Tag: vláda

Články k tagu

Potenciální spolupráce s Přísahou a Motoristy? Se Šlachtou nikdy, avizuje vedení ODS

Některé programové průsečíky spustily debatu o tom, zda by současná nejsilnější vládní strana ODS nemohla najít potenciální koaliční partnery v koalici Přísahy a Motoristů sobě, která výrazně uspěla v eurovolbách. Například podle nynějšího europoslance Jana Zahradila (ODS) je především v Motoristech potenciál, naopak s Přísahou Roberta Šlachty by podle představitelů vedení ODS neměla strana vůbec navazovat kontakt.

Unesené ukrajinské děti se objevují na internetu. K adopci je nabízí ruský vládní server

Rusko na vládních stránkách nabízí k adopci děti unesené z Ukrajiny. Vyplývá to ze zjištění, která zveřejnil deník The Financial Times (FT). Podle něj doplňují rostoucí počet důkazů o možných válečných zločinech a zločinech proti lidskosti spáchaných Ruskem na Ukrajině. Ukrajinské úřady tvrdí, že po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do Ruska zavlečeno více než 19 000 dětí, z nichž asi čtyři stovky se podařilo vrátit do vlasti za pomoci zprostředkovatelů. Tisíce dětí jsou nezvěstné.

Paralelní svět si řekl o slovo

Vyrovnaný souboj ve volbách do Evropského parlamentu mezi dvěma nejsilnějšími uskupeními na české scéně se nakonec nekonal. Příznivci koalice Spolu a někteří její představitelé věřili pod vlivem posledních předvolebních průzkumů, že svedou s ANO těsný souboj, mnozí dokonce mysleli i na vítězství. O vítězství se nakonec báli i u Andreje Babiše a neskrývaná radost v sídle ANO bezprostředně po oznámení výsledků byla skutečně autentickým projevem uvolněného napětí z nenaplněné předtuchy. Andrej Babiš porazil Spolu reprezentované premiérem Petrem Fialou o 115 tisíc hlasů. Koalice Spolu jednoznačně prohrála, ale výprask to také není.

Eurovolby na nominaci eurokomisaře nic nemění. STAN může vyměnit kandidáta, radí Pekarová

Výsledek hnutí STAN a Pirátů ve volbách do Evropského parlamentu (EP) nemění nic na tom, že tehdejší koalice PirSTAN má právo nominovat kandidáta na eurokomisaře. Pro Echo24 se na tom shodli vládní představitelé. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová nicméně uvedla, že může v případě hnutí STAN jít o vodítko ke změně osoby, kterou vládě předloží. Hnutí STAN a Piráti získali dohromady tři mandáty ve volbách do evropského parlamentu.

V Česku vyhrál protest, v Evropě pravice

Volby do Evropského parlamentu skončily, podívejme se na jejich hlavní trendy v Česku i Evropě. V České republice tentokrát rozhodla volební účast. Předchozí evropské volby se pohybovaly mezi 18 a 28 procenty, tentokrát to bylo 36,5 procenta. Oproti posledním průzkumům se účast zvedla o několik procent. Vyplývá z toho, že koncovka volební kampaně spojená s prognózou STEM, velmi nakloněnou vládní koalici, zvedla ze židlí voliče ANO, a především neparlamentních formací Stačilo! a seskupení kolem Filipa Turka. Ještě při 32procentní účasti by SPOLU vyhrálo, při účasti 36,5 procenta už dominoval Babiš a především dvě neparlamentní strany Přísaha / Motoristé sobě a Stačilo!

Piráti zopakovali špatný výsledek z roku 2021, řeší se legitimita STANu nominovat eurokomisaře

Piráti v eurovolbách získali pouze jeden mandát a lze tak mluvit o neúspěchu, který se podobá tomu ve sněmovních volbách v roce 2021. Výsledek hnutí STAN je rovněž slabý a mluví se tak o legitimitě těchto subjektů navrhnout kandidáta na eurokomisaře. Podle expertů vládní strany celkově vyloženě nepropadly, o „referendum“ však prý nešlo.

Pro vládní strany jsou eurovolby neúspěch. Minule měly 47 % hlasů, teď jen 37 %

Vládní strany u voleb neuspěly, vítězem eurovoleb je hnutí ANO. Úspěšné mimosněmovni koalice těžily ze silných lídrů a krátké kampaně. V rozhovoru pro Echo24 to říká ředitel agentury STEM a analytik Martin Buchtík. Oproti minulosti neplatilo, že přišli k volbám ve většině především proevropsky smýšlející voliči, dodal Buchtík s tím, že sice šlo o nejvyšší účast v historii, ale stále šlo o účast tristní.

