Čínské robotické vozítko Ču-žung dnes úspěšně opustilo přistávací modul a poprvé vyjelo na povrch Marsu. Informovala o tom agentura Reuters. Modul na povrchu rudé planety přistál přesně před týdnem, rover pak prováděl přípravy na to, aby mohl po přistavené rampě sjet a zahájit svou misi.

Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.

There is certainly life on #Mars! We're the life of the party! #Zhurong #Tianwen1 #CNSA @CNSA_en pic.twitter.com/cC8pZVmyVt

— China National Space Administration (CNSA) (@CNSA_en) May 15, 2021

Čínská marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda - tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem - v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Čínský rover funguje v oblasti Utopia Planitia, tedy na planině na severní polokouli, která je podle dosavadních průzkumů zřejmě pokrytá lávou a možná i permafrostem. V této oblasti v roce 1976 přistála americká sonda Viking 2. Na Marsu nyní fungují i tři americké mise - modul InSight a rovery Curiosity a nejnovější Perseverance, který přistál letos v únoru.