Americká společnost SpaceX na čtvrtek plánuje třetí integrovaný testovací let nově vyvíjené kosmické lodi Starship a nosného stupně Super Heavy. Získala k tomu povolení od amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA). Předchozí dva pokusy - loni v dubnu a v listopadu - skončily po několika minutách po startu explozemi.
NASA chystá testování života na Marsu, pro svůj 3D vytištěný simulátor nyní hledá čtyři dobrovolníky, kteří by v něm strávili rok života. K výběru vhodného kandidáta má ale NASA mnoho kritérií, jako jsou věk nebo vzdělání. Informuje například web CBS News. Život na "falešném Marsu" má připravit na průzkum planety lidmi. Celý rok mohou zájemci strávit v simulaci Marsu (Mars Dune Alpha) o rozloze zhruba 158 metrů čtverečných.
Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) představil plán pro testování raketového motoru na jaderný pohon, který by do budoucna mohl dopravit astronauty na Mars za kratší dobu, než je tomu u dosavadních systémů. Na projektu NASA spolupracuje s výzkumnou agenturou amerického ministerstva obrany DARPA, první testy plánují na rok 2027. Cílem projektu je vyvinout pohonný systém pro cesty do vesmíru, který se bude výrazně lišit od v současnosti nejpoužívanějších chemických raket.
Čínské robotické vozítko Ču-žung dnes úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. Modul na povrchu rudé planety přistál přesně před týdnem, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi. Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval.
Americká vesmírná agentura NASA potvrdila, že se jí v pondělí na povrchu Marsu podařilo krátce vzletět a následně přistát s malou výzkumnou helikoptérou Ingenuity. Jde o historicky první kontrolovaný let motorizovaného stroje na povrchu cizího vesmírného tělesa. V plánu je nyní ještě několik dalších, náročnějších, testů. Malá výzkumná helikoptéra měla původně vzlétnout už ke konci minulého týdne, vědci však narazil na softwarový problém, který zpozdil startovací sekvenci,
„Sedm minut hrůzy“ přistávacího manévru americké sondy Perseverance na povrch Marsu bylo ve čtvrtek jako pozdrav ze starých dobrých časů.
Uprostřed všech starostí, které nám připravují jiní lidé, se snad občas přece jen vyplatí vzhlédnout od špiček vlastních bot a zadívat se na podzimní nebe – aspoň v těch vzácných chvílích, kdy se mraky roztrhají a je vidět hvězdy. Září mezi nimi červená skvrnka jménem Mars, toho času nápadně blízko k Zemi. Pouhých šedesát milionů kilometrů.
Raketa Atlas V z Mysu Canaveral na Floridě vynesla robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které má příští rok v únoru přistát na Marsu.
Šéf soukromé kosmické společnosti SpaceX Elon Musk se na sociální síti Twitter rozpovídal konkrétněji o plánech, podle nichž by už za dvacet let mělo na Marsu stát první lidské město.
Vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV ČR) budou měřit elektromagnetické pole a zkoumat existenci blesků na Marsu. Modul, který pro tento výzkum navrhli, je součástí evropské sondy ExoMars 2020, která příští rok v červenci poletí na rudou planetu. Paměť modulu bude sloužit k ukládání naměřených dat, které budou přijímány na Zemi. K testování zasílání dat poslouží projekt Telefonát z Marsu, do kterého zájemci z celého světa mohou mezi 20. březnem a 20. dubnem posílat návrhy na první hlasový vzkaz z Marsu. V tiskové zprávě o tom informovala AV ČR.
„Dochází mi baterie a stmívá se.“ Tak podle americké vesmírné agentury NASA zněla poslední zpráva vesmírného vozítka Opportunity, které 15 let zkoumalo Mars. Robot se v červnu 2018 přepnul do hibernace, aby se uchránil před obří prachovou bouří, která zaclonila Slunce. Spojení s ním se pak již nepodařilo navázat. Ve středu 13. února NASA misi Opportunity oficiálně ukončila. Příběh vozítka připomíná neuvěřitelný vědecký pokrok, který lidstvo vykonalo během pár desetiletí. Připomíná také, že je nejvyšší čas vyslat na Mars člověka.
Americká sonda InSight, která na konci listopadu přistála na Marsu, umístila na povrch rudé planety svůj první přístroj – seizmometr SEIS. Na webu o tom ve čtvrtek informovala Laboratoř tryskových pohonů (JPL) NASA v kalifornské Pasadeně, podle níž tak robotický výzkumník dokončil důležitou etapu své mise. „Rozvrh aktivit InSight se realizuje lépe, než jsme doufali,“ prohlásil v souvislosti s dalším sondou úspěšně zvládnutým „krokem“ ředitel projektu InSight Tom Hoffman z JPL. „Bezpečné položení seizmografu na zem je úžasný vánoční dárek,“ dodal.
Americká sonda InSight, která je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu Marsu, úspěšně přistála na rudé planetě. Potvrdila to i první fotografie, kterou sonda odeslala po přistání. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který ale nyní musí přes pět hodin vyčkat na potvrzení, že se správně rozevřely solární panely nezbytné pro zásobování sondy elektrickou energií. Informaci pošle sonda Mars Odyssey, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu.
Do kin míří filmová komedie režiséra Benjamina Tučka Mars. Vznikla na vědecké základně uprostřed pouště v americkém Utahu, kde český štáb získal jako jediný na světě povolení natáčet. Točilo se v modulu pro simulace pobytů na Marsu a jak řekl Tuček, filmový štáb těm, kdo stanici provozují, připadal jako velmi vhodná skupina pro případnou budoucí kolonizaci planety. Film měl premiéru na karlovarském festivalu, do kin vstoupí 16. října.
Pod ledovou vrstvou u jižního pólu Marsu byla objevena voda v tekutém skupenství. Vyplývá to závěru studie publikované ve středu Italskou kosmickou agenturou v časopise Science. Důkazy nasbíral radar na planetární sondě Mars Express Evropské kosmické agentury, též známý jako Marsis.
Vesmírná loď určená k cestám na Mars se bude moci vydat na první krátké lety už v první polovině příštího roku. Na konferenci o hudebních a filmových technologiích SXSW v texaském Austinu to v neděli řekl vizionář a zakladatel společnosti SpaceX Elon Musk.
Modrá planeta s klidnou vodou, s kopcovitými pohořími a nadýchanými mraky, takhle nějak mohl vypadat podle některých studií Mars před 3,5 miliardami lety. Vědci již nějakou dobu předpokládají, že nejbližší planetou protékala voda, to hlavně kvůli rozlehlým údolím, které mohly být vytesány jen velkými řekami. Spekuluje se však, zda voda na Marsu nezůstala. Píše Telegraph.
Americký podnikatel a vizionář Elon Musk zveřejnil dokument, který shrnuje jeho prezentaci v rámci 67. mezinárodního astronautického kongresu v mexické Guadalajaře. Vědecký dokument, který nese volně přeloženo název „Jak učinit z lidstva multiplanetární druh“ popisuje Muskovy detailní plány na dobytí rudé planety a následné založení první lidské kolonie na Marsu.
Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to v pondělí Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.
Evropská kosmická agentura (ESA) stále nedostala očekávaný signál, který by potvrdil přistání experimentálního modulu Schiaparelli na Marsu. Poslední signál modul vyslal při sestupu k rudé planetě. Vědci tak pořád netuší, zda modul Schiaparelli měkce dosedl na Mars, nebo do povrchu planety vrazil vysokou rychlostí a rozbil se.
