Americké akcie poslední den tohoto týdne pokračovaly v růstu třetí burzovní seanci v řadě. Hlavní akciové indexy tak dále posunuly své dosavadní rekordy, na něž vystoupaly po ohlášeném zvolení republikánského kandidáta Donalda Trumpa příštím americkým prezidentem. Indexy S&P 500 a Dow Jones mají si připsaly největší týdenní přírůstek za posledních dvanáct měsíců.
Akcie Tesly ve středu prudce vzrostly. Investoři totiž věří, že výrobce elektrických vozidel a jeho generální ředitel Elon Musk budou mít prospěch z návratu Donalda Trumpa do Bílého domu, informoval server Boston Herald. Tesla by mohla pod Trumpovou administrativou zaznamenat výrazné zisky, zejména kvůli riziku omezení dotací pro alternativní energie a elektrická vozidla, což by nejvíce zasáhlo menší konkurenty.
Čínské akcie v pondělí díky vládním opatřením na podporu ekonomiky pokračovaly v silném růstu. Jejich index CSI 300 si připsal 8,48 procenta a uzavřel na 4017,85 bodu. Čínský akciový trh tak zažil nejlepší den od roku 2008. Index CSI 300 posílil už podeváté za sebou a dostal se na nejvyšší úroveň od loňského srpna. Výrazně naopak oslabily japonské akcie, jejichž index Nikkei 225 klesl o 4,8 procenta na 37.919,55 bodu. Akcie japonských exportérů se dostaly pod tlak kvůli pátečnímu růstu kurzu domácí měny.
V posledních třech týdnech jsem se namátkově čas od času vracela k velkým výprodejům, které se odehrály na přelomu července a srpna na burzách. Tehdy tyto výprodeje odstartovala dvojice událostí. Zaprvé špatné statistiky z amerického trhu práce a zadruhé nečekaně velké zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou. Špatná americká čísla tehdy rozbouřila očekávání, že Amerika směřuje přímou cestou do recese. A zvýšení úrokových sazeb v Japonsku zase vystavilo stopku takzvaným carry trades.
Akcie dánského výrobce vakcíny proti opičím neštovicím Bavarian Nordic prudce vzrostly po vyhlášení nejvyššího stupně varování proti onemocnění mpox v Africe. Světová zdravotnická organizace (WHO) před několik dny oznámila nejvyšší stupeň varování, ale nevyvodila žádné důsledky. Šlo pouze o varování pro úřady, uvedla WHO. Vzápětí Bloomber upozornil na významný růst hodnoty akcií dánské farmaceutické firmy na výrobu vakcín, která stoupla za poslední tři dny o 40 procent.
Akciové trhy zažily v pondělí bouři, která vyvrcholila ve Spojených státech. Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly během pondělního obchodování prudký pokles. Burzy po celém světě odepisují obrovské částky. Celosvětový propad byl podle analytiků způsobený globálními obavami z americké recese a tamní situace na trhu práce, nebo zhoršující se situací na Blízkém východě.
Po propadu světových akciových trhů se v pondělí pražská burza dostala na nejslabší úroveň od konce letošního března. Index PX klesl o 4,17 procenta na 1503,45 bodu. Žádná z hlavních emisí burzy v pondělí nedosáhla růstu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Oslabení burzovního indexu o několik procent je v porovnání s výsledky obchodování za poslední měsíc mimořádné.
Americké akcie v úvodu pondělního obchodování prudce poklesly. Technologický index Nasdaq oslaboval o více než šest procent k 15.700 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval kolem čtyř procent na zhruba 5150 bodů. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, odepisoval kolem čtyř procenta přibližně na 39.056 bodu. V následujících minutách začaly indexy ztráty mírně umazávat. Ztráty Nasdaqu kolem 15:50 činily zhruba čtyři procenta, zatímco Dow Jones odepisoval necelých 2,7 procenta a S&P 500 něco přes tři procenta.
Japonské akcie v pondělí prudce oslabily. Jejich hlavní index Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31.458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně v pondělí oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji krátce zastavili obchodování. Evropské akcie rovněž zahájily týden propadem, za kterým podle analytiků stojí obavy ohledně vývoje ekonomiky Spojených států. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po zahájení pondělního obchodování sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.
