Významnou součástí sbírky GVUO v Ostravě je kolekce starého umění, vystavovaný výběr děl mapuje léta 1500–1800. Exponáty z počátku období pocházejí ze středoevropského prostoru, s 16. stoletím v zastoupení děl dominuje italské umění, nejpřesvědčivěji je reprezentováno umění 17. a 18. století.
V odlehlé holandské vesnici se veterinář vydává na další rutinní návštěvu sousedního statku. V okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu, ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví prázdniny podivnými hrami. Nikdo netuší, jak daleko jejich tajný vztah zajde. Marieke Lucas Rijneveld: Ty moje skvostné zvířátko, přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková, Argo, 272 str.
Franz Kafka inspiroval mnoho českých spisovatelů. Jak se k němu vztahují současní čeští autoři, jak si vykládají jeho texty? Čím je ovlivnil, čím je irituje? O svém vztahu ke Kafkovu dílu promluví autoři zastupující rozdílné podoby prózy – Magdaléna Platzová, Viktorie Hanišová, Stanislav Biler.
Alena Wagnerová představuje Sidonii Nádhernou jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život poznamenaly všechny pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu – rozpad Rakousko-Uherska, nacistická okupace, odchod do exilu v Anglii, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy, přeložil Vratislav Slezák, Argo, 248 str.
Fotograf Josef Vrážel se narodil v Karolince na Vsetínsku. Celý život tam žije a fotografuje, svůj kraj dobře zná a miluje, což je vidět na jeho hluboce lidských fotografiích. Jsou to obrazy plné emocí, dokonalé kompozice a jistého přesahu. Navíc často k nim autor přidává zajímavé příběhy o různých lidech a událostech.
Americké přírodovědné muzeum v New Yorku oznámilo, že uzavře dvě velké expozice, kde jsou vystaveny předměty původních obyvatel. Reaguje tak na nové federální předpisy, které vyžadují, aby muzea získala před vystavením nebo zkoumáním zmíněných předmětů souhlas indiánských kmenů. Informuje o tom list The New York Times (NYT). Muzeum tento víkend uzavřel expozice věnované tzv. Východním lesům a Velkým pláním a zakryl řadu dalších vitrín s předměty z indiánské kultury.
Řeka jako symbol Řeka jako cesta do nitra temnoty – komponovaný večer v rámci doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Město a řeka. Na příkladu díla Josepha Conrada se přednáška zabývá symbolikou řeky v umění. Zazní úryvky ze Srdce temnoty a vybrané ukázky z filmových adaptací této nejslavnější Conradovy knihy včetně dalších filmů, které inspirovala. Řeka ve filmu, CAMP, Praha, 26. 1. 2024.
Zažijte dobrodružnou cestu, na jejímž začátku je malé městečko a na jejímž konci na vás čekají moderní Pardubice. Je plná pozoruhodných lidí a důležitých událostí… Pardubická výstava je určena především malým objevitelům a seznámí je s významnými milníky města od roku 1845 až do 30. let 20. století.
Fotograf Vladimír Birgus vystavuje v Kabinetu fotografie, který na kladenském zámku vede Jiří Hanke. Birgusovy fotografie jsou nearanžované, zachycují scény, v nichž se snoubí reálno se surreálnem. V konfrontacích lidí s prostředím či v reakci na různé situace autor představuje mikropříběhy lidských životů. Vladimír Birgus: Samotáři, Kabinet fotografie, zámek Kladno, do 18. 2. 2024.
Opuštěné železnice – vagony, lokomotivy, nádraží, točny, dílny i mosty – najdeme napříč kontinenty včetně Česka. Mnoho věcí, včetně těch velkých, se může vlivem okolností stát zcela zapomenutými. Objevte tato tajemná místa v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe, Africe, na Blízkém východě a také v Austrálii a na Novém Zélandu.
Michael Rittstein se v pražském Museu Kampa představí unikátním výběrem z malířského díla. Tentokrát s důrazem na stěžejní práce ze soukromých sbírek v kombinaci s výběrem z tvorby posledních tří let. Většina obrazů si odbude výstavní premiéru, některé z nich se do Čech vracejí po desítkách let ze zahraničních kolekcí. Michael Rittstein – Nohy na stole, Museum Kampa, Praha, do 10. 3. 2024.
