Analytička komoditních trhů Tracy Shuchartová přišla se zajímavým vysvětlením. Trumpem zdůrazňovaná ropa je jen povídáním pro veřejnost, skutečné důvody jsou jiné. A z pohledu Pentagonu dávají smysl. Zaprvé, kritické nerosty. Venezuela jich má hodně a na jejich těžbě už se podílejí Číňané. Ovládají 90 procent jejich zpracování na světě. To Pentagon velmi zajímá, zvlášť od té doby, co na jaře Číňa na čas zablokovala jejich vývoz. Potřebuje je do zbraní.
Spojené státy se v severním Atlantiku zmocnily tankeru nyní plujícího pod ruskou vlajkou, který se vyhnul americké blokádě sankcionovaných plavidel u Venezuely a který americká pobřežní stráž už déle než dva týdny pronásleduje. Informovalo o tom velitelství americké armády v Evropě (EUCOM). Rusko předtím podle amerických médií vyslalo ponorku a další prostředky, aby tanker, dříve známý jako Bella 1, nyní Marinera, doprovodily. Ruská agentura Russia Today na sociálních sítích zveřejnila údajné záběry zásahu, na kterých poblíž tankeru operuje helikoptéra.
Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Trump uvedl, že ropa bude vysoké kvality.
Spojené státy by mohly ropným společnostem poskytnout dotace na obnovu energetické infrastruktury Venezuely, což by mohlo být hotovo do 18 měsíců, řekl americký prezident Donald Trump v rozhovoru se stanicí NBC News. Představitelé ropných gigantů Chevron, ConocoPhillips a ExxonMobil se tento týden plánují setkat s Trumpovou administrativou, aby s ní diskutovali o situaci ve Venezuele, napsal web stanice CBS News s odvoláním na své zdroje.
O víkendu jsme dostali ukázku toho, jak to vypadá, když se supervelmoc rozhodne chovat jako supervelmoc. Spojené státy zaútočily na Venezuelu, a zatímco americké letectvo bombardovalo podle libosti vojenské cíle, speciální síly Delta Force si došly pro venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a odvezly ho ze země. Američané ho nyní hodlají soudit. Jaké jsou závěry z celé operace? Zaprvé: Americká armáda je stále nejmocnější a nejlepší na světě. Pokud jde o konvenční operace, nemá na planetě sobě rovného.
„Často se tvrdí, že Venezuela nemá s drogami nic společného, protože většina fentanylu pochází odjinud.“ Takto začíná vyjádření amerického viceprezidenta JD Vance na síti X, ve kterém obhajuje z různých stran veřejně zpochybňovanou důležitost otázky výroby a pašování drog do USA v případě Venezuely. Právě drogy jsou často prezidentem Donaldem Trumpem i dalšími členy vlády zmiňovány jako jeden z hlavních důvodů sobotní vojenské operace v jihoamerické zemi
Zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura Spojenými státy vyvolává i úvahy o dopadech, které může mít budoucí vývoj na světové ceny ropy. Venezuela má největší ropné zásoby na světě a s případným pádem nynějšího režimu by se mohl výrazně změnit její podíl na trhu. Americký prezident Donald Trump říká, že chce americkým ropným společnostem znovu umožnit ve Venezuele těžbu. A možný vliv USA na venezuelskou ropu by mohl dělat podle některých analytiků vrásky ruskému režimu.
Zlevňování pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku na konci roku zpomalilo, i tak je průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 je nejnižší za víc než čtyři roky a proti konci roku 2024 je u benzinu i nafty nižší o víc než dvě koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy v následujících sedmi dnech pohonné hmoty dále zlevní, a to sice o zhruba deset haléřů na litr.
Unce stříbra má nyní větší hodnotu než barel ropy. Ani investoři, ani průmysloví odběratelé nemají tohoto drahého kovu dost, zatímco nadbytek ropy způsobil pokles cen pohonných hmot. V roce, kdy drahé kovy doslova zazářily, si hlavní pozornost uchvátilo stříbro. Jeho cena překonala 45 let starý rekord a v roce 2025 se více než zdvojnásobila, píše list Wall Street Journal. S cenou 76,486 dolarů za trojskou unci má stříbro na tzv. futures trzích větší hodnotu než barel ropy, jehož cena v pátek uzavřela na 56,74 dolarech.
