„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur (zhruba 256 miliard korun), uvedl to mluvčí EPH Daniel Častvaj. V nově vytvořeném podniku poskytne EPH společnosti TotalEnergies poloviční podíl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři. Protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Centrem skandálu je společnost Enerhoatom.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). O případu jsme psali zde. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice (včetně bývalého místopředsedy ukrajinské vlády, ministra národní jednoty Oleksije Černyšova) podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila v úterý. Vedení podniku také upřesnilo svůj celoroční výhled pro dividendu klíčového očištěného čistého zisku, který očekává na úrovni 26 až 28 miliard Kč. Za prvních devět měsíců činil 22,2 miliardy korun.
Německo od ledna 2026 uleví energeticky náročnému průmyslu masivními dotacemi cen elektřiny. Takzvanou průmyslovou cenu elektřiny pro energeticky náročné podniky potvrdila německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU). Plán ještě může zastavit Evropská komise, která dotacím ze strany státu musí udělit výjimku. Ale jednání se finalizují a vláda s ní počítá. Dotace už je i v návrhu rozpočtu.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. "Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje," napsala ministryně na facebooku.
Slovensko pokládá sousední Polsko za strategického hráče ve středoevropském regionu a svého strategického partnera, který může pomoci zajistit ochranu východního křídla Severoatlantické aliance. Obě země by mohly prohloubit spolupráci v zbrojním průmyslu a energetice. Po schůzce se svým polským kolegou Karolem Nawrockim to řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Pro Nawrockého je to první návštěva Slovenska od jeho srpnového nástupu do funkce.
Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku. Tradice těžby uhlí na území dnešní ČR sahá hluboko do minulosti, ve velkém se černé uhlí jako strategická surovina spojená s rozvíjejícím se průmyslem začalo těžit v 19. století.
Čtyři roky po začátku války otřásá Ukrajinou nový skandál. Bývalý šéf státní energetické společnosti Ukrenergo je ve vazbě pro podezření z podvodu. Kritici podezřívají prezidenta Volodymyra Zelenského z politického procesu. Opoziční zákonodárci a kritici tvrdí, že ukrajinské vedení využívá legislativu k zastrašování odpůrců a umlčování kritiků. Píše o tom bruselský server Politico nebo německý list Berliner Zeitung.
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit. Novinářům to dnes řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.
Český premiér Petr Fiala na dnešním summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU. Rozhodnutí bude opět na ministrech životního prostředí a to 4. listopadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že Česká republika nesouhlasí s cílem EU snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Fialovy výroky ale zkritizoval předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který vyzval k úplnému odmítnutí klimatického plánu a systému emisních povolenek ETS2, který podle něj ohrožuje českou ekonomiku. Babiš také opakovaně vyzval Fialu, aby odmítl i upravený návrh emisních povolenek
Korunní princ ODS, nebo podvodník roku? Martin Kupka je stále ještě ministrem dopravy, resortu, kolem něhož se po volbách strhl ostrý spor. Předáci hnutí ANO vyšli se zprávou, že Fialova vláda dluží pro příští rok až 80 miliard korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury a už přichystané stavby se nezačnou stavět. Martin Kupka se nejprve ostře ohradil, aby pak vyšlo najevo, že příští rok v rozpočtu dopravního fondu skutečně chybí 37 miliard. A že končící vláda stále nepodala návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).
Německo se potýká s rostoucím nedostatkem elektřiny. V říjnu vyrobilo méně energie, než samo spotřebovalo - kvůli slabému výkonu větrných a solárních elektráren – a rozdíl muselo pokrýt dovozem. Vláda kancléře Friedricha Merze přitom chce situaci řešit výstavbou nových plynových elektráren, které by pomohly stabilizovat síť v obdobích bez větru a slunce. Jenže plány narážejí na odpor Evropské unie i koaliční SPD, která prosazuje rychlejší přechod k obnovitelným zdrojům a akumulaci energie.
Energetická společnost ČEZ se začátkem letošní topné sezony zlevnila fixované dodávky energií. Ceny plynu a elektřiny s dvou a tříletým závazkem snížila o stovky korun za megawatthodinu (MWh). Kromě toho ČEZ plánuje další zlevnění tradičně od ledna příštího roku, kdy sníží ceny pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny energií postupně snižují i další dodavatelé.
Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk. O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem.
Ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu mohly podle prezidenta Volodymyra Zelenského snížit zásoby benzinu v Rusku až o pětinu. Naznačil, že takový výpadek může být trvalejší Zatímco Kyjev zesiluje údery na rafinerie, Moskva se zaměřuje na ničení ukrajinských plynových zařízení a tvrdí, že domácí trh s palivy zůstává stabilní. „Toto ještě musí být ověřeno, ale věříme, že přišli až o 20 procent svých zásob benzinu – přímo v důsledku našich úderů,“ uvedl podle agentury Reuters Zelenskyj
Evropský systém ETS 2, který má od roku 2027 rozšířit emisní povolenky na vytápění budov a silniční dopravu, představuje pro české domácnosti zásadní zásah do výdajů. Zatímco průmysl může na přísnější regulaci reagovat přesunem výroby mimo EU, domácnosti takovou možnost nemají. Průmysl může kvůli povolenkám odejít z EU třeba do Číny, ale domácnosti nikam neodejdou. Dopad se bude lišit podle typu vytápění a intenzity využívání aut.
