Tag: energetika

Články k tagu

Konec ropy, nástup dřeva? Evropská komise přichází s další představou. Se strategií bioekonomiky, zalesnit EU

Evropská komise představila novou strategii bioekonomiky, která má nahradit fosilní paliva organickými materiály. Cílem je snížit emise CO2 a omezit dovoz ropy a plynu. Evropská komise fosilní paliva chce nahradit využitím domácích zdrojů, jako jsou stromy a zemědělské plodiny. „Navrhovaná nová strategie bude podporovat činnosti, které poskytují udržitelná praktická řešení a alternativy ke kritickým surovinám,“ uvedla EK. Informuje o tom server Politico.

„Známe váš vyvážený postoj k ukrajinské otázce,“ řekl Putin Orbánovi. Ten vyjádřil naději v mír

Ruský prezident Vladimir Putin v úvodu dnešní schůzky s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Kremlu ocenil to, co označil za vyvážený postoj Budapešti k ukrajinské otázce. Současně nevyloučil, že jednání s představiteli USA plánovaná na příští týden v Moskvě nakonec povedou k uspořádání dříve zrušeného rusko-amerického summitu v Budapešti. Orbán vyjádřil naději, že současné iniciativy povedou k míru na Ukrajině, a zdůraznil, že jeho země hodlá pokračovat ve spolupráci s Ruskem.

Orbán letí do Moskvy zajistit energie na zimu. S Putinem má jednat i o Ukrajině

Maďarský premiér Viktor Orbán oznámil, že dnes bude v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách energií a možnostech uzavření míru na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters. Maďarský lídr je považován za hlavního Putinova spojence v Evropské unii a jeho země navzdory snaze Evropské unie ukončit odběr ruských energií stále usiluje o dodávky ruské ropy a plynu.

Že Tykačovy elektrárny zavřou, ještě není jasné, říká Havlíček

Návrh na uzavření uhelných elektráren skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače podle budoucího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) ještě neznamená, že se skutečně uzavřou. Záležet bude na dopočítání bilance a sítě ze strany České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS), do úvahy se musí vzít také kontext těžby uhlí a jeho užití v teplárenství. Stát i podniky mohou předejít výkyvům cen energií spojeným s případným uzavřením elektráren transparentní komunikací a operativní koordinací zdrojů.

Evropská komise schválila změny, které mají snížit negativní dopady povolenek ETS2

Evropská komise schválila návrh úpravy rozhodnutí o rezervě tržní stability, který má podpořit plynulejší spuštění nového systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu a budovy známého jako ETS2. Podle komise jde o krok, jímž naplňuje závazky oznámené na říjnové Radě pro životní prostředí. Cílem je zajistit pozvolné zavedení systému, posílit stabilitu, udržet ceny pod kontrolou a umožnit rychlejší investice.

Problémy po uzavření Tykačových elektráren: těžba uhlí, zimní měsíce i charakter výroby OZE

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. Podle oslovených expertů přinese uzavření elektráren několik zásadních dopadů, ať už se jedná o samotnou těžbu uhlí a jeho cenu, ale také třeba o charakter výroby energie z obnovitelných zdrojů, který není zdaleka tak stabilní jako klasické zdroje. V zimních měsících není za uhelné elektrárny podle jednoho z expertů náhrada.

„Dali nám nabídku na teplo a teď končí?” Primátora Kladna rozzlobilo oznámení skupiny Sev.en

Oznámení skupiny Sev.en ohledně ukončení provozu mimo jiné v Teplárně Kladno přišlo poté, co minulý týden dostalo město od teplárny specifikovanou nabídku na další dodávku tepla. Pro Echo24 to řekl primátor Kladna Milan Volf (Volba pro Kladno) s tím, že pochybuje o důvěryhodnosti firmy. Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.

Sev.en ukončí provoz tří uhelných elektráren v prosinci 2026, uvedla firma

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027, uvedla dnes firma na svém webu. Zdůvodnila to hrozbou trvalých ztrát kvůli výhledu tržních cen elektřiny a cen emisních povolenek. Elektrárny, jejichž provoz skončí, mají podle webu skupiny Sev.en instalovaný výkon téměř 2400 megawattů (MW), kladenský zdroj navíc tepelný výkon víc než 950 MW.

Česká energetika jede do zdi

Konec doby uhelné u nás je na dohled. Tak lze chápat včerejší zprávu Hospodářských novin, podle níž Pavel Tykač k lednu 2027, tedy za rok a něco málo, plánuje zavřít tři své uhelné elektrárny: Počerady, Chvaletice a Kladno. Zmizela by tak kapacita 2,3 gigawattů pro výrobu elektřiny. Takzvané stabilní kapacity, jak na svém blogu upozorňuje Milan Smutný, tedy nezelených elektráren, má Česká republika 8,4 GW. Přijdeme tedy jedním rozhodnutím jednoho podnikatele o třetinu stabilních zdrojů.