„Spojené státy a Venezuela můžou být ve válce v řádu dnů.“ Titulek newsletteru britského deníku The Daily Telegraph je z 3. prosince, ale mohl vyjít v podstatě kdykoli v posledních dvou měsících. Spekulace o americkém úderu na Venezuelu připomínají limitní hodnotu v matematice. Moment začátku vojenské akce se neustále přibližuje, ale zatím nenastal. A jestli někdy nastane, zřejmě neví ani sám Donald Trump. Nátlak na Venezuelu je značný. Američané v Karibiku rozmístili na 15 tisíc námořníků a mariňáků, 11 válečných plavidel a nejmodernější letadlovou loď USS Gerald R. Ford.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek oznámil, že nařídil kompletní blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které plují do Venezuely nebo z ní odplouvají. Podle agentury AP tak šéf Bílého domu zvyšuje tlak na autoritářského vůdce jihoamerické země Nicoláse Madura. Blokádu Trump oznámil na své síti Truth Social poté, co Spojené státy minulý týden u pobřeží Venezuely zabavily plavidlo převážející ropu.
Americká vláda pozastavuje část sankcí proti ruskému ropnému gigantu Lukoil. Zdůvodňuje to snahou umožnit čerpacím stanicím mimo Rusko udržet provoz. O dnešním oznámení Washingtonu informuje agentura AFP či Reuters. Transakce na čerpacích stanicích se povolují, „aby se zabránilo penalizaci“ zákazníků a jejich dodavatelů. A to za předpokladu, že výtěžek nepoputuje do Ruska, uvádí se v prohlášení amerického ministerstva financí. Výjimka podle něj platí do 29. dubna 2026.
Evropská komise představila novou strategii bioekonomiky, která má nahradit fosilní paliva organickými materiály. Cílem je snížit emise CO2 a omezit dovoz ropy a plynu. Evropská komise fosilní paliva chce nahradit využitím domácích zdrojů, jako jsou stromy a zemědělské plodiny. „Navrhovaná nová strategie bude podporovat činnosti, které poskytují udržitelná praktická řešení a alternativy ke kritickým surovinám,“ uvedla EK. Informuje o tom server Politico.
Finská divize ruské ropné společnosti Lukoil se v důsledku amerických sankcí chystá uzavřít všechny své čerpací stanice ve Finsku. Divize s názvem Teboil ve středu podle agentury Reuters uvedla, že stanice budou ukončovat provoz postupně, jakmile doprodají zbývající pohonné hmoty. Teboil provozuje ve Finsku 430 čerpacích stanic, což je zhruba pětina celkového počtu čerpacích stanic v zemi.
Výjimka z amerických sankcí, která Maďarsku umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, potrvá jeden rok. Pode agentury Reuters to v pátek uvedl činitel Bílého domu. O vyjmutí Budapešti ze sankčního režimu informoval o několik hodin dříve maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s Donaldem Trumpem, o časovém omezení se však nezmínil. Více jsme o tom psali ZDE. Podle maďarské tiskové agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba.
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu napsala, že výjimka potrvá rok. Podle maďarské agentury MTI se má vztahovat na plynovod TurkStream a ropovod Družba. USA zrušily také veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
Skupina OPEC+ od prosince zvýší těžbu ropy o dalších 137.000 barelů denně, což je ve stejném rozsahu jako při předchozích mírných navýšeních od října a od listopadu. Skupina, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, rovněž rozhodla, že v prvním čtvrtletí příštího roku od zvyšování těžby upustí, informovala dnes v prohlášení. Na zvýšení těžby se dohodlo osm zemí, a to Saúdská Arábie, Rusko, Irák, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Kazachstán, Alžírsko a Omán.
V noci na neděli byl v ruském černomořském městě Tuapse zasažen ukrajinskými drony ropný tanker a část přístavu. Podle zpráv ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) a armády šlo o koordinovaný útok dronů Centra speciálních operací Alpha ve spolupráci s dalšími jednotkami. Pět dronů zasáhlo tanker a nakládací infrastrukturu ropného terminálu, což způsobilo požár tankeru a poškození přístavních budov. O zprávě informoval i web agentury Unian.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 7. listopadu setká ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kde ho mimo jiné požádá o výjimku z amerických energetických sankcí uvalených na Rusko. Zda však Trump vyhoví "svému příteli", jak maďarského premiéra obvykle nazývá, není vůbec jisté. S týdenním předstihem sice potvrdil, že ho o ni Orbán žádá, ale zároveň dodal, že mu ji zatím neudělil. Informují o tom média, například United24 Media.
