Na konci ledna ukončí po 20 letech své působení v Českém rozhlasu moderátorka Lucie Výborná. Dlouholetá tvář a hlas pořadu Host Lucie Výborné odchází na sólovou dráhu, chce produkovat vlastní podcast. Rozhlas to oznámil v tiskové zprávě. Výborná moderovala pořad Host Lucie Výborné každý všední den, od pondělí do pátku. „Lucie Výborná je mimořádná osobnost Českého rozhlasu. Její práce dalece přesahuje běžné moderování.
Financování veřejnoprávních médií nemusí být jen prostřednictvím koncesionářských poplatků, zajištěna však musí být jejich nezávislost, řekl dnes prezident Petr Pavel při debatě s olomouckými studenty. Jakékoliv omezení veřejnoprávních médií podle něj zároveň omezuje také demokracii, uvedl. Reagoval tak na vládní program, který počítá se zrušením poplatků za ČT a ČRo. Pavel přitom znovu vyzdvihl jejich nezastupitelnou roli, která se ukázala například i při povodních na severu Moravy.
Senát se postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Vyzval dnes na závěr lednového zasedání vládu, aby upustila od destrukce systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než 30 let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle.
Babišova vláda se rozhodla dostát programovému prohlášení ve věci rušení koncesionářských poplatků, z nichž se financují Česká televize a Český rozhlas. Rozhodnutí je to potenciálně populární, ale současně choulostivé, což poznáme jednak z toho, jak opozice okamžitě začala bít na poplach před „demontáží svobody slova ve veřejnoprávních médiích“ (Vít Rakušan; opoziční strany se podle něj mají spojit v obraně veřejnoprávních médií, počítá i s aktivizací občanské společnosti). A jednak z toho, že vládní politici se zdráhají odhalit, jak tedy ty veřejnoprávní stanice chtějí platit oni.
Koaliční rada se podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) shodla na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Upravila časový harmonogram změny financování. Okamura to novinářům řekl po dnešním jednání rady ANO, SPD a Motoristů. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Nová koalice začíná pomalu prakticky řešit budoucnost poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Zatímco v programovém prohlášení má kabinet zrušení poplatků, konkrétní podoba změny – zda přijde rovnou úplný konec, nebo „mezikrok“ přes úlevy některým skupinám – se teprve rodí. „Já si myslím, že se to povede stoprocentně. Odhadoval bych to asi na rok 2027,“ řekl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v rozhovoru pro Blesk.
Ve veřejnoprávních médiích se v roce 2026 rozbíhá velká obměna kontrolních mediálních orgánů, především Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Právě rady jsou klíčovým pojítkem mezi politikou a institucemi veřejné služby – kontrolují jejich činnost a mimo jiné volí a mohou odvolat generální ředitele. Letos se navíc mění tolik míst najednou, že to nevyhnutelně otevírá i boj o vliv.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) během několika týdnů otočil v názoru na koncesionářské poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas. Dříve mluvil spíše o jejich zachování, v lednovém rozhovoru pro Blesk už připouští, že se jeho postoj „vyvíjí“ směrem ke zrušení a k přechodu na financování ze státního rozpočtu. Změna by podle něj mohla přijít už v roce 2027. Ministr v rozhovoru připouští, že hledá „nejlepší model“ a rozpočtové financování označuje za možnou cestu.
Českou televizi a Český rozhlas letos i v dalších letech čeká jedno z nejpřekotnejších období od jejich vzniku. Současně se otevírá několik klíčových témat: ústavní rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, plánované zrušení koncesionářských poplatků, hledání nového modelu financování, ale i rozsáhlé vnitřní změny v řízení a výrobě pořadů. Vláda před Vánoci podpořila senátní návrh ústavní novely, která má Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolovat hospodaření ČT a ČRo..
Vznikající vládní koalice se chystá na zásadní změnu financování i kontroly veřejnoprávních médií. První chystaná změna nebudí příliš rozruchu, jde totiž o zavedení kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nad hospodařením České televize a rozhlasu, s čímž počítalo už programové prohlášení končící vlády. Následovat má však změna, která poměrně ostře dělí politiky na dva tábory, tedy konec současného systému poplatků.
Kandidát na předsedu ODS Radim Ivan se ostře pustil do současného vedení strany. Vadí mu, že na lednovém kongresu ODS se bude nejdříve volit vedení strany a až následně jednat o programu a směřování strany. Podle Ivana tím vedení ukazuje, že nechce změny. Upozornil také na vysoké poplatky ve výši až 7 tisíc korun pro straníky, kteří se chtějí kongresu v pražském hotelu Clarion účastnit. Mluvčí ODS Jakub Skyva v reakci na názor místostarosty Ostrava-Jih Ivana uvedl, že tisícové poplatky pokrývají přibližně polovinu nákladů na kongres.
Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR v úterý znovu projednala návrh horní parlamentní komory na ústavní novelu, dle které by nově mohl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. Senátoři, kteří jsou členy komise, jednomyslně doporučili plénu Senátu schválit senátní návrh zákona o kontrole ČT a ČR ze strany NKÚ. V minulém volebním období již senátoři tisk schválili, k projednání do sněmovny ovšem nedoputoval. Jak krok vnímají poslanci?
Po letech levicové tendenčnosti: vedení BBC odstupuje, ale na dohled není žádné zlepšení. BBC v troskách. Může být BBC ještě zachráněna? To jsou některé titulky evropských médií ke skandálu první veřejnoprávní stanice na světě, skandálu, jaký skutečně v jistém smyslu nemá obdoby. Letos před prázdninami odevzdal vedení BBC externí poradce dohledového orgánu stanice, jistý Michael Prescott, analýzu zaujatosti ve zpravodajství stanice od transsexu přes Gazu až po Donalda Trumpa.
Příběh, vyprávěný například dohořívající cigaretou nebo starou budovou, hýří barvami a svěžím způsobem nakládá s tradicí magického realismu a s hinduistickou mytologií (scenárista Ram V má indické kořeny). Byť autor místy trochu vykrádá tvorbu Neila Gaimana (Sandman), pořád jde o jeden z nejzajímavějších autorských komiksů posledních let – a důkaz, že komiks klidně můžete mít na nočním stolku vedle rozečteného Nabokova a Vargase Llosy.
Na hospodaření veřejnoprávních médií bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). To je týden po zveřejnění návrhu programového prohlášení pravděpodobné budoucí vlády, které tento bod obsahuje, téměř jasné – shodnou se na něm totiž jak představitelé končícího, tak vznikajícího kabinetu. Co to ale přinese? Podle odborníka na tuto kapitolu z řad hnutí ANO vznikne změnou mimo jiné srovnávací měřítko pro náklady. Končící vláda slibuje, že bude pečlivě sledovat možné ohrožení nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.
Polská vláda chystá zrušení televizního a rozhlasového poplatku, zatím ale přichází jeho zvýšení. Tamní ministerstvo kultury oznámilo, že do konce října představí konkrétní podobu nového mediálního zákona, který má zrušit tradiční poplatky za televizní a rozhlasové přijímače. Ministryně kultury Marta Cienkowská navrhuje zrušení "anachronického poplatku", z něhož je financován Polský rozhlas a Polská televize (TVP) s tím, že by veřejnoprávní média měla být financována ze státního rozpočtu.
Plán na zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas, který byl jedním z předvolebních taháků hnutí ANO či SPD, nabírá zatím po volbách mírnější obrysy. Dříve politici mluvili o rychlém rušení poplatků, nyní chystaná vládní koalice připouští spíše postupné kroky a důslednější kontrolu hospodaření. Jednou ze zvažovaných variant by mohlo být například to, že by se z placení poplatků udělila výjimka seniorům.
Česká televize a Český rozhlas musí podle Borise Šťastného (Motoristé) zůstat nezávislými médii, i když je kvůli vyšší transparentnosti ve hře jejich financování státem místo z poplatků. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Šťastný to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předsedkyně poslanců ANO Taťána Malá k tomu uvedla, že financování obou veřejnoprávních médií nebude ohroženo, pokud bude definováno zákonem stanoveným výdajem státního rozpočtu.
Vyjednávací týmy ANO, SPD a Motoristů v pátek dokončily programová jednání o agendách jednotlivých ministerstev. Nejdelší a nejdiskutovanější část pátečního jednání patřila podle lídra SPD Tomia Okamury oblasti veřejnoprávních médií. Výsledek neprozradil, ale uvedl, že je s ním spokojen. Okamura před jednáním zdůraznil, že jeho hnutí usiluje o zrušení koncesionářských poplatků a sloučení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné instituce pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu.
Kvůli kybernetickým DDoS útokům z Ruska z posledních měsíců připravily úřady pro nadcházející volby do Poslanecké sněmovny taková záložní technická řešení, aby nebyl nijak narušen volební proces. Novinářům to v úterý řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Posílena byla například kapacita Digitální informační agentury (DIA) a připravena jsou další opatření, která kybernetický prostor co nejvíc stabilizují. Volby se uskuteční tuto pátek a sobotu.
Český rozhlas se letos v létě skutečně činí – skoro jako by chtěl Andreji Babišovi názorně ukázat, že si sloučení s Českou televizí rozhodně nezaslouží. Po audioverzi vynikající knihy Krystyny Wanatowiczové Nezval. Básník a jeho syn přichází na řadu deníkové dílo Pavla Juráčka, jednoho z klíčových tvůrců nové vlny československého filmu. Juráček (1935–1989) si deníky začal psát už ve třinácti letech. Snaha nějak zachytit vnější realitu i vlastní vnitřní pochybnosti byla tehdy vlastní i Janu Zábranovi, Ivanu Divišovi či Ludvíku Vaculíkovi.