Nad burzami na Wall Street se stahují mračna. Podle jednoho z nejstarších hedgeových fondů v USA Elliot Management jsou očekávání kolem umělé inteligence přehnaná a akcie výrobce čipů Nvidia jsou pouze bublinou. Aktivistický fond, který spravuje více než 70 miliard dolarů, se domnívá, že umělá inteligence je „přeceňovaná a nikdy nebude skutečně fungovat“, píše magazín The Spectator. Fond dále uvádí, že rychlé zhodnocení a vysoké ceny akcií výrobce čipů Nvidia jsou „přehnané a jedná se o bublinu, která brzy praskne.“
Akcie amerického výrobce čipů Intel prudce oslabují po zprávě, že firma chystá rozsáhlé propouštění a že přeruší výplatu dividend. Krátce po zahájení dnešního obchodování na burze v New Yorku akcie Intelu ztrácely téměř 30 procent. Tržní hodnota podniku tak vykazovala pokles přibližně o 35 miliard dolarů (asi 800 miliard Kč).
Energetická společnost ČEZ začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 52 korun za akcii. Celkem vyplatí 28 miliard korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane 19,5 miliardy korun, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je stejná jako v roce 2021. O její výši rozhodla valná hromada firmy v závěru června.
Akciové trhy zažívají otřes. Ve Spojených státech je táhly dolů technologické akcie v čele s Teslou a Alphabetem (Google), které zklamaly svými hospodářskými výsledky. Padaly ale i další akcie: Apple, Microsoft, Meta, Amazon a Nvidia. Širší index S&P 500 poklesl o 2,3 procenta, což byl nejhorší výsledek od roku 2022. Do toho dochází k zemětřesení i u akcií evropského automobilového průmyslu. Hodnota akcií několika velkých automobilek nečekaně silně klesla.
Po pátečním celosvětovém výpadku IT systémů, který byl bezpochyby nejhorší, jaký svět zažil, se začínají objevovat otázky, kdo zaplatí účet za škody, které během něj vznikly. Postiženo bylo velké množství odvětví, od leteckých společností po finanční služby, napsal server Sky News. Poněkud překvapivě klesly akcie společnosti CrowdStrike, která je v centru výpadku, pouze o 11 procent, zatímco během předobchodní fáze se propadly dvakrát tolik.
Valná hromada ČEZ byla výživná. Až po více než dvanácti hodinách se dostala ke třetímu bodu jednání z deseti a schválila navrhovanou dividendu ve výši 52 korun na akcii. Stát jako většinový vlastník protinávrh nepodal. Minoritáři zahltili představenstvo otázkami především na windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, na které státu odvádí ze všech nejvíce právě ČEZ, a také na financování nových jaderných bloků. Stále totiž není jasné, kdo a jak až čtyři nové bloky postaví, a především zaplatí.
Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZ. Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
Valná hromada energetické společnosti ČEZ v pondělí rozhodne o výplatě dividendy z loňského očištěného zisku firmy. Představenstvo společnosti v květnu navrhlo vyplacení 80 procent ze zisku, což odpovídá 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. Stát, který je největším akcionářem podniku, protinávrh nepodal. V případě schválení návrhu ČEZ by stát měl dostat přes 19 miliardy Kč, loni to bylo 54 miliardy Kč. Rozhodující slovo ale bude mít valná hromada.
Akcionáři americké automobilky Tesla dnes schválili rekordní balík odměn pro šéfa podniku Elona Muska v hodnotě 44,9 miliardy dolarů (zhruba jednoho bilionu Kč), píše agentura AP. Děje se tak poté, co dohodu, která vznikla v roce 2018, začátkem letošního roku zrušil soud ve státě Delaware. Součet hlasů nebyl bezprostředně oznámen. Schválení odměny podle AP také neznamená, že Musk dostane v dohledné době celou částku.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkový příjem stejný jako v roce 2022. Celkem si přišli na téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na skoro 35 milionů korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti. Polostátní ČEZ měl v loňském roce čistý zisk zhruba 29,6 miliardy Kč.
Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy ve výši 80 procent z loňského očištěného zisku. Odpovídá to 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. O konečné výši dividendy bude v červnu rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh, informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. "Stát by ale mohl žádat až dvojnásobek, i když preferuje pokračování mimořádně daně," komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Akcionáři společnosti Berkshire Hathaway založené jedním z nejbohatších lidí světa Warrena Buffetta se vzbouřili proti nucené zelené a sociální politice. Nechtějí ještě větší tlak na reportování o tom, jak moc se starají o klima a jak moc podporují rozmanitost a inkluzi na pracovišti, informuje Reuters. Akcionáři v sobotu na výroční schůzi Berkshire drtivou většinou odmítli šestici návrhů, které se týkají enviromentální a sociální politiky v konglomerátu miliardáře Warrena Buffetta.