Chorvatská společnost JANAF, která je provozovatelem jadranského ropovodu Adria, omezila z technických důvodů dodávky ropy neruského původu do slovenské rafinerie Slovnaft. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma Slovnaft. Dodala, že tento krok považuje za porušení smlouvy. Společnost JANAF však obvinění z porušení smlouvy odmítá. Slovnaft uvedl, že JANAF zadržel dodávku 90 000 tun ropy typu Arab Light. Rafinerie Slovnaft zpracovává především ruskou ropu, snaží se však zvyšovat podíl ropy z jiných zdrojů.
Ruský ropný koncern Lukoil hodlá kvůli zavedení amerických sankcí prodat svá zahraniční aktiva, napsal na svém webu list Kommersant s odvoláním na dnešní prohlášení firmy. V Lukoilu začali posuzovat nabídky potenciálních kupců. Prodej aktiv se uskutečňuje v souladu s povolením amerického ministerstva financí k ukončení aktivit. V případě nezbytnosti se Lukoil chystá požádat o prodloužení tohoto povolení, aby zajistil nerušené fungování svých zahraničních aktiv.
Dodávky ruské ropy do Indie, které po invazi Ruska na Ukrajinu prudce vzrostly, budou brzy sníženy téměř na nulu. Vedení indických rafinérií uvedlo, že nové sankce oznámené Donaldem Trumpem prakticky znemožní další dodávky. Indický konglomerát Reliance Industries podle agentury Bloomberg již zahájil rozsáhlé nákupy ropy ze zemí Blízkého východu a ze Spojených Států, píše server RBK Ukrajina.
Sankce americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa na ruské ropné podniky Rosněfť a Lukoil mohou mít katastrofální důsledky pro jejich podnikání v Evropě, zejména pak v případě Lukoilu, uvádí server Politico. Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko se kvůli Trumpovým sankcím mohou zastavit. Slovensko přitom dováží do ČR skoro pětinu paliv, „zachránit“ tyto dodávky může dost možná už jedině maďarský premiér Viktor Orbán.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL. Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností.
Nejméně čtyři čínské státní ropné společnosti dočasně pozastavily nákup ruské ropy přepravované po moři v návaznosti na nové americké sankce vůči energetickým gigantům Rosněfť a Lukoil, informovala ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na několik obchodních zdrojů. Podle zdrojů společnosti PetroChina, Sinopec, CNOOC a Zhenhua Oil pozastavily nákup ruské ropy po moři „alespoň na krátkodobou dobu“ kvůli obavám z druhotných sankcí.
Spojené státy dnes oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Informovaly o tom agentury AFP, AP a Reuters. Šéf amerického resortu financí Scott Bessent v prohlášení uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Tu americký ministr označil jako nesmyslnou. "Nyní je čas zastavit zabíjení a (čas) na okamžité příměří," uvedl Bessent v prohlášení.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nazvala polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského „Usáma bin Sikorskim“ poté, co veřejně vyjádřil naději, že Ukrajinci vyřadí z provozu ruský ropovod Družba směřující do Evropy. Sikorski narážel na rozhodnutí, které potvrdilo, že Ukrajinec obvinění německou prokuraturou z účasti na zničení plynovodu Nord Stream nebude vydán do Německa. „Jaká další civilní infrastruktura by měla být z pohledu Usámy bin Sikorského zničena?“ ptá se ruská diplomatka.
V noci na neděli podnikly ukrajinské síly útoky na ropnou rafinerii v Novokujbyševsku v ruské Samarské oblasti. Zasažen byl také plynárenský závod v Orenburgu. Informoval o tom Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Ukrajinská armáda uvedla, že podle prvních zpráv byly na území ropné rafinerie zaznamenány výbuchy a požár. Rafinerie vyrábí více než 20 druhů komerčních produktů a roční objem primární zpracování činí 4,9 milionu tun. Armáda dodala, že byla zasažena zařízení pro primární zpracování ropy.
Indický premiér Naréndra Módí mne ujistil o tom, že jeho země už nebude kupovat ruskou ropu, uvedl americký prezident Donald Trump. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump dále řekl, že teď je čas, aby Čína udělala to samé, aby byl tlak na Rusko co nejvyšší. „Neměl jsem radost z toho, že Indie kupovala (ruskou) ropu, a on (Módí) mě dnes ujistil, že s tím skončí. Je to velký krok,“ uvedl Trump.
Na plážích ruského černomořského letoviska Anapa se znovu objevily ropné skvrny. Stalo se tak necelý měsíc poté, co krajské úřady oznámily, že dokončily čištění mořského dna od mazutu, který vytekl při srážce dvou starých tankerů v Kerčském průlivu v loňském roce. O novém znečištění černomořského pobřeží informoval server The Moscow Times s odvoláním na snímky a záběry na sociálních sítích.