Lidé hlasovali proti vládě. Kdyby takto dopadly volby do Sněmovny, koalice by nesestavila vládu

Vládní strany by podle přepočtu výsledků v letošních evropských volbách ve Sněmovně výrazně ztratily dosavadní většinu, místo 108 by měly 84 českých poslanců. Ubylo by i poslanců hnutí ANO a SPD kvůli tomu, že se v eurovolbách prosadily koalice hnutí Přísaha s Motoristy sobě a koalice Stačilo! v čele s KSČM. ANO by mělo místo 72 poslanců zvolených před třemi lety 63. SPD, které má 20 poslanců, by jich s Trikolorou mělo 11.

Marná sláva, Spolu prohrálo

Pro vládní strany to nebylo vyloženě Waterloo, ale přece jen zřetelná prohra to byla. Pravý stav si ve vládním táboře přiznali jen Piráti a částečně lidovci. Hnutí STAN, jehož předseda Vít Rakušan svým poslancům vypráví, že mají potenciál čtrnácti, patnácti procent a v eurovolbách chtěl předvést, jak se to prakticky dělá, takže nasadil Danuši Nerudovou, také zůstalo hluboko za svým očekáváním. Danuše Nerudová pro své nesmírné ambice ještě nenašla dostatek voličů. Její sen o komisařce je tímto dosněn.

Módí složil přísahu a stal se potřetí indickým premiérem

Naréndra Módí složil přísahu a stal se potřetí v řadě předsedou indické vlády. Národní demokratická aliance (NDA) vedená Módím zvítězila v parlamentních volbách. Na slavnostní obřad v prezidentském paláci byly pozvány tisíce lidí, včetně bollywoodských hvězd, sportovních legend a zástupců partnerských zemí z regionu. Národní demokratická aliance (NDA) vedená Módího Indickou lidovou stranou (BJP) získala v parlamentu 293 křesel, přičemž pro parlamentní většinu je zapotřebí nejméně 272 křesel.

Volby nehrály roli a vypnutý zabezpečovač? Vlak by stejně nezabrzdil, reaguje Kupka

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) odmítl, že by otevření modernizovaného koridoru u Pardubic, kde došlo ve středu v noci k osudové srážce dvou vlaků, mělo souvislost s termínem evropských voleb. „Rozhodně to nebylo účelově zapojeno do volební kampaně,“ uvedl Kupka pro Echo24. Otevření uzlu se však objevilo před volbami na plakátech a sociálních sítích. Ministr pro Echo24 okomentoval i kritiku, že na trati byl od začátku modernizace vypnutý národní liniový zabezpečovač. Podle něj by stejně vlak nezabrzdil.

Vláda se před volbami chlubila novou tratí. Chybělo však zabezpečovací zařízení a přišla tragická nehoda

Den po tragické železniční nehodě vychází najevo to, že vláda spolu se Správou železnic slavnostně otevřela nový koridor jako součást předvolební kampaně. Sám ministr Martin Kupka před několika dny při otevření koridoru řekl, že je železniční uzel kompletně připraven a že zlepší komfort cestujících. Dopravní uzel má i nové zabezpečovací zařízení ETCS, které ale dosud není aktivované. V provozu bude po dokončení všech úprav letos na podzim,.

Nerudová, Síkela či oba? STAN kandidáta na eurokomisaře odhalí „co nejdříve“ po volbách

Hnutí STAN chce svého kandidáta na eurokomisaře představit co nejdříve po volbách do Evropského parlamentu. V médiích se spekuluje o tom, že by vládě mohlo hnutí předložit buď svou lídryní do eurovoleb Danuši Nerudovou, nebo současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (oba STAN). Experti se zároveň shodují, že nejlepší variantou je nominovat dva kandidáty. O právo navrhnout kandidáta se hlásí také Piráti.

„Mediální hra, falešná písnička hnutí ANO“, cupuje vládní koalice předvolební schůzi k migraci

Mimořádná schůze, kterou svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na žádost hnutí ANO k tématu migrace, je jen předvolební mediální hra, která reálně vůbec nic nevyřeší. Shodují se na tom předsedové poslaneckých klubů vládních stran, které oslovil deník Echo24. Nevidí proto důvod, proč by měl být schválen program této schůze. Opozice chce o tématu migrace jednat jen den před volbami do Evropského parlamentu.

