Tag: energetika

Články k tagu

Bez povolenek by cena elektřiny byla čtvrtinová

Povolenky, masivní rozšiřování solárních polí a větrníků, pokles ceny plynu – to jsou pro Pavla Tykače stěžejní důvody, proč ekonomicky provoz uhelných elektráren přestal dávat smysl. Echo s Pavlem Tykačem mluví o příčinách úpadku uhlí v Evropě a o tom, proč to odcházející vládu nezajímalo. Tykač je i významným minoritním akcionářem ČEZ, závěr rozhovoru byl tedy věnován plánům Babišova muže pro průmysl Karla Havlíčka na plné zestátnění výrobní divize ČEZ.

Účty za energie: Češi si připlatí jen mírně, úlevu může přinést zásah nové vlády

Regulované ceny energií v příštím roce vzrostou jen minimálně a celkové faktury českých domácností mohou nakonec klesnout. Zásadní roli bude hrát vývoj obchodní složky – tedy ceny silové elektřiny a plynu od dodavatelů – a také to, zda nová vláda skutečně převezme kompletní financování obnovitelných zdrojů energie (POZE). Shodují se na tom Energetický regulační úřad (ERÚ), analytici i představitelé nastupující vlády, která by ovšem snížení dotovala ze státního rozpočtu.

Analytici: Konec výhod pro OZE by byl úspěch, k erozi „unijních nesmyslů“ dojde tak jako tak

V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku, tedy Německa, Francie a Polska.

Německá otočka s ukončením výhod pro OZE? Česko je připraveno se přidat, říká Havlíček

Závody v dotacích do OZE přivedly EU do schizofrenní situace, kdy státy nejsou schopny odfinancovat vyplývající náklady na udržení bilance a stabilizaci sítí. Pro Echo24 to uvedl pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Reagoval tak na avizovanou ambici Výmarského trojúhelníku, tedy Francie, Německa a Polska ukončit zvýhodňování obnovitelných zdrojů. Česko se podle Havlíčka rádo přidá k podobně smýšlejícím zemím.

Jak zabránit blackoutům? Česko musí posílit přeshraniční elektrické spojení

Česká republika musí posílit přeshraniční elektrická spojení, v budoucnu budou klíčová pro předcházení dalších rozsáhlých výpadků proudu. Vliv budou mít také na ceny elektřiny. Vyplývá to ze studie think-tanku EMBER. Česko zažilo masivní výpadek elektrického proudu letos 4. července. Trval několik hodin, postihl asi milion odběratelů. Více než polovina evropské elektrické soustavy má podle studie v současné době při neočekávaném výpadku velmi omezené možnosti případného dovozu elektřiny.

Vysoké ceny energií a dekarbonizace za biliony. „Průmysl bude ještě zranitelnější, pokud nebudeme investovat“

Český průmysl stojí před největší zkouškou od 90. let. Ohrožují ho totiž vysoké ceny energií a nutná dekarbonizace za více než tři biliony korun. Tuzemské továrny sledují s narůstající úzkostí, jak se cenovky evropské zelené transformace pomalu přibližují k astronomickým částkám a bijí na poplach s tím, že průmyslu hrozí kolaps. Podle Miroslava Haška, analytika ze společnosti Trask, se těmto investicím vyhnout nedá.

Před kým Petr Fiala schovával antikoncepci

Fialova vláda ještě nedovládla, a už na ni vypadávají zásadní nedodělky. Pozornost se oprávněně věnuje nekrytým výdajům na stavbu dálnic, teď aktuálně kvůli nim stojí příprava úseků D11 a D35. To jsou kostlivci akutní. Ale jsou i kostlivci latentní, kteří mají potenciál strašit mnohem déle. Jednoho takového jsme spatřili včera. Státní energetická koncepce (SEK) se už dlouho přepisuje. Aktualizaci má na starosti ministerstvo průmyslu. Od roku 2021 dosud patřilo STAN. Jozef Síkela i jeho nástupce Lukáš Vlček byli nádeníky doby, tedy Evropské komise (...).

Německo škrtá výdaje na Vánoce. Města pořádají sbírky, jinak hrozí tma v ulicích

Německá města nemají finance na vánoční výzdobu ulic. To znamená, že někde se bude svítit kratší dobu a někde nebudou vánoční světýlka a ozdoby vůbec. Například v Düsseldorfu si sami obchodníci platí za osvětlení ulic, Luckenwalde uspořádalo veřejnou sbírku na městskou výzdobu a ve Schwelmu zase došlo ke krádeži světýlek. Důvodem jsou napjaté rozpočty, vysoké ceny energií i nečekané komplikace, které samosprávám brání v tom, aby udržely ulice v obvyklém svátečním lesku, píše německý deník Bild.

Zásadní obrat v energetické politice EU? Výmarský trojúhelník chce konec zvýhodňování obnovitelných zdrojů

V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku (Německo, Francie a Polsko), píše německý deník Welt.

Kde se platí nejvíce za energie? Praha se dostala do desítky nejdražších měst, předběhla New York i Paříž

Vysoké ceny energií a služeb sužují světové metropole. Evropská města dominují letošnímu žebříčku Deutsche Bank, který porovnává náklady na základní služby (elektřina, teplo, voda, odpady, apod.) pro byt o velikosti 85 metrů čtverečních. V první desítce nejdražších metropolí světa figurují výhradně evropská města – od severských metropolí až po střední Evropu. Překvapivě vysoko se umístila i Praha, která v nákladech na energie předčila například New York, Řím či Paříž.

Konec ropy, nástup dřeva? Evropská komise přichází s další představou. Se strategií bioekonomiky, zalesnit EU

Evropská komise představila novou strategii bioekonomiky, která má nahradit fosilní paliva organickými materiály. Cílem je snížit emise CO2 a omezit dovoz ropy a plynu. Evropská komise fosilní paliva chce nahradit využitím domácích zdrojů, jako jsou stromy a zemědělské plodiny. „Navrhovaná nová strategie bude podporovat činnosti, které poskytují udržitelná praktická řešení a alternativy ke kritickým surovinám,“ uvedla EK. Informuje o tom server Politico.

„Známe váš vyvážený postoj k ukrajinské otázce,“ řekl Putin Orbánovi. Ten vyjádřil naději v mír

Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu dnešní schůzky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kremlu ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce. Současně nevyloučil, že jednání s představiteli USA plánovaná na příští týden v Moskvě nakonec povedou k uspořádání dříve zrušeného rusko-amerického summitu v Budapešti. Orbán vyjádřil naději, že současné iniciativy povedou k míru na Ukrajině, a zdůraznil, že jeho země hodlá pokračovat ve spolupráci s Ruskem.

Orbán letí do Moskvy zajistit energie na zimu. S Putinem má jednat i o Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

Že Tykačovy elektrárny zavřou, ještě není jasné, říká Havlíček

Návrh na uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače podle budoucího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ještě neznamená, že se skutečně uzavřou. Záležet bude na dopočítání bilance a sítě ze strany České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS), do úvahy se musí vzít také kontext těžby uhlí a jeho užití v teplárenství. Stát i podniky mohou předejít výkyvům cen energií spojeným s případným uzavřením elektráren transparentní komunikací a operativní koordinací zdrojů.

Evropská komise schválila změny, které mají snížit negativní dopady povolenek ETS2

Evropská komise schválila návrh úpravy rozhodnutí o rezervě tržní stability, který má podpořit plynulejší spuštění nového systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy známého jako ETS2. Podle komise jde o krok, jímž naplňuje závazky oznámené na říjnové Radě pro životní prostředí. Cílem je zajistit pozvolné zavedení systému, posílit stabilitu, udržet ceny pod kontrolou a umožnit rychlejší investice.

Problémy po uzavření Tykačových elektráren: těžba uhlí, zimní měsíce i charakter výroby OZE

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Podle oslovených expertů přinese uzavření elektráren několik zásadních dopadů, ať už se jedná o samotnou těžbu uhlí a jeho cenu, ale také třeba o charakter výroby energie z obnovitelných zdrojů, který není zdaleka tak stabilní jako klasické zdroje. V zimních měsících není za uhelné elektrárny podle jednoho z expertů náhrada.

„Dali nám nabídku na teplo a teď končí?” Primátora Kladna rozzlobilo oznámení skupiny Sev.en

Oznámení skupiny Sev.en ohledně ukončení provozu mimo jiné v Teplárně Kladno přišlo poté, co minulý týden dostalo město od teplárny specifikovanou nabídku na další dodávku tepla. Pro Echo24 to řekl primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) s tím, že pochybuje o důvěryhodnosti firmy. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.

Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren v prosinci 2026, uvedla firma

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

Česká energetika jede do zdi

Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.

Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Jaderná renesance. Výroba elektřiny z jádra by měla do roku 2050 ztrojnásobit

Do roku 2050 by se měla kapacita pro výrobu z jaderné energie ztrojnásobit. Zatímco v roce 2024 dosahoval instalovaný výkon jaderných elektráren 398 GW v roce 2050 by měl dosáhnout 1363 GWe. Vyplývá to ze zprávy Světové jaderné asociace (WNA) a závazků států k vybudování nových jaderných kapacit. V prosinci 2023 se na konferenci COP28 v Dubaji 25 zemí (včetně České republiky) připojilo k Deklaraci o ztrojnásobení jaderné energie, čímž podpořily cíl navýšit globální kapacitu jádra ve srovnání s rokem 2020 na zhruba 1200 GWe do poloviny století.

Německo bude masivně dotovat energeticky náročné firmy. České ocelárny bijí na poplach

Německo plánuje miliardové dotace pro energeticky náročné podniky. Berlín razantně zlevní elektřinu už od ledna 2026 pro největší fabriky a strategicky důležité podniky. To může způsobit konkurenční výhodu, jelikož české podniky nejsou dotované státními penězi a zároveň jsou vázané na řadu německých firem. Na to si stěžují například čeští oceláři. Ti dokonce tvrdí, že pokud stát nijak nezasáhne, tak se můžeme rozloučit s výrobou surové české oceli.

Pravidla státní podpory: Neplatí, když se to nehodí Německu

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale byla doba, kdy pravověrní socialisté neměli EU rádi. Je to dávno, ještě když to bývala ne Unie, ale Společenství a výraz „neoliberalismus“ měl teprve přijít do módy, ale v zásadě to pro socialisty symbolizoval předseda Komise Jacques Delors se svým tažením za skutečný jednotný trh. Viděli za ním ideologii nepřátelskou socialismu. Delorsovi zastánci jim odpovídali, že jednotný trh nezakazuje existenci státních podniků, jen je zakazuje dotovat.

Vládla nám parta účetních

„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.

Křetínského EPH založí s TotalEnergies společný podnik pro výrobu elektřiny v Evropě

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur (zhruba 256 miliard korun), uvedl to mluvčí EPH Daniel Častvaj. V nově vytvořeném podniku poskytne EPH společnosti TotalEnergies poloviční podíl.

Zelenskyj po korupčním skandálu oznámil změny v energetickém sektoru Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři. Protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Centrem skandálu je společnost Enerhoatom.

Ukrajinské úřady z korupce obvinily sedm lidí, přišli si na 100 milionů dolarů. Své dostal i „Che Guevara“

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). O případu jsme psali zde. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice (včetně bývalého místopředsedy ukrajinské vlády, ministra národní jednoty Oleksije Černyšova) podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.

ČEZ za tři čtvrtletí snížil meziročně čistý zisk o více než 6 % na 21,5 mld. korun

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila v úterý. Vedení podniku také upřesnilo svůj celoroční výhled pro dividendu klíčového očištěného čistého zisku, který očekává na úrovni 26 až 28 miliard Kč. Za prvních devět měsíců činil 22,2 miliardy korun.

Německo miliardovými dotacemi zlevní elektřinu pro průmysl. „Pokřivení hřiště,“ zní z Česka

Německo od ledna 2026 uleví energeticky náročnému průmyslu masivními dotacemi cen elektřiny. Takzvanou průmyslovou cenu elektřiny pro energeticky náročné podniky potvrdila německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU). Plán ještě může zastavit Evropská komise, která dotacím ze strany státu musí udělit výjimku. Ale jednání se finalizují a vláda s ní počítá. Dotace už je i v návrhu rozpočtu.

Rusové masivně útočí na energetiku, východ Ukrajiny hlásí výpadky proudu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. "Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje," napsala ministryně na facebooku.