Novým britským premiérem se ve středu odpoledne stal Boris Johnson, kterého vedením vlády pověřila královna Alžběta II. Johnson ve funkci nahradil Theresu Mayovou.
Ve znamení dvoustranných schůzek světových státníků se nesl první den summitu největších ekonomik světa G20, který se koná v japonské Ósace. Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že budou pokračovat v jednáních o kontrole zbrojení. S šéfem Kremlu se poprvé od aféry kolem otravy někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala v jižní Anglii setkala i britská premiérka Theresa Mayová.
Theresa Mayová neměla být premiérkou. Měl jím být charismatický Boris Johnson. Oblíbenec řadových členů Konzervativní strany se po vítězné kampani za odchod z EU ocitl na vrcholu popularity. Zdálo se logické, aby Británii z Evropské unie vyvedl hlavní brexitář. Jedinou překážkou byla Johnsonova osobnost. Neprovázela ho zrovna pověst nejpracovitějšího a nejkompetentnějšího politika.
Příštím lídrem britské Konzervativní strany a tedy i premiérem bude bývalý ministr zahraničí Boris Johnson nebo současný šéf diplomacie Jeremy Hunt. Rozhodlo o tom páté hlasování konzervativních poslanců, v němž byl z volby stranického lídra těsně vyřazen třetí zbývající kandidát, ministr životního prostředí Michael Gove. Vítěz souboje vystřídá v čele strany i vlády premiérku Theresu Mayovou, která ohlásila odchod po ztroskotání dohody o podmínkách ochodu země z EU.
Do dalšího kola volby lídra britské Konzervativní strany ve středu postoupili exministr zahraničí Boris Johnson, současný šéf diplomacie Jeremy Hunt, ministr životního prostředí Michael Gove a ministr vnitra Sajid Javid. Ve třetím hlasování konzervativních poslanců získal nejméně hlasů ministr pro mezinárodní rozvoj Rory Stewart, a byl tedy z boje vyřazen. Už ve čtvrtek se rozhodne o podobě finálové dvojice, z níž nového lídra strany a tedy i příštího britského premiéra vyberou řadoví straníci.
Někdejší britský ministr zahraničí Boris Johnson vzešel jako jasný vítěz prvního kola hledání nástupce premiérky Theresy Mayové, podpořilo ho 114 konzervativních poslanců. Ti zároveň vyřadili tři z deseti kandidátů, kteří se ucházejí o post lídra strany, a tím i křeslo ministerského předsedy.
Británie podle exministra zahraničí Borise Johnsona vyjedná s Evropskou unií lepší dohodu o podmínkách brexitu, zároveň ale nesmí svůj odchod z evropského bloku dále odkládat. Hlavní favorit souboje o místo lídra vládních konzervativců uvolněné Theresou Mayovou ve středu vystoupil na zahajovací tiskové konferenci své kampaně a řekl mimo jiné, že neočekává odchod z unie bez „rozvodové dohody“. Důsledná příprava na takový scénář je ale podle něj nejlepší cestou pro vyjednání ústupků v Bruselu.
Do čtvrtečního prvního kola volby nového lídra britské Konzervativní strany, která vyvrcholí za šest týdnů, půjde deset kandidátů. Z 11 ohlášených uchazečů pouze jeden nedokázal nasbírat podpisy osmi konzervativních poslanců, což byla podmínka pro podání přihlášky do procesu. Nová tvář vládní strany zároveň vystřídá v čele vlády končící premiérku Theresu Mayovou, které se doma nepodařilo prosadit dohody s EU o odchodu ze společenství. Podle médií má zatím největší podporu bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Hledání následníka Theresy Mayové v čele britské vládní Konzervativní strany v pondělí oficiálně začalo. Zájem o nejvyšší stranický post oznámilo zatím jedenáct politiků z řad konzervativců. Za favorita klání, jehož vítěz nahradí Mayovou také ve funkci ministerské předsedkyně, je považován bývalý ministr zahraničí Boris Johnson.
Britská premiérka Theresa Mayováv pátek oficiálně skončila jako vůdkyně vládních konzervativců. O své rezignaci informovala poslanecký klub strany známý jako Výbor 1922, který očekávaný vývoj potvrdil v tiskové zprávě. Naplno tak začíná proces výběru nového lídra, a tedy i příštího britského premiéra.
