Tag: energetika

Články k tagu

Regulovaná část ceny elektřiny vzroste o 65 %. Výdaje za megawatthodinu vrostou o více než 1000 Kč

Regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 Kč za megawatthodinu (MWh) víc. Průměrná domácnost, která podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak v příštím roce za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 3232 Kč navíc. U plynu bude regulovaná složka vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 Kč za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů.

Sokolovská uhelná zvedne ceny tepla až o 25 procent. Důvodem je náklad na emisní povolenku

Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být 20 až 25 procent. Společnost dnes v tiskové zprávě zdůvodnila zdražení hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než 50 procent nákladů na výrobu tepla. Sokolovská uhelná je největší výrobce tepla v Karlovarském kraji a zásobuje Karlovy Vary a okolí, Sokolov, Nové Sedlo, Chodov, ale i Bukovany, Citice nebo Březovou.

Ostrov sebevrahů a čtení Ferdy Brabence. ANO zase ve sněmovně chystá peklo k rozpočtu a energiím

V Poslanecké sněmovně se po čase schyluje k dalším intenzivním jednacím dnům. Ve středu jde totiž do dolní komory k projednání v závěrečném kole návrh státního rozpočtu pro rok 2024, hned o den později se pak mají zákonodárci mimořádně sejít kvůli cenám energií. Opozice se chystá na obě schůze, podle hnutí ANO se mají vládní strany připravit na nové kolo obstrukcí i drsné projevy. Sněmovna jej vzhledem ke koaliční většině pravděpodobně schválí.

Ruský plyn k nám teče dál. Když se to vyplatí, obchodníci ho nakupují

Dlouhodobě mluvíme o tom, že jsme se stali zcela nezávislými na ruském plynu a nahradili ho dodávkami z Norska a zkapalněným zemním plynem (LNG). Ruský plyn ale na naše území proudí, a poslední měsíce ve velkých objemech. Jak je to tedy s jeho dovozem a kdo ho nakupuje? Podle původních tvrzení vlády přestal ruský plyn do Česka téct od začátku letošního roku, kdy ho stát nahradil plynem z Norska a  LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.

Po zlevnění přijde zdražení. Za teplo si od ledna některé domácnosti připlatí

Po snižování cen zemního plynu se zdálo, že zlevňovat bude i dálkově dodávané teplo do domácností. Teplárny ale v těchto dnech oznamují úplný opak, nejen, že nezlevní, ale lidé v některých městech by si od nového roku mohli za teplo ještě připlatit. Za zdražení může podle Teplárenského sdružení ČR převážně Energetický regulační úřad (ERÚ), který plánuje zvýšení regulovaných cen přepravy a distribuce plynu plynu. Ceny by ale měly zvednout i teplárny, které využívají uhlí.

Stát zdraží firmám elektřinu. Pak si vláda vybere ty, kterým ji bude dotovat

Cena elektřiny v Evropě klesá. Aktuálně se dodávky na příští rok obchodují kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou byla čtyřikrát dražší a vyhlídky byly ještě horší. Proto se vláda, stejně jako ostatní v Evropě, rozhodla bránit největší nejistotě stropy. Ty byly pro domácnosti 240 eur za MWh se vším všudy, včetně DPH. Zbytek do aktuální tržní ceny se dodavatelům dotoval.

Strach už mají i Němci. Cenám jejich energií hrozí další skok

Němcům hrozí další cenový šok. Poté, co Spolkový ústavní soud rozhodl proti převodu financí z klimatickému fondu, který činil 60 miliard eur (okolo 1,5 bilionu korun), je v ohrožení i Hospodářský stabilizační fond (WSF), zřízený ministrem hospodářství Robertem Habeckem (Zelení) během pandemie covidu-19. Důvodem je, že WSF funguje podle stejných mechanismů, které nejvyšší německý soud prohlásil za protiústavní.

Češi budou platit za elektřinu víc než odběratelé z jiných zemí EU

Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.

Politici chtějí lidem a firmám zdražovat elektřinu. Je to záměr

Poslanecká sněmovna se topí v debatách o zdražování elektřiny. Aktuálně není větší téma. Andrej Babiš si všiml, že se Energetický regulační úřad chystá prudce zvýšit státem kontrolovanou regulovanou část ceny. A že na to premiér Petr Fiala neumí reagovat a srozumitelně to vysvětlit. Tak chce ze zdražování udělat politické peklo. Čekají nás hodiny debat, kdo za to může.

Energie ještě zdraží

Čtvrtek přinesl další důkaz o tom, že růst cen zásadně zeslábnul. Ve spotřebitelských cenách to sice ještě není tolik vidět, ale ceny na začátku výrobního řetězce (v případě cen v průmyslu) to už ukazují velmi zřetelně. A ceny v zemědělství dokonce meziročně výrazně padají – naposledy zhruba o desetinu. Konkrétně se v říjnu ceny průmyslových výrobců meziměsíčně snížily o 0,1 %. Meziročně růst cen průmyslových výrobců ve stejném období zpomalil na 0,2 % ze zářiových 0,8 %. Výrobní inflace navíc slábne rychleji, než očekával trh.

