Nobelista za literaturu Orhan Pamuk čelí vyšetřování. Údajně v knize hanobil vlajku i Atatürka
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Turecká prokuratura vyšetřuje nositele Nobelovy ceny za literaturu Orhana Pamuka kvůli podezření, že se ve své poslední knize dopustil hanobení turecké vlajky a urážky zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka. Informují o tom v úterý místní média s tím, že za urážku „Atatürkovy památky" hrozí až tři roky vězení.
Pamuk, který je v zahraničí nejprodávanějším tureckým spisovatelem, obvinění odmítá. "Nenapsal jsem (v té knize) nic, co by mohlo znamenat, že mám na mysli Atatürka. Obvinění odmítám," řekl devětašedesátiletý spisovatel před vyšetřujícím soudcem v Istanbulu.
Obvinění vůči jedinému tureckému nositelovi Nobelovy ceny za literaturu se týkají jeho poslední knihy Veba Geceleri (Morové noci), která je historickou fikcí. Příběh je zasazen do roku 1901 na smyšlený ostrov, který zasáhla morová epidemie. Izmirský advokát Tarcan Ülük, který stížnost na Pamuka podal, tvrdí, že hlavní postava příběhu, armádní důstojník Kolagasi Kamil je de facto Atatürk, protože se stane rovněž prezidentem.
Pamukova poslední kniha vyšla letos v březnu, a mnohé proto napadala analogie se současnou pandemií covidu-19. "Přemýšlel jsem o tomto románu 40 let a poslední čtyři roky jsem ho psal," řekl Pamuk deníku Hürriyet letos na jaře s tím, že srovnávání s pandemií ho překvapilo. Pamuk také uvedl, že už připravuje další knihu. "Bude o umělci, který mi bude v něčem podobný," dodal.
Turecká prokuratura vyšetřovala Pamuka už v roce 2005, tehdy kvůli jeho výrokům o masakrech Arménů na sklonku Osmanské říše a Kurdů v následujících desetiletích v Turecku. Trestní řízení vůči němu bylo tehdy zastaveno.
V Pamukových románech se často prolínají různé historické roviny či sen a realita. Bývají označovány i jako alegoricko-mystické a mnohdy jsou plné odboček, parafrází či odkazů na západní i blízkovýchodní kulturní tradici. Přeloženy byly do několika desítek jazyků, česky vyšly například Pamukovy romány Bílá pevnost, Sníh, Jmenuji se Červená, Istanbul či Muzeum nevinnosti.