V ruské Kazani začal v úterý největší summit zemí organizace BRICS od začátku války na Ukrajině. Třídenní setkání se mimo jiné zabývá rozšiřováním skupiny o další členy. Už začátkem letošního roku se k ní připojily další čtyři země včetně Íránu a Spojených arabských emirátů.
Čínský prezident Si Ťin-pching si po jednání s ruským vůdcem Vladimirem Putinem na okraj summitu mezivládní organizace BRICS v ruské Kazani pochvaloval pevnost vzájemných vztahů obou zemí v časech „mezinárodního chaosu“, píše agentura AFP. Putin se Siem podle vyjádření Moskvy jednal mimo jiné o válce na Ukrajině a dalších plánech na spolupráci, píše agentura Reuters.
Čínský prezident Si Ťin-pching na dnešním setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem vyzval světové velmoci, aby pomohly Rusku a Ukrajině obnovit přímý dialog a jednání. Informovala o tom čínská státní televize CCTV. Orbán přijel do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Už minulý týden zavítal do Kyjeva a pak do Moskvy, aby jednal o možnostech mírového řešení situace na Ukrajině. Z Pekingu maďarský prezident míří do Washingtonu, informovala agentura Reuters.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek jednal se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Hlavním předmětem jednání byla společná taktická cvičení s jadernými zbraněmi, bezpečnost a také potenciální obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou, které je dle Putinových slov třeba. Mírová jednání ale podle ruského prezidenta musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k obnovení hospodářských vazeb s Čínou, a to právě v době, kdy se očekává státní návštěva vůdce této země Si Ťin-pchinga ve Francii. Ten přistál v Paříži v neděli kolem 16.00. Informovala o tom agentura Bloomberg. Prezident Si navštíví také Srbsko a Maďarsko, všechny tři země si v různé míře kladou otázky ohledně role Spojených států v evropské politice.
Čínské firmy se potýkají s problémy a občané mají potíže s hledáním práce, přiznal čínský prezident Si Ťin-pching během svého nedělního novoročního projevu. Je to poprvé, co Si ve svých každoročních novoročních poselstvích, které pronáší od roku 2013, zmínil ekonomické problémy jeho země. Druhá největší ekonomika na světě se potýká se strukturálním zpomalením poznamenaným slabou poptávkou, rostoucí nezaměstnaností a narušenou podnikatelskou důvěrou.
Znovusjednocení Číny je historickou nutností, prohlásil dnes v novoročním projevu čínský prezident Si Ťin-pching s odkazem na Tchaj-wan. Pochválil také ekonomické úspěchy své země v letošním roce a zdůraznil potřebu udržet její dlouhodobou prosperitu a stabilitu. Agentura Reuters připomněla, že slova ohledně sjednocení pronesl čínský prezident jen dva týdny před prezidentskými a parlamentními volbami na Tchaj-wanu.
Americký prezident Joe Biden podle videa, které se šíří na sociálních sítích, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po jejich jednání v Kalifornii nejprve vyprovodil k autu, které ho velmi zaujalo, jak je krásné a nahlédl dovnitř. Si mu zdůraznil, že je vyrobené v Číně. Poté se s odměřeným čínským prezidentem až dojemně rozloučil, aby ho následně, jak psalo i Echo24, nazval "diktátorem". Video s rozloučením se stalo populárním zejména na čínské sociální síti Weibo a shlédly ho stovky milionů lidí.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve Spojených státech v noci na pátek poprvé po roce osobně jednal s japonským premiérem Fumiem Kišidou. Jejich setkání se uskutečnilo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). USA a Filipíny na jeho okraji podepsaly dohodu o jaderné energetice, kterou Reuters označuje za přelomovou. Pobavené komentáře vyvolaly záběry na tvář amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v momentě, kdy prezident Joe Biden označil čínského prezidenta za diktátora
Americký prezident Joe Biden krátce po společném jednání v Kalifornii nazval čínskou hlavu státu Si Ťin-pchinga diktátorem. Informovala o tom dnes agentura Reuters a stanice CNN. Peking to označil za extrémně chybné tvrzení a nezodpovědnou politickou manipulaci. Biden po čtyřhodinovém jednání se Siem nedaleko San Franciska uspořádal samostatnou tiskovou konferenci, v jejímž závěru byl dotázán, zda stále zastává názor, že současný čínský prezident je diktátor.
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zahájili svou schůzku v historickém sídle Filoli, asi 40 kilometrů jižně od San Franciska. Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Lídři si před vstupem do honosné vily podali ruce a podle televize CNN bylo přivítání vřelé, ačkoliv setkání přichází v době několika světových krizí.
Prezident Spojených států amerických Joe Biden během čtvrteční benefiční akce Demokratické strany prohlásil, že ekonomické potíže, ve kterých se Čína v posledních letech ocitla, představují „časovanou bombu.“ Údaje, na kterých Biden své poznatky o druhé největší ekonomice světa vystavěl, jsou však značně nepřesné. Prezident také uvedl, že vedení Komunistické strany Číny považuje za „špatné chlapíky“.
Čínský prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek vyzval armádu, aby byla odhodlána bojovat a zlepšila svou schopnost vést „skutečné boje“. Prezident to podle agentury AFP řekl při návštěvě armádních jednotek v Nankingu v den, kdy do Pekingu přicestovala americká ministryně financí Janet Yellenová. Podle hlavy státu je nutné „se zaměřit na výcvik pro boj v reálných podmínkách a zrychlit zlepšování naší schopnosti zvítězit“.