Novým důkazem neobratnosti české vlády je kontrapunkt mezi dvěma událostmi, jež se obě odehrály na přelomu června a července. Na sítích předseda vlády Petr Fiala jako důkaz starosti vlády o komfort a čas občanů vážně prodává možnost, aby si řidič o nový řidičský průkaz žádal on-line. To jde od včerejška. Řidič se tak vyhne frontě na úřadu a za 100 korun nový průkaz dostane do výdejního místa, dokonce si to místo může vybrat. Po možnosti netahat se po republice s občankou (můžete si ji stáhnout do telefonu!) jsme dosáhli dalšího milníku na cestě k digitalizaci.
Humbuk kolem povinnosti přihlásit se u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) kvůli koncesionářským poplatkům nekončí. Povinnost se vedle domácností vztahuje i na OSVČ i firmy včetně těch, které žádné poplatky ve výsledku platit nemusejí. To se ale řadě z nich nelíbí – novinku kritizují jako nesmyslně byrokratickou a mamonářskou. Přihlásilo se zatím přes 180 tisíc podnikatelů a firem, u fyzických osob jde dokonce o stovky tisíc nových poplatníků.
Kdo je dneska zapsanej, zítra bude v kole lámanej, říká se na jednom místě fantasy ságy o Zaklínači. Jedna boční postava (otčím lučištnice Milwy) tím odůvodňuje svůj útěk do lesa v momentě, kdy se přiblížili královští sčítači lidu. Historicky je to docela trefné pozorování: poddaní vesměs instinktivně nedůvěřovali jakýmkoliv snahám je „zmapovat“, protože typicky po nich následovaly nějaké ty nové daně nebo robotní povinnosti. Běžnou součástí různých selských bouří bylo spálení panského archivu, dostali-li se vzbouřenci k němu.
Firmy i živnostníci mají dnes poslední možnost nahlásit České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) počet zaměstnanců, podle něhož se bude nově odvíjet výše povinných poplatků. Elektronické formuláře na webech obou institucí ale od rána provázejí poměrně závažné potíže – stránky padají, zpomalují se nebo zobrazují chybová hlášení. Lidé si na komplikace stěžují na sociálních sítích.
Firmy i živnostníci (OSVČ) mají poslední den na to, aby České televizi a Českému rozhlasu nahlásili počet zaměstnanců, který je rozhodující pro placení poplatku oběma veřejnoprávním médiím. Tato povinnost se vztahuje i na podnikatele či firmy, které zaměstnávají méně než 25 zaměstnanců a poplatky neplatí. Nahlašovací povinnost zavedla takzvaná velká mediální novela, která od května zvýšila televizní poplatek o 15 Kč na 150 korun a rozhlasový ze 45 na 55 Kč.
Zbytečná byrokratická zátěž, komplikované přihlašování a chaos kolem rozhlasových a televizních poplatků. Živnostníci, firmy i politici kritizují komunikaci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ohledně koncesionářských poplatků. V posledních dnech se rozhořela kritická debata o tom, že nová povinnost ohledně placení a registrace nebyla dostatečně a srozumitelně komunikována jak s veřejností, tak především se samotnými aktéry. Kdo tedy má platit a kdo se má pouze zaregistrovat?
Jen několik dní před vypršením lhůty na registraci u České televize a Českého rozhlasu vypukl kolem televizních a rozhlasových poplatků pro OSVČ a firmy chaos. Právníci, politici i samotné veřejnoprávní instituce si vzájemně protiřečí v tom, kdo a za co vlastně musí platit – a zda hrozí pokuty i těm, kdo poplatky ve skutečnosti platit nemají. „Koaliční většinou prosazená novela zákona o rozhlasových a televizních poplatcích představuje nekvalitní a matoucí legislativní zmetek,“ ostře kritizoval předseda sněmovního mediálního výboru Patrik Nacher (ANO).
Koncesionářské poplatky znovu dělají problémy v životě českých občanů. Tentokrát se musí u České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaregistrovat všichni podnikatelé, firmy i živnostníci do 30. června 2025. Ti, kteří nezaměstnávají více než 25 zaměstnanců, tak jsou od televizních a rozhlasových poplatků osvobozeni. Zároveň ale riskují pokutu až 15 tisíc korun, jelikož jim zůstává oznamovací povinnost.
Podnikatelé a živnostníci musejí nejpozději do konce června nahlásit České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo), kolik mají zaměstnanců a zda vlastní auta nebo techniku s rádiem či televizí. A to i v případech, kdy se jich samotná platba koncesionářských poplatků netýká. Pokud registraci v daném termínu opomenou, riskují pokutu až v řádu tisíců korun. Na sociálních sítích zákonem danou povinnost emotivně připomněla například místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
