O vedení KDU-ČSL se zatím hlásí současný předseda strany Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný. Kandidaturu do předsednictva dále zvažuje třeba šéf poslanců Aleš Dufek nebo bývalý předseda strany Pavel Bělobrádek. Členky KDU-ČSL chtějí, aby v předsednictvu byly alespoň dvě ženy. Lidovci podle svých slov potřebují změnu vedení. K té by mělo dojít příští týden na sjezdu v Olomouci.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se bude ucházet o pozici předsedy strany na říjnovém sjezdu v Olomouci. Chtěl bych tak nahradit současného předsedu Mariana Jurečku, který slíbil, že pokud lidovci nesplní několik podmínek, předsednictví obhajovat nebude. Část podmínek strana nenaplnila, navíc se zevnitř KDU-ČSL ozývá hlasité volání po změnách. Strana s dlouhou historií se potýká s dlouhodobě nízkými voličskými preferenci okolo tří procent.
Ve druhé polovině října lidovci na svém sjezdu rozhodnou, kdo je povede do dalších sněmovních voleb z pozice předsedy. Zevnitř strany zaznívá volání po změně vedení, zatím však není jasné, zda bude svou funkci chtít obhajovat nynější šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL). Silnou podporu má ministr zemědělství Marek Výborný, naopak kandidovat nebude jihomoravský hejtman Jan Grolich. Strana s dlouhou historií se potýká s dlouhodobě nízkými voličskými preferenci okolo tří procent.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich se nebude ucházet o předsednictví ani o jiné funkce v širším vedení KDU-ČSL. S ohledem na vládní krizi je podle něj vhodné, aby byl předsedou ministr nebo alespoň člověk, jenž působí v Praze. To by Grolich nyní nemohl, řekl dnes novinářům po zasedání krajského výboru. Jihomoravský krajský výbor rozhodl o nominaci ministra zemědělství Marka Výborného, na post prvního místopředsedy podpoří ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka teprve oznámí, zda bude znovu kandidovat na šéfa strany. Rozhodnutí nejprve probere se spolustraníky. Předsedou KDU-ČSL by se podle něj mohl stát i jihomoravský hejtman Jan Grolich. Jurečka to dnes řekl novinářům po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb. Lidovci v nich obhájili dva senátorské posty.
Z některých novinářských příměrů se časem stávají odborné politické termíny. Jeden takový se zrodil po vyhlášení krajských voleb v roce 2008 v reakci na drtivé vítězství sociální demokracie. Podle oficiální barvy ČSSD zněl oranžová tsunami. Tehdejší lídr sociální demokracie Jiří Paroubek dokázal svou rétorikou přeměnit volby do regionálních zastupitelstev v referendum o vládě Mirka Topolánka. Do té doby držela vládní koalice 13 hejtmanství (ODS 12, KDU-ČSL 1). Po celoplošné tsunami se poměr zcela obrátil ve prospěch sociálních demokratů.
Koaliční lidovci se po proběhnuvších volbách připravují na klíčový sjezd v Olomouci, kde si mají zvolit nové vedení. Strana ztrápená nízkými preferencemi, vnitřními rozpory a kauzou vánočního večírku předsedy Mariana Jurečky by měla řešit zásadní otázky ohledně personálního obsazení a programových priorit.
Jan Grolich (KDU-ČSL) zůstane pro další volební období hejtmanem Jihomoravského kraje. Na dnešním jednání se na tom domluvila koalice Spolu a Starostů pro jižní Moravu, která bude mít v zastupitelstvu 35 mandátů z celkových 65. Zástupci stran se dnes dohodli na složení krajské rady, jasno je také o personálním obsazení všech pozic až na jednu. Po skončení jednání to večer oznámili zástupci všech stran.
