Ve věku 94 let zemřel britský vědec, objevitel "božské částice" a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. S odvoláním na Edinburskou univerzitu o tom v úterý informovala agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. Existenci této "božské částice" se dalším vědcům podařilo potvrdit až v roce 2012.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. "Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lekartstvi dostanou Katalin Karikóová a Drew Weissman za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut. "Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době," uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.
Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.
Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. „Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí,“ uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala „obětním beránkem“ pro celou řadu nesouvisejících neduhů.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody. Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly demonstrace.
Nobelovu cenu za literaturu letos získala francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Dvaaosmdesátiletá autorka podle akademiků dostala ocenění za to, s jakou precizností a odvahou ve svých literárních textech zkoumá lidskou paměť. Ta je ústředním tématem jednoho z jejích nejznámějších děl, memoárů Roky (2008), které letos vyšly i česky.
Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001. Švédská akademie ocenila Bertozziovou, Sharplesse a Meldala za „vývoj metod pro cílenou konstrukci molekul“.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2022 dostane švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo. Oznámil to v pondělí švédský Karolínský institut. Ocenění vědci náleží za objevy, které se týkají genomů vyhynulých hominidů a evoluce člověka, uvedl institut.
Přebal knížky Zimní recepty, kolektiv autorů je opásán přezkou „Nobelova cena za literaturu 2020“, aby čtenář nepochyboval o předložené jakosti. Ostatně české vydání prozatím poslední, celkově dosud třinácté sbírky americké básnířky a esejistky Louise Glückové (1943) přišlo záhy po jejím uvedení – v New Yorku vyšla loni. Tak rychlý servis je dán tím, že na autorku, ač držitelku snad všech podstatných zaoceánských literárních medailí, začali být tuzemští čtenáři dostatečněji zvědaví teprve po zisku té nejcennější evropské.
Dvě nositelky Nobelovy ceny za literaturu, Herta Müllerová a Světlana Alexijevičová, vyzvaly německou vládu, aby s ohledem na hrozící konflikt s Ruskem poskytla Ukrajině zbraně pro její obranu. Berlín dodávky zbraní Ukrajině dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku Kyjeva i některých členských zemí Severoatlantické aliance.
Turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka kvůli podezření, že se ve své poslední knize dopustil hanobení turecké vlajky a urážky zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Informují o tom v úterý místní média s tím, že za urážku „Atatürkovy památky" hrozí až tři roky vězení. Pamuk, který je v zahraničí nejprodávanějším tureckým spisovatelem, obvinění odmítá. "Nenapsal jsem (v té knize) nic, co by mohlo znamenat, že mám na mysli Atatürka.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Mimo pozornost rozvinutého světa začíná v Etiopii, druhé nejlidnatější zemi Afriky, humanitární katastrofa s potenciálem destabilizovat celý region. Pikantní na situaci je, že je to do velké míry vina etiopského premiéra a držitele Nobelovy ceny za mír Abiye Ahmeda. Možná se stane prvním nobelistou odsouzeným za zločiny proti lidskosti. Přitom jeho nástup k moci byl považován za velkou příležitost a naději pro Etiopii.
Jenže právě Katalin Karikó, která věnovala výzkumu mRNA přes čtyřicet let práce, musela v rámci své univerzitní vědecké kariéry strpět řadu ponížení a nakonec odejít do soukromého sektoru, který se choval vděčněji a byl její schopnosti ochoten ocenit.
Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.
Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Nobelovu cenu za chemii letos získaly Francouzka Emmanuelle Charpentierová a Američanka Jennifer Doudnaová za rozvinutí metody úprav genetické informace.
Švédská akademie věd oznámila laureáty nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Ocenění si minulý rok odnesla trojice William G. Kaelino, Peter J. Ratcliff a Greg L. Semenza za objev, jak buňky vnímají dostupnost kyslíku. Nejslavnější a nejprestižnější vědecké ocenění v přírodních vědách získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev viru způsobujícího hepatitidu C. Společně s oceněním je laureátovi vyplácena finanční odměna. Letos Nobelova nadace rozhodla, že vrátí výši příspěvků na původních deset milionů švédských korun (25,5 milionu Kč). Ceremoniál předání cen v prosinci bude kvůli pandemii covidu-19 probíhat bez účasti laureátů.
Pražským primátorem nemusí být jen ten, kdo se v Praze narodil, ale i ten, kdo v ní zakotví, říká šéf pražské radnice Zdeněk Hřib (Piráti). Ten se v příspěvku na facebooku hrdě přihlásil ke svému vesnickému původu. Reagoval tak na slova předsedkyně zastupitelského klubu ODS Alexandry Udženiji, která o něm řekla, že je „vidlák ze Slavičína“.
Sedmnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla v pondělí opět navržena na Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura AP. Nominace přišla poté, co se loni Thunbergová stala osobností roku časopisu Time a spolu se třemi dalšími lidmi obdržela „alternativní Nobelovku“ – Cenu za správný život (Right Livelihood Award). Ekologickou aktivistku nominovali na Nobelovu cenu za mír již loni, byla považována za favoritku, nicméně ocenění nakonec získal etiopský premiér Abiy Ahmed.
Přesto ocenění premiéra Etiopie skýtá jedno nebezpečí, totiž že z nadějného laureáta se vyklube autoritář. I s tím má Nobelův výbor zkušenosti.
Jedním ze dvou letošních laureátů Nobelovy ceny za literaturu se stal rakouský spisovatel a dramatik Peter Handke.
