Tag: Nobelova cena

Články k tagu

Tři mušketýři, zatím bez zásahu

Kdybychom měli mluvit trochu v nadsázce, dalo by se říci, že ekonomie je plodem hybridní války mezi sociálními a exaktními vědami. Visí mezi nimi jako nepříliš jistý most bez důkladné podpěry, opíraje se na jedné straně propasti o sofistikovanou matematiku a na druhé straně o různé intuitivní soudy o povaze lidí. Všechno je ovšem k něčemu dobré, i ta chvějivá nejistota. Jedním z jejích důsledků je, že má-li někdo dostatečný talent, dokáže psát o ekonomii čtivě, což by se v tvrdších oborech typu organické chemie dělalo podstatně hůř.

Nobelovu cenu za ekonomii, získala ji trojice ekonomů za studie o přínosu institucí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson působící ve Spojených státech, a to za výzkum vlivu společenských institucí na rozdíly v prosperitě mezi zeměmi. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Nobelovu cenu za mír dostala japonská organizace proti jaderným zbraním

Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje. Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět. "Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity," řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes.

Nobelovu cenu za literaturu má Jihokorejka Han Kang

Nobelovu cenu za literaturu letos získala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Ve Stockholmu to dnes oznámil tajemník Švédské akademie Mats Malm. Akademie ocenila její "intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a odhaluje křehkost života". V češtině vyšly její knihy Vegetariánka, Kde kvete tráva či Bílá kniha. Třiapadesátiletá Han Kang se celosvětově proslavila především románem Vegetariánka z roku 2007

Nobelovu cenu za chemii má trojice vědců za výzkum proteinů

Laureáty letošní Nobelovy ceny za chemii jsou Američané David Baker a John Jumper a Brit Demis Hassabis. Ocenění jim náleží za výzkum proteinů. Oznámil to dnes ve Stockholmu šéf Královské švédské akademie věd Hans Ellegren. Oceněná trojice přispěla k předpovídání a navrhování trojrozměrných struktur a funkcí proteinů. Baker působí na Washingtonské univerzitě v americkém Seattlu, zatímco Hassabis a Jumper pracují v Londýně ve firmě Google DeepMind, která se zabývá výzkumem umělé inteligence.

Kmotr AI má Nobelovu cenu. Teď před svým objevem varuje a bojí se zániku lidstva

I když zásadně přispěl k rozvoji umělé inteligence (AI) a za to získal Nobelovu cenu za fyziku, varuje vědec Geoffrey Hinton opakovaně před jejími riziky, včetně možného zániku lidstva. Nechal se proto slyšet, že své celoživotní práce částečně lituje. "Pokud vím, nejsou teď inteligentnější než my. Ale myslím, že brzy budou," řekl loni v rozhovoru s BBC o chatbotech postavených na AI. Dodal, že některá rizika s nimi spojená jsou "docela děsivá".

Převratný objev v regulaci genů. Nobelovu cenu za medicínu získali dva Američané

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství letos získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev microRNA, tedy velmi malých molekul ribonukleové kyseliny (RNA), které mají vliv na regulaci genů. V pondělí to ve Stockholmu oznámil švédský Karolínský institut. Ambros a Ruvkun se ve svém výzkumu věnovali tomu, jak se vyvíjejí různé typy buněk. Přitom objevili novou skupinu miniaturních molekul RNA, které hrají klíčovou roli v regulaci genů.

Zemřel vědec Peter Higgs. Za objev „božské částice“ dostal Nobelovu cenu

Ve věku 94 let zemřel britský vědec, objevitel "božské částice" a nositel Nobelovy ceny za fyziku Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. S odvoláním na Edinburskou univerzitu o tom v úterý informovala agentura AP. Teoretický fyzik už v roce 1964 předpověděl existenci částice nazvané později Higgsův boson. Existenci této "božské částice" se dalším vědcům podařilo potvrdit až v roce 2012.

Nobelovu cenu za ekonomii získala Claudia Goldinová. Věnovala se roli žen na trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která ocenění obdrží. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. "Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové nyní víme mnohem více o základních faktorech a o tom, které překážky bude možná potřeba v budoucnu odstranit," řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.

Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammedíová

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor. "Letošní Nobelova cena je také vyznamenáním statisíců lidí, kteří v předešlém roce demonstrovali proti íránskému teokratickému režimu, jenž diskriminuje a utiskuje ženy," dodal Nobelův výbor.

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik Jon Fosse

Nobelovu cenu za literaturu letos získal norský dramatik, básník a spisovatel Jon Fosse. Oznámil to šéf Švédské akademie Mats Malm. Akademici ocenili jeho inovativní přístup k tvorbě, která podle nich „dokáže formulovat nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse píše menšinovým jazykem nynorsk a po Henriku Ibsenovi je nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. To Nobelův výbor zdůraznil i ve zdůvodnění svého rozhodnutí a připomněl, že Fosse je činný také jako autor dětských knih a překladatel.

Nobelova cena za chemii putuje trojici vědců za výzkum kvantových teček

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd. Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru).

Nobelovu cenu za fyziku má trojice vědců za inovativní výzkum elektronů

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Ve Stockholmu to dnes oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.