Propojili jsme Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a Mapy.cz, máme přehledné informace o povodních, hlásal na sociálních sítích lidovecký ministr životního prostředí Petr Hladík. Jeden z šéfů společnosti Seznam, pod který Mapy.cz spadají, Pavel Zima, ho ale v reakci na jeho tweet uzemnil a ministrovy zásluhy zpochybnil.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Koalice Spolu na celostátní úrovni nebo v Praze drží pevnou linii, v nadcházejících krajských a senátních volbách se nicméně ukazuje její určitá nejednotnost. Opravdu společně kandiduje jen v pár krajích, v dalších regionech se buď spojují jen dva ze tří koaličních partnerů, nebo se strany vydávají zcela vlastní cestou. Je tak otázkou, v jaké kondici dorazí k sněmovním volbám příští rok, experti se nicméně shodují na tom, že nadcházející týdny budou živnou půdou spíš pro kritiky spojování ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Nadcházející senátní a krajské volby jako vždy slibují některé poutavé souboje mající potenciál přeměnit rozložení sil na radnicích i v horní komoře. Přinášíme přehled nejzajímavějších a nejvýznamnějších duelů, které mnohdy naruší i jednotu ve vládní pětikoalici. Obhajoba senátního křesla čeká hned několik neúspěšných kandidátů z prezidentské volby v roce 2018. V obvodu Praha 4 bude jedním z největších taháků senátních voleb obhajoba mandátu Jiřího Drahoše.
Byl bych špatným lidovcem a špatným členem vlády, pokud bych nechtěl být předsedou KDU-ČSL. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Dále hovořil nejen o nutné změně ve vedení strany, ale také o vyjednávání o státním rozpočtu, o cenách potravin a vrátil se i k jarním protestům zemědělců a k tomu, jak se podle něj nová Evropská komise postaví ke Green Dealu.
Ve věku 81 let zemřel ve čtvrtek někdejší předseda Československé strany lidové (ČSL) a bývalý federální poslanec Josef Bartončík. S odvoláním na jeho syny Michaela a Josefa o tom informoval server Novinky.cz. Pohřeb politika bude podle serveru příští týden, nejspíš ve středu. Právník a dlouholetý lidovecký politik se narodil 18. března 1943, předsedou Sněmovny lidu federálního parlamentu byl od prosince 1989 do června následujícího roku.
Před KDU-ČSL jsou zářijové volby, v nich lidovci obhajují 53 krajských mandátů, jedno hejtmanské a dvě senátorská křesla. Pár týdnů nato je čeká celostátní sjezd, možná klíčový. V historii samostatné České republiky už lidovci procházejí třetím přelomovým obdobím. V tom prvním se jejich předseda Josef Lux pokusil, zvlášť v letech 1996–1998, přeformátovat lidovce na hlavní sílu na české pravici. Ostře se tehdy vymezil vůči ODS a Václavu Klausovi, rozehrál velkou hru spojenou s jeho odvoláním z pozice premiéra, ale výsledkem bylo jen necelých devět procent hlasů v předčasných volbách.
V koaliční KDU-ČSL se podle všeho rýsuje další uchazeč o křeslo příštího předsedy strany – podle informací deníku Echo24 se jím má stát bývalý šéf lidovců a současný senátor Jiří Čunek. Politik, který stranu vedl v letech 2006 až 2009, se nijak netají nespokojeností s aktuálním vedením strany pod Marianem Jurečkou a rozkymácením lidovců. Čunek na možnou kandidaturu opatrně kýve, dodává nicméně, že další kroky závisí na jeho případném úspěchu v zářijových krajských a senátních volbách.
Mezi posledními příspěvky ministra zemědělství Marka Výborného na sociálních sítích zůstává ten, v němž bývalý lidovecký předseda propaguje omezení pyrotechniky. Společně s ním také šéf resortu pro místní rozvoj Petr Hladík. Oba dva možná kandidáti do čela KDU-ČSL. Léto přináší nejen prázdniny a teplé dny, ale také některé kuriózní nápady. V posledních týdnech strana představila několik kontroverzních opatření, která podle mnohých nejsou úplně efektivní a jen těžko pomáhají lidovcům odrazit se od špatných výsledků v průzkumech.
Nejvyšší správní soud (NSS) si vyžádal volební dokumentaci z řady okrsků napříč Českem, zejména ze Zlínského kraje. Důvodem je stížnost dosavadní lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která zpochybnila zvolení Ondřeje Koláře (TOP 09), a to s ohledem na údajné chyby při započítávání přednostních hlasů. Šojdrová pro Echo24 řekla, že ze stížnosti na zvolení kolegy z koalice Spolu radost. Případný úspěch stížnosti by pomohl i předsedovi strany Marianu Jurečkovi, který podmínil obhajobu funkce ziskem dvou europoslanců.