ČEZ se vzdává kapacity v polském terminálu na LNG, nevyhovovaly mu podmínky

Energetická společnost ČEZ odložila plán na zajištění kapacity v novém polském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Nebyla totiž spokojena s nabízenými podmínkami. S odvoláním na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž řekl, že firma tyto informace zatím nebude komentovat. Rozhodnutí firmy ČEZ by mohlo vyvolat otázky ohledně životaschopnosti projektu.

Síkela se ostře střetl s Havlíčkem o energie: „Nechal jste tu jen bonboniéru od Rosatomu“

Vláda by podle místopředsedy opozičního hnutí ANO Karla Havlíčka (ANO) měla na snížení cen energií využít výnosy z emisních povolenek, daně z nadměrných zisků a dividendy z ČEZ. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Havlíček to ve čtvrtek řekl v proslovu k programu mimořádné schůze, kterou si vyžádalo ANO k cenám energií v roce 2024. Současný ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) mu ale v kriticky laděném projevu vzkázal, že elektřina je drahá kvůli zaostávání tuzemské energetiky, a z tohoto zaostávání obvinil právě svého předchůdce Havlíčka.

„Teď jsem to špatně pochopil.“ Babiš zmateně četl cizí text a citoval z bakalářky

Mimořádnou schůzi sněmovny k cenám energií v příštím roce ozvláštnil projev expremiéra Andreje Babiše. Šéf hnutí ANO totiž energie během svého hodinového vystoupení sotva zmínil, a namísto toho četl kritický text o nynějším politickém systému, přičemž také kritizoval transformaci české ekonomiky po roce 1989. Zmatený přednes prokládal útoky na média a citováním z bakalářské práce. Následně si vysloužil silnou kritiku od vládních politiků.

Věci, proti nimž je konsolidační balíček triviální

Fialova vláda je v polovině mandátu, což jsme vzali jako příležitost k udělení jakéhosi pololetního vysvědčení. Protože ty dva roky v České republice charakterizuje především inflace a markantní pokles životní úrovně, pozvali jsme si do Salonu Echa hodnotitele v jednom oboru, totiž ekonomické politiky. Hynek Fajmon byl dlouhá léta poslancem ODS v Poslanecké sněmovně i v Evropském parlamentu a byl jedním z iniciátorů vtažení Petra Fialy do celostátní politiky. Ilona Švihlíková a Miroslav Zámečník jsou ekonomové z opačných konců názorového spektra.

Fialova vláda škodí ekonomice: masivní zvýšení ceny elektřiny povede k další drahotě

Nečekaně prudké zvýšení regulované složky elektřiny, které požaduje Energetický regulační úřad (ERÚ) vyvolalo nepochopení ze strany domácností, které se obávají dalšího šoku z částek na fakturách za energie. Zvýšení ceny ale bude znamenat zátěž hlavně pro velké podniky. A to může vyvolat nebezpečnou reakci v podobě dalšího zvyšování marží, růstu cen pro zákazníky a také tlaku na růst inflace.

Topení dřevem se stále vyplatí, lidé by si ale měli připravit zásoby

Dřevo je oproti plynu a elektřině stále cenově nejvýhodnějším zdrojem vytápění, pokud je na to domácnost zařízená. Oproti minulému roku navíc cena dřeva poklesla o zhruba 30 procent. Kdo se ještě teď rozhodne předzásobit na zimu, neprohloupí. Od začátku příštího roku se totiž chystá zdražení, a to hlavně kvůli plánovanému navýšení daně z přidané hodnoty na palivové dřevo i pelety z 15 na 21 procent, což některým domácnostem může topení zdražit i o jednotky tisíc korun.

Hladík odmítl, že by se peníze z povolenek daly použít na zlevňování energií

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pátek odmítl, že by se peníze z emisních povolenek daly použít na zlevňování cen energií. Hladík uvedl, že tyto peníze jsou příjmem státního rozpočtu a dosud na výdajové stránce neměly svůj ekvivalent jako například daň z přidané hodnoty. To mění směrnice Evropské unie, podle které se od příštího roku bude muset dokládat, na jaké výdaje se příjmy z emisních povolenek využily.

Němci jdou masivními dotacemi chránit svůj byznys proti drahé elektřině

Německá energetická politika, která se pod tlakem Berlína během posledních let stala evropskou a vyvrcholila snem o dekarbonizované ekonomice pod značkou Green New Deal, se dostává do pozoruhodného stadia. Němci se začínají chránit proti tomu, co sami rozjeli a rozšířili po celé Evropě. Proti jimi samými vymyšlenými a prosazenými následky Green Dealu. Proti jeho samotné podstatě, kterou mělo být zdražení elektřiny proto, aby se jí spotřebovávalo co nejméně.

