta Seidlová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl novinářům, že nevidí ke stávce důvod.
Škoda Auto má ze všech značek koncernu Volkswagen největší potenciál růstu, koncern jí proto chce poskytnout větší výrobní kapacity. Agentuře Reuters to řekl šéf Volkswagenu Herbert Diess. Reagoval tak na spekulace o budoucím směřování značky. Ke spekulacím se už dříve vyjádřily odbory ve Škodě Auto, které proti směřování značky připravují celozávodní petici. Diess ale spekulace vyvrací.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