Vláda Andreje Babiše sektorovou daň na banky v roce 2019 nakonec nezavedla. Vláda Petra Fialy od toho ale nyní není daleko. Když se příliš nepovedla daň z mimořádných zisků, chtěli by na to především Starostové, ale i Piráti a lidovci jít jinak, a uvalit daň na celý bankovní sektor. Protože firmy odevzdávají daňová přiznání až do konce června, takže konečná čísla zatím chybí. Podle deníku Echo24 dosud žádný jeden konkrétní návrh toho, jak by sektorová daň na banky vypadala, neexistuje.
Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici. KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice.
Vedení lidovců se změní. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), jehož jméno je často skloňováno v souvislosti s možným převzetím funkce předsedy strany po Marianu Jurečkovi, pro Echo24 řekl, že je o tom přesvědčený. Podle expertů je Grolich jedním z mála současných představitelů strany, který splňuje parametry charismatického lídra bez problematické minulosti. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém sjezdu stanovil zisk dvou europoslanců.
Asi nejčastěji skloňovanými kandidáty na nástupce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou ministři Petr Hladík a Marek Výborný, respektive jihomoravský hejtman Jan Grolich. V kuloárech ale zaznívají i další jména, mezi nimi také bývalý dlouholetý předseda a nynější poslanec Pavel Bělobrádek. Předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Jurečka si jako jednu z podmínek pro obhajobu funkce předsedy na říjnovém stanovil zisk dvou europoslanců.
Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.
Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.
Pouze částečný evropský volební úspěch koalice Spolu představuje výzvu pro šéfa lidovců Mariana Jurečku, který se v čele strany po řadě neúspěchů a skandálu s vánočním večírkem v den střelby na filozofické fakultě nedrží úplně jistě. Jurečka si totiž stanovil několik podmínek pro to, aby mohl jako předseda KDU-ČSL pokračovat, straně se ale pod jeho vedením mimo jiné nepodařilo získat alespoň dva europoslance.
Šéf KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News potvrdil, že případný neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu bude jednou z podmínek pro jeho odstoupení z čela strany. Jurečka rovněž reagoval na dřívější vyjádření europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který vyjádřil nejistotu nad budoucností koalice Spolu, pokud volby nedopadnou v její prospěch.
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svolala na žádost hnutí ANO na čtvrtek mimořádnou schůzi k tématu migrace. Poslanci se schází jen den před evropskými volbami, v nichž je migrace klíčové téma. A představitelé vládních stran se shodují, že se jedná pouze o součást předvolební kampaně hnutí ANO, které chce na poslední chvíli mobilizovat voliče strachem. Budou tak hlasovat proti schválení programu.
Jen pár dní před evropskými volbami se zdá, že se nakonec bude rozhodovat především mezi hnutím ANO a koalicí Spolu. Podle odborníků se dá očekávat, že výsledek bude záviset nejen na preferencích voličů, ale i na jejich volební účasti. Podle toho, kolik voličů se podaří zlákat expremiéru Andreji Babišovi, se může zadařit ODS, TOP 09 a lidovcům, ale také i menším, částečně protestním a více vyhraněným stranám. Naopak se zdá, že poněkud vyprchává potenciál hnutí STAN a jeho lídryně Danuše Nerudové.
V koalici Spolu se krátce před volbami do Evropského parlamentu vyloupl další spor o místa a šance jednotlivých osobností na společné kandidátce. Konkrétně se koaličním lidovcům nelíbí série videí, v nichž premiér Petr Fiala, ale i další podporují osmičku kandidátky Filipa Bendu. Mezi členy KDU-ČSL zavládla nespokojenost, že kvůli preferenčním hlasům může bratr poslance Marka Bendy přeskočit jejich kandidáty, čímž by oslabil jejich pozice. Šéf kabinetu ministra financí to nicméně ve vyjádření pro Echo24 odmítá.