Ministři žádají desítky miliard navíc. Nesmíme následovat populistické vlády, říká Stanjura

ODS by chtěla tlačit na rychlejší tempo snižování deficitu státního rozpočtu. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v souvislosti se začínající debatou o návrhu rozpočtu na příští rok, který by měl mít deficit 235 miliard. Podle Stanjury mají nicméně členové vlády významné rozpočtové nadpožadavky a je tak potřeba být realistický. Tento týden začíná první kolo politických debat o návrhu rozpočtu na rok 2025.

Vláda schodkem 235 miliard na r. 2025 dodrží zákon, nabízí se ale další škrty, míní ekonomové

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje na příští rok rozpočet s deficitem 235 miliard korun. Debata v tuto chvíli teprve začíná, nicméně je jasné, že požadavky na navýšení jednotlivých kapitol budou obrovské. Národní rozpočtová rada (NRR) nicméně považuje za důležité, že vláda Petra Fialy (ODS) pokračuje v konsolidaci. Ekonomové však vidí prostor pro další změny, které by mohly ušetřit více peněz, respektive naopak přinést další prostředky.

O čem se nemluví

Minulý týden zarezonovala zpráva týkající se brzkého výrazného zdražení benzinu, nafty a topení. A to kvůli novým zeleným daním EU, respektive kvůli tolik známým emisním povolenkám. Je docela překvapivé, jaký údiv ta zpráva vyvolala, protože ve výsledku jen jednoduše podává to, co sama Česká republika odsouhlasila už v době našeho evropského předsednictví. Jenže nikdo z vládních představitelů to občanům tehdy srozumitelně, a především na rovinu neřekl. A neděje se to ani teď. Těžko se domnívat proč, ale zřejmě proto, že se špatně říká pravda o tom, že se lidem běžný život dost prodraží. A že to není žádný nezamýšlený důsledek, nýbrž cíl.

Miliony lidí musí zaplatit výrazně vyšší daň. Proti vyměření se lze odvolat

Vlastníkům nemovitostí přineslo letošní jaro často značně nepříjemné překvapení. Někde i o pětinásobek vyšší výměr daně z nemovitosti. V řadě případů sice zůstává daň stále v porovnání se zdaněním práce na symbolické výši, jenže i experti, kteří navýšení daně podporují, kritizují její současné nastavení. Zásadně tak dopadne zejména na chudší domácnosti, pro které navýšení i pár tisíc může znamenat značný zásah do rozpočtu.

Plukovník Foltýn začne „válčit“ s dezinformacemi. Vznikne nový odbor s deseti lidmi

Vládním koordinátorem strategické komunikace se stane bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Návrh na jeho jmenování ve středu schválila vláda. Foltýn do práce nastoupí ve čtvrtek, odbor, který bude mít kolem deseti pracovníků, vznikne od začátku července. Foltýn to dnes řekl novinářům. Foltýn byl do funkce jmenován s účinností ke 30. květnu, upřesnil po jednání vlády vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Vláda chce zpřístupnit bydlení. Státní realitka za stovky milionů ročně, kritizuje Dostálová

Vláda představila program dostupného bydlení a představila konkrétní parametry podpory výstavby cenově dostupného nájemního bydlení v ČR. V první fázi bude stát nabízet podporu ve výši osmi miliard korun ve formě zvýhodněných úvěrů na výstavbu bytů s nájmem nižším, než je tržní průměr. Ministerstvo financí (MF) zároveň spustilo cenovou mapu evidující výši nájemného v bytech. Podle osloveného experta se jedná o kroky správným směrem. Naopak s ostrou kritikou přišla bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

Stanjura avizuje na rok 2025 deficit 235 miliard. Chceme nižší schodek, říká část koalice

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizuje pro rok 2025 rozpočet se schodkem maximálně 235 miliard. Oproti letošku by se tak jednalo o snížení o 17 miliard. Debata je nicméně teprve na začátku a názory na to, jakým způsobem by se mělo s deficitem na příští rok pracovat, se uvnitř koalice výrazně liší. Například lidovci i TOP 09 by si představovali výrazně rychlejší tempo konsolidace.

„Nové Nagano jsme potřebovali jako sůl.“ Vítězství pomůže ekonomice i Fialově vládě

Podvodníci si s různými druhy nekalostí nedají pokoj. V posledních měsících se objevila nová vlna podvodných telefonních hovorů, ve kterých se podvodníci vydávají za banky a zástupce České bankovní asociace (ČBA). Tato taktika, známá jako vishing, patří podle odborníků k nejnebezpečnějším a nejzákeřnějším metodám, které e-šmejdi používají k získání citlivých údajů od klientů bank. Informovala o tom ČBA v nové zprávě.