Nobelovu cenu za lékařství má Maďarka a Američan za vakcíny proti covidu

Nobelovu cenu za fyziologii nebo lekartstvi dostanou Katalin Karikóová a Drew Weissman za výzkum vedoucí k vývoji mRNA vakcín proti covidu. Oznámil to v pondělí ve Stockholmu švédský Karolínský institut. "Laureáti svými přelomovými objevy zásadně změnili chápání toho, jak mediátorové RNA vakcíny interagují s naším imunitním systémem. Přispěli tak k bezprecedentnímu tempu vývoje vakcín během jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době," uvedl Nobelův výbor Karolínského institutu.

Nobelista kritizoval současnou klimatickou vědu. MMF mu zrušil přednášku

Držitel Nobelovy ceny za fyziku John F. Clauser v minulých dnech označil klimatickou vědu za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“, která je podvodem globální elity a korupcí vědy. Echo24 o jeho prohlášení psalo zde. Nyní tento fyzik vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že mu týden před plánovaným vystoupením na půdě Mezinárodního měnového fondu bylo oznámeno, že jeho přednáška byla zrušena.

Nositel Nobelovy ceny: „Příběh o klimatické krizi je podvod globální elity“

Americký vědec, jeden z předních světových autorit na kvantovou mechaniku a nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2022 John F. Clauser se minulý týden stal členem správní rady vědecké koalice CO2 a vědu o klimatu označil za „masivní a šokující novinářskou pseudovědu“. „Příběh o klimatické krizi je podvodem globální elity a nebezpečnou korupcí vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí,“ uvedl Clauser ve svém prohlášení s tím, že se věda o klimatu stala „obětním beránkem“ pro celou řadu nesouvisejících neduhů.

Nobelovu cenu za ekonomii mají tři Američané za výzkum bank a finančních krizí

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za "výzkum bank a finančních krizí". Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd. Po týdnu tak končí vyhlašování letošních nositelů prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Nobelovu cenu za mír si rozdělí běloruský právník a organizace z Ruska a Ukrajiny

Letošní Nobelova cena za mír byla udělena obhájci lidských práv Alesi Bjaljackému z Běloruska, ruské lidskoprávní organizaci Memorial a ukrajinské lidskoprávní organizaci Centrum pro občanské svobody. Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí, které vzniklo v Bělorusku v polovině 80. let. Mimo jiné založil v roce 1996 organizaci Viasna (Jaro), která reagovala na kontroverzní ústavní dodatky, jež daly prezidentovi diktátorské pravomoci a které vyvolaly demonstrace.

Nobelovu cenu za literaturu získala Francouzka Annie Ernauxová

Nobelovu cenu za literaturu letos získala francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Ve Stockholmu to dnes oznámila Švédská akademie. Dvaaosmdesátiletá autorka podle akademiků dostala ocenění za to, s jakou precizností a odvahou ve svých literárních textech zkoumá lidskou paměť. Ta je ústředním tématem jednoho z jejích nejznámějších děl, memoárů Roky (2008), které letos vyšly i česky.

Nobelovu cenu za chemii mají dva Američané a Dán za molekulární výzkum

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001. Švédská akademie ocenila Bertozziovou, Sharplesse a Meldala za „vývoj metod pro cílenou konstrukci molekul“.

Bonsaj mi připadala krásná

Přebal knížky Zimní recepty, kolektiv autorů je opásán přezkou „Nobelova cena za literaturu 2020“, aby čtenář nepochyboval o předložené jakosti. Ostatně české vydání prozatím poslední, celkově dosud třinácté sbírky americké básnířky a esejistky Louise Glückové (1943) přišlo záhy po jejím uvedení – v New Yorku vyšla loni. Tak rychlý servis je dán tím, že na autorku, ač držitelku snad všech podstatných zaoceánských literárních medailí, začali být tuzemští čtenáři dostatečněji zvědaví teprve po zisku té nejcennější evropské.

Nobelista za literaturu Orhan Pamuk čelí vyšetřování. Údajně v knize hanobil vlajku i Atatürka

Turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka kvůli podezření, že se ve své poslední knize dopustil hanobení turecké vlajky a urážky zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Informují o tom v úterý místní média s tím, že za urážku „Atatürkovy památky" hrozí až tři roky vězení. Pamuk, který je v zahraničí nejprodávanějším tureckým spisovatelem, obvinění odmítá. "Nenapsal jsem (v té knize) nic, co by mohlo znamenat, že mám na mysli Atatürka.

Nobelova cenu za ekonomii míří do USA za nový pohled na pracovní trh

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to dnes švédská Královská akademie věd.

Nobelovu cenu za chemii mají Němec a Američan za výzkum tvorby molekul

Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David McMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to ve středu ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson. Práce obou oceněných vědců měla podle akademie velký vliv na výzkum v oblasti farmacie a učinila chemii „zelenější", zdůvodnil rozhodnutí Nobelův výbor.

K Nobelově ceně pomohla i štiplavost chili papriček. Cenu získali lékaři z USA

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.

Z nobelisty válečným zločincem

Mimo pozornost rozvinutého světa začíná v Etiopii, druhé nejlidnatější zemi Afriky, humanitární katastrofa s potenciálem destabilizovat celý region. Pikantní na situaci je, že je to do velké míry vina etiopského premiéra a držitele Nobelovy ceny za mír Abiye Ahmeda. Možná se stane prvním nobelistou odsouzeným za zločiny proti lidskosti. Přitom jeho nástup k moci byl považován za velkou příležitost a naději pro Etiopii.

Genetické nůžky

Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.