Tykačova skupina Sev.en uzavře v lednu 2027 své uhelné elektrárny

Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. Uvedly to v úterý Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu. Společnost to zatím nepotvrdila. Podle serveru iROZHLAS.cz zatím skupina možné uzavření elektráren zvažuje a propočítává efektivitu jejich dalšího provozu.

Jaderná renesance. Výroba elektřiny z jádra by měla do roku 2050 ztrojnásobit

Do roku 2050 by se měla kapacita pro výrobu z jaderné energie ztrojnásobit. Zatímco v roce 2024 dosahoval instalovaný výkon jaderných elektráren 398 GW v roce 2050 by měl dosáhnout 1363 GWe. Vyplývá to ze zprávy Světové jaderné asociace (WNA) a závazků států k vybudování nových jaderných kapacit. V prosinci 2023 se na konferenci COP28 v Dubaji 25 zemí (včetně České republiky) připojilo k Deklaraci o ztrojnásobení jaderné energie, čímž podpořily cíl navýšit globální kapacitu jádra ve srovnání s rokem 2020 na zhruba 1200 GWe do poloviny století.

Německo bude masivně dotovat energeticky náročné firmy. České ocelárny bijí na poplach

Německo plánuje miliardové dotace pro energeticky náročné podniky. Berlín razantně zlevní elektřinu už od ledna 2026 pro největší fabriky a strategicky důležité podniky. To může způsobit konkurenční výhodu, jelikož české podniky nejsou dotované státními penězi a zároveň jsou vázané na řadu německých firem. Na to si stěžují například čeští oceláři. Ti dokonce tvrdí, že pokud stát nijak nezasáhne, tak se můžeme rozloučit s výrobou surové české oceli.

Pravidla státní podpory: Neplatí, když se to nehodí Německu

Dnes se to zdá neuvěřitelné, ale byla doba, kdy pravověrní socialisté neměli EU rádi. Je to dávno, ještě když to bývala ne Unie, ale Společenství a výraz „neoliberalismus“ měl teprve přijít do módy, ale v zásadě to pro socialisty symbolizoval předseda Komise Jacques Delors se svým tažením za skutečný jednotný trh. Viděli za ním ideologii nepřátelskou socialismu. Delorsovi zastánci jim odpovídali, že jednotný trh nezakazuje existenci státních podniků, jen je zakazuje dotovat.

Vládla nám parta účetních

„Výsledkem naší vlády je, že jsme přečkali obrovské krize a ekonomika roste! Česko je ve výborné formě.“ Tak hodnotí stav ekonomiky odstupující premiér Petr Fiala. Jeho nástupce Andrej Babiš naopak tvrdí, že ekonomika je v katastrofálním stavu a že stávající vláda republiku „přivedla na buben“. Výdaje ve Stanjurově návrhu rozpočtu na rok 2026 údajně nesedí až o 100 miliard korun, což má zřejmě být pravý důvod, proč se vládě nechtělo posílat rozpočet nové sněmovně.

Křetínského EPH založí s TotalEnergies společný podnik pro výrobu elektřiny v Evropě

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského a společnost TotalEnergies založí společný podnik, který se zaměří na flexibilní výrobu elektřiny v Itálii, Nizozemsku, Spojeném království, Irsku a případně i Francii. Jeho hodnota bude 10,6 miliardy eur (zhruba 256 miliard korun), uvedl to mluvčí EPH Daniel Častvaj. V nově vytvořeném podniku poskytne EPH společnosti TotalEnergies poloviční podíl.

Zelenskyj po korupčním skandálu oznámil změny v energetickém sektoru Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil rozsáhlé personální změny v energetických podnicích Ukrajiny. Sektor se potýká s korupčním skandálem, v jehož důsledku odstoupili dva ministři. Protikorupční úřad NABU tento týden uvedl, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Centrem skandálu je společnost Enerhoatom.

Ukrajinské úřady z korupce obvinily sedm lidí, přišli si na 100 milionů dolarů. Své dostal i „Che Guevara“

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). O případu jsme psali zde. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice (včetně bývalého místopředsedy ukrajinské vlády, ministra národní jednoty Oleksije Černyšova) podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.

ČEZ za tři čtvrtletí snížil meziročně čistý zisk o více než 6 % na 21,5 mld. korun

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 21,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Provozní zisk (EBITDA) naopak oproti loňsku stoupl o téměř tři procenta na 103,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které společnost zveřejnila v úterý. Vedení podniku také upřesnilo svůj celoroční výhled pro dividendu klíčového očištěného čistého zisku, který očekává na úrovni 26 až 28 miliard Kč. Za prvních devět měsíců činil 22,2 miliardy korun.

Německo miliardovými dotacemi zlevní elektřinu pro průmysl. „Pokřivení hřiště,“ zní z Česka

Německo od ledna 2026 uleví energeticky náročnému průmyslu masivními dotacemi cen elektřiny. Takzvanou průmyslovou cenu elektřiny pro energeticky náročné podniky potvrdila německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová (CDU). Plán ještě může zastavit Evropská komise, která dotacím ze strany státu musí udělit výjimku. Ale jednání se finalizují a vláda s ní počítá. Dotace už je i v návrhu rozpočtu.

Rusové masivně útočí na energetiku, východ Ukrajiny hlásí výpadky proudu

Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. "Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje," napsala ministryně na facebooku.

Polsko a Slovensko chtějí podle prezidentů víc spolupracovat v obraně a energetice

Slovensko pokládá sousední Polsko za strategického hráče ve středoevropském regionu a svého strategického partnera, který může pomoci zajistit ochranu východního křídla Severoatlantické aliance. Obě země by mohly prohloubit spolupráci v zbrojním průmyslu a energetice. Po schůzce se svým polským kolegou Karolem Nawrockim to řekl slovenský prezident Peter Pellegrini. Pro Nawrockého je to první návštěva Slovenska od jeho srpnového nástupu do funkce.

Konec jedné éry, Česko po 250 letech stopne těžbu černého uhlí. Poslední důl vyfárá koncem ledna

Těžba černého uhlí v Dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku skončí k 31. lednu příštího roku. Z těžební společnosti OKD odejde ke stejnému datu 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Důl ČSM je posledním činným černouhelným dolem v zemi, skončí tak těžba černého uhlí v celém Česku. Tradice těžby uhlí na území dnešní ČR sahá hluboko do minulosti, ve velkém se černé uhlí jako strategická surovina spojená s rozvíjejícím se průmyslem začalo těžit v 19. století.

Temné strany Zelenského: Politico upozorňuje na zatčení a „politický proces“ s bývalým šéfem ukrajinské energetiky

Čtyři roky po začátku války otřásá Ukrajinou nový skandál. Bývalý šéf státní energetické společnosti Ukrenergo je ve vazbě pro podezření z podvodu. Kritici podezřívají prezidenta Volodymyra Zelenského z politického procesu. Opoziční zákonodárci a kritici tvrdí, že ukrajinské vedení využívá legislativu k zastrašování odpůrců a umlčování kritiků. Píše o tom bruselský server Politico nebo německý list Berliner Zeitung.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti má stoupnout v průměru o stovky korun

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit. Novinářům to dnes řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.

Fiala v Bruselu odmítl snížení emisí o 90 procent do roku 2040. Ale Rada o tom nerozhodovala

Český premiér Petr Fiala na dnešním summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU. Rozhodnutí bude opět na ministrech životního prostředí a to 4. listopadu.

Kdybych byl na summitu já, klimatický plán bych odmítl, vzkázal Babiš z dovolené Fialovi

Premiér Petr Fiala (ODS) zopakoval, že Česká republika nesouhlasí s cílem EU snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Fialovy výroky ale zkritizoval předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který vyzval k úplnému odmítnutí klimatického plánu a systému emisních povolenek ETS2, který podle něj ohrožuje českou ekonomiku. Babiš také opakovaně vyzval Fialu, aby odmítl i upravený návrh emisních povolenek

Babiš jen odvádí pozornost od svého problému s imunitou

Korunní princ ODS, nebo podvodník roku? Martin Kupka je stále ještě ministrem dopravy, resortu, kolem něhož se po volbách strhl ostrý spor. Předáci hnutí ANO vyšli se zprávou, že Fialova vláda dluží pro příští rok až 80 miliard korun Státnímu fondu dopravní infrastruktury a už přichystané stavby se nezačnou stavět. Martin Kupka se nejprve ostře ohradil, aby pak vyšlo najevo, že příští rok v rozpočtu dopravního fondu skutečně chybí 37 miliard. A že končící vláda stále nepodala návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Německo je akutně závislé na dovozu elektřiny. Vítr ani slunce nestíhají pokrýt spotřebu

Německo se potýká s rostoucím nedostatkem elektřiny. V říjnu vyrobilo méně energie, než samo spotřebovalo - kvůli slabému výkonu větrných a solárních elektráren – a rozdíl muselo pokrýt dovozem. Vláda kancléře Friedricha Merze přitom chce situaci řešit výstavbou nových plynových elektráren, které by pomohly stabilizovat síť v obdobích bez větru a slunce. Jenže plány narážejí na odpor Evropské unie i koaliční SPD, která prosazuje rychlejší přechod k obnovitelným zdrojům a akumulaci energie.

ČEZ s topnou sezonou zlevnil zafixované ceny energií, další zlevnění chystá od ledna

Energetická společnost ČEZ se začátkem letošní topné sezony zlevnila fixované dodávky energií. Ceny plynu a elektřiny s dvou a tříletým závazkem snížila o stovky korun za megawatthodinu (MWh). Kromě toho ČEZ plánuje další zlevnění tradičně od ledna příštího roku, kdy sníží ceny pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. Ceny energií postupně snižují i další dodavatelé.

Rusko zaútočilo na auta energetiků na severu Ukrajiny, dva zahynuli

Ruské drony v noci na dnešek zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku utrpěl zranění jeden člověk. O útocích na techniky z firmy Černihovoblenerho informoval Oleksandr Selirestov, šéf vojenské správy města Novhorod-Siverskij ležícího v příhraničí s Ruskem.