Ve čtvrtek 30. listopadu 2023 se na Univerzitě Karlově v historických prostorách Karolina uskutečnilo předvánoční setkání partnerů a příznivců české účasti na Expo 2025. Dorazilo na 200 zástupců akademického sektoru, českých i japonských firem a státní a veřejné sféry. Akce se konala u příležitosti důležitého milníku – 500 dnů do začátku světové výstavy, která se v roce 2025 bude konat v japonské Ósace.
Knihy ze soutěže o nejkrásnější českou knihu roku si můžete prohlédnout v Pražákově paláci v Brně. U děl je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování. Porota ocenila ty nejlepší tituly v sedmi žánrových kategoriích, vybrala zajímavé studentské práce a udělila ceny ve speciálních kategoriích. Nejkrásnější české knihy roku 2022, Moravská galerie v Brně, do 29. 3. 2024.
Prvním vysazeným stromem se stal japonský cypřiš v pamětním parku Expo ’70 v Ósace. K němu přibude podle informací Radio Kansai dalších 1500 stromů v centru umělého ostrova Jumešima. Les klidu bude vysazen uvnitř symbolické „kruhové střechy“ výstaviště, která roste rychlým tempem. Bude to zóna klidu a pohody uprostřed ruchu výstaviště. Má se rozkládat na ploše přibližně 2,3 hektaru, což je polovina rozlohy stadionu Košien.
Eva Heyd se věnovala humanistické fotografii, pracovala pro významná muzea i galerie. Její fotografické koláže se stávají součástí trojrozměrných objektů, většinou skleněných. Výstava představuje současnou tvorbu autorky, tedy fotografie a montáže krajiny či míst člověkem vytvořených a později opuštěných.
Anglické mýty zkoumají rané legendy pořímské Anglie, rozkrývají bohatství artušovských a romantických legend a poté se věnují anglickým lidovým hrdinům, zvířatům i duchům, kteří v této zemi strašívali. Kniha je průzkumem fascinující mytologie, jež se stala základem jedné z nejstarších kultur světa. Michael Kerrigan: Anglické mýty, přeložil Lubomír Košnar, Universum, 224 str.
Balady jako Polednice, Vodník nebo Poklad z Erbenovy Kytice se stanou součástí jednoho příběhu. Příběhu o ženách – silných, slabých, hledajících a toužících touhou spalující a mnohdy temnou, která je odvádí od poslušnosti a řádu. Adaptaci české klasiky pro zlínské divadlo nastudoval Dodo Gombár.
V Japonsku se minulý týden konalo mezinárodní setkání organizátorů a účastníků Všeobecné světové výstavy 2025 v tamní Ósace, do jejíhož zahájení zbývá něco přes 500 dní. Dvoudenní podnik byl příležitostí pro klíčové zúčastněné strany pro dosažení pokroku před nejintenzivnějším obdobím příprav.
Asi už to někdo v souvislosti s výstavou ve Valdštejnské jízdárně napsal, ale její název Petr Brandl: příběh bohéma je příklad toho, čemu se říká anachronismus. Neboť slovo „bohém“ ve smyslu neuspořádaného života uměleckého typu se začalo používat až v 19. století, dlouho po Brandlově smrti, a to ve Francii; souviselo to, jak známo, s romantickými představami o cikánech, jejichž původ byl shledáván v Čechách, v tajemné Bohémii. Což nás ale vrací zpět k Brandlovi, který byl bezesporu Bohemian, tedy Čech či Böhme, jak by to odpovídalo anglickému názvu výstavy The Story of a Bohemian.
Vnitrozemská plavba v Čechách představuje vděčné a dosud jen málo prozkoumané téma. Ve třech tematických celcích představuje výstava Plnou parou vpřed obrazy, jejichž témata jsou prvně věrohodně identifikována. Soubor doplněný kontextuálním materiálem ukazuje vývoj vltavské plavby od 70. let 19. století až po díla Skupiny 42 a jejích současníků. Plnou parou vpřed. Lodě a plavba v českém malířství 1850–1950, Západočeská galerie v Plzni, do 4. 2. 2024.
Netradiční výstava Galerie hlavního města Prahy poodhaluje různé restaurátorské techniky. Zájemci se seznámí s postupy obnovování veřejných plastik od konzervace přes specializované restaurování až po nutnost rekonstrukce díla nebo jeho nahrazení kopií.
Dva mladí aktivisté ze skupiny Just Stop Oil v pondělí zaútočili kladivy na obraz španělského barokního malíře Diega Velázqueze Venušina toaleta v londýnské Národní galerii. Snažili se rozbít ochranné sklo a zakřičeli pár plamenných vět. Později je zatkla policie. Výběr díla, jež se stalo předmětem útoku, nebyl náhodný. Stejný obraz poničila v roce 1914 sufražetka Mary Richardsonová, mělo se tak stát v reakci na zatčení jiné bojovnice za volební právo žen Emmeline Parkhurstové.
Desátý ročník festivalu 3Kino FilmFest otevře film Jagna, čerstvě nominovaný na Oscara. Jde o novinku Doroty Kobiely Welchman a Hugha Welchmana. Snímek je vytvořen jedinečnou technikou animované malby. V rámci doprovodného programu organizátoři upozorňují na dokument Zhroucený sen, který natočil režisér Tomasz Magierski. 3Kino FilmFest 2023, Praha, 6.–11. 11. 2023.
Akvarel je technika s dlouhou tradicí, největšího rozvoje ale dosáhl v 19. století. Výstava v Národní galerii reflektuje nejen uměleckou výměnu mezi dvěma metropolemi v době, kdy byly součástí jednoho státu, ale i vysokou kvalitu českých akvarelistů a podněty, které přinášeli do středoevropské vizuální kultury.
Helena Koenigsmarková opouští po třiatřiceti letech post ředitelky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Podařilo se jí dokončit novou stálou expozici, rekonstrukci hlavní budovy i výstavbu nového depozitáře. Mluvily jsme kromě jiného o neformálním spolku ředitelů světových uměleckoprůmyslových muzeí.
Obraz Vražda v domě patří mezi vrcholná díla českého malířství 19. století. Jakub Schikaneder v něm zachytil téma násilné smrti dívky, kterou objevili na dvoře starého domu. Vystavené skici nám poodhalují proces vzniku díla a pomáhají pochopit, co činí obraz tajuplným i dnes. Příprava na vraždu v domě: Kresebné studie Jakuba Schikanedera, NGP (Veletržní palác), Praha, do 5. 11. 2023.
V Národním muzeu 12. října 2023 startuje architektonická výstava s názvem Český pavilon Expo 2025: Soutěžní návrhy. Pořádá ji Kancelář generálního komisaře pro Expo 2025 ve spolupráci s Národním muzeem. Přehlídka současné české architektury představí návštěvníkům všech 38 soutěžních návrhů, které v březnu 2023 zabojovaly o jedinečnou možnost navrhnout národní pavilon pro příští světovou výstavu. Ta se bude konat od dubna do října 2025 v japonské Ósace.
Kdo chce číst něco o krutostech dnešního světa, jistě si své texty najde, ale tohle bude o něčem jiném. O kráse konejšivých výjevů z časů, které si cenily ticha, klidu a soustředěnosti: tedy z krásného 19. století.
Číslo 13 doprovází fotografa Lukáše Dvořáka po celý život. Jak jinak tedy nazvat jeho průřezovou výstavu? Ač je Dvořák uznávaný jako módní fotograf, předmětem jeho vášně se stal akt – pomáhá mu objevovat nové pohledy na smyslovou realitu kolem nás. Ve své tvorbě akcentuje přirozenost a snahu zachytit ženy v jejich nejčistší kráse.
Výchozí látkou pro autorskou inscenaci je román Virginie Woolfové Orlando (1928). Jde o fiktivní životopis mladého šlechtice, který prochází dějinami. Orlando, nejdřív jako muž, později jako žena, hledá smysl života, touží po vznešeném citu, lásce, slávě, nesmrtelnosti a vášni. Virginia Woolfová, Marek David: Orlando, Východočeské divadlo Pardubice, premiéra: 7. 10. 2023.