Osud daně z neočekávaných zisků neboli windfall je stále nedořešen. Ještě více se toto téma zvedlo po zveřejnění hospodářských výsledků společnosti ČEZ za loňský rok, které ukázaly, jak moc si ze zisku mimořádné odvody ukrojily, a jak moc celá věc té části ČEZ, kterou vlastní soukromí investoři, škodí.
Akcie výrobců čipů zažívají v posledních týdnech prudký růst, a to celosvětově. V čele vlny je americký výrobce především garfických karet Nvidia, podobný růst ale zaznamenávají i další firmy. Důvodem je rostoucí optimismus investorů ohledně budoucnosti umělé inteligence (AI), pro niž je fungování čipů klíčové. Po optimistickém výhledu společnosti Micron Technology opět rostlo celé odvětví výroby čipů. Akcie výrobce čipů Micron Technology si například ke konci týdne připsaly přes 14 procent.
České investory tento týden zaujala zpráva, že výsledky za loňský rok zveřejnil bezkonkurenčně nejznámější titul pražské burzy – energetický gigant ČEZ. Tuto nejznámější akcii drží ve svém portfoliu nejeden drobný investor. Začneme na úrovni provozních výnosů. Provozní výnosy ČEZ meziročně stouply o 18 % na 340,6 mld. Kč. K tomu přispělo to, že spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v roce 2023 meziročně klesla o 4 % na 33,6 TWh.
Ostrý nesouhlas vyvolal rozhovor s premiérem Petrem Fialou (ODS) pro Czech Crunch, ve kterém označil minoritní akcionáře za „podnikatele se stamilionovými majetky“. Do premiéra se poté opřel podnikatel a akcionář ČEZu Michal Šnobr i bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Minoritní akcionáři polostátní energetické společnosti ČEZ na začátku března založili vlastní spolek, který má chránit jejich zájmy. Jde o reakci na loňské zavedení daně z neočekávaných zisků.
ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech na akciových trzích vládne nejistota a volatilita. Například tento týden hlavní zámořské indexy oslabovaly, přičemž největší pokles se dal sledovat u technologických společností. To není moc překvapivé za situace, kdy právě technologický sektor považujeme za značně nafouknutou AI bublinu.
Manévry vlády kolem polostátního ČEZ trvají už velmi dlouho a situace je každým dnem nejasnější. Investorům motají hlavu stále měnící se výroky ministra financí o dalším osudu windfall tax, na které státu odvádí nejvíce právě ČEZ, vládou prosazovaná novela o přeměnách obchodních společností a do toho otázku, kdo a za kolik postaví nové jaderné bloky. Minoritní akcionáři se proto ozývají hlasitěji než dříve a chtějí chránit hodnotu svých akcií.
Pro českého investora dnes neexistuje sledovanější domácí akciový titul než ČEZ. Jak často opakuje ředitel pražské burzy Petr Koblic, stažení této státem majoritně ovládané energetické společnosti z burzy by znamenalo konec tuzemského kapitálového trhu. Podivné manévrování a měnící se tvrzení ze strany vlády ale investorům už dlouho motá hlavu. To, jak stát a top management ČEZ rozhodnou o budoucí podobě společnosti, je přitom klíčové i pro nyní horké téma výstavby nových jaderných bloků a jejich financování. Jen od počátku letošního roku klesly akcie ČEZ o čtrnáct procent a aktuálně jsou na hodnotě lehce přes 820 korun za kus (údaj ze 17. 2.).
Americkému výrobci čipů Nvidia prudce vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí čistý zisk na 12,3 miliardy USD (287,3 miliardy Kč) z 1,4 miliardy USD ve stejném období předchozího roku, což činí nárůst zisku o 769 procent. Hlavním pohonem růstu byl zájem o čipy pro umělou inteligenci (AI). Tržby stouply o 265 procent na 22,1 miliardy USD. Uvedla to firma ve svém prohlášení. Analytici očekávali ve čtvrtletí v průměru tržby 20,4 miliardy USD.
Zlatá éra akcií ČEZ je pryč. Tržní analytici zhoršili předpovědi ohledně dalšího vývoje a doporučení investorům změnili z „koupit“ na „akumulovat“. Nad tisícikorunovou hranici už se zřejmě nedostanou. Důvodem je především to, že cena elektřiny na trhu silně klesá, a s tím i ziskovost ČEZ. Čeká se na hospodářský výsledek firmy za loňský rok, do kterého se promítá mimořádná daň, tzv. windfall tax, jejíž osud pro další roky je nejasný.