Vláda rozhodla: cílené zdražení elektřiny zaplatí občané

Strmý nárůst regulované složky elektřiny, ke kterému velmi pravděpodobně od ledna dojde, je způsoben mimo jiné povinným dotováním obnovitelných zdrojů. To budou opět v plné výši platit občané, vláda na ně platby přenesla. Vyvstala logická otázka, proč nemůžeme podporu zelených zdrojů pokrýt z výnosů z prodeje emisních povolenek, což navrhoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč), informovala agentura Reuters. Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.

Nebezpečná hra s elektřinou

Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.

Stát doplatí na kompenzace cen energií, nepokryje je daň z neočekávaných zisků

Kompenzace vysokých cen energií letos převýší výnos z daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) a odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Na síti X to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pokud příští rok příjmy z windfall tax (WFT) tento rozdíl vyrovnají, vláda zváží, že by ji zkrátila a už neuplatňovala v roce 2025, doplnil. Zdůraznil, že o prodloužení platnosti daně za rok 2025 kabinet neuvažuje.

Vláda volí zdražení elektřiny energetickou daní a vyšší dotace

Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.

Drahou elektřinu už máme, teď ještě čínská elektroauta

Dva dny poté, co vláda byla nucena postavit se k oznámenému růstu regulované části cen elektřiny, a den poté, co musela vzít na vědomí, že Volkswagen nebude u Plzně stavět továrnu na autobaterie, a týden poté, co divize firmy Siemens vyrábějící větrné turbíny požádala o miliardovou státní pomoc, je dobrý den k pohledu na kořeny čínské elektromobility. Čínské elektromobily jsou v Evropě nová věc, na náš trh zatím pořádně oficiálně nevstoupily a i v západní Evropě teprve začínají. Ale z čísel o růstu exportu a vzrušení na autosalonech je zřejmé, že Číňané jsou za humny.

Ze zdražování energií se stává nový normál

Tématem podzimu bude stejně jako loni zdražování energií. Zdroje jsou tentokrát domácí provenience. Cena elektřiny je letos v Evropě navzdory pokračující válce na Ukrajině a další na Blízkém východě úplně jinde než loni. Aktuálně se obchoduje kolem 120 eur za MWh. Loni touto dobou to byly i čtyřnásobky. Na první pohled by to mohlo vyvolávat dojem, že lidem a firmám by měly účty klesnout. Opak je pravdou. A samotná silová elektřina za to nemůže. Ta bude spíš cenu tlačit dolů. Přesněji řečeno, kdyby neklesala, lidem a firmám by příští rok stouply ceny výrazně víc.

„Budeme chudnout, nezbývá než si zvyknout.“ Cíl Green Dealu, o kterém se nemluví

Zpráva o tom, že stát výrazně zdraží část ceny elektřiny, vyvolala u veřejnosti otázky, jakou částku na faktuře tedy může příští rok čekat. Mnohem podstatnější je však komunikovat směrem k lidem fakt, že energie budou zdražovat i dál a že z vyšších cen se nevyhnutelně stane nový normál. Cíl evropského Green Dealu, tedy vybudovat bezmisní ekonomiku, se totiž neobejde bez velkých investic, které někdo musí zaplatit. O tom, že budeme chudnout, mluvil v podcastu Porada Echa také někdejší premiér Mirek Topolánek.

Růst cen energií o desítky procent? Premiér Fiala spekuluje, návrh ERÚ je „příliš riskantní“

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhl výrazné zvýšení regulované složky cen energií o desítky procent, premiér Petr Fiala (ODS) pak krotil vášně s tím, že reálný růst koncové ceny energií bude jen o jednotky procent. Experti, které oslovil deník Echo24, vysvětlují, jak to bude ve skutečnosti a na co se mají zákazníci připravit. Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti by podle návrhu ERÚ měla vzrůst meziročně o 71 procent.

Fiala: „Žádné drastické navýšení cen energií se nekoná.“ Ceny budou maximálně o jednotky procent vyšší

"Ceny energií nebudou růst o desítky procent," uvedl v úvodu úterní tiskové konference po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj budou v příštím roce platit převážně stejné částky jako letos, "případně o jednotky procent více". Každý, kdo říká něco jiného podle Fialy lže a šíří paniku. Premiér připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Fiala znovu zdůraznil, že vláda prý řeší problém, který způsobil Andrej Babiš (ANO).

Polsko sází na jádro. U Osvětimi má vzniknout malá jaderná elektrárna

V Polsku by mohla poblíž Osvětimi vzniknout další jaderná elektrárna s využitím malých reaktorů BWRX-300. Její výstavbu v obci Stawy Monowskie plánuje společnost Orlen Synthos Green Energy se sídlem ve Varšavě, což je společný podnik PKN Orlen a Synthos Green Energy. Záměr zahrnuje výstavbu a provoz až čtyř modulárních jaderných reaktorů technologie BWRX-300 s celkovým hrubým výkonem nepřesahujícím 1300 megawattů (MW), zjistila ČTK z informačního systému EIA.

Češi platí za energie v průměru měsíčně víc než loni. Čeká se zdražení

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od 2000 uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.