Čína novelizovala svůj zákon o kontrašpionáži a rozšířila oblast jeho působnosti i oficiální pekingskou definici špionáže. Americká rozvědka proto varovala americké společnosti podnikající v Číně. Zákon je jen jedním z mnoha opatření přijatých prezidentem Si Ťin-pchingem k posílení státní moci a potlačení zahraničního vliv.
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.
Čínský prezident Si Ťin-pching během jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Pekingu řekl, že je připraven zavolat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, až přijde čas. Uvedl to francouzský deník Le Parisien s odkazem na francouzského diplomata, který se setkání zúčastnil. Poté, co čínský prezident Si v minulých dnech oznámil svůj mírový plán, Zelenskyj s opatrností vyslovil s některými tezemi souhlas. Chtěl ale s čínským prezidentem hovořit, což se podle dosavadních zpráv nedařilo.
Tchajwanský exprezident Ma Jing-ťiou v pondělí přicestoval do Šanghaje na první návštěvu bývalého či současného vůdce Tchaj-wanu v pevninské Číně od roku 1949, kdy se ostrov oddělil od Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Ma uvedl, že cílem jeho cesty je snížit napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem. Vládnoucí tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) prezidentky Cchaj Jing-wen návštěvu kritizovala. Ma Jing-ťiou vládl Tchaj-wanu od roku 2008 do roku 2016.
Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. „Si vyměnil hezká slova za hmatatelné úspěchy a učinil tak, aniž by si radikálně znepřátelil Ukrajinu, Evropu nebo dokonce USA. Summit tedy nebyl pro Západ špatným výsledkem a mohl dopadnout mnohem hůře,“ prohlásil bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené. Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN
Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Kremlu sešel na neformální schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Čínský parlament novým premiérem podle očekávání zvolil třiašedesátiletého někdejšího vůdce komunistické strany v Šanghaji Li Čchianga. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Blízký spojenec prezidenta Si Ťin-pchinga ve funkci ministerského předsedy nahrazuje sedmašedesátiletého Li Kche-čchianga. Lia do funkce navrhl prezident Si a delegáti jeho přání vyhověli, když mu podle Reuters dali 2936 hlasů, proti byli jen tři a osm se zdrželo.
Prezident Miloš Zeman hovořil přes video s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Mluvili o vzájemných vztazích, pozici českých firem na čínském trhu nebo o mezinárodní situaci. Podle Zemana může Čína sehrát významnou úlohu při ukončení konfliktu na Ukrajině. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček to sdělil ČTK. Videohovor podle mluvčího trval 45 minut a konal se na návrh čínské strany. Zeman se s čínským prezidentem Si spojil z Lán, podle zveřejněné fotografie ho v místnosti doprovodil například ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
K nezvyklým a masovým protestům došlo o víkendu v Číně, demonstranti vyzývali komunistickou stranu a její vedení k odstoupení. Policie v Pekingu zakročila proti stovkám lidí protestujícím nedaleko diplomatické čtvrti. Šlo o první významnou demonstraci v hlavním městě od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012. Policie akci rozehnala pod záminkou, že její účastníci blokují dopravu. Agentura DPA píše, že v mnoha městech demonstrace pokračovaly do pondělního rána.
Čínský prezident Si Ťin-pching při osobním setkání, které zachytily kamery, zkritizoval kanadského premiéra Justina Trudeaua za údajné vyzrazení informací z uzavřeného jednání na summitu G20 tisku. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž je to ze strany čínského prezidenta vzácný veřejný projev rozhořčení. Na videozáznamu, který zveřejnila kanadská média, hovoří Si s Trudeauem skrze překladatele. "To se nehodí a my jsme to tak neudělali," říká Si v mandarínštině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to v úterý ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
Americký prezident Joe Biden se v pondělí poprvé jako šéf Bílého domu osobně sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oznámil to ve čtvrtek Bílý dům. Oba prezidenti budou v Indonésii na summitu skupiny velkých světových ekonomik G20. První osobní setkání za Bidenova prezidentského mandátu se uskuteční v době rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, zejména kvůli Tchaj-wanu a vzájemným obchodním vztahům.
Čína se začíná připravovat na případnou válku a Peking posiluje vojenský výcvik. „Bezpečnost země je stále více nestabilní a čím dál nejistější,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Čína má druhou největší armádu na světě a svět se tudíž obává, že se Peking chystá na anexi Tchaj-wanu. „Čínský prezident si to bude muset dvakrát rozmyslet, jestli na nás zaútočí,“ prohlásila tchaj-wanská prezidentka Cchaj Jing-wen.
Německý kancléř Olaf Scholz jako první západní politik zamířil po letech covidových izolací do Pekingu. Scholz s velkou delegací německých byznysmenů odjel do Číny, přestože ho od toho odrazovali ostatní evropští státníci včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten apeloval, aby do Pekingu jeli později společně. Aby tak demonstrovali, že Evropa je ve vztahu k Číně jednotná a nenechá se rozložit různými zájmy. Německý kancléř přesto odcestoval na sólo pouť, při níž kvůli covidovým restrikcím, které stále v Číně trvají, pobyl v Pekingu jen jedenáct hodin.
V nejlidnatější zemi světa celý minulý týden probíhal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny. Tradiční akce, opakující se každých pět let, tentokrát měla zvláštní účel, stvrzení pokračování generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v úřadě. Jde o přelomovou událost v historii strany. Po smrti Mao Ce-tunga strana usoudila, že jeho katastrofální vláda se již nesmí opakovat. Zavedla proto vnitřní brzdy, které měly zabránit tomu, aby jakýkoli další vůdce Číny získal tak obří osobní moc.