Polsko zvažuje pracovní týden 35 hodin či zavedení volných pátků

Polské ministerstvo práce a sociálních věcí analyzuje dva návrhy na zkrácení pracovního týdne, oznámila ministryně Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle televize TVN 24. První možností je zkrátit pracovní týden na 35 hodin, druhou zavést volné pátky. „Uplynulo už více než 100 let od zavedení osmihodinové pracovní doby, skoro před půl stoletím se zavedly volné soboty. Od té doby se toho hodně změnilo, a tak by se mohl udělat další krok či alespoň zahájit dialog na toto téma,“ řekla ministryně.

Sektorovou daň na banky zaplatí zákazníci, varují ekonomové. „Zrušte zvýhodnění hypoték“

Jako nesystémový krok by vnímali ekonomové zavedení sektorové daně na banky, což je ambice především hnutí STAN. Podle nich by totiž dopad této daně zaplatili v první řadě klienti bankovních domů. Hledat dodatečné příjmy nebo naopak škrtat výdaje by vláda měla například v návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). Nabízí se zrušení státní podpory pro stavební spoření, případně zrušení daňového zvýhodnění hypoték.

Nový vládní bojovník s dezinformacemi: plukovníka si vypůjčili z Hradu

Strategickou komunikaci státu bude od června řídit bývalý náčelník vojenské policie plukovník Otakar Foltýn. Jeho nový odbor dostane na starosti také obranu proti dezinformacím. Ne každému je ovšem Foltýnovo nové angažmá po chuti, stejně jako neustálé snahy vlády o posilování takzvaného „boje s dezinformacemi“, které v jedněch vyvolávají obavy o svobodu slova, podle druhých zase vláda dělá stále málo. „Laciným disidentům snižujícím hrozbu dezinformací vzkazuji, aby si našli definici dezinformace a pomalu si ji přečetli.

„Sektorová daň na banky může vynést 10 až 20 miliard, daň z nemovitosti už se nezvýší“

Máme připravených několik variant sektorové daně na banky a vyjednáváme koaliční podporu. V rozhovoru pro Echo24 to říká první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. Starostové zároveň tlačí změny ve státních tabulkách, chtějí lepší platové podmínky pro menší počet úředníků. Daň z nemovitosti se podle Vlčka už zvyšovat nebude, obce a kraje se mají podle něj spíše motivovat k investování.

Česká junta

Banální konstatování, že vláda (teď Fialova, ale říct se to dá u každé) špatně komunikuje, je široce používané. Nedávno ho zopakoval například prezident republiky. Avšak z banalit se mohou rodit i funkce. Příští týden nastupuje z prezidentské vojenské kanceláře na úřad vlády plukovník Ota Foltýn. Pozice má záhadný název: vládní koordinátor strategické komunikace. Foltýn není rozený rétor a není to ani marketér nebo spin doktor, tedy nám od něj nehrozí, že by pořád vymýšlel, jak politickou pěnu dní nasvěcovat a převyprávět tak, aby měl premiér pokud možno každý den dobré titulky.

Děti, na které nezbyde místo ve školce, mají získat pomoc od obcí

Obce budou nejspíš muset od roku 2026 zajistit místo v dětských skupinách dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová školka. Pokud to neudělají, měly by rodičům přispět na náklady péče. Vznikat by měly od příštího roku sousedské dětské skupiny pro nejvýš čtyři děti. Počítá s tím novela o dětských skupinách, kterou ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předloha upravuje pravidla péče, vyplácení státního příspěvku na provoz či úhradu od rodičů.

Znovu, jen role se prohodily. Průzkumy kopírují situaci jako před lety, Fiala má přes rok na obrat

Česká politika se do jisté míry ocitá v podobné situaci jako před čtyřmi lety – za necelý rok a půl čekají zemi klíčové sněmovní volby, které buď potvrdí převahu hnutí ANO, anebo se ještě postarají o překvapení ve prospěch potácející se kolice Spolu, případně někoho jiného. Podobně jako tehdy nás navíc letos čekají druhotné, evropské a doplňující senátní volby, zatímco tehdy šlo o volby krajské. Ať už jde o rok 2020, nebo 2024, preference jednotlivých stran jsou podle průzkumů do dolní komory ve skutečnosti velmi podobné.

STAN chce přijít se svým návrhem mířícím na banky. Stanjura sektorovu daň neplánuje

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v současnosti neuvažuje o zavedení sektorové daně na některé z odvětví. Hnutí STAN má přitom připraven návrh daně pro banky. Jednat o záměru jsou ochotni lidovci a Piráti, naopak proti je právě ODS a TOP 09. Rozhodnout by se mohlo v průběhu letních měsíců. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, nápad nepovažují za dobrý. Bankám a spořitelnám loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 2,2 miliardy na 104,4 miliardy korun.