Neúprosná kletba brexitu semlela další politickou kariéru. Britská premiérka Theresa Mayová nedokázala splnit hlavní úkol, který si předsevzala, totiž vyvést Spojené království z Evropské unie. Strana dopěla k názoru, že nastal čas na změnu, a dotlačila Mayovou k odstoupení. Jízdní řád výběru nového lídra je jasný.
Britská premiérka Theresa Mayová minulý týden oznámila, že začátkem června podá rezignaci (o politických souvislostech jejího kroku více v komentáři kolegy Ondřeje Šmigola). Největší pozornost na jejím rozlučkovém projevu neupoutala ani slova, která v něm řekla, ale to, že v jeho závěru přemáhala slzy – nepříliš úspěšně. Pláč premiérky byl vyhodnocován a analyzován v mnoha komentářích – v britských médiích a na sociálních sítích. Kdekoho udivil nebo přivedl k názoru, že Mayová plakala jaksi špatně, že se jejím slzám nedalo věřit a podobně.
Británie musí z Evropské unie odejít koncem října, i kdyby to mělo být bez dohody. Prohlásila to v neděli bývalá ministryně práce Esther McVeyová, která se hodlá ucházet o post vůdkyně Konzervativní strany. Nynější lídryně konzervativců a premiérka Theresa Mayová v pátek oznámila, že se stranické funkce vzdá 7. června; vládu pak hodlá řídit, dokud strana nevybere jejího nástupce. Mayová odchází kvůli tomu, že se jí v Dolní sněmovně opakovaně nepodařilo prosadit připravenou dohodu o britském odchodu z EU.
Zatímco celá Evropa čeká na to, až se uzavře poslední volební okrsek, evropské volby si již vyžádaly první oběť. Premiérka Spojeného království Theresa Mayová oznámila, že 7. června rezignuje na pozici lídra strany. Předsedkyní vlády zůstane do doby, než si Konzervativní strana zvolí nového vůdce. Podle mnohých odchází pět minut po dvanácté.
Premiérka Theresa Mayová 7. června skončí jako vůdkyně britských konzervativců. Oznámila to v pátek po schůzce s šéfem parlamentního výboru konzervativních poslanců Grahamem Bradym. V čele vlády zůstane, dokud si její strana nenajde nového lídra. Konzervativci 10. června zahájí několikatýdenní proces volby vůdce, který zároveň Mayovou vystřídá v premiérském křesle. Podle deníku The Times by Británie nového premiéra mohla mít koncem července.
Britská premiérka Theresa Mayová, která kvůli svému brexitovému plánu čelí od středy revoltě ve vládě, oznámí v pátek rezignaci. Tvrdí to deník The Times a server Business Insider. Spojenci šéfky kabinetu podle The Times soudí, že Mayová ohlásí demisi po setkání s předsedou takzvaného Výboru 1922, který sdružuje konzervativní poslance bez vládních funkcí.
Britský ministr životního prostředí Michael Gove naznačil, že premiérka Theresa Mayová možná parlamentu na začátku června nepředloží napočtvrté svou brexitovou dohodu. V rozhovoru s BBC třikrát odmítl potvrdit, že se tak stane, a dodal, že vláda o tom bude v následujících dnech „přemýšlet“. Uvnitř vládních konzervativců zatím zesílil tlak na Mayovou, aby funkci opustila okamžitě.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes představila kompromisní plán, který má pomoci napočtvrté prosadit v britském parlamentu její brexitovou dohodu s Evropskou unií. Poslanci by podle šéfky vlády měli mít možnost hlasovat o tom, zda Británie zůstane s EU v celní unii, nebo o tom, zda se má konat referendum o "rozvodové" smlouvě. Opozičním labouristům Mayová nabídla i jiné ústupky v podobě dalších záruk ohledně takzvané irské pojistky, bezbariérového obchodu mimo jednotný trh nebo ochrany pracovních míst a životního prostředí.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Bývalý britský ministr zahraničí a jedna z hlavních tváří kampaně za brexit Boris Johnson ve čtvrtek oznámil, že bude kandidovat na funkci vůdce Konzervativní strany po premiérce Therese Mayové. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. „Samozřejmě, že do toho půjdu,“ řekl Johnson podle BBC na zasedání asociace britských pojišťovacích agentů.
Konzervativci a labouristé by mohli v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu zažít trpkou porážku. Podle nejnovějších průzkumů totiž drtivě zvítězí Brexitová strana založená euroskeptikem Nigelem Faragem, která má preference vyšší něž obě tradiční strany dohromady. Premiérka Theresa Mayová se svou Konzervativní stranou nedosahuje v průzkumech ani třetinové podpory v porovnání s brexitáři.
Když se v úterý znovu sejdou zástupci britské vlády a opozičních labouristů ve snaze nalézt kompromis ohledně brexitu, učiní premiérka Theresa Mayová přelomovou nabídku v podobě přechodu na dočasnou celní unii s Evropskou unií. S odvoláním na své zdroje to napsal britský nedělník The Sunday Times. Labouristický předák John McDonnell v reakci obvinil Mayovou z ohrožení rozhovorů vypuštěním informací do médií. Dodal však, že jednání budou pokračovat a že dohoda musí být, pokud možno, hotová rychle.
Británie je pouze krok buď od socialistické utopie, či od komunistického pekla. Záleží, z jaké strany se na to díváte. Od čtvrtečního summitu EU, který schválil prodloužení brexitovského procesu do 31. října, narychlo uspořádané výzkumy voličských preferencí dokumentují úprk voličů od vládnoucích konzervativců. V samotné straně jsou na smrt rozhádaní zastánci odchodu z EU a jeho odpůrci. Je zcela možné, že Británie stojí jedno hlasování o důvěře od předčasných voleb.
Sedmadvacet zemí Evropské unie a Británie se dnes v noci dohodly na odkladu britského odchodu z EU do 31. října s tím, že pokud britský parlament schválí dohodu o vystoupení, odejde země z unie dřív.
Britská premiérka Theresa Mayová žádá lídry ostatních 27 zemí EU o odklad brexitu, neboť chce, aby země mohla z Evropské unie odejít spořádaným způsobem. Už druhý posun brexitu má podle ní dát čas britskému parlamentu k ratifikaci dohody o vystoupení a následnému odchodu, třeba už k 22. květnu. Mayová to prohlásila při příchodu na summit EU, kde své partnery s postojem Londýna seznámí před tím, než budou premiéři a prezidenti o věci diskutovat už bez premiérky.
Britská premiérka Theresa Mayová obhajuje své rozhodnutí začít o dalším postupu na cestě k odchodu Británie z Evropské unie jednat s opozičními labouristy. V prohlášení, které zveřejnila v sobotu pozdě večer, píše, že to je jediný způsob, jak zajistit brexit s dohodou. Podle dnešního vydání listu The Sunday Times chce premiérka nejsilnější opoziční stranu k podpoře své brexitové dohody přimět změnou zákona o odchodu Británie z EU, do kterého by vložila zmínku o "celních ujednáních" s EU.
Žádost premiérky Theresy Mayové o další odklad odchodu Británie z Evropské unie v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků. Krok bude mít podle nich dopad i na jednotu vládní Konzervativní strany. Některé noviny upozorňují, že odezva ze strany představitelů zbývajících členských zemí evropského bloku byla chladná, zatímco jiné píší, že například Francie, Španělsko či Belgie chtějí přistoupit jenom na velmi krátký odklad brexitu, a to v řádu týdnů.
Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Tuto podmínku až dosud Mayová odmítala a část její vlády kvůli ní hrozila rezignací. O případném posunutí termínu brexitu budou Tusk a lídři unijních zemí rozhodovat na bruselském summitu příští středu.
Britská premiérka Theresa Mayová se snaží najít způsob, jak zabránit brexitu bez dohody 12. dubna. Setkala se proto s lídrem opozice Jeremym Corbynem a jednání o dalším brexitovém plánu bylo dle mluvčích obou strany konstruktivní. Politici se mimo jiné dohodli na dalším programu rozhovorů. Sám Corbyn ovšem později uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával. Vyjednávací týmy vlády a opozice se opět sejdou už ve čtvrtek.
Pravděpodobnost, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, po pátečním hlasování britského parlamentu významně vzrostla. V prvních reakcích to uvedli vrcholní politici některých unijních zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že riziko brexitu bez dohody je nyní naprosto reálné. Stále pravděpodobnější je tato varianta i podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, rakouského kancléře Sebastiana Kurze nebo šéfa německé diplomacie Heika Maase.