Slibem nezarmoutíš, zní staré rčení. A jeho aktuálnost před říjnovými sněmovními volbami roste. Oba subjekty vládní čtyřkoalice si ho vzaly za své a začaly přehánět, s nadsázkou řečeno halucinovat. Co si pro voliče vysnili? Hnutí STAN by si například představovalo vznik nového ministerstva, které by bylo dedikováno pouze sportu, jak uvedli jeho představitelé na své nedávné programové snídani k investicím v této oblasti. „Dokud nemá sport svého zástupce ve vládě, má oslabenou pozici,“ domnívá se například poslanec hnutí Jan Lacina
Měli ho ještě týden držet ve skříni, nebo aspoň off-line. Teď už ve volebním štábu Spolu mohou jen doufat, že si toho nikdo nevšimne. Jejich europoslanec Luděk Niedermayer včera zveřejnil text – údiv nad tím, jak mohou české opoziční strany (jmenovitě uvádí ANO a Motoristy) v kampani slibovat, že nezavedou povolenky pro domácnosti známé jako ETS 2. Povolenky jsou, jak by mělo být známo, ale často není, další spotřební daň na pohonné hmoty a na topení plynem, neřkuli uhlím.
Dopad zavedení systému emisních povolenek EU ETS 2 na domácnosti se bude lišit podle typu vytápění a využívání auta. Nejsilněji zasáhne vesnické domy vytápěné uhlím, kterým by se roční náklady i při zastropování cen povolenek mohly zvýšit o 23 400 korun. Zároveň se povolenky projeví i ve vyšší inflaci a zpomalení hospodářského růstu. Domácnostem by ale mohly nové náklady do určité míry kompenzovat programy ze Sociálního klimatického fondu, který bude využívat peníze vybrané z povolenek.
Nový systém emisních povolenek pro domácnosti ETS 2 by obyvatele mohl zasáhnout výrazně více, než se dosud vůbec předpokládalo nebo dokonce spekulovalo. A to kvůli slabému mechanismu regulace ceny. Podle analýzy autorů Tomáše Protivínského a Silvestera van Kotena z institutu IDEA CERGE EI při Akademii věd by za předpokladu rychlého, ale rovnoměrného růstu ceny za určitých okolností mohla cena povolenek za rok a čtvrt stoupnout až desetinásobně.
Lídr hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš dál hájí svůj plán na vykoupení akcií energetické společnosti ČEZ, které jsou nyní v rukou minoritních akcionářů. Ty chce totiž koupit za vlastní peníze ČEZu, před čímž ale představitelé současné vlády Petra Fialy (ODS) důrazně varují, protože pak energetické společnosti budou chybět prostředky na modernizaci a státnímu rozpočtu pak peníze z dividend. Babiš nyní uvedl, že ČEZ si vykoupení může díky vysokým cenám energií výkup v pohodě dovolit.
Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že se bude zabývat českým návrhem na úpravu systému emisních povolenek pro domácnosti EU ETS 2. Po tom na domácí scéně před volbami volá především vláda Petra Fialy (ODS), zatímco opozice v čele s hnutím ANO chce povolenky rušit. Nyní je otázkou, jak rychle Komise reálnou úpravu systému navrhne. Hlavním cílem české iniciativy, kterou podpořilo i dalších 18 členských zemí, je zastropování a snížení cen emisních povolenek.
Drony ukrajinské tajné služby SBU a armádních speciálních sil zasáhly v noci na dnešek přečerpávací stanice ruského ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti Ruska. Tento ropovod se používá k vývozu ropy přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své nejmenované zdroje. „V důsledku útoku ukrajinských dronů se zastavila práce (napadených) stanic a přerušila přeprava ropy,“ napsal server.
Evropská komise ve čtvrtek oznámila, že se bude zabývat českým návrhem na úpravu systému emisních povolenek pro domácnosti EU ETS 2. Po tom na domácí scéně před volbami volá především vláda Petra Fialy (ODS), zatímco opozice v čele s hnutím ANO chce povolenky rušit. Nyní je otázkou, jak rychle Komise reálnou úpravu systému navrhne. Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou a ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) ve čtvrtek uvedla informaci od EK jako vítězství
V Německu není schopno hradit účty za energie 4,2 milionu lidí, informuje deník Bild s odvoláním na data statistického úřadu za rok 2024. Každý dvacátý občan se tak ocitl v energetickém nouzovém stavu, přičemž situace je horší u nájemníků než u vlastníků nemovitostí. Podle nejnovějších dat Spolkového statistického úřadu za rok 2024, na které upozornil německý deník Bild, se v platební neschopnosti ohledně energií nachází každý dvacátý německý občan.
Povolenky čeká změna? Možná. Evropská komise se bude zabývat návrhem, který podala Česká republika a dalších 18 zemí EU, jenž má upravit, omezit a změnit systém emisních povolenek ETS2. Sdružení členských zemí podalo tzv. non-paper, jehož hlavním cílem je úprava a zlevnění cenového mechanismu povolenek. Eurokomisař pro klima a emise Wopke Hoekstry prohlásil, že se Evropská komise bude českou iniciativou zabývat a navrhne případné změny.
Nejbližší možností, kdy se lze zasadit za úpravu či úplné zrušení systému emisních povolenek pro domácnosti EU ETS2, bude v souvislosti s návrhem Evropské komise, který by měla předložit do konce roku. Pro Echo24 to uvedli to představitelé končící vlády Petra Fialy (ODS). Pokud by byli součástí vládní koalice i po volbách, chtěli by úpravy či úplného zrušení dosáhnout právě ještě do konce letošního roku. Podle vládních europoslanců neexistuje na zrušení v Evropském parlamentu většina, na úpravu už prý ale